Nařízení o obalech a obalových odpadech
05.12.2023
Jelikož si Evropská komise uvědomuje přetrvávající nárůst obalového odpadu, 30. listopadu 2022 navrhla revizi právních předpisů týkajících se obalů a obalového odpadu. EK v návrhu identifikovala tři vzájemně propojené problémy: nízkou úroveň recyklovatelnosti obalů, stupňující se úroveň obalového odpadu a nedostatečné využívání recyklovaného obsahu. Jako řešení těchto problémů, EK navrhla nová pravidla zaměřená především na snižování, opětovné použití a recyklaci obalů, cílící na všeobecné zvýšení jejich udržitelnosti. Navzdory všeobecné podpory se návrh setkal s kritikou a silným lobbingem, takže jeho konečná podoba stále není jasná.
Obaly hrají dvě zásadní role. Zaprvé, z ekonomického hlediska jsou nezbytné pro ochranu zboží a zároveň představují významnou hospodářskou činnost v EU. Za druhé, z hlediska životního prostředí výroba obalů je jedním z hlavních uživatelů primárních materiálů (40 % plastů a 50 % papíru používaného v EU je určeno pro obaly) a představuje 36 % tuhého komunálního odpadu. Vzhledem k jejich nepopiratelnému vlivu jak na ekonomiku, tak na životní prostředí, je změna systému obalů a obalových odpadů nezbytná, pokud chce EU dosáhnout svých dlouhodobých cílů.
Proč je změna nutná?
Téma obalů a obalových odpadů není v EU nové, protože první právní předpisy byly přijaty již v roce 1994. Směrnice 94/62/ES o obalech a odpadech se zabývala problémy souvisejícími s obalovým odpadem a stanovila cíle pro využití a recyklaci plastů. Směrnice rovněž podporovala používání recyklovaných obalových materiálů při výrobě obalů a navrhla minimalizovat objem a hmotnost obalů. Celkově se směrnice snažila zlepšit kvalitu životního prostředí snížením dopadu obalů a zároveň harmonizovat národní opatření týkající se obalů a obalových odpadů. Nicméně, jelikož je nyní EU ambicióznější v oblasti životního prostředí a národní předpisy týkající se obalů stále nejsou v souladu, rozhodla se EK tuto záležitost přehodnotit.
Současný systém obalů a obalového odpadu v EU představuje velkou zátěž pro životní prostředí. Každý Evropan vyprodukuje v průměru téměř 180 kg obalových odpadů ročně, přičemž se odhaduje, že do roku 2030 se jejich množství zvýší o 19 %. Ještě větší obavy však vzbuzuje skutečnost, že většina obalových odvětví je stále závislá na jednorázových obalech. Výroba jednorázových obalů vyžaduje vysokou spotřebu energie, vede k vyčerpávání přírodních zdrojů a uvolňuje skleníkové plyny.6 Studie provedená poradenskou společností Eunomia a zadaná skupinou kampaně Zero Waste Europe ve spolupráci s neziskovou skupinou Reloop a norskou společností TOMRA zjistila, že opakovaně použitelné obaly snižují emise ve srovnání s jednorázovými obaly. Výzkum se zaměřil na obaly určenými pro „jídlo s sebou“ a jeho závěry ukázaly, že opakovaně použitelné kelímky, krabičky na hamburgery a misky by vedly k nižším emisím skleníkových plynů.2 Přechod na opakovaně použitelné obaly by tedy jen podpořil snahy EU v rámci dvou stěžejních projektů, Evropské zelené dohody a Akčního plánu pro oběhové hospodářství, směřující k rozvoji nízkouhlíkového oběhového hospodářství. Dalším faktorem, který je zde třeba vzít v úvahu, je skutečnost, že materiály potřebné pro výrobu se často dovážejí ze zemí mimo EU, což má jen další negativní dopad na životní prostředí.
Navíc v EU panuje nedostatečná harmonie mezi národními předpisy o obalech a obalových odpadech. Jak již bylo uvedeno, obaly jsou významnou hospodářskou činností a rozdíly v regulačních přístupech vytvářejí překážky, které znemožňují efektivní fungování vnitřního trhu s obaly. Hlavní problémy se týkají požadavků na označování, definování recyklovatelných nebo opakovaně použitelných obalů nebo omezení marketingu. V důsledku toho vedou tyto nesrovnalosti k nejistému podnikatelskému prostředí a zpomalují rozvoj oběhového hospodářství.
Co navrhuje nové nařízení?
Návrh přináší významnou změnu již díky svému znění, protože na rozdíl od předchozích právních předpisů má nyní podobu nařízení. Zatímco směrnice nastiňuje cíle, kterých mají členské státy dosáhnout, způsob dosažení těchto cílů je ponechán na uvážení států. Naproti tomu nařízení je přímo použitelné a závazné v celé EU, což zajišťuje jednotnost. Cílem této změny legislativní formy je tedy podpořit větší harmonizaci národních předpisů upravujících systémy balení. Díky tomuto nařízení lze například vyřešit nejasnosti ohledně toho, do kterého recyklačního koše by měly určité druhy obalů putovat. Kromě toho návrh zavádí několik nových pravidel, která se týkají klíčových aspektů recyklovatelnosti, opakovaného použití, velikosti a použití recyklovaného obsahu. Obaly vstupující na trh EU musí být v podstatě do roku 2030 recyklovatelné nebo určené k opětovnému použití a s minimalizovanou hmotností a objemem. Lze tedy říci, že návrh je ambiciózní, ale také velmi složitý, a proto otevírá prostor pro intenzivní debaty o narativech týkajících se opětovného použití, recyklace a lobbingu ze strany průmyslu.
Proč může být nařízení pro některé kontroverzní?
Zatímco návrh získal širokou podporu ekologických skupin a levicového křídla Evropského parlamentu, pravicové křídlo a průmysl vyjadřují méně optimismu.6 Zejména zaměření na opětovné použití vyvolalo různé obavy. Politici a zástupci některých odvětví průmyslu se také obávají, že by nařízení mohlo vyvolat prudký nárůst používání plastů, protože podniky by musely vymyslet řešení, jak své obaly opakovaně používat. To se týká především odvětví jako je rychlé občerstvení nebo vinařství, které nařízení vystavuje zvýšení nákladů a snížení konkurenceschopnosti. Například známý řetězec rychlého občerstvení McDonald's se k návrhu několikrát vyjádřil a reagoval vlastní studií, kterou si nechal vypracovat. Studie dospěla k závěru, že nařízení by mělo nepříznivé dopady na životní prostředí, hospodářství a bezpečnost potravin.1 Výkonný viceprezident McDonald's Jon Banner pro EUROACTIV také uvedl, že "například kelímek pro opakované použití by musel být vrácen a znovu použit 50 až 100krát", aby byl systém ekonomicky a ekologicky životaschopný. Navíc kritici tvrdí, že některé členské státy již mají zavedené systémy recyklace, které se vyvinuly v průběhu let, a proto se zavedení nového systému opětovného použití jeví jako neefektivní. Každopádně toto nařízení necílí na omezení recyklace, právě naopak stanovuje, že obaly musí být buď recyklovatelné nebo určeny k opětovnému použití. Tudíž recyklace zůstane i nadále alternativou v některých odvětvích. Toto nařízení bylo schváleno Evropským parlamentem na plenárním zasedání minulý týden ve Štrasburku.
Zdroje:
- https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/mcdonalds-warns-eu-packaging-law-will-cause-plastic-surge/
- https://www.euractiv.com/section/circular-economy/news/reusable-packaging-lowers-emissions-compared-to-single-use-study/
- https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52022PC0677
- https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=LEGISSUM:l21207
- https://waste-management-world.com/resource-use/the-key-points-of-the-new-eu-proposal-for-packaging-and-packaging-waste-regulation/
- https://www.euractiv.com/section/energy-environment/opinion/future-of-reuse-systems-at-stake-in-key-packaging-waste-law-vote/
- https://www.komunalniekologie.cz/info/navrh-evropskeho-narizeni-o-obalech-a-obalovych-odpadech-znevyhodni-stavajici-systemy-sberu-odpadu-a-znejisti-investory
- https://epthinktank.eu/2023/03/31/revision-of-the-packaging-and-packaging-waste-directive-eu-legislation-in-progress/
- https://european-union.europa.eu/institutions-law-budget/law/types-legislation_cs
- https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2023/745707/EPRS_BRI(2023)745707_EN.pdf