Konference o budoucnosti Evropy
26.06.2022
K online platformě se podle Komise přihlásilo více než 5 milionů uživatelů a k debatám se připojilo více než 700 000 účastníků. Tato iniciativa vznikla jako odpověď na častou kritiku spojenou s ,,demokratickým deficitem” Evropské unie, tedy tvrzeními, že Evropská unie není demokratickým celkem, neboť do jejího fungování nejsou unijní občané dostatečně zapojeni. Tato kritika je oprávněná jen částečně, evropské zákony se vytvářejí a schvalují v trialogu, jehož se účastní Evropská komise, Rada EU, v níž vystupují zvolené hlavy jednotlivých členských států, a Evropský parlament, do nějž občané přímo volí své zástupce každých pět let. Občané tedy mají příležitost spoluovlivňovat směřování Evropské unie přes pravidelné národní i evropské volby.
Výstupem Konference o budoucnosti Evropy je 49 návrhů v devíti různých oblastech: silná ekonomika; společenská spravedlnost a práce; vzdělávání, kultura, mládež a sport; digitální transformace; evropská demokracie; hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost; klimatická změna a životní prostředí; zdraví; EU ve světě a migrace. Vzhledem k široké škále témat, která tyto návrhy pokrývají, tak požadují mnoho změn od zajištění lepší digitální gramotnosti přes posílení environmentální dimenze unijní obchodní politiky po zvýšení evropské energetické bezpečnosti a nezávislosti.
Jedním z nejvíce probíraných výsledků Konference o budoucnosti Evropy je návrh změny unijního rozhodovacího procesu. Konkrétně se tento návrh zabývá především tématem jednomyslnosti. V současné chvíli se některá citlivá témata jako společná zahraniční a bezpečnostní politika, otázky občanství, financování Evropské unie či členství v EU rozhodují na základě jednomyslnosti. Tím pádem může kterýkoliv stát (z celkových 27) rozhodnutí týkající se jednoho z výše zmíněných témat zablokovat, pokud se mu z jakéhokoliv důvodu nelíbí. Tento rozhodovací mechanismus ale částečně omezuje akceschopnost Evropské unie především v krizích jako byla pandemie koronaviru či ruská invaze na Ukrajinu. Proto je výstupem Konference o budoucnosti Evropy také návrh změnit jednomyslnost na kvalifikovanou většinu s výjimkou přijímání nových členských států a provádění změn v základních principech Evropské unie stanovených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.
Rozhodovací proces Evropské unie by podle občanů také měl být více transparentní, aby ho občané mohli sledovat a měli přístup ke všem relevantním dokumentům. Zpráva o konečném výsledku zmiňuje například možnost online přenosu jednání Rady EU a Evropského parlamentu včetně hlasování. To by občanům umožnilo lépe kontrolovat jednání jimi zvolených politiků a ti by nesli větší odpovědnost za svou práci na evropské úrovni. Zároveň občané podpořili větší zapojení národních parlamentů do evropského legislativního procesu a občanské společnosti do existujících evropských struktur. V neposlední řadě si občané žádají znovuotevření jednání o evropské ústavě, která by umožnila přesnější definování evropských hodnot.
Konference o budoucnosti Evropy jistě přinesla mnoho zajímavých podnětů pro budoucí směřování Evropské unie. Tři hlavní unijní instituce by na základě těchto návrhů měly přijít s plánem, jak přání občanů co nejlépe naplnit. Otázka jednomyslnosti se v současnosti ukazuje jako palčivým problémem, i proto jí pravděpodobně bude v následujících letech věnováno hodně pozornosti. Návrh podněcující nahrazení jednomyslnosti kvalifikovanou většinou ale určitě není novinkou a často zaznívá jako potenciální řešení patových situací i mezi volenými reprezentanty v Evropském parlamentu. Otázkou zůstává, zda se někdy stane realitou.
Zdroje: