Spojené státy evropské? Podle Niedermayera je větší spolupráce nutná. Bartůšek se ptá na roli Česka
13.05.2026
Premiér Andrej Babiš (ANO) na prezidentova slova zareagoval, že takovou Evropu rozhodně nechce. Upřednostňuje, aby zůstala společenstvím suverénních států bez rozšířených pravomocí Bruselu. Potřebujeme tedy, aby se z EU staly Spojené státy evropské?
Luděk Niedermayer (TOP 09): Já si myslím, že určitě potřebujeme, aby se z Evropské unie staly více Spojené státy evropské, abychom spolupracovali více a lépe než dřív. Ten obrat, který použil prezident Pavel, je podle mě užitečná ilustrace této potřeby.Ale představy o tom, co by měly znamenat Spojené státy evropské a federace, se samozřejmě hodně liší. My navíc nejsme v právní situaci, kdy bychom se touto cestou mohli rychle vydat. Ale v každém případě potřebujeme mnohem více spolupráce. To je jediný způsob, jak zajistit silnou pozici spojené Evropy v dnešním světě a ochránit naše nejdůležitější zájmy, jako je bezpečnost, prosperita a tak dále.
Nikola Bartůšek (nezařazená): My musíme především zefektivnit procesy v rámci Evropské unie a všech jejích států. A co bychom měli taky opravdu dokončit, jsou „domácí úkoly“, které jsme měli, tedy společný trh, kapitálový trh a samozřejmě i trh služeb. Protože to je něco, co nám stále nefunguje.
Trh služeb nikdy ani nebyl, kapitálový trh nám dosud nefunguje. To jsou věci, které potřebujeme, abychom byli silní, co se týče například obranyschopnosti, ale i pro ostatní partnery.
Takže z mého pohledu ano, potřebujeme zefektivnit fungování. K tomu máme teď i takzvaný 28. právní režim, který se řeší právě tak, aby mohly firmy lépe expandovat v celé EU. Ale především potřebujeme společný trh.
Když se vrátím k tomu, co jste vy sám před chviličkou, pane europoslanče, připustil, že teď nejsme v právní situaci pro federalizaci Evropy, tak je vůbec o čem se bavit, uvážíme-li, že tak velká část unijních zemí se jakémukoliv dalšímu velkému prohlubování integrace brání?
Niedermayer: Já si nemyslím, že velká část zemí se brání jakémukoliv prohlubování integrace. Řekl bych, že existuje část politiků, kteří diskusi o jakémkoliv prohloubení spolupráce odmítají, ale nevím, jestli je to velká část.
Možná to je nezanedbatelná část zemí, ke které bych si dovolil podle výroku premiéra Babiše přiřadit i Česko.
Niedermayer: Já bych rád pochopil, co tím vlastně premiér myslí, protože slogan „Buďme společenství suverénních států“, neodpovídá realitě dnešního světa. Státy se vzdávají části své suverenity proto, aby za to něco získaly. Aby získaly větší bezpečnost, prosperitu, spolupráci. A takto se svět vyvíjí.
EU je jeden z příkladů, kde k tomu vývoji došlo v docela velké míře a k prospěchu nás všech. Vstupovat do toho tímto sloganem je opravdu jen oslovování lidí, kteří si neuvědomují, jak dnešní svět funguje. Už před nějakými dvaceti lety i lídři nejsilnějších evropských zemí pochopili a nahlas říkali, že v dnešním světě nemají šanci se na světovém kolbišti prosadit.
Týká se to i nejsilnější evropské ekonomiky, kterou je tradičně Německo. Od té doby se situace ve světě ještě zhoršila a apel na větší spolupráci a provázanost ještě výrazně vzrostl.
Paní europoslankyně, je pro vás myslitelné, aby se unijní země včetně Česka vzdaly části svojí suverenity v zájmu toho, že budou součástí silného celku, který je ochrání a který pro ně bude i přínosným?
Bartůšek: Myslím, že to, co je pro nás úplně nejdůležitější, je, abychom byli konkurenceschopní, aby naše firmy mohly prosperovat v rámci Unie. Ale pokud se bavíme o federalizaci nebo Spojených státech evropských, tak nikdo z nás zatím žádný koncept neviděl.
Já mám plno otázek, jak by to vlastně fungovalo, kdo by stál v čele. Bylo by to Německo? Byla by to Francie? Jakou roli by hrály středně velké a malé státy, jako je například i Česká republika? Pokud bychom se bavili například o obranyschopnosti, jakou roli by tam hrály naše firmy? Měly by stejné podmínky jako například firmy německé a francouzské, aby dostávaly zakázky?
Takže tam je strašně moc proměnných, o kterých bychom museli diskutovat, protože mě by potom opravdu zajímalo, kdo by stál reálně v čele a jakou pozici by ČR měla. Protože já samozřejmě chci, aby Česko bylo silné, aby mělo velké slovo a aby české firmy mohly v rámci EU dobře prosperovat a měly dobré podmínky.
Ke komu byste se v té diskusi mezi panem prezidentem a panem premiérem přiklonila?
Bartůšek: Já bych se v současné době asi nepřiklonila ani na jednu stranu. Potřebuji nejdříve vidět plán toho, jak by to fungovalo. Protože si myslím, že to, co chtějí čeští občané, je, abychom v Evropské unii byli reprezentováni. A to je to důležité. A zatím nevidím žádný plán o tom, jak bychom byli reprezentováni jako Česká republika v rámci Spojených států evropských.
Postavení Česka v případné federaci
Je to zatím do určité míry akademická diskuse. Máte, pane europoslanče, přesto nějakou předběžnou představu o tom, jakou roli a jaký vliv by měly středně velké země, jako je Česko, ve federalizované Evropě?
Niedermayer: Předně si opravdu myslím, že dnešní koncept EU ještě nabízí velký prostor k tomu, abychom se posunuli dál ku prospěchu všech Evropanů. A souhlasím s agendou, o které mluví moje oponentka. Dnes opravdu hodně věcí vidíme stejně.
Můžeme se bavit o tom, jak by měl být změněn i unijní právní režim. Zároveň je dobré si uvědomit, že změny probíhají pouze změnou zakládacích smluv, která vyžaduje změnu všech sedmadvaceti členských zemí.
V dnešní Evropě mají velké země pocit, že jim ty malé a střední nedávají dostatečný prostor. Střední země mají pocit, že jsou v takovém klinči mezi velkými a malými. A malé si stěžují na to, že mají malou váhu v rozhodování, zatímco ostatní se domnívají, že ta váha je větší, než kolik odpovídá jejich ekonomické a politické cíle. Což znamená, že systém je plus minus vyvážený. A já si nedovedu představit, že by se toto vyvážení změnilo, protože by s tím vždy jedna z částí evropské skládačky nesouhlasila.
Ale znovu říkám, že koncept toho, co by měla být evropská federace, je pro mě hodně vzdálený a nejasný. Zato je docela jasné, co bychom měli udělat v případě zajištění společné obrany, co bychom měli dělat ke zlepšení fungování ekonomiky. A to můžeme perfektně a relativně snadno provést v rámci dnešního rámce, pokud se k tomu najde společná vůle.
Paní europoslankyně, oceňujete stejně jako váš kolega, že prezident Pavel metaforu Spojených států evropských pro naše dny oživil?
Bartušek: Víte, ať to nazveme federalizací, Spojenými státy evropskými, zefektivněním procesů nebo nějakou reformou EU, víceméně to znamená všechno to samé.
Musíme hledat možnosti, jak můžeme být konkurenceschopnější, akceschopnější a obranyschopnější. To jsou zásadní věci, ve kterých se pohybujeme. Jak to nazveme, je potom možná na nás. A vlastně to není úplně tak důležité jako to, co to pro nás bude přinášet.
Debata je o tom, že musíme zefektivnit fungování EU, abychom snížili byrokracii, kterou máme. Jak pro naše firmy, tak i pro zjednodušení podnikání napříč Evropou.
Poslechněte si celé Pro a proti nahoře v článku.