Sdílená ekonomika má mnoho tváří: Uber, Airbnb, ale i chytrá města a cesta, jak méně zatěžovat planetu

O „sdílené ekonomice“ se mluví čím dál víc. Toto sousloví ale neoznačuje pouze jeden koncept, nýbrž celou řadu přístupů, které se mohou zásadně lišit ve své filozofii. Společný znak však mají. „Všechno, o čem se tady bavíme, je z ekonomického hlediska lepší a efektivnější využití aktiv, která máme,“ vysvětlil během nedávné debaty v Brně poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP). 

 

Kromě nejznámějších služeb sdílené ekonomiky zavadila diskuse o širokou škálu dalších projektů a budoucích možností. Padly zmínky například o aplikaci Waze šetřící čas při cestování, samořiditelné taxi službě Robo-Taxi, nebo o budoucím sdílení nejen aut a později autobaterií, ale také vědomostí a učení. 

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš popsal rozdíly mezi jednotlivými přístupy v oblasti dopravy, kde se podle něj jednotlivé platformy a firmy často předhánějí v tom, kdo je ta „pravá sdílená ekonomika“. 
Auto už nemusíte vlastnit„Na jedné straně je tady čistě spolujízda, kde se nabízí při cestě pouze přispět na benzín, aby řidič nebyl nařknut z toho, že vytváří nějaký zisk bez živnostenského oprávnění. Tam je jasné, že se jedná o sdílenou ekonomiku,“ uvedl Kruliš během debaty, kterou AMO pořádala společně se serverem EURACTIV.cz. 

„Jsou tu ale další koncepty. Například skrze ‚tržiště‘lze nabídnout své vlastní auto nějaké jiné osobě. To je takzvaný carsharing. Na rozdíl od autopůjčovny, kde si pro auto musíte jet až na místo, se v tomto případě stačí pouze podívat na mapu, kde auto stojí a jen si ho vyzvednout. I oni mohou argumentovat tím, že se jedná o sdílenou ekonomiku, protože auto využívá větší okruh lidí a je vytíženější,“ dodal výzkumník AMO.
 

Původní článek si můžete přečíst zde.