Big_loader_ajax

Zpráva Ursuly von der Leyen o stavu Unie

21.09.2021

V úterý 14. září přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula Von Der Leyen na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku výroční projev o stavu Unie. Představila zde např. svou vizi na modernizaci Evropy, post-pandemickou rekonstrukci kontinentu, stejně tak jako rozšíření spolupráce v otázkách bezpečnosti a ochraně hranic.

V úvodu každoročního ohlédnutí se za uplynulým rokem vyzdvihla předsedkyně Komise způsob, jakým se Evropa dokázala vyrovnat s „největší zdravotní krizí posledního století“, a to zejména díky společnému postupu v distribuci vakcín a mezinárodní lékařské spolupráci. Stejně tak ocenila schopnost národů sjednotit se při obraně před neblahými ekonomickými důsledky pandemie vytvořením nástroje NextGenerationEU, jakož i před dopady na životní prostředí za pomoci Zelené dohody pro Evropu.

Předsedkyně Evropské komise ve svém projevu dále uvádí, že díky naší schopnosti se spojit je dnes Evropa, navzdory všem kritikům, mezi světovou špičkou s celkově více než 70 % naočkované populace, a to v situaci, kdy jsme se jako jediní na světě podělili až o polovinu své produkce vakcín. K dnešnímu dni dodala EU více než 700 milionů vakcín svým občanům a dalších 700 milionů do 130 zemí po celém světě. I přesto tuto skutečnost se však pouze 1 % světové produkce vakcín dostalo do zemích s nízkými příjmy. Obavy z dalšího šíření nemoci jsou proto stále na místě a lze očekávat, že spravedlivá distribuce vakcín bude jedno z nejdůležitějších geopolitických témat naší doby.

Dokonce i v rámci EU panují nerovnosti v otázce očkování a Evropská komise proto zajistila dodatečných 1,8 miliard vakcín pro své členské státy. Minulý rok nám ukázal také nutnost širší spolupráce v sektoru zdravotnictví, v důsledku čehož Ursula Von der Leyen oznámila zahájení provozu nového Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdravotnictví (HERA). Cílem úřadu je zajistit, aby žádný virus nemohl přerůst z lokální epidemie ve světovou pandemii.

Hospodářství a ekonomika

V oblasti hospodářství bylo mimořádným úspěchem zavedení jednotného evropského digitálního certifikátu. Do tohoto projektu se zapojilo celkem 42 zemí na čtyřech kontinentech a celý proces vývoje trval pouhé tři měsíce. Díky nástroji SURE se dále podařilo podpořit více než 31 milionů pracovníků a 2,5 milionů společností v Evropě. Také díky tomu byl ekonomický růst v eurozóně za poslední čtvrtletí vyšší, než ekonomický růst USA i Číny. Už letos by se 19 členských států mělo dostat na předpandemickou úroveň jejich HDP.

Je potřeba přizpůsobit se nové době a EU chce v tomto ohledu zůstat lídrem na světovém trhu. Evropská komise proto plánuje masivní investice do digitalizace, 5G a optických sítí, elektromobility a technologické samostatnosti (cílem bude vytvoření evropského čipového ekosystému, který omezí závislost na čipech dovážených z Asie). Dále bude Evropa pokračovat v boji proti digitálním gigantům a bude je i nadále nutit k zodpovědnost za jejich počínání v online prostředí, stejně tak jako usměrňovat sílu umělé inteligence.

V otázce daní a sociální spravedlnosti slibuje Komise minimální sazbu daně z příjmů právnických osob, stejně tak jako důsledné rozkrývání daňových podvodů a krycích společností. Zároveň musíme čelit také silné generační proměně a je proto nezbytné zaměřit se na co nejvíce jedinců propadávajících sítem naší společnosti. Vznikne proto nový program ALMA, který bude fungovat na podobném principu jako program ERASMUS, avšak bude zaměřen na nezaměstnané, nekvalifikované a méně vzdělané.

Klima a bezpečnost

V otázce ekologie se Předsedkyně vyjádřila také k plánovanému snížení emisí o 55 % do roku 2030 a přechodu k zelené ekonomice. Klíčová bude v tomto ohledu otázka elektromobility, a to jak v automobilovém, tak leteckém a námořním průmyslu. Na podporu občanů EU zasažených touto tranzicí EU alokovala peníze do nově vzniklého Fondu pro klimatická opatření. Důležitým aspektem bude také podpora biodiverzity a mezinárodní spolupráce, kde již nyní vyjednává EU podobné kroky také s USA, Japonskem a Čínou.

Ve svém projevu se Předsedkyně Komise nevyhnula ani problematice bezpečnosti, v rámci čehož oznámila novou finanční podporu na zabránění hladomoru v Afghánistánu, důraz na kyberbezpečnost a vyzvala k vytvoření Evropské obranné unie, aby EU nemusela být závislá na jednotkách NATO a USA. Nezbytná je také důsledná spolupráce zpravodajských služeb a efektivnější sdílení informací. Je nezbytné bránit se externím tlakům a útokům na naše státy, a to zejména v oblasti kybernetického prostoru. V rámci nadcházejícího francouzského předsednictví bude proto svolán Summit o evropské obraně.

mezinárodních vztazích musí EU, dle Ursuly von Der Leyen, i nadále důsledně spolupracovat s partnery z USA a podporovat snahy o další rozšíření EU, momentálně směrem na Balkán. Unie také postupně zvyšuje své zapojení ve Středomoří, ve Východním partnerství, stejně tak, jako pracuje na rozvoji vztahů s Tureckem. Důležitým milníkem se stala také nová indicko-tichomořská strategie EU na rozvoj vztahů, dodavatelských řetězců a investičních projektů v této části světa. S tím souvisí také nově spuštěný projekt Globální brány, který nás pomůže propojit s našimi partnery skrze budování kvalitní infrastrukturu pro usnadnění obchodování po celém světě.

Lidská práva a právní stát

Došlo také na otázku lidských práv, kdy předsedkyně Komise jasně odsoudila hybridní útoky Běloruska na Polsko, Litvu a Lotyško. Je nepřijatelné, aby jakýkoliv stát užíval občany cizích států jako lidské štíty své nátlakové politiky. Je proto nezbytné, aby EU dokázala adekvátně reagovat a došlo k posílení pravomocí na ochranu vnějších hranic EU.

Nezbytné je také bojovat za právní stát a demokratické hodnoty. Rozsudky Evropského soudního dvora ukázaly na případu justiční reformy na Maltě a vyšetřování korupce na Slovensku, že jednotlivé státy čerpají z navržených doporučení Soudního dvora a implementují tyto body do své národní legislativy. Počínaje rokem 2022 proto budou proto takovéto zprávy specifičtější a lépe aplikovatelné na konkrétní specifika jednotlivých států. Stejně tak budou evropské orgány mnohem důslednější ve vyšetřování dotací a unijních zakázek, tak aby byly unijní prostředky využívány co nejefektivněji.

Neméně důležitá je také ochrana jedince, ať už je řeč o nárůstu týraných žen během pandemie, nebo cílené útoky na novináře. Komise proto představí zákon o boji proti násilí na ženách, stejně jako předpis o svobodě médií.

Závěrem vyzvala předsedkyně k toleranci a dodržování našich ideálů. Evropská Unie podle ní není dokonalá, je však „přitažlivým způsobem jedinečná a jedinečným způsobem přitažlivá“. Jsme utvářeni sdílenými dějinami a hodnotami, avšak pečlivě si hlídáme naši rozmanitost. Úkoly, které nás čekají nejsou jednoduché, avšak společně vždy můžeme dosáhnout toho, v co věříme.

„To je pravá duše Evropy. Zasaďme se proto společně za její budoucnost. Viva l’Europa.“

 

Autor článku : Tomáš Rothschein (stážista Luďka Niedermayera)