Big_loader_ajax

V EU se „porcuje“ dotační medvěd. Česku jde o miliardy a hrozí, že dostane méně

27.01.2019

V Bruselu se naplno rozhořel boj o evropské miliardy. Česko zřejmě bude mít garantováno méně peněz, další ale může „shrábnout“ v boji o společný dotační balík. Shodují se na tom čeští europoslanci. Méně peněz navíc prý může motivovat nejen ke smysluplnějšímu rozdělování na různé projekty, ale také k tomu, aby stát podpořil firmy, univerzity a další instituce, aby byli v mezinárodních žádostech o dotace úspěšnější. Zatím je to spíše mizérie.
Je to boj o 1135 miliard euro (asi 29 bilionů korun). Přesně tolik by podle návrhu měl činit celý rozpočet EU na roky 2021 až 2028. Je to zhruba o jedno procento více než v období současném (2014-2020) a v případě Česka hrozí, že „garantováno“ bude mít méně peněz. A to přibližně o čtvrtinu až pětinu. 
 
Podle současného návrhu bude moci Česko v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč). Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). 

Jde o hlavní pilíře takzvané kohezní politiky, které jsou vždy určeny a garantovány přímo jednotlivým státům. Jde o větší část peněz z celkového balíku. Hodně miliard ale „leží“ také v balíku společném. O ten svádějí boj jednotlivé firmy, univerzity nebo jiné instituce ve všech členských zemích. Tyto peníze se rozdělují formou soutěže a míří hlavně na vědu, inovace, technologie a do dalších oblastí. 

Česko málo bojuje 

Potíž je v tom, že Česko se o tyto peníze příliš nepere. Spíše se objevují kritické hlasy a Česko žádá více peněz v kohezní politice. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09) si ale myslí, že taková kritika je zbytečná. „Alokace 2021 je velkorysá a umožní nám to investovat tak, jak chceme. Mělo by se zvážit, do jaké míry by Česko mělo vyhrocovat situaci,“ uvedl Neidermayer tento týden v Bruselu na setkání s novináři. Podle něj je potíž v tom, že Česko na kohezní fondy spoléhá až příliš. 

Totéž už dříve pro Blesk Zprávy řekl Petr Mooz, který pracuje na rozpočtovém ředitelství Evropské komise. „Česko se soustředí na fondy, kde má právo předběžní alokace. Když to srovnám s jinými státy, které vstoupily do EU v oce 2004, tak jejich podíl konkurenčních prostředků dosahuje až 10 procent, zatímco v Česku jsme na 1,5 až 2 procentech,“ řekl s tím, že Česko se tak zbytečně připravuje o spoustu peněz. 

Souhlasí s tím, také europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO). Podle ní se nyní třeba univerzity účastní různých dotačních programů, nikde nejsou ale jako hlavní lídr. A to by se mělo změnit, protože by to české vědě pomohlo. „Vědu děláme výborně, ale neumíme inovace, aplikaci a vydělávat na vědě. A v tom mohu pomoci programy,“ uvedla Dlabajová. 

O tom, jako bude finální rozpočet EU vypadat a kolik Česko v základu dostane, se bude rozhodovat v následujících měsících. Návrh sice Evropská komise představila už loni na jaře, k jasné dohodě se ale zatím nedošlo a zřejmě se tak nestane dříve než ne konci roku. Finální rozpočet už tak bude řešit nové osazenstvo Komise i europarlamentu. 

„Bojuje se mezi členskými státy, které si snaží vytvořit své priority, a také mezi europoslanci, kteří zase vidí jiné priority,“ popsal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je součástí rozpočtového výboru. „Přidávají se například peníze na bezpečnost, což je priorita, kterou si stanovily členské státy,“ řekl s tím, že Komise tuto prioritu v návrhu reflektovala. „Jsou posíleny tři oblasti – oblast bezpečnosti, kde patří i migrace, oblast spravedlnosti, kde dojde k trvalému navýšení až pětinásobně. A pak oblast inovací, kde by mělo jít více peněz do společných projektů. Část peněz se také převede z oblasti zemědělství na ochranu životní prostředí v důsledku klimatických změn,“ popsal Zdechovský. 
 
Zdržení je přitom pro členské státy i Česko špatná zpráva. „Je to problém, který se objevuje před každým startem nového rozpočtového období, vše se dělá na poslední chvíli,“ uvedla europoslankyně Dlabajová. „Způsobuje to však velké problémy členským státům včetně ČR, které musí vyčkávat a pak se rychle připravit,“ uvedla. 

Samotné Česko pak v minulých obdobích mělo potíže i při samotném čerpání peněz. „Nečerpáme peníze dost rychle. Pak ke konci období se utrácí za cokoli, jen aby se vláda nedostala do průšvihu a nezbylo moc nevyčerpaných peněz,“ konstatoval Niedermayer. Podle něj o přínosu evropských peněz nakonec rozhoduje spíš nastavení programů pro čerpání než to, kolik peněz si dokáže v EU Česko vyjednat.
 
Původní článek si můžete přečíst zde
Zdroj : blesk.cz