Zásobníky plynu v EU musí být před zimou naplněny na 80 %. Parlament podpořil návrh Komise.
12.04.2022
Evropská komise předložila (v souvislosti se snižováním závislosti na dovozu fosilních paliv ze zemí mimo EU) návrh nařízení stanovující povinnost pro členské státy zajistit k 1. listopadu 2022 minimální podíl skladovaného plynu ve výši 80 % kapacit všech skladovacích zařízení na území členského státu, od roku 2023 potom ve výši 90 %.
Pro členské státy jsou určeny také specifické mezitímní, takzvané kontrolní cíle. Pro Českou republiku jsou předepsány kontrolní cíle ve výši 62 % (srpen 2022), 68 % (září) a 74 % (říjen). Pro další rok jsou kontrolní cíle nastaveny ve výši 39 % (únor 2023), 29 % (květen), 49 % (červen), 70 % (září) a konečný cíl ve výši 90 % k 1. listopadu 2023. Pro další roky může Komise cíle dále upravit.
|
|
Minimálním množství skladovaného zemního plynu vč. kontrolních cílů |
|||
|
|
K 1. 8. 2022 |
K 1. 9. 2022 |
K 1. 10. 2022 |
K 1. 1. 2022 |
|
ČR |
62 % |
68 % |
74 % |
80 % |
|
|
K 1. 2. 2023 |
K 1. 5. 2023 (kontrolní cíl) |
K 1. 6. 2023 |
K 1. 9. 2023 |
K 1. 11. 2023 (cílový stav) |
|
ČR |
39 % |
29 % |
49 % |
70 % |
90 % |
Skladování zajišťuje dodatečné dodávky plynu v případě silné poptávky nebo přerušení dodávek. Potřebu předložení návrhu vyvolala současná geopolitická situace a jedná se o dodatečné krátkodobé opatření k řešení nerovnováhy na trhu s energií a k zajištění dodávek v následujících letech. V posledních šesti měsících vedl nevyvážený trh s plynem k prudkému nárůstu cen plynu. Skladování by mělo pomoci čelit prudkému nárůstu cen plynu nebo vyrovnávat extrémní rozdíly cen plynu mezi letním a zimním obdobím.
Cílem návrhu je zejména zajistit, aby skladovací kapacity v rámci Evropské unii (které mají zásadní význam pro zajištění bezpečnosti dodávek) nezůstaly nevyužity a minimalizovat tak riziko nedostatečných zásob plynu na následující zimu. Důležitým aspektem návrhu je zároveň sdílení těchto skladovacích kapacit v celé Unii v duchu solidarity.
Solidární sdílení zátěže
V duchu solidarity návrh počítá se sdílením břemene zajištění minimálního množství plynu napříč členskými státy. Ty státy, které nemají zásobníky na svém území, mají povinnost zajistit si možnost využití zásobníků v jiných členských státech. Konkrétně mají členské státy bez možnosti skladování na svém území povinnost zajistit, aby účastníci domácího trhu uzavřeli dohody s provozovateli skladovacích zařízení. Tyto dohody mají zajistit využití těchto zařízení v minimálním objemu 15 % roční spotřeby plynu členského státu bez skladovacího zařízení. V případě, že neexistuje propojení s jinými členskými státy, přeshraniční přenosová kapacita je omezená nebo existují jiné technické překážky, minimální povinný objem se podle toho úměrně snižuje.
Místo této povinnosti mohou členské státy bez zásobníků vytvořit s jedním nebo více členskými státy, které skladovací zařízení mají, alternativní mechanismus sdílení zátěže. Takový alternativní mechanismus bude podléhat oznamovací povinnosti Komisi.
Dále zůstává v platnosti již existující obecný mechanismus solidarity, který umožňuje členskému státu jako krajní řešení požádat o uplatnění solidárního opatření. V rámci toho je přímo napojený členský stát povinen přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se do té doby, než budou zajištěny dostatečné dodávky plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím státě, v nezbytném rozsahu snížily nebo nepokračovaly dodávky plynu na jeho území zákazníkům jiným než chráněným v rámci solidarity. Taková solidární pomoc se poskytuje na základě kompenzace.
Návrh novelizace nyní musí schválit Evropský parlament a Rada EU.
Doplňující informace:
Další informace např. v Q&A od Evropské komise zde.
Znění návrhu zde.
Přílohy zde.