Dopady klimatických změn na Evropu

15.07.2022

Důsledky klimatické krize jsou v posledním období citelné stále víc. Klimatická krize se netýkají už jen odlehlých míst vzdálených desetitisíce, ale je plně viditelná už i u nás. Ať už se to týká teplotních výkyvů, záplav či stoupající hladiny moře. Nová studie publikována v časopise Nature Communications dokonce dokazuje, že Evropa se otepluje rychleji než mnohá jiná kritická místa, tzv. „hot spots“, a to včetně západního pobřeží USA.

Světová meteorologická organizace OSN (WMO) zveřejnila Zprávu o stavu klimatu v roce 2021, která dokazuje, že čtyři důležité ukazatele změny klimatu vykazují rekordní hodnoty. Týká se to zvyšování hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, a to zejména CO2. Koncentrace skleníkových plynů je také považována za jednu z příčin tzv. Azorské tlakové výše, která se nachází nad subtropickými a tropickými částmi severní poloviny Atlantského oceánu. Tento jev vyvolává zejména v západní a jihozápadní Evropě v létě dlouhé suchá a návaly tropických teplot a také v zimě blokuje srážky.

Co se týče zvyšování globálního oteplování, průměrná globální teplota byla v loňském roce přibližně o 1,1 °C vyšší než předindustriální úroveň. Podle nejnovější předpovědi WMO s téměř 50 % pravděpodobností průměrná roční teplota do roku 2026 dosáhne alespoň v jednom roce více než 1,5 °C nad předindustriální úroveň.

Studie naznačuje, že existuje souvislost mezi vlnami veder a stavem tryskového proudu, tzv. „jet stream“, což jsou relativně úzké pásy silného větru v horních patrech atmosféry. Někdy se tenhle tryskový proud rozdělí na dvě části. Toto rozdělení následně umožňuje tvorbu vln veder mezi severní a jižní stranou tryskového proudění. Bylo zjištěno, že tyto případy rozdělených proudů jsou stále častěji a trvají déle, a zároveň způsobují změny ve vlnách veder.

Extrémně teplá zahřívají zemský povrch, ale také mořskou teplotu. Na jihu Evropy jsou silné vlny veder zaznamenané již od jara, a i proto ve Středomořském moři zaznamenaly nárůst v teplotě vody. V souvislosti se stavem moří je znepokojující i zvyšující se mořská hladina. Na stránce www.floodmap.net si můžete prohlédnout nadmořskou výšku měst i obcí v České republice a po celém světe, spolu s jejich výškovými mapami, a tak zjistit přibližné hodnocení povodňového rizika daného místa.

Kromě výše zmiňovaných nepříznivých dopadů klimatické změny, které jsou nám dobře známy, svět čelí další hrozbě. Vědci z NASA totiž objevili v Antarktidě obrovskou jeskyni. Nachází se na dně rozpadajícího se ledovce Thwaites, dosahujícího šířky 120 km. Ten je v současnosti na ústupu a předpokládá se, že zvýší mořskou hladinu o 0,6 metru, ale může také ovlivnit sousední ledovce, a tak následně zvýšit mořskou hladinu o dalších 2,44 metru.

Dutina, která se v ledovci nachází, představuje riziko z několika důvodů. Prvním z nich je její velikost, dosahuje totiž rozsahu o dvě třetiny většího, než je čtvrť Manhattan. S tím souvisí i objem jeskyně, který by zabral 14 miliard tun ledu. Led vyplňující jeskyni je již uvolněn, nyní ale hrozí, že by se většina ledu mohla v moři roztát. Dle NASA se i díra dlouhodobě topí „extrémně vysokou“ rychlostí – přibližně 0,6 až 0,8 km ročně.

Ať už se jedná o známé nebo méně známé dopady klimatické krize, zůstává jen na nás, do jaké míry se s nimi vypořádáme a jakým způsobem se jim pokusíme zabránit. Pamatovat však musíme na to, že planetu máme jen jednu.

Zdroje:

Autor článku : Katarína Grácová, stážistka Luďka Niedermayera