Do Bruselu jsem přijel koncem září, pouze však na pár dnů, jelikož hned první říjnový týden se konalo plenární zasedání ve Štrasburku. První den jsme s dalšími dvěma stážistkami dostali instrukce, jakým způsobem budeme fungovat, jak se naučit cestu do kanceláře a nezabloudit přitom v obrovském bludišti Evropského parlamentu a co bude zhruba náplň naší práce. Večer přišla na řadu tradiční čtvrteční socializace bruselských stážistů na náměstí před budovou Parlamentu. Tam jsem potkal pár kamarádů, které jsem třeba několik let neviděl – aniž bychom se domluvili. Hned první den. I to je jedna z výrazných vlastností Bruselu – díky evropským institucím se v něm pohybuje mnoho mladých lidí ze všech koutů Evropy, nabízí tedy bohaté sociální vyžití.
Zpět však k práci. Plenární zasedání ve Štrasburku vždy znamená extrémní nasazení. Většina poslanců má program od brzkého rána do pozdních večerních hodin. Naskočit do takto rozjetého vlaku pro mě byla velká výzva – avšak nebyl čas lámat si hlavu. I přesto si na nás pan poslanec našel spoustu času, takže nám vše vysvětlil a mohli jsme se pobavit, co bychom rádi dělali a co nás zajímá.
Já se zabýval hlavně daněmi. Řekl bych, že mám trochu štěstí na období, kdy jsem stáž absolvoval. Mimo to, že si na mě pan poslanec našel opravdu mnoho času (během jednacích dnů jsme byli téměř v každodenním kontaktu, celý říjen), tak v tu dobu byla aktuální právě daňová témata. České republiky se například týkalo téma zavedení plošného reverse charge, které česká ministryně financí po jednání ECOFINu prezentovala jako úspěch českého vyjednávání. V článcích na toto téma jsem se snažil uvést na pravou míru některé zavádějící informace, kterými paní ministryně vysvětlovala svůj úspěch. Spíše evropské téma pak bylo zase odhalení tzv. Cum-ex files podvodů, kterým se zabýval i výbor TAX3, v němž pan poslanec zasedá.
Pan Niedermayer má opravdu široký rozhled, takže uplatnění najdou i stážisti, kteří se primárně nezabývají ekonomií. Já se mohl věnovat třeba i zákazu single-use plastů nebo tématům spojeným s ohrožením svobody slova a mírou demokracie v Maďarsku a Rumunsku. To množství práce, kterou si pan poslanec nabírá, ilustruje i nasazení jeho týmu. Holky stíhají všechno, a ačkoliv mají práce víc, než je zdrávo, vždy si na nás udělaly čas a trpělivě nám odpovídaly na všechny otázky a pomáhaly řešit naše marginální problémy (třeba když jsme nemohli trefit do jednacího sálu apod.).
Jedna z pozitivních vlastností, které pan poslanec má, je jeho respekt a slušnost k ostatním. Člověk, co přijede na měsíční stáž, se necítí jako nějaký podřadný asistent, ale jako plnohodnotný člen týmu. Navíc mu záleží na tom, abychom si opravdu ze stáže něco odvezli, takže mají stážisté možnost zabývat se odbornějšími věcmi (místo provozních úkolů). To strašně umocní dojem z celého pobytu, ale bohužel to tak ve všech kancelářích nefunguje (řekl bych, že většinou je to spíš naopak). I díky tomu jsme se dostali na poslanecké snídaně, večerní recepci na ambasádě, setkání české skupiny v EPP a další méně formální či kuloární setkání. A to jsou potom ty nejsilnější zážitky, které si člověk z Parlamentu odveze. Samozřejmě spolu s těmi situacemi, kdy jsme chodili po budovách Parlamentu nebo seděli na obědě a kolem chodili takoví ti slavní lidé z televize apod. Tak jsem třeba jednou na eskalátoru zjistil, že Bill Gates je vlastně vzrůstem docela malý (řekl bych, že podobně, jako Jean-Claude Juncker). Nebo jednou jsem prý v kavárně sebral židli Michelu Barnierovi, vrchnímu vyjednavači brexitu, ale já tehdy nevěděl, kdo to je, a jemu to očividně nevadilo.
V Bruselu je možnost navštěvovat různé přednášky apod., říkali nám, že když nebudeme mít co dělat a budeme se třeba nudit (nebo na nás pan poslanec nebude mít čas), ať na ně chodíme, že jsou zajímavé. Nebyl jsem ani na jedné. Měl jsem vždy něco zajímavého na práci. Občas se to ani nedalo stíhat. Navíc výhoda říjnového termínu byla ještě v jedné věci – dvě plenární jednání ve Štrasburku v jednom měsíci. Stáž jsem tedy započal i zakončil právě tam. A ač je přesun Brusel-Štrasburk a zpět neekonomický a často velmi zmatený, je budova EP ve Štrasburku opravdu krásná a stojí za návštěvu.
Na závěr nezbývá než poděkovat. Panu poslanci i celému týmu. Bylo to super.
Publikované články:
Schválení návrhu na plošný reverse charge 1
Schválení návrhu na plošný reverse charge 2
Schválení návrhu na plošný reverse charge 3
Projev premiéra Estonska Jüriho Ratase na téma budoucnost Evropy