Big_loader_ajax

Vysvětlení mého hlasování z 23. - 26. listopadu

30.11.2020

Pro co a jak jsem hlasoval na listopadovém plenárním zasedání?

European ParliamentŘešení míry bezdomovectví v Evropské unii

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která upozorňuje na problém více než 4 milionů evropských občanů bez domova a na to, že přetrvávající krize zvyšuje závislost lidí na systémech sociální ochrany. Komise by proto měla navrhnout rámec EU pro vnitrostátní strategie v oblasti bezdomovectví a členské státy by měly na základě osvědčených postupů některých z nich přijmout zásadu „nejdříve bydlení“.

Schengenský systém a opatření přijatá během krize způsobené onemocněním COVID-19

Podpořil jsem nelegislativní usnesení, které mimo jiné vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zlepšení a podporu celoevropské spolupráce a koordinace s členskými státy a mezi nimi během pandemie. Nástroje, jako jsou aplikace pro vysledování kontaktů v souvislosti s onemocněním COVID-19, by měly být přeshraničně interoperabilní, aby se tak zajistila jejich účinnost a možnost trasovat šíření infekce při přeshraničním pohybu občanů. Také je důležité, aby obyvatelé EU měli snadný přístup ke spolehlivým, komplexním a aktuálním informacím o cestovních omezeních a zdravotních a bezpečnostních opatřeních souvisejících s pandemií v celé EU.

Trhy finančních nástrojů: změna požadavků na informace, řízení produktů a limity pozic s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19

Podpořil jsem postoj EP v 1. čtení, jehož cílem je odstranění zbytečné byrokracie a zavedení dočasných výjimek, které jsou považovány za účinné za účelem zmírnění ekonomických otřesů. Je třeba se vyhnout takovým změnám, které způsobí větší zátěž pro odvětví finančních služeb, a ponechat komplexní legislativní otázky k řešení v rámci plánovaného přezkumu směrnice MiFID II.

Směrem k udržitelnějšímu jednotnému trhu pro podniky a spotřebitele

Zdržel jsem se u této nelegislativní zprávy, která vyzývá Komisi, aby vypracovala širokou strategii obsahující opatření rozlišující mezi kategoriemi výrobků a zohledňující vývoj trhu a technologií, s cílem podpořit podniky a spotřebitele, aby se zapojili do udržitelných výrobních a spotřebních vzorců.  S celkovým záměrem a většinou textu souhlasím, ale v některých případech zpráva zachází zbytečně daleko. V odděleném hlasování jsem podpořil požadavek na poskytování předsmluvních informací spotřebitelům týkajících se odhadované životnosti výrobku a opravitelnosti výrobku.

Zajišťování bezpečnosti výrobků na jednotném trhu

Podpořil jsem tuto nelegislativní zprávu, protože krize související s pandemií onemocnění COVID-19 ukázala, že je pro ochranu občanů EU zásadně důležité, aby byla zajištěna nejvyšší možná bezpečnost všech výrobků potřebných pro řešení této mimořádné situace a všech krizí, které by mohly Evropskou unii ohrozit v budoucnosti, a to zejména pokud jde o zdravotnické a ochranné prostředky, produkty prodávané on-line i v kamenných obchodech a produkty pocházející ze zemí mimo EU. Komise by proto měla v rámci revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nově definovala pojmy „výrobek“ a „bezpečný výrobek“, a to tak, aby nové definice odrážely složitost nových technologií, a to i pokud jde o umělou inteligenci, internet věcí a robotiku, samostatný software a software nebo aktualizace, jež výrobky mění v míře tak významné, že z nich de facto vytváří výrobky nové.

Posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, verbální projevy nenávisti, dezinformace a úloha platforem

Podpořil jsem nelegislativní usnesení, které mimo jiné zdůrazňuje nezastupitelnou úlohu veřejnoprávních sdělovacích prostředků a potřebu zajištění jejich nezávislosti na politických zásazích. Kromě toho je ale také třeba zajistit finanční nezávislost soukromých subjektů na trhu a podmínky pro udržitelnost jejich činností, aby se zabránilo ovládnutí sdělovacích prostředků různými zájmovými skupinami. V této souvislosti by měl být vypracován akční plán EU pro sdělovací prostředky, který se zaměří na podporu rozvoje dynamického a pluralitního mediálního prostředí.

Nová průmyslová strategie pro Evropu

Podpořil jsem tuto nelegislativní zprávu, která   zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou může evropský průmysl hrát při aktivním prosazování ambiciózních environmentálních, sociálních a ekonomických cílů, včetně cílů v oblasti lidských práv. Má-li se toho dosáhnout, měla by se Unie vybavit všeobecným rámcem náležité péče pro průmyslová odvětví, který umožní určit environmentální a sociální rizika. V souvislosti s krizí Covid-19 zpráva také uznává, že tradiční pojišťovací nástroje nestačí k pokrytí ztrát v důsledku přerušení podnikatelské činnosti způsobeného pandemií a že je zapotřebí ambiciózní celounijní řešení, které umožní předvídat a zvládat negativní dopady budoucí pandemie nebo systémové krize na lidi, podniky a ekonomiku.

Zahraničně politické důsledky rozšíření onemocnění COVID-19

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která vyjadřuje politování nad absencí schopnosti vést na celosvětové úrovni a koordinované mezinárodní reakce ze strany WHO během úvodních fází krize COVID-19, odsuzuje zadržování kritických informací, odmítá uplatňování izolacionistických strategií, protestuje proti vzestupu autoritářského nacionalismu, státem sponzorovaným dezinformačním kampaním, které vyvolávají nedůvěru a podkopávají demokratické společnosti a mezinárodní spolupráci a vyvolávají otázky ohledně úlohy EU ve světě. Zpráva správně zdůrazňuje, že celosvětová spolupráce, včetně globálního přístupu a koordinace má zásadní význam pro účinné řešení celosvětové zdravotní krize a dalších globálních hrozeb.

Zvýšení účinnosti rozvoje a efektivnosti pomoci

Podpořil jsem nelegislativní zprávu, která připomíná, že EU je největším světovým poskytovatelem pomoci a jako taková by se proto měla ujmout vůdčí úlohy, pokud jde o dosažení účinnosti a účelnosti pomoci, pokud má být v partnerských zemích dosaženo skutečných výsledků a cílů udržitelného rozvoje. V tomto ohledu je třeba zmínit potenciál rozvojové pomoci EU a jejích přímých zahraničních investic, pokud jde o řešení základních příčin migrace a nuceného vysídlování.

Pokračující porušování lidských práv v Bělorusku, zejména vražda Ramana Bandarenky

Podpořil jsem usnesení, které důrazně odsuzuje vraždu Ramana Bandarenky a požaduje okamžité propuštění zdravotnického pracovníka, který ve veřejném zájmu předal informace o smrti Ramana Bandarenky sdělovacím prostředkům, aniž by tím porušil práva rodinných příslušníků oběti. V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zintenzivnila pomoc poskytovanou nezávislým sdělovacím prostředkům v Bělorusku, jejichž přežití a provoz má z hlediska poskytování objektivních informací o dění v Bělorusku běloruské veřejnosti i mezinárodní komunitě zásadní význam.

Právo na umělé přerušení těhotenství v Polsku

Podpořil jsem usnesení, které odsuzuje rozhodnutí polského Ústavního soudu hraničí se zákazem přístupu k péči v oblasti umělého přerušení těhotenství v Polsku, neboť většina legálních přerušení těhotenství je prováděna z důvodu závažné a nezvratné vady plodu nebo nevyléčitelné nemoci, která ohrožuje život plodu. Odsuzuje také to, že dané rozhodnutí bylo vydáno v době, kdy zdravotní omezení související s pandemií COVID-19 vážně narušila řádné demokratické procesy a výkon základních práv včetně práva shromažďovacího. Je třeba připomenout, že práva žen jsou základními lidskými právy, a že tedy orgány EU a členské státy jsou povinny je prosazovat a chránit v souladu se Smlouvami a Listinou i mezinárodním právem.

Autor článku : Luděk Niedermayer