Big_loader_ajax

Plenární zasedání Evropského parlamentu 11. - 14. 9. 2023: Jak a proč jsem hlasoval?

19.09.2023

Jak a proč jsem hlasoval na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve dnech 11. - 14. 9. 2023?

Standardy jakosti a bezpečnost látek lidského původu určených k použití u člověka

Podpořil jsem tuto zprávu (postoj EP v 1. čtení), v níž bych chtěl vyzdvihnout úpravu podpory dárcovství krevní plazmy, kterou považuji za důležitou. Programy podporující dárcovství látek lidského původu by měly být založeny na zásadě dobrovolného a neplaceného dárcovství, ale zroveň je třeba zajistit, aby dárci nebyli na základě svého darování finančně znevýhodněni. Finanční náhrada za vynaložené náklady je tedy zcela namístě. Odškodnění a náhrada by za žádných okolností neměly sloužit jako pobídka na nábor dárců, neměly by vystavovat zranitelné osoby ve společnosti vykořisťování a neměly by vést k hospodářské soutěži mezi subjekty zabývajícími se látkami lidského původu pro nábor dárců. Tato náhrada by proto měla být založena na kvantifikovatelných kritériích, například na době poskytnuté na darování nebo na prokázaných výdajích, a na transparentních kritériích, která by měly stanovit vnitrostátní orgány na úrovni, která je v jejich členském státě opodstatněná a vhodná pro dodržení zásady finanční neutrality.

 

Akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA)

Podpořil jsem tuto zprávu (dohodu v 1. čtení), protože jsem přesvědčen, že finanční podpora EU poskytnutá prostřednictvím nového nástroje bude stimulovat proces kooperativního zadávání zakázek v oblasti obrany prováděného členskými státy a zajistí akceschopnost ozbrojených sil členských států EU, bezpečnost dodávek a vyšší interoperabilitu. Věřím, že nástroj EDIRPA bude motivovat členské státy k pokračování v kolaborativním zadávání veřejných zakázek a přispěje k řešení nepříznivých dopadů a důsledků války na Ukrajině v Unii. Bez koordinace a spolupráce s sebou by totiž potřebné zvýšené investice členských států do obrany s sebou nesly riziko, že dojde k prohloubení roztříštěnosti evropského odvětví obrany, omezení potenciálu spolupráce v průběhu celého životního cyklu příslušného vybavení, prohloubení vnější závislosti a pravděpodobnému zhoršení interoperability.

 

Látky znečišťující povrchové a podzemní vody

Podpořil jsem tuto zprávu (postoj EP v 1. čtení), jejímž cílem je zvýšit ochranu občanů EU a přírodních ekosystémů v souladu se Strategií v oblasti biologické rozmanitosti a Akčním plánem nulového znečištění, které jsou zakotveny v Zelené dohodě pro Evropu. V této souvislosti považuji za důležité zvýšit účinnost a snížit administrativní zátěž právních předpisů, aby EU mohla rychleji reagovat na vznikající rizika. Vzhledem k tomu, že expozice chemickým látkám v pitné vodě může mít řadu krátkodobých i dlouhodobých účinků na zdraví a že chemické látky také ohrožují vodní prostředí, stanovení a kontrola norem environmentální kvality pro chemické látky ve vodních útvarech doplňuje legislativu týkající se zdrojů a způsobů šíření, neboť v případě potřeby prosazuje přísnější normy pro výrobu, emise nebo používání a snižuje náklady na úpravu pitné vody.

 

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů

Podpořil jsem tuto zrávu (dohodu v 1. čtení), která zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v EU do roku 2030 na 42,5 % a měla by vést ke zrychlení postupů pro udělování povolení pro nové elektrárny na obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární panely nebo větrné turbíny, nebo úpravu stávajících. Vnitrostátním orgánům by nemělo trvat déle než 12 měsíců, než schválí nová zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, pokud jsou umístěna v takzvaných „oblastech určených k využívání obnovitelných zdrojů“. Mimo tyto oblasti by proces neměl přesáhnout 24 měsíců. V odvětví dopravy by zavádění obnovitelných zdrojů mělo vést k 14,5% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to využitím většího podílu pokročilých biopaliv a ambicióznější kvóty pro obnovitelná paliva nebiologického původu, jako je vodík.

 

Spotřebitelské úvěry

Podpořil jsem směrnici o spotřebitelském úvěru (dohodu v 1. čtení), kteá by měla usnadnit fungování vnitřního trhu se spotřebitelskými úvěry a poskytnout vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Cílem směrnice je také zohlednit nárůst digitalizace financí, pokud jde o spotřebitelské úvěry, zlepšit informovanost spotřebitelů, snížit předlužení a podpořit finanční vzdělávání. Součástí dohody jsou přísná ustanovení na ochranu spotřebitele v případě přečerpání a překročení úvěrů a přísná regulace, ale nikoli zákaz reklamy na spotřebitelské úvěry.

 

Ochrana zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků

Podpořil jsem zavedení systému zeměpisné ochrany pro řemeslné a průmyslové výrobky (dohodu v 1. čtení), který bude přínosem pro zákazníky, protože tak budou mít informace o pravosti daného produktu, a v důsledku větší konkurence bude mít pozitivní hospodářský dopad na mikropodniky a malé a střední podniky a obecný dopad na zaměstnanost, rozvoj a cestovní ruch zejména ve venkovských a méně rozvinutých oblastech. Kromě toho takový systém ochrany rovněž usnadní přístup na trhy třetích zemí prostřednictvím obchodních dohod s Unií, a pokud bude považován za nástroj veřejné politiky, a nikoli pouze za nástroj duševního vlastnictví, povede k plnému využití jejich potenciálu.

 

Daně: správní spolupráce

Podpořil jsem tuto zprávu vycházející z předpokladu, že spravedlivý daňový systém by měl být založen na daňových pravidlech, která zajistí, že každý bude platit svůj spravedlivý díl, a zároveň daňovým poplatníkům, ať už podnikům nebo jednotlivcům, usnadní dodržování těchto pravidel. Proto je jednoznačně nutné zlepšit stávající rámec pro výměnu informací a správní spolupráci v EU. Kromě zpřísnění stávajících pravidel je v EU nutné rozšířit správní spolupráci na nové oblasti. Důvodem je řešení výzev, které vznikají v souvislosti se stále častějším využíváním kryptoaktiv pro investiční účely. Daňovým správám v EU to pomůže lépe a efektivněji vybírat daně a držet krok s novým vývojem, zejména vzhledem k rozdílům v systémech zdanění kryptoaktiv v jednotlivých členských státech.

 

Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu

Podpořil jsem tuto zprávu (postoj EP v 1. čtení), jejímž cílem je řešit dva samostatné, ale vzájemně související problémy: překážky volného pohybu zboží, služeb a osob v dobách krize a nedostatek krizově relevantního zboží a služeb. Nástroj pro mimořádné situace na jednotném

trhu by měl v úzké součinnosti se všemi členskými státy a dalšími stávajícími krizovými nástroji EU poskytnout silnou a pružnou strukturu správy a řízení a cílený soubor nástrojů pro zajištění hladkého fungování jednotného trhu při budoucí krizi jakéhokoli druhu. lavním účelem nástroje je spíše připravit EU na budoucnost a vybavit ji možnostmi, které se mohou ukázat jako nezbytné v dané krizové situaci s vážným dopadem na jednotný trh.

 

Kvalita vnějšího ovzduší a čistší ovzduší pro Evropu

Podpořil jsem revizi směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší (postoj EP v 1. čtení), která usiluje o větší sladění norem EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními WHO, další zlepšení legislativního rámce (např. pokud jde o sankce a informování veřejnosti) a lepší podporu místních orgánů při dosahování čistšího ovzduší posílením monitorování, modelování a plánování kvality ovzduší.

Z posouzení dopadů vyplývá, že přínosy navrhované revize pro společnost výrazně převažují nad náklady. Hlavní očekávané přínosy souvisejí se zdravím (včetně nižší úmrtnosti a nemocnosti, nižších výdajů na zdravotní péči, nižší nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci a vyšší produktivity v práci) a životním prostředím (včetně nižších ztrát výnosů plodin v souvislosti s ozonem).

 

Udržitelná letecká paliva (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU)

Podpořil jsem tuto zprávu (dohodu v 1. čtení), jejímž cílem je vybavit trh EU v oblasti letecké dopravy odolnými pravidly, aby bylo možné na letištích v EU zavádět vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž by to mělo nežádoucí dopady na konkurenceschopnost vnitřního trhu EU v oblasti letecké dopravy. Za nezbytný faktor k zajištění toho, aby povinnost dodávat udržitelná letecká paliva nenarušila rovné podmínky na trhu letecké dopravy, považuji stanovení jasné a jednotné povinnosti pro všechny dodavatele leteckých paliv na vnitřním trhu EU v oblasti letecké dopravy. Přijaté nařízení by měla doprovázet zvýšená snaha EU a jejích členských států v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví o zavedení závazných cílů pro používání udržitelných leteckých paliv v mezinárodní letecké dopravě, a snaha o posílení hodnotového řetězce výroby udržitelných leteckých paliv, zejména pro nejinovativnější technologie, jako jsou pokročilá biopaliva a syntetická letecká paliva, včetně zejména mechanismů financování, jako jsou rozdílové smlouvy a opatření na usnadnění certifikace inovativních technologií výroby udržitelných leteckých paliv.

 

Rámec k zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin

Podpořil jsem tuto zprávu (postoj EP v 1. čtení) směřující k posílení různých fází evropského hodnotového řetězce kritických surovin, diverzifikování dovozu kritických surovin do EU s cílem snížit strategickou závislost, zlepšení schopnosti EU monitorovat a zmírňovat současná a budoucí rizika narušení dodávek kritických surovin a zajištění volného pohybu kritických surovin na jednotném trhu a zároveň zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí zlepšením jejich oběhovosti a udržitelnosti. Je třeba se zaměřit na budování kapacity EU pro dodávky kritických surovin, a tak napomoci splnění cílů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, pro rozvoj strategických výrobních technologií, například polovodičů, a pro dosažení cílů v oblasti klimatické neutrality.

Autor článku : Luděk Niedermayer
Zdroj : Luděk Niedermayer