Big_loader_ajax

Evropský parlament neuznává výsledek prezidentských voleb v Bělorusku

18.09.2020

Na program pléna Evropského parlamentu se opět vrátila situace v Bělorusku, kde týdny po pravděpodobně zfalšovaných volbách probíhají demonstrace, které jsou krutě režimem prezidenta Lukašenka potlačovány.

Demonstration in BelorusEvropský parlament jednal o situaci v Bělorusku z iniciativy EPP Group v červenci, kdy europoslanci upozorňovali na potlačování svobody projevu a shromažďování, zatýkání opozičních politiků a nesvobodná média. V tu dobu, ale v hemisféře bruselského parlamentu panovala i pozitivní nálada, kdy stále existovala šance, že režim prezidenta Lukašenka může skončit v demokratických volbách.

Bohužel se tomu, tak nestalo. Volební výsledek byl dle opozice a nezávislých novinářů zfalšovaný (běloruský režim opět nepřipustil k volbám zahraniční pozorovatele z OBSE) a Bělorusové se vydali do ulic. K masovým protestům se přidali i odbory, studenti, novináři... Byla vytvořena Koordinační rada, která má za cíl přivést Bělorusko ke svobodným volbám. Reakce Lukašenkova režimu na sebe, ale nedala dlouho čekat. Demonstrace jsou brutálně rozháněny, mnoho demonstrantů i odpůrců režimu je zatýkáno (až 6 700 lidí) a mučeno (nejméně 450 osob), mnoho lidí se také pohřešuje a několik bylo nalezeno mrtvých. Vedení koordinačního výboru bylo pozatýkáno, nebo donuceno odejít do exilu. Jen nositelka Nobelovy ceny Svetlana Alexievichová, u které se nyní na její ochranu střídaní velvyslanci zemí EU, včetně českého velvyslance, Tomáše Pernického, zůstává na „svobodě“. Hned po volbách byla donucena opustit zemi i kandidátka na prezidentku Sviatlana Tsikhanouskaya, která nyní řídí opozici z Litvy. Mezi tím prezident Lukašenko hledá oporu u ruského prezidenta Putina, který mu slíbil půjčku 1,5 miliardy USD na pokrytí ekonomické krize. Stále panuje i jistá obava, že by ruská armáda mohla v Bělorusku vojensky zasáhnout skrz zvláštní policejní jednotky. Ruští novináři byli také povoláni na místo zatčených, či propuštěných běloruských novinářů, kteří se nedrželi oficiální státní linky.

Na základě těchto událostí Evropská rada dne 19.8.2020 rozhodla o uvalení sankcí asi na 30 lidí, které se podíleli na falšováním voleb a represích. Bohužel tento seznam ještě nebyl finalizován. Konečné rozhodnutí zkomplikovala vyhrocená situace ve Východním Středomoří. Kypr podmínil svůj souhlas sankcemi proti Turecku (více v článku o rozpravě k situaci v Turecku). 

Evropský parlament v rozpravě, dne 15.9. 2020, vrátil k Bělorusku a velkou většinou schválil rezoluci k Bělorusku, dne 17.9.2020 (574 pro, 37 proti, 82 se zdrželo). V rezoluci Evropský parlament neuznává výsledek voleb, odsuzuje represe a násilí konané na Bělorusech a požaduje propuštění všech politických vězňů. Dále vyjadřuje podporu snaze Koordinační rady k uspořádání nových svobodných voleb a všem statečným Bělorusům a Běloruskám v jejich boji za svobodu země. Evropský parlament také vyzývá další instituce EU, aby poskytli finanční pomoc běloruské opozici a občanské společnosti. Zároveň by EU měla zmrazit všechny finanční toky, které jdou běloruské vládě. Také by se měl rozšířit sankční seznam o samotného prezidenta Lukašenka a další vysoce postavené politiky, včetně občanů Ruska, kteří přímo režim podporují. V neposlední řade EP vyzývá k udělováním víz a stipendiím studentům a akademikům, kteří byli vyloučeni ze svých institucí a k vytvoření humanitárního koridoru, pro zraněné a pronásledované.

V úterní rozpravě na plénu EP Josep Borell, vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, zopakoval, že EU neuznává Lukašenka jako nového prezidenta a doporučil členským státům, aby sankce proti Bělorusku přijaly ještě dříve, než se uskuteční mimořádný summit EU (pozn. 24. a 25. 9. 2020), jen tak může být zaručena kredibilita EU. Vyzval běloruskou vládu k tomu, aby zahájila dialog s opozicí a podpořil plány Evropské komise finančně Bělorusku pomoci, jakmile bude ukončeno násilí. Europoslanci se v rozpravě shodli na tom, že EU by měla připravit něco jako Marshallův plán pro svobodné Bělorusko a dát Lukašenka na první místo sankčního seznamu. Andrius Kubilius (EPP Group) uvedl, že je nutné uznal Koordinační radu jako legitimní představitele Běloruska a navrhl na Sacharovu cenu statečné Bělorusy a Bělorusky. Karin Karlsbro (Renew) odsoudila pomalost unijních institucí. „Pomalé sankce, nejsou žádné sankce.“ Také upozornila na to, že i privátní firmy, které napomáhají represím, by měli být sankciovány. Mnoho europoslanců také vyjádřilo svou podporu i nošením triček, či šál s běloruskou vlajkou.

Důležité odkazy

Usnesení o situaci v Bělorusku

Zastavte potlačování demokratické opozice v Bělorusku

Přepis a video z rozpravy na plénu z úterý 15.9.

A friend is in trouble’: Lukashenko gets $1.5B loan from Putin

EU doesn’t recognize Lukashenko as president of Belarus, says top diplomat

Autor článku : Tereza Hager, asistentka europoslance Luďka Niedermayera