Big_loader_ajax

Země Evropské unie plánují v nadcházejících 30 letech radikálně omezit emise skleníkových plynů

26.01.2020

Přepis rozhovoru Luďka Niedermayera pro ČRo Plus.
Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Evropské státy se shodly, že chtějí urychleně snižovat emise skleníkových plynů a také působit na další státy světa, aby je následovaly. Většina občanů Evropské unie podle loňského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr považuje klimatické změny za velmi vážný problém. A světové ekonomické fórum ji ve spojení s vlivem na životní prostředí označilo za dlouhodobé riziko číslo 1 pro světovou ekonomiku a hlavní téma letošní konference v Davosu. Tam také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová připomněla evropské ambice.

Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise
--------------------
Změna klimatu je globální výzva. Většina z nás souhlasí, že je čas jednat. Důkazy jsou zdrcující, sucha, záplavy, požáry, vlny veder, stoupající hladina oceánů, extrémní projevy počasí se dostavují častěji a s vyšší intenzitou než dřív. Evropská komise představila svou prioritu, kterou je evropská zelená dohoda. Evropa se stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050 a udělá, co je třeba k odblokování investic, inovací a kreativity, kterých je zapotřebí. Během nadcházejícího desetiletí evropský rozpočet zmobilizuje investice za 1 bilion EUR.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Popsala Leyenová před shromážděním světových politiků, podnikatelů, vědců i aktivistů ve švýcarských Alpách plány své komise. A právě první návrh toho, jak náročnou transformaci, která v dějinách nemá obdoby, pomoct financovat, rozebereme v dnešní Evropě Plus. Jak už zaznělo, Evropská komise chce v rámci svého investičního plánu v nadcházejících letech mobilizovat v přepočtu nejméně 25 bilionů korun z unijních i národních peněz, soukromých i veřejných investic a mimo jiné navrhuje, aby čtvrtina dlouhodobého unijního rozpočtu mezi roky 2021 a 27 byla využita na projekty spojené s dosažením klimatických cílů. Také přišla s návrhem fondu pro spravedlivou transformaci, který by měl obsahovat v přepočtu 190 miliard korun a posloužit k podpoře a transformaci regionu silně závislých na fosilních palivech.

Frans TIMMERMANS, místopředseda Evropské komise /PES/
--------------------
Tohle je zpráva vyslaná horníkům v Asturii, západní Makedonii i Slezsku nebo lidem, kteří těží rašelinu v Irsku a mnoha dalším, víme, že jsme se dostali na strmou cestu, která vede ke klimatické neutralitě.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který má zelenou dohodu na starosti. Při představení investičního plánu. Ten má mimo jiné pomoc s rekvalifikací horníků a snížením sociální zátěže v uhelných regionech. Návrh se dočkal vedle pochval i kritiky za to, že jde o obecné přísliby a není tak úplně jasné, kdo přesně miliardy EUR nakonec zaplatí. Že je financování v tuto chvíli nejasné si myslí i ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského sociálního výboru Petr Zahradník.

Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Mechanismus pro spravedlivou transformaci a oněch 100 miliard euro by měly být tedy tvořeny za prvé tedy těmi primárně navýšenými, novými sedmi a půl miliardami EUR, o kterých mluvíme. Ty se mají doplnit 1,5-3× z tradičních prostředků kohezní politiky, takže tím se dostáváme někam na úroveň okolo, v lepším případě, nějakých 25 miliard euro v součtu, což pořád je velmi málo. Potom je tam druhá noha, která se nazývá program Invest EU, což je záruční návratný program, nový, který bude fungovat od roku 2021, který není založen na dotacích, ale který je založen na návratném principu takzvaných finančních nástrojů. V rámci tohoto, tohoto programu Invest EU je hovořeno o 50 miliardách EUR. A ta zbývající částka by měla být spojena s dalšími aktivitami Evropské investiční banky a zapojením národních zdrojů, jak veřejných, tak soukromých. Ale jakým způsobem, zejména držitelé soukromých zdrojů, jaksi motivuje ten nebo přinutíte nebo přivedete k tomu, aby právě do těchto operací ukládal své prostředky, tak to tam zatím řešeno není, a to si myslím, že stojí trošku na vodě, protože právě z hlediska toho celkového počtu ta zbývající částka, jdoucí na ty soukromé a veřejné investice nebo soukromé a dodatečné soukromé a veřejné zdroje, je velmi významná a zatím tedy není v tom nařízení nějak výrazným způsobem pokryta nebo vysvětlena, kde se vezme.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Uvedl ekonom a odborník na Evropskou unii Petr Zahradník, který byl hostem pořadu Interview Plus Jana Bumby. Česko má podle výpočtů komise z nových peněz ve zmíněném fondu získat na transformaci čtvrtý největší podíl, po Polsku, Německu a Rumunsku. Celkem jde o více než 14,5 miliardy korun.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
Mohli jsme čekat i víc, ale je to výsledek nějakých těch, těch našich předchozích jednání, takže určitě by jsme byli radši, kdyby to bylo víc, ale víceméně 14,7 miliardy jsou samozřejmě peníze, které v našem regionu určitě pomůžou.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Uvedl premiér Andrej Babiš z hnutí ANO s tím, že na transformaci bude podle něj potřeba mnohem víc peněz. Na to, jak vznikal výpočet prostředků z navrženého fondu pro jednotlivé státy se kolega Filip Nerad zeptal místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové z ANO.

Filip NERAD, moderátor Českého rozhlasu
--------------------
Evropská komise představila, kolik má být ve fondu, ten systém podpory těch nejohroženějších regionů tím přechodem na zelenou energii. Vy jste říkala, že ze strany českých vyjednavačů to byl úspěch, to kolik má dostat Česká republika. Na druhou stranu z členských zemích slyšíme, že to nebude stačit, takže je to dost, je to málo, kolik má jít na podporu té zelené revoluce?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
7,5 miliardy, které jsou v tom fondu samozřejmě nebudou stačit, tím spíš se o to budou dělit státy, které mají problém, a které budou potřebovat ten problém řešit, takže se počítá se seskupením peněz, jednak tady z toho fondu, jednak z kohezní politiky, to znamená z peněz, které se přidělí České republice na rozvojové programy. Počítá se s penězi od privátních investorů. Počítá se s národním kofinancováním a počítá se i s podporou z Evropské investiční banky, podporou formou úvěru.

Filip NERAD, moderátor Českého rozhlasu
--------------------
Když jste zmiňovala, že to byl úspěch českých vyjednavačů v tom, v těch původních plánech bylo tedy určeno pro Českou republiku méně peněz?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Tam nebyla žádná původní tabulka, ale byly veliké debaty o kritériích, které povedou k tomu výpočtu. A tady právě to, že jak vysoké kritérium je právě procento lidí, kteří by mohly být postiženi tou zelenou transformací, tak to je významné kritérium, které nám hraje do karet. S některými dalšími kritérii, které vlastně jasně ukazují, že jestli někde jsou ty peníze potřeba, tak je to v severních Čechách a na severní Moravě a ta kritéria, která nakonec vedla k tomu konečnému rozdělení peněz, tak ta skutečně byla i součástí vyjednávání a myslím, že to dopadlo velice dobře.

Filip NERAD, moderátor Českého rozhlasu
--------------------
Ze strany členských států je už slyšet teď jaksi neochota zejména těch velkých plátců dávat další peníze na nové projekty, nové komise, které nejsou zahrnuty v tom návrhu stávající podoby víceletého finančního rámce, jak chce tedy Evropská komise přesvědčit členské země, aby daly další peníze právě a podílely se na na tomto projektu?

Věra JOUROVÁ, místopředsedkyně Evropské komise /ANO/
--------------------
Tam bude potřeba zapojit velice silnou a přesvědčivou argumentaci, že to jsou peníze, které jsou potřeba, které jsou potřeba pro společný projekt a zelená dohoda je společný evropský projekt. To znamená, pokud se nepodaří transformace v některých státech, jako je třeba Česká republika nebo Polsko, které velice nutně ty peníze potřebuje, tak tady nastane problém pro celou Evropu, protože řešíme společně klimatický problém a ta vyjednávání evropského rozpočtu budou ještě velice drsná. Já počítám, že celé jaro budou probíhat intenzivní jednání a samozřejmě, že jádrem těch jednání je přesvědčit čisté plátce, aby šli na to vyšší procento, které by měli přispívat do rozpočtu. To se netýká jenom těchto takzvaných čerstvých peněz do tohoto fondu, ale týká se to samozřejmě i jejich ochoty podporovat dál poměrně velkorysou kohezní politiku a další věci, které mají nějaké regionální umístění.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Značná část peněz, kterou chce Evropská komise získat na přechod ke klimatické neutralitě by měla být i ze soukromého sektoru. Evropská unie proto připravuje vodítko, které má pomoct nasměrovat finance do projektů, které opravdu pomáhají s přechodem na klimatickou neutralitu. K tomu má pomoct takzvané nařízení o taxonomii. Ta by měla rozlišit environmentální a sociálně udržitelné investice napříč zeměmi, kde se teď označení finančních produktů liší. Aktuální návrh nedává na černou listinu žádné konkrétní technologie nebo aktivity kromě pevných fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn i jaderná energie nejsou explicitně vyloučeny. Nejen o návrhu taxonomie jsem mluvil s ekonomem a europoslancem za TOP 09 a STAN Luďkem Niedermayerem, který dříve působil také jako viceguvernér České národní banky.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Je to velmi daleko z hlediska toho, aby to přímo ovlivnilo to, jak budou například vynakládány veřejné prostředky. Ty první dokumenty, které schvalují tu taxonomii už jsou schváleny, ale ještě komise bude připravovat různé právní normy, které s tím souvisí. Ale v zásadě v této fázi to slouží k tomu, aby finanční instituce, které se budou snažit nalákat klienty na to, že investují do těch udržitelných, můžeme říct třeba zelených, aktiv, aby měli nějaký objektivní výčet toho, co do toho mohou zahrnout. Aby se nestalo, že nějaký fond oslovuje klienty s tím, že tady má jako zelený fond, a když se pak klient podívá do čeho ten fond investuje, tak bude velmi nemile překvapen. Čili, zatím to je pouze v té fázi a já věřím, že to v ní zůstane, kdy to zatím zvyšuje transparency. Samozřejmě je pak otázka, do jaké míry, pokud by se tímto směrem vydala velká část finančního sektoru, protože by se ukázalo, že velká část klientů své peníze chce investovat do aktiv, které jsou zelené, jinými slovy nechce investovat své peníze do něčeho, co bude směřovat na podporu těch špinavých aktiv, tak, kdyby k tomuto došlo, tak by se hypoteticky mohlo stát, že profinancování těch nezelených projektů, například v provozu uhelného dolu, se budou těm investorům obtížněji shánět peníze. Ale zatím je to velmi hypotetické a uvidíme, jak na to vlastně budou reagovat ti, kteří o roli té taxonomie rozhodnou. To znamená například penzijní fondy nebo lidé při tom, když rozhodují o tom co budou dělat se svými penězi. Nic víc zatím ve hře opravdu není.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Niedermayer se domnívá, že nadále bude pro investory hrát hlavní roli míra rizika. Evropská centrální banka ústy své nové šéfky Christine Lagardeové oznámila, že chce Evropské unii pomoct s přechodem na udržitelné hospodářství nákupem zelených aktiv, mohla by centrální banka sehrát klíčovou roli? Podle Niedermayera spíše ne.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já to tam úplně bezprostředně nevidím, i když obecně samozřejmě platí, kdyby ti investoři, účastníci finančního trhu, kteří rozhodují o obrovských částkách peněz, a to centrální banky jsou, opravdu přešli na tu notu, že nebudou kupovat ta aktiva, která nejsou dostatečně zelená, tak by to s finančním trhem něco udělalo, ale uvědomme si, že Evropská centrální banka na jedné straně své bilance poskytuje, řekněme, refinancování komerčním bankám a tam ta taxonomie zatím nevede k tomu, aby vznikaly zelené banky, ta taxonomie se spíš bude týkat produktů jako budou investiční fondy a opravdu si nedovedu představit, že by centrální banka zavřela přístup nějaké bance k centrálně bankovnímu refinancování, protože nemá dostatečně zelené úvěrové portfolio a ta druhá stránka, to znamená investice aktiv centrální banky, to znamená devizových nebo cizoměnových rezerv, tak většinou směřuje do státních dluhopisů nebo do podobných nástrojů, u kterých ta taxonomie dle mého soudu nebude hrát roli. A to znamená, že to investování do těch zelených produktů by bylo spíš jako marginálií, výrazně menšinovou částí alokace těch, těch devizových rezerv. Čili, já si myslím, že to byl spíš takový politický statement, než že by bylo jasné, jaké změny to okamžitě přinese.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
A jak hodnotíte rozdělení peněz fondu pro země postižené odklonem od fosilních paliv?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ta tabulka kdo, jak tou dekarbonizací bude postižen je vlastně takový docela objektivní výpočet, který se nedá úplně snadno zpochybnit. Čili, já si myslím, že to je, to je úplně v pořádku, ale je tam jiný problém. O jakýkoliv prostředcích pro tento fond, o kterých se bavíme, ty musí být v rámci celkového evropského rozpočtu a bohužel právě teď členské země vedou velmi intenzivní diskusi o tom, kde celá řada členských zemí volá po tom, aby evropský rozpočet byl co nejmenší a to samozřejmě není v souladu s tím, co chce Česká republika, kde Česká republika chce zachovat co nejvíce kohezních prostředků i přestože už patříme do kategorie těch průměrně bohatých zemí Evropské unie, chceme více prostředků pro zemědělství, čemuž já úplně nerozumím, ale je to prostě zřejmě priorita některých lidí v dnešní vládě a zároveň chceme co nejvíce peněz na dekarbonizaci, tak je jasný, že se všemi těmito požadavky v žádném případě neuspějeme a měli bychom se hodně snažit o to, aby v Evropské unii panoval ten konsensus, že je dobré, aby evropský rozpočet měl aspoň nějakou přiměřenou velikost.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Je ve hře, že by mohly unijní státy využít unijní peníze na dostavbu jaderných elektráren, kterou plánuje česká vláda i s ohledem na to, že jde o bez emisní zdroj energie?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že to ve hře není. Myslím si, že existuje široká shoda na tom, že jaderná energetika pomáhá výrazně snižovat emise, ale zároveň je Evropa rozdělena na velký tábor zemí, které sázejí na jadernou energetiku, zejména z hlediska existujících elektráren. Pak existuje pár zemí, které se snaží nové jaderné elektrárny s docela velkými potížemi postavit, ale pak je tam zemí, které jsou velmi silně postaveny proti rozvoji jaderné energetiky, a to z těch důvodů, že ji prostě považují za rizikový faktor z hlediska bezpečnosti a zároveň nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem se nyní zachází s jaderným odpadem. Výsledkem toho je podle mě nějaký statut quo, protože koneckonců smlouvy zajišťují jednotlivým zemím volbu toho, jakým způsobem zajišťují svoje energetické potřeby, čili taková ta česká diskuse, že nám někdo chce zakázat jádro, ta, ta není na místě, ale zároveň Evropská unie prostě si vyslyšet ty hlasy těch zemí, kteří mají úplně opačný názor na, na to jádro a výsledkem toho bude, že podle mě bude velmi obtížné si sáhnout na evropské prostředky pro stavbu jaderné elektrárny.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Myslí si Luděk Niedermayer, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. Ve druhé části pořadu rozeberu financování zelené dohody s analytikem Tomášem Jungwirthem z Asociace pro mezinárodní otázky, který je členem Pirátské strany. Na co by ty peníze měly vlastně sloužit? Jak je definované to využití prostředků?

Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO
--------------------
1 osa je vůbec nějaký ten mainstreaming těch klimatických opatření do toho evropského rozpočtu, který by měl samozřejmě se projevit vlastně ve všech oblastech kohezní politiky, ale třeba také v zemědělské politiky a podobně. A druhá věc je potom nástroje, které jsou specificky určené pro nějakou transformaci a tam typicky je důraz na energetickou transformaci, protože oblast energetiky je právě tou obecně nejvíce jaksi emisně náročnou a také v ní je velmi velký potenciál pro úspory. A v té energetice máme modernizační fond vznikající, budeme mít tedy mechanismus spravedlivé transformace jako druhý nástroj a jako třetí nástroj bude inovační fond. A ty mají vlastně dohromady sloužit především k tomu, aby členské státy dokázaly dosáhnout zásadních pokroků v oblasti dekarbonizace energetiky a přechodu na čisté zdroje a také samozřejmě emisních úspor, protože to není jenom o tom, z čeho tu elektřinu budeme nebo jinou, jiný typ energie vyrábět, ale také je to o tom, kolik jí spotřebováváme a jak je to efektivní nákladově a třeba oblast budov a zateplování budov a vůbec jako energetické náročnosti budov je jednou z těch, o kterých se příliš nemluví, ale přitom z hlediska těch celkových emisí jsou úplně zásadní.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
A pokud se teď podíváme na tu spjatost i s dlouhodobým unijním rozpočtem nebo tím finančním rámcem, tak jestli se nemýlím, tak v tom návrhu i stojí, že ty prostředky by měly doplnit třeba i peníze z dalších fondů, včetně kohezního fondu.

Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO
--------------------
Myslím si že nejde nutně o nějaké fyzické přesuny peněz, ale spíše jde o to, jak je účetně zařadíme, ale i v rámci té kohezní politiky samozřejmě tato nová politika Evropské komise se bude projevovat aspoň tedy podle těch návrhů, protože bude muset docházet k daleko většímu slaďování těch operačních programů s klimatickými cíli, a to třeba my víme v České republice, že v uplynulém programovém období nedocházelo, respektive pouze ve velmi omezené míře. V České republice dosud nebyl hlavní problém to, že bychom neměli ty zdroje, jak pro domácnosti, tak pro firmy, tak nějaké velké investiční projekty. Ten hlavní problém je, že mi je neumíme utratit, my neumíme ty nástroje nastavit tak, aby skutečně jsme ty zdroje uměly efektivně čerpat. To znamená, jak třeba z hlediska prostředků na energetickou efektivitu, účinnost tak z hlediska prostředků na obnovitelné zdroje, prostě Česká republika v uplynulém období nečerpala dobře a bude muset udělat zásadní změny, aby se to zlepšilo. Takže to je vlastně druhá část té rovnice, jejíž první část je, kolik celkově potřebujeme peněz, tak druhá část je prostě, jestli je umíme utratit.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Tedy je na místě ta obava, že třeba na dostavbu dálnic v České republice už nebude tolik prostředků, protože ty peníze budou spíše na projekty spojené právě se cestou ke klimatické neutralitě?

Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO
--------------------
Ta obava tam asi může být, myslím si, že dálnice nebudou úplně ty první na řadě, kde by se mělo škrtat, ale spíše bude snaha, a to je poměrně zřejmé, odklánět veškeré investice z fosilních zdrojů. To znamená pokud, například jsme tady měli program kotlíkových dotací, ze kterého byly financovány i kombinované anebo dokonce uhelné kotle, tak toto prostě končí a teď je velká otázka, jestli třeba lze a bude možné financovat jakoukoliv plynovou infrastrukturu do budoucnosti, myslím si že je to velmi kontroverzní. Evropská komise toto nepreferuje, Evropská investiční banka také ne. Na druhou stranu velcí hráči a zejména Polsko na tom mají zásadní zájem a vlastně říkají, že je to předpoklad toho, aby mohli udělat tu energetickou transformaci tak, jak si to další evropské státy představují, protože potřebují nějakým způsobem krýt ty výpadky z hlediska těch uhelných zdrojů, třeba právě těmi plynovými. A pro Českou republiku to není ani tak o plynu, ale je to o jádru.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Jak to vidíte vy? Je tam nějaká cesta nebo reálná snaha získat peníze pro dostavbu jaderných reaktorů?

Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO
--------------------
Já myslím, že Česká republika hraje o nějakou strukturální podporu jaderných zdrojů z Evropské unie. Ona v tom je ale trochu osamocena i v rámci toho regionu, protože Maďarsko, Slovensko obě dostavují jaderné reaktory v tuto chvíli, ale vlastně už jsou ve fázi, kdy nepotřebují na to nutně další investiční prostředky, ani další nějakou politickou podporu od dalších evropských států, zatímco Česká republika je v tomto pozadu a hraje se tedy o hodně. Já si těžko dovedu představit, že by Evropská unie přímo financovala české jaderné zdroje. Myslím si, že to, co vlastně by premiér Babiš a další představitelé České republiky chtěli vyjednat v první řadě je, že nebude aktivně blokovat z hlediska nějakého regulatorního například dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, potažmo v Temelíně také. No a druhá věc, samozřejmě, ta se týká té taxonomie těch čistých zdrojů, takzvané, to znamená toho, co se dá počítat do investic, které vlastně jsou klimaticky udržitelné a pokud by se tam to jádro vešlo, tak by třeba bylo představitelné, že by tyto projekty úvěrovala právě Evropské investiční banka, pokud se tam nedostane, tak to nenastane. My dneska víme, je to koneckonců zpráva z minulého týdne, že třeba v rámci toho fondu nebo mechanismu spravedlivé transformace, tak podpora jaderných zdrojů prostě nepřipadá v úvahu a já předpokládám, že ten odpor bude poměrně značný a, že není jenom z Rakouska, ale že prostě vůle financovat jiné než obnovitelné zdroje tak bude poměrně nízká.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Už jsme zmínili tu taxonomie nebo tedy rozlišení, které sektory a které, řekněme, investice jsou tedy udržitelné nebo v souladu s tím dlouhodobým cílem Evropské unie a dosažení klimatické neutrality. Jak zásadní to může být?

Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO
--------------------
Je to zcela zásadní z hlediska evropského financování. Tedy toho o čem se dneska primárně bavíme, protože to co nebude vnímáno jako takzvaně zelené, to co nedostane ten správný štítek, tak prostě nebude moct být podporováno z těch evropských zdrojů. A pokud to budou členské státy chtít financovat, tak to budou muset pokrývat plně z vlastních zdrojů. Stejně, tak to nebude možné vlastně podporovat nějakými výhodnými úvěry a podobně. A bavíme se tedy nejenom o veřejných prostředcích, ale i o taxonomii, která by měla nějakým způsobem být vodítkem pro soukromé investiční aktéry, penzijní fondy, banky a podobně, jak oni by, pokud se chtějí chovat klimaticky odpovědně, tak jak by měli investovat, kam by měli investovat, kam by naopak neměli investovat.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Evropská centrální banka už taky avizovala, že vlastně chce pomoct v dosažení toho cíle a nasměrovat své investice do těch takzvaně zelených aktiv, to souvisí s tou taxonomií. Myslíte, že to může být rozhodující hráč, který ovlivní trhy a finanční toky?

Tomáš JUNGWIRTH, analytik Výzkumného centra AMO
--------------------
Předpokládám, že nepochybně. Samozřejmě v České republice pořád z hlediska toho, že máme vlastní měnu, tak hraje roli naše Národní banka. Já jsem psal dotazg české národní bance, jestli se plánuje připojit k takzvanému Network for greening the financial system, což je vlastně sestava, soustava centrálních bank, které se aktivně připojují k podobným iniciativám, jako jste zmínil není z hlediska té Evropské centrální banky a kde třeba i maďarská banka je součástí. Zatím zjevně nic takového není plánováno, nejsou v tom viděny dostatečné výhody. Ale myslím si, že toto je ta cesta, kterou bude potřeba jít, aby centrální banky vlastně jako regulátoři trhu finančního, tak požadovali po jeho účastnících, aby například dělali vyhodnocení rizikovosti svých investic z hlediska klimatických dopadů, a to jak z hlediska dopadů klimatické změny fyzických, což třeba dopadá zásadním způsobem hlavně na pojišťovnictví, kde skutečně dochází k zásadním proměnám, tak z hlediska dopadu té tranzice. To znamená, co znamená právě změna toho investičního portfolia, kam se budou ty peníze přelévat, a jak zabránit takzvaným stranding assets, tedy nějakým utopeným investičním nákladům. Ve chvíli, kdyby banky dneska zásadně vlily peníze do třeba uhelných zdrojů, modernizace i uhelných elektráren, tak se dá počítat s tím, že se jim prostě ty prostředky nevrátí a banky by měly velmi dobře toto vědět a centrální banky by po nich měly chtít, abych toto vyhodnotily kritický nějakým způsobem odreportovaly třeba vůči svým akcionářům a tím by byl vytvořen tlak samozřejmě na to, aby k takovýmto situacím nedocházelo, a aby se to investiční portfolio z těch fosilních zdrojů odklonilo co nejdříve. Což si myslím, že je naprosto zásadní, pokud má dojít ke splnění těch cílů a k mobilizaci těch soukromých zdrojů.

Štěpán SEDLÁČEK, moderátor
--------------------
Vysvětluje analytik Tomáš Jungwirth z organizace AMO a pracovník Centra pro dopravu energetiku. Více o plánech evropských zemí přejít na model nízkouhlíkové a oběhové ekonomiky jistě uslyšíte v jednom z dalších dílů Evropy plus. Příjemný poslech Českého rozhlasu Plus vám za celý tým tvůrců přeje Štěpán Sedláček.
Zdroj : ČRo Plus