Big_loader_ajax

Česko si vybralo nejhorší možný způsob

15.03.2022

Tendr na dostavbu Dukovan dlouhodobě naráží v Bruselu. Na jedné straně je problém, zda lze investice do jaderné energetiky označit za zelené, na druhé pak se státní podporou, které se nové bloky dočkají. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) vysvětluje, že Česko jde problémům samo naproti.

Nuclear power plantLN Ministerstvo průmyslu se často vyjadřuje, že dělá maximum pro splnění zelených cílů v energetice, ale Brusel mu to pořád komplikuje. Co na to říkáte?

To je pozoruhodné. Myslím, že snad každý ví, jak málo toho děláme pro rozvoj obnovitelných zdrojů. V případě stavby jaderného bloku, který nijak neřeší potřebu navýšit čisté zdroje do roku 2030, může mít Česko s Bruselem potíž zejména u státní podpory dostavby Dukovan. Problém není se samotnou stavbou, ale s formou financování. Česko si zvolilo model, který je z pohledu státní podpory komplikovaný.

* LN Proč?

Nezapadá do ani jednoho z běžných nastavení. Buď je investor soukromá firma, kterou v určeném rozsahu podpoří stát. Je pak jasně nastaveno, jaká rizika nese investor a jaká stát. Soukromník musí nést rizika, stát ho podpoří třeba tím, že garantuje ceny prodávané energie. Většina rizika však musí být na investorovi a ten by měl být – pokud možno – vybrán nějakým transparentním způsobem. Druhá možnost je, že investorem je stát. Stavba tedy proběhne kompletně za státní peníze a podle toho jsou pravidla. U státní výstavby se podpora samotné investice vlastně tolik neřeší, zkoumá se, zda nepoškodí další účastníky trhu s elektřinou.

* LN Chápu to tedy tak, že si Česko vybralo něco mezi.

Ano. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) si bohužel vymyslela model, který stojí přesně mezi tím. Vybrala polostátní, ale také polosoukromou firmu a té připravila velmi velkorysou veřejnou podporu. Takže je jasné, že takový model musí být prověřen z pohledu veřejné soutěže. Polosoukromá firma ČEZ se bez výběrového řízení dostává ke stamiliardovému penězovodu. Evropská unie se musí na tento případ pečlivě podívat. Jistě to budou chtít firmy, které ČEZ konkurují. Nepřestává mne překvapovat, že si stěžujeme, že nám Brusel nechce na něco kývnout, přitom jsme seděli u stolu, kde se dohodlo, že bude složité něco takového povolit.

* LN Má to nějaké řešení?

Česko ví, že je tento model nejproblematičtější a posouzení potrvá. Takže ti, co si dnes stěžují nebo si v minulosti stěžovali, že je to komplikace, měli toto zvážit předem. Je možné, že s válkou na Ukrajině spojená energetická krize umožní získat souhlas na věci, jež by jinak neprošly. Naopak bychom měli podporovat, abychom energie spotřebovávali co nejméně a z nich aby co nejvíce pocházelo z obnovitelných zdrojů. Šílené chování Ruska mnohonásobně zvýšilo urgenci právě této cesty, která je mimochodem právě základem evropské klimatické politiky.

* LN Jak vy sám nahlížíte na dostavbu Dukovan?

Jsem k tomu skeptický, ale nejsem skeptický vůči jádru jako takovému. Mám pochybnosti o současné jaderné technologii. Jaderné bloky se v Evropě nikomu nepodaří postavit za rozumné peníze v rozumném čase.

* LN Jak se do budoucnosti jaderných elektráren promítne válka na Ukrajině?

Asi je ještě brzy toto posoudit. U nás se silně akcentuje to, že jádro se rovná nezávislost na energii z Ruska. Dukovany však zatím potřebují jaderné palivo právě odtamtud. Vliv bude mít i to, že ruské jednotky při snaze obsadit území části Ukrajiny bez váhání vyrazily k jaderným elektrárnám a naznačily tak, že jde o potenciální zbraně. Myslím, že lidé budou dopady války na Ukrajině vykládat zcela protichůdně. Pro někoho je možné se vrátit k masivní těžbě a pálení uhlí, pro jiné je to důvod ke zvýšení tempa růstů obnovitelných zdrojů. Mám za to, že krátkodobě možná budeme muset tolerovat i řešení, která by jinak nepadala v úvahu, ale obnovitelné zdroje budou nastupovat rychleji.

* LN Jádra se týká i taxonomie. V Česku se na konci minulého roku slavilo, že nám Brusel ustoupil a jádro je povolené, pak se říkalo, že povolené není, pak se slavilo, že zase je. Jak to vlastně s taxonomií a jádrem je?

Zpočátku taxonomie nebyla politicky citlivé téma. Je to cesta ke zvýšení transparentnosti finančních trhů. Řada firem se snaží namalovat na zeleno (takzvaný greenwashing). Bylo třeba udělat pravidla, co je a co už není zelené, aby pro investory nebylo složité to posoudit. Aby firmy nemohly tvrdit, že jsou zelené, když vlastně nejsou. Podobná pravidla navrhla před lety Světová banka, vznikají všude na světě.

* LN Proč se z toho stalo politické téma?

Část veřejnosti k tomu přistupuje tak, že taxonomie něco přikazuje a něco zakazuje, došlo k nepochopení a to vybudilo diskusi a emoce. Druhá věc je, že se principy taxonomie začaly propisovat do využití evropských fondů. Ty sice výslovně nevyžadují, aby byly v souladu s taxonomií, ale mají třeba v sobě zásadu „významně nepoškozovat“.

* LN Jak to vlastně vznikalo?

Na začátku bylo moudré rozhodnutí, že detaily toho, co je udržitelné, nebudou připravovat politici, tedy ani my jako Evropský parlament, ani Evropská rada, ale připraví to odborné týmy Evropské komise a my to jako europarlament a Rada buď zablokujeme, nebo to vstoupí v platnost. Je asi snadné si představit, jak by to vypadalo, kdyby to připravovali politici. Když Komise připravila první verzi, tak rezignovala na to tam dát jádro a plyn, to pak bylo pod velkým drobnohledem.

* LN Proč ten drobnohled?

Český pohled odpovídá jedné výrazné zájmové skupině – a to je ta, která preferuje to, co je krátkodobě a někdy i střednědobě pragmatické. Hlavním požadavkem zde je umožnit nahrazení uhlí zemním plynem. A zároveň mnoho zemí, včetně nás, buďto sází na jadernou energii, či pro ni chce nechat dveře co nejvíce otevřené. V Česku vládne pohádka, že jde jen o nás a Francii, ale těch zemí, které chtějí nechat jádro ve hře, je opravdu velmi mnoho. Tyto země poukazují na to, že jaderná energetika je nízkoemisní. Proti tomu stojí silná druhá skupina. A ta říká, že fosilní zemní plyn nemůže být prezentován jako udržitelný zdroj, protože z podstaty udržitelný není. A jádro nemůže splnit podmínky taxonomie, protože vytváří velmi velké množství jaderného odpadu, který bude nebezpečný po stovky let.

* LN Výsledkem je tedy kompromis?

Komise měla tři možnosti. První byla, že jádro a zemní plyn budou považované za technologie neslučitelné s taxonomií. To by asi odpovídalo myšlence taxonomie, ale politická shoda se na tom najít nedá. Druhá varianta je říct, že jádro a plyn ano, ale bude to mít řadu striktních podmínek. To nevzniklo přes noc a zničehonic, ta pravidla třeba pro zemní plyn jsou součástí i jiných materiálů. U jádra pak vznikla určitá kreativita, která rozdělila reaktory do tří skupiny. První jsou ty nejstarší, pak ty, kam spadají nyní stavěné reaktory, a pak reaktory, které by nevytvářely takové množství jaderného odpadu. Podle toho se nastavily podmínky. Třetí možnost, jež dnes s odstupem vypadá jako nejlepší varianta, je říct, co je opravdu zelené a co jsou technologie, které přeměně na zelené pomohou – tedy dobré technologie na plyn a jádro. Ale o tom se začalo uvažovat pozdě. Takže je tu kompromis, u kterého jsou obě skupiny naštvané. Ale myslím, že by mohly uznat, že je to docela dobrý kompromis.

* LN Jak myslíte, že taxonomie dopadne na financování plynových či jaderných elektráren?

Určitě bude možné stavět i netaxonomické plynové zdroje. Otázka je, zda ono financování bude komplikovanější, nebo ne. Ale v případě Česka, pokud by například nový reaktor financoval stát sám, tak taxonomie vliv na projekt mít vůbec nebude.

* LN U nás občas zaznívá, že si uhelné firmy musejí jezdit do Číny půjčovat peníze na investice. Nedá se takto taxonomie obejít?

Zrovna Čína mimochodem má taxonomii. Bylo by pozoruhodné, pokud by tam české uhelné společnosti získaly peníze snadněji než v Evropě.

* LN Četl jsem názor, že kvůli taxonomii banky půjčují na cokoliv, co je zelené, a už je nezajímá, zda to dává ekonomický smysl.

To je hodně odvážné tvrzení. Samozřejmě nikdo vědomě nepůjčí na projekt, který je příliš rizikový nebo ztrátový, to si nikdo nemůže dovolit. Rozhodnutí, do jaké míry banka chce prezentovat, jak je zelená, je rozhodnutí jejího managementu a ten by měl vycházet z přání akcionářů. Taxonomie je jen cesta k tomu, jak to ztransparentnit. Banky samy měly zájem na tom, aby dokázaly klientům prezentovat, že jejich investice jsou udržitelné. Věří-li, že je důležité dávat najevo, že se starají o budoucnost planety, tak to budou dělat, ať taxonomie existuje, nebo ne. Jen s ní to bude více transparentní a snazší. Pokud budou lidé chtít, aby jejich penzijní fond či banka nefinancovaly věci, jež poškozují klima, bude přibývat institucí, které na uhelný důl nepůjčí. A opět – bez ohledu na taxonomii.

LUDĚK NIEDERMAYER (56)

* Vystudoval teoretickou kybernetiku a matematickou informatiku. * Od roku 1991 pracoval pro Státní banku československou, následně pro ČNB. V roce 1996 se ve 29 letech stal členem bankovní rady. Ve 34 letech se stal viceguvernérem.

* Po odchodu z ČNB šest let pracoval pro poradenskou společnost Deloitte. * V roce 2014 se stal coby nestraník europoslancem za TOP 09, ve volbách v roce 2019 post obhájil už jako člen strany. * Je ženatý a má tři děti.

Autor článku : Roman Šitner
Zdroj : Lidové noviny