Big_loader_ajax

Co ukázala jednání o novém rozpočtu EU a fondu obnovy?

12.09.2020

REPORTÁŽ - Jaké priority sleduje budoucí víceletý rozpočet Evropské unie? Jak probíhala jednání, která předcházela dosažení dohody na červencovém summitu Evropské rady? A jaké podmínky se budou na čerpání prostředků z finančních nástrojů EU vázat? O těchto i souvisejících otázkách hovořili hosté online debaty Café Evropa, která proběhla 8. září 2020

Diskuze se zúčastnila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, europoslanec Luděk Niedermayer a ředitel Odboru záležitostí Evropské unie Ministerstva financí Michal Částek. Debatu moderoval Ondřej Houska z Hospodářských novin. 

„Je to historický moment,"uvedla česká eurokomisařka fakt, že státníci se na návrhu nového víceletého rozpočtu Evropské unie, doplněného mimořádným fondem obnovy, shodli na červencovém summitu Evropské rady. Tato skutečnost je podle ní cennější i o to, že lídři museli rozhodovat pod tlakem času a s vědomím, že v současná době si evropské země nemohou dovolit prodlevy v platbách – ať už z dobíhajícího rozpočtu nebo s pouštěním peněz do ekonomiky za cílem jejího oživení. 

Schválení rozpočtu? Historický moment, akt odpovědnosti i sebezáchovy „Byl to akt politické odpovědnosti, možná i sebezáchovy,"zhodnotila Jourová, podle které bude nyní zásadní, aby byly unijní finanční prostředky správným způsobem využity. Podle Evropské komise takové žádoucí využití zahrnuje investice do posílení odolnosti Evropy, zeleného hospodářství, digitální transformace, či nápravy škod způsobených pandemií covid-19. 

S pojetím, že schválení návrhu nového víceletého finančního rámce Evropské unie společně s mimořádným fondem obnovy představuje historický okamžik, souhlasil i europoslanec Luděk Niedermayer. Se svojí předřečníci se shodl i v tom, že velice důležité bude vhodné využití takto velkého objemu prostředků. Zdůraznil, že právě úloha Komise bude kontrolovat, aby plány členských států na využití peněz byly smysluplné a vedly k přidané hodnotě. 

Lídři se shodli nad odvážným, ale správným rozhodnutím 
Za pozitivní zjištění považuje, že země Unie našly shodu nad něčím odvážným, avšak ekonomicky zcela správným. Připomněl ekonomickou krizi, která zasáhla Evropskou unii před deseti lety a během níž byla z jedním z důvodů špatného průběhu nedostatečná proticyklická reakce rozpočtových politik. Během ekonomické recese je podle něj potřeba do ekonomiky pustit peníze a pomoci jí k opětovnému výkonu, což se v letech 2008-2009 nestalo. 
Niedermayer ovšem zároveň uvedl, že shoda lídrů je podle něj vykoupena určitou kvalitativní změnou struktury rozpočtu, který během jednání státníků doznal změn na úkor společných politik, jako jsou posilování konkurenceschopnosti EU, digitalizace, věda a výzkum či bezpečnost. 

Během jednání se více řešily kondicionality než dříve 
Z pohledu Michala Částka byla současná jednání specifická tím, že se více řešily tzv. kondicionality (podmínky čerpání) než pouze objemy prostředků. Samotný proces jednání sestával z pléna lídrů, ale i s bilaterálních či multilaterálních jednání, jichž se kromě špiček jednotlivých zemí sedmadvacítky účastnili i předsedkyně Evropské komise či předseda Evropské rady. Výjimkou nebyla ani jednání mezi státy, které s ohledem na podobu rozpočtu a fondu obnovy sdílely podobné cíle a priority. 
Luděk Niedermayer. Zdroj: Evropský parlament 
Niedermayer pokládá za zcela správné, že Česká republika změnila svůj zprvu odmítavý postoj k fondu obnovy. Jednak proto, že českou prioritou by podle europoslance měly být „větší peníze"v podobě víceletého finančního rámce, jehož návrh je k Česku velmi příznivý, jednak z důvodu, že pro návrat ekonomické prosperity je zcela zásadní, aby začala fungovat Evropská unie jako celek. 

Podpora pro ostatní země EU je i v zájmu ČR 
Niedermayer připomněl, že české hospodářství je závislé na zahraniční, zejména německé poptávce, přičemž Německo zase významně obchoduje se všemi zeměmi EU. Z toho důvodu je v zájmu České republiky, aby situaci po ekonomické stránce zvládly i země, jako je Itálie, Španělsko či Francie. 
Věra Jourová souhlasila a připojila i další důvody. Vyčlenit dostatečné finanční prostředky na ekonomické, bezpečnostní i zdravotní dolnosti je podle ní zapotřebí, protože jedině tak Evropa do budoucna může zajistit svoji nezávislosti na dodávkách zdravotnických pomůcek z Číny nebo léčiv z Indie. 

V krizi je potřeba vpustit peníze do ekonomiky zadlužení navzdory 
Tyto cíle podle ní převáží skutečnost, že se Evropská unie kvůli fondu obnovy zadluží. „Právě když bychom nyní do ekonomiky nepustily peníze, tak bychom dalším generacím připravili neblahý start,"vysvětlila. Podle eurokomisařky jsou momenty, kdy je určitá míra zadlužení nutná, a reakce na koronavirovou krizi představuje jeden z nich. „Razantní fiskální reakce na takovouto krizi je z makroekonomického hlediska správná," podpořil toto přesvědčení Niedermayer. 
Podle něj taková reakce zaprvé podstatně sníží ztrátu výkonu ekonomiky, zadruhé zamezí i výraznější ztrátě investičního tempa firem. Ty totiž během krize čelí jednak potížím s likviditou, jednak nejistotě, což obojí omezuje jejich vůli investovat. Finanční impuls veřejných financí nahradí některé chybějící investice a zároveň zvýší víru firem, že dojde ke zdárnému restartu ekonomik. 

Národní investiční plán se již připravuje 
Jak konkrétně s prostředky z fondu obnovy naloží Česká republika? V současnosti připravuje národní investiční plán a podle Michala Částka v nejbližší době dojde k zahájení konzultací s Evropskou komisí. Ohledně Nástroje na podporu obnovy a odolnosti bude Česko vázáno požadavkem minimálního podílu zelených investic ve výši 37 procent. Projekty dále budou reflektovat doporučení Rady a závěry tzv. evropského semestru. Podle Částka lze očekávat zejména projekty a programy v oblastech digitalizace, boje proti klimatické změně a suchu a investice do rozvoje dopravní, energetické a zdravotní infrastruktury. 
Včasné zahájení konzultačního procesu s Komisí kvituje i Věra Jourová, období pro předkládání národních investičních plánů totiž bude zahájeno již 1. ledna 2021 a potrvá do konce dubna téhož roku. Situace bude z hlediska požadavků na administrativní koordinaci náročná, neboť bude k dispozici pět jednotlivých systémů, jejichž prostřednictvím mohou do členských zemí přitéci evropské prostředky. 
Věra Jourová. Zdroj: Evropská komise 
Kromě již zmiňovaných národních investičních plánů též prostředky fondů kohezní politiky, společné zemědělské politiky, fondu spravedlivé transformace a dále peníze z přímo řízených programů nealokované podle národních obálek (jde o programy, jako jsou Horizon, Digital Europe či Connecting Europe). Na tuto komplexnost systému se podle eurokomisařky národní administrativy musí náležitě připravit. 

Česko již není „mistrem cílové rovinky,"v čerpání nezaostává 
Částek se ovšem neobává, že bychom z hlediska čerpání museli být „mistry cílových rovinek"– v dobíhajícím víceletém finančním rámce 2014-2020 je Česko nad průměrem Evropské unie. 
V reakci na jeden z dotazů místopředsedkyně Evropské komise uvedla, že fond obnovy stále počítá i s částkou ve výši 61 milionů euro určených na podporu médií. Ačkoli záměr vyvolává mírné kontroverze, ty jsou podle Jourové neopodstatněné, neboť záměrem rozhodně není podpořit konkrétní média či názorové proudy, nýbrž podpořit přeshraniční investigativní projekty či zajistit bezpečnost novinářů. 

Unie ani členské státy se na začátku krize nevyznamenaly 
Jiná z otázek mířila na kritizovanou opožděnou reakci unijních institucí na vypuknutí koronavirové krize na jaře letošního roku. „Na začátku krize jsme se nevyznamenali, ani jako Evropská unie, ani jako členské státy,"připustila Jourová. Problémy zpětně spatřuje v nedostatečné solidaritě mezi státy i v nepříliš efektivní koordinaci na unijní úrovni. Podle eurokomisařky Unie disponuje mechanismy pro krizové řízení, avšak ty většinou počítají se scénářem, že je určitý členský stát zasažen jistým typem pohromy a jiné členské státy mu pomohou. Unijní mechanismy příliš nepředpokládají současné plošné zasažení a ochromění všech členských zemí najednou, jako se stalo během pandemie koronaviru. 
Nyní se podle Jourové Unie snaží dobře složit reparát pro případ druhé vlny na podzim tak, aby nenásledovala rovněž druhá vlna „nekoordinovaných, překvapivých a škodlivých jednorázových akcí ze strany členských států". 

Krize se mají řešit tam, kde jsou k tomu vytvořené kapacity 
Limitující faktor podle eurokomisařky nepochybně představují slabé kompetence EU v oblasti zdravotnictví, avšak Jourová je osobně přesvědčena, že krize tohoto typu se mají řešit primárně tam, kde jsou k tomu účelu připraveny patřičné kapacity – v tomto konkrétním případě tedy v podobě složek integrovaného záchranného systému. 
S popisem, že obraz EU jako aktéra řešení koronavirové krize se po úvodních jarních týdnech výrazně vylepšil, souhlasil i Luděk Niedermayer. Přičítá to částečně tomu, že ruské a čínské dezinformační kampaně začaly hůře fungovat. Domnívá se, že i snaha vylepšit obraz Evropské unie a Evropy přispěl k úsilí lídrů členských zemí nalézt rychle a efektivně shodu nad rozpočtovými opatřeními. 

Covid si dovolenou nevzal, rychlé řešení a koordinace kroků jsou nutné 
Dnes však stojíme podle něj na prahu jiného problému: „Virus si dovolenou nevzal,"glosoval současnou situaci Niedermayer. Situaci podle něj nepomáhá skutečnost, že v různých zemích platí různá pravidla, což působí chaos. Ke větší koordinaci opatření mezi státy by podle něj bylo žádoucí využít unijní mechanismus IPCR (více o něm se dozvíte v analýze na Euroskopu zde ). 
Účastníci online debaty Café Evropa 8.9.2020 (vlevo nahoře Michal Částek, vpravo nahoře moderátor Ondřej Houska, vlevo dole Luděk Niedermayer, vpravo dole Věra Jourová). Zdroj: Facebook Café Evropa 
V následné části se těžiště debaty přesunulo k další složce unijních finančních nástrojů, k novému Fondu pro spravedlivou transformaci. Pro Česko je v něm vyčleněna částka okolo 1,5 miliardy euro a jejím cílem má být podpora tří klíčových uhelných regionů (Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj). Michal Částek uvedl, že v současné době probíhají přípravy transformace těchto regionů v duchu zelené ekonomiky tak, aby se tyto oblasti staly méně závislými na uhlí. Ohledně absorpční kapacity (schopnosti vyčerpat přidělené prostředky) Částek obavy nemá, avšak jak zdůraznil Luděk Niedermayer – cílem je dosáhnout změny, nikoli jen utratit peníze. Snaha udržovat těžbu uhlí by podle něj vedla ke zhoršování kvality života v těchto regionech a ke konzervování sektorů ekonomiky, které jsou na ústupu. 

Došlo k enormnímu navýšení prostředků přímo řízených programů 
Michal Částek poté vyvrátil dojem o tom, že dojde k redukci rozpočtových alokací na přímo řízené programy Evropské unie. Ačkoli po jednání státníků došlo k určitému snížení původního návrhu Komise, stále lze u centrálně řízených programů pozorovat enormní navýšení oproti rozpočtovému období 2014-2020. Například rozpočet programu Horizon byl navýšen z 64,5 miliard euro (v období 2014-2020) na 90 miliard euro (pro období 2021-2027). 
I proto je podle Částka před členskými zeměmi včetně Česka výzva naučit se lépe využívat prostředky z centrálně řízených programů. Dle představitele tuzemského ministerstva financí je zcela logické a běžné, že se lídři při summitu Evropská rady soustředí spíše na národní obálky, které mají jisté, než na alokaci přímo řízených programů, o jejichž prostředky musí jednotliví žadatelé soutěžit. 

Rozpočet ještě musí projednat a schválit Evropský parlament 
Částek ovšem zdůraznil, že jednání o rozpočtu ještě není uzavřené, neboť jej ještě bude schvalovat Evropský parlament. Pro ten budou podle Niedermayera důležité hlavně tři následující aspekty. Zaprvé kondicionality – tedy faktory, jejichž dodržování bude podmiňovat čerpání prostředků z unijních fondů. Zadruhé struktura rozpočtu a její dílčí složky, jako jsou výše zmiňované centrálně řízené programy, a nové vlastní zdroje. Zatřetí způsob splacení nákladů rozpočtu, což představuje závažné téma, jež dosud představiteli členských zemí nebylo dořešeno. 
Michal Částek následně předpověděl, že podle něj Česká republika minimálně do roku 203 zůstane čistým příjemcem do unijního rozpočtu (tedy objem prostředků, které Česko z Unie dostává, bude vyšší, než kolik do rozpočtu EU odvádí). Jaké budou argumenty pro členství v EU poté, co se Česko jednou stane čistým plátcem? „To, že jsme součástí supervelmoci, jíž sami svým jednáním můžeme ovlivňovat,"vyzdvihl Niedermayer. 

Kontroverzní téma představují nové vlastní zdroje rozpočtu EU 
Jedno z nejkontroverznějších témat spojených s financováním Evropské unie představují nově zvažované vlastní zdroje, jako jsou daň z plastů, uhlíkové clo na vnější hranici či poplatek z digitální daně. Členské státy zatím nalezly shodu pouze nad prvním jmenovaným. Jaké jsou důvody pro převážně skeptický postoj Česka k novým vlastním zdrojům unijního rozpočtu? Podle Michala Částka zaprvé nepřispívají zjednodušení již tak velice komplexního systému, zadruhé předpokládají určitou míru harmonizace výběru, která by pravděpodobně musela vyústit k problematickému přenosu pravomocí, a zatřetí by výnosnost nových vlastních zdrojů byla obtížně predikovatelná, což by komplikovalo rozpočtové plánování na unijní i národní úrovni. 
Luděk Niedermayer zastává opačné stanovisko. Podle něj existuje celá řada daní, které lze efektivněji vybrat na úrovni celounijní než na úrovni jednotlivých členských států. Příkladem je podle něj právě digitální daň, kde velké technologické korporace budou spíše jednat s institucemi Unie hájícími ekonomiku o téměř 450 milionech obyvatelích než s představiteli jednotlivých zemí. Zdanění na evropské úrovni má podle něj smysl například i v případě poplatků z leteckého paliva či námořní dopravy, kde by podle europoslance nezdanění těchto položek na unijní úrovni vedlo k efektu známému jako tzv. „race to the bottom"– dopravci by palivo tankovali v té zemi EU, kde je nejlevnější, což by snížilo výnosy zdanění. 
„Nové vlastní zdroje dávají smysl tam, kde jejich povaha souvisí více s fungováním vnitřního trhu a je větší pravděpodobnost, že peníze vybere Evropská unie,"shrnul Niedermayer. Pokud by se naopak shodu nad novými vlastními zdroji nalézt nepodařilo, hrozilo by podle něj do budoucna snížení rozpočtu Unie, což by jednak negativně ovlivnilo chudší kohezní země, jednak učinilo jednání o budoucích víceletých rozpočtech EU ještě obtížnějšími. 


Videozáznam celé debaty je možné zhlédnout na facebookové stránce Café Evropa zde.

Autor článku : Petr Pospíšil
Zdroj : euroskop.cz