Big_loader_ajax

Kontroly na hranicích by výrazně zpomalily českou ekonomiku

28.06.2018

Pokud Angela Merkelová nepřijde s uspokojivým řešením migrace pro CSU, omezení Schengenu by mělo výrazné ekonomické dopady na Českou republiku.

Dnes začíná summit lídrů evropské 28, kde bude hlavním tématem opět migrace. Poté, co v Itálii začala úřadovat populisticko-pravicová vláda Giuseppe Conteho a co bavorská CSU ze strachu před podzimními zemskými volbami začala požadovat po Angele Merkelové uplatňování Dublinské smlouvy, příliv migrantů se stal opět nejpalčivějším problémem EU. Pokud se nepodaří najít společné evropské řešení, dostatečně uspokojivé pro CSU, omezení Schengenu by mělo výrazný dopad na českou ekonomiku.

Italská populistická vláda a bavorská CSU jsou hrozbou pro volný pohyb osob a zboží

Podle Dublinu IV je země, kde azylant podá žádost o azyl, odpovědná za vyřízení jeho žádosti. Zároveň případný žadatel je povinen podat tuto žádost v první zemi schengenského prostoru, kterou navštíví. Tím pádem je tento systém velice výhodný pro centrální země, jako je Německo či Česká republika, a nechává celé břímě na okrajové státy, jako je Řecko a Itálie. To se nelíbí nově zvolené italské vládě, která žádá od ostatních zemí pomoc. Zároveň se Horst Seehofer a jeho straničtí kolegové bojí o ztrátu absolutní většiny v bavorském zemském sněmu kvůli odlivu voličů k AfD. Proto se rozhodli přitvrdit v otázce migrace a požadují po německé kancléřce uplatňování Dublinu IV a důkladnou kontrolu německých hranic. To by však znamenalo, že migranti, kteří se již registrovali v jiné členské zemi, by byli vraceni do této země. Dalo by se pak však očekávat, že dnešní systém, kdy migranti jsou registrováni na italském pobřeží, by přestal fungovat a italské úřady by začaly směrovat migranty na sever. Příliv migrantů z jižní Evropy by pak mohl vyvolat sérii uzavírání hranic severoalpskými státy, kde od roku 2015 posílil hlas volající po přísnější kontrole hranic.

Výsledek evropského summitu bude zhodnocen 1. července

CSU dalo německé kancléřce ultimátum do 1. července, kdy má představit její evropské řešení. Zatím se mluví o další pomoci zemím, odkud migranti přicházejí a přes které putují, posílení Frontexu, pohraniční stráže EU a zřízení center na africkém pobřeží, kde by bylo možné podat žádost o azyl. Avšak pokud toto řešení nebude stejně úspěšné jako návrhy CSU, v Německu hrozí rozpad vlády, která se dnes skládá z CDU, SPD a právě CSU. V tu chvíli by bavorský ministerský prezident Söder pravděpodobně využil své nedávno založené bavorské pohraniční stráže, aby hlídalo bavorské hranice s Rakouskem a ČR. Pokud by to spustilo řetěz dalšího omezování uvnitř schengenského prostoru, česká ekonomika by výrazně tratila.

Pohraniční kontroly by nejvíce poznamenaly Českou republiku

Česká republika je ze všech zemí evropské 28 nejvíce závislá na exportu svého zboží. Případné zdržení na hranicích by výrazně poznamenalo český přeshraniční obchod. Je samozřejmě otázkou, jak dlouho by případné kontroly trvaly, je však možné, že by se CSU v zápalu předvolebního boje chtěla ukázat s důkladnou ostrahou svých hranic. To by zejména pocítili takzvané citlivé výrobky, u kterých je doba doručení prioritní a u kterých by se dalo očekávat, že by dodavatelé našli jinou, rychlejší náhradu. Odhaduje se, že pokles exportu citlivých výrobků o 10 % by připravil Českou republiku ročně až o 0,5 % HDP. Nicméně i u ostatních výrobků by došlo ke zvýšení ceny přepravy a snížilo by to konkurenceschopnost České republiky. V tomto případě by pravděpodobně následky nebyly okamžité, ale snížilo by to atraktivitu České republiky pro nové investice v středně a dlouhodobém výhledu. Omezení volného pohybu by nepoznamenalo jen české exportéry, ale také turistický ruch a pohyb přeshraničních pracovníků. Menší počet návštěvníků České republiky a větší nezaměstnanost v pohraničních regionech by sice neublížili české ekonomice tolik jako propad exportu, poznamenalo by to ale i tisíce lidí, kteří jsou zaměstnaní v turistickém ruchu či dojíždí do práce do zahraničí.

Čeští politici mohou při vyjednávání nabýt dojmu, že naše vnitrozemská poloha nám nabízí komparativní výhodu oproti členským státům. Naše závislost na propojení s okolními zeměmi však ukazuje, že žádná jiná země nemá toho tolik co ztratit jako my. Čeští občané by tak měli držet palce německé kancléřce, která nehraje jen o udržení křesla nejmocnější ženy na světě, ale také o to, zda nejvýraznější prvek evropské integrace, svoboda pohybu, bude zachován.

Autor článku : Jakub Komárek, stážista v kanceláři Luďka Niedermayera