Big_loader_ajax

Ruská ekonomika je na kolenou, i když si to tamní lidé zřejmě neuvědomují

05.03.2022

Západní vlády zatím podporují Ukrajinu především dodávkami humanitární pomoci či zbraní. Zároveň se ale snaží Rusko ekonomickými sankcemi přimět k ukončení války.

Russian rubleRedaktor:

Posloucháte nás přesně 8 minut po osmé hodině. Přímému vojenskému angažmá se brání i přes porušování ženevských konvencí mezinárodního práva. Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga by po zásahu NATO do konfliktu bylo víc obětí lidského utrpení. Naším hostem je teď europoslanec za TOP 09 a také bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Dobrý den, vítejte v našem vysílání.

Luděk Niedermayer:
Děkuji za pozvání.

Redaktor:
Když sledujete, co se děje na Ukrajině, jsou podle vás ty nastavené ekonomické sankce dostatečným tlakem na Rusko?

Luděk Niedermayer:
Myslím si, že jsou pod obrovským tlakem. Málokdo čekal, že po týdnu těchto sankcí se ruská ekonomika dostane do krize, kterou opravdu nikdo nečekal. Jakkoliv ještě existují stále věci, ve kterých bychom měly přitvrdit, protože podle mě ta situace to vyžaduje, tak můžeme se podívat na jednotlivé části té ekonomiky. Myslím si, že ta situace je hrozně špatná, ale bohužel platí, že jakkoliv silné a účinné sankce, tak nezastaví postup vojáků. Ti mladí Rusové, které Putin poslal do tanků, možná neví kam jedou a neví co tam dělají. Oni nemají ponětí o tom, že zkolabovala hodnota rublu, že Rusko opravdu propadlo do toho suterénu těch zemích, ve kterých fungují finanční trhy, které si nemohou dovolit směnitelnost měny, že to bude mít prostě proto zemi velké důsledky to bohužel to chování Kremlu hodiny na hodinu nemění a ta agresivita Ruska v omezování lidí k přístupu k informacím a ty opravdu bezprecedentní hrozby, kterými se snaží zabránit lidem, aby dali najevo svůj nesouhlas ukazují, jakým směrem se Putinovo Rusko zřejmě v následujících dnech chce vydat.

Redaktor:
Vy jste mluvil o tom, že možná by sem mohlo přitvrdit ještě v těch sankcích.  Kterým směrem?

Luděk Niedermayer:
Úplně zásadní moment je, že Evropa a nejenom Evropa, myslím si, že západ stále posílá do Ruska obrovské peníze za export jeho surovin. Já chápu, že ono vypnout přívod ropy plynu z Ruska zejména pro Evropu znamenalo velký problém, který bychom zvládli, ale byl by to opravdu velký problém. Ale nevím, jestli to politické váhání nad tím je, je prostě adekvátní. Myslím si, že jako naprosté minimum bychom měly dosáhnout toho, aby ty peníze, které platíme, končily na těch účtech, které jsou zmrzlé. Když se podíváme na ty objemy peněz, tak ty peníze, které dokonce před růstem cen Evropa posílala do Ruska, byly vyšší než celkové vykázané výdaje na obranu Ruska, čili to jsou opravdu nepředstavitelné peníze a vlastně souvisí to s tím, že ty sankce o vyloučení z platebního systému byli zjevně designované tak, aby některé platby do Ruska umožnily. Já myslím si, že zatím bude právě ta úvaha o surovinách. Je to obrovská karta, říkám z morálního hlediska z pohledu na to šílené utrpení Ukrajinců je opravdu podle mého názoru sporné, že se to nestalo. Anebo to není připravené, nespustí se, já nevím, do jaké míry je nyní možné sázet na to, že protože západ má na stole ještě například tu a tam mocnou kartu, že by to mohlo zvýšit šanci rychlého diplomatického jednání, to si netroufám odhadnout, ale je to prostě velmi mocná zbraň, ale i bez ní je ruská ekonomika na kolenou, i když to tamní lidé zřejmě neuvědomují.

Redaktor:
Jak velkou roli při tom rozhodování evropských politiků o sankcích hraje to, že ty sankce samozřejmě mají dopady na ekonomiku západoevropských zemích.

Luděk Niedermayer:
Právě to, že jsme se snažil v minulosti vyvažovat ty sankce tím, abychom nepoškodili jednotlivé firmy nebo ekonomiky vedlo k tomu, že Vladimira Putina se stalo to, co nyní prezentuje člověka, který nerespektuje jakákoliv pravidla, jakékoliv zákony jakékoliv limity. Myslím si, že kdybychom se teď snažili opět vyvažovat sankce vůči škodám, tak tak uděláme prostě obrovskou chybu. Už v minulosti, to byla chyba, třeba to, že jsme akceptovali obrovskou závislost na dovozech surovin se zemí, která se například neštítila zabíjet v cizí zemi lidi, kteří se jí znelíbili za pomoci radioaktivních nebo chemických látek a teďka holt jsme tam, kde jsme.

Redaktor:
Vy jste teď europoslancem, ale jak jsem říkal, dříve jste byl viceguvernérem České národní banky, proto se vás zeptám na reakci na aktuální kroky České centrální banky, která oznámila intervence, kterými chce oslabit českou korunu, je to podle vás správný postup?

Luděk Niedermayer:

Já si myslím, že to je správný postup, protože vlastně ta válka zcela zvrátila snahu centrální banky dostat rychleji pod kontrolu inflaci. To opravdu výrazné zvýšení úrokových sazeb, které se zejména podle analýz včera mělo promítnout do rychlejšího posílení směnného kurzu, který měl ochladit růst mezd, válka zcela zvrátila jakkoliv, ale třeba říct, že ta strategie devizových intervencí je vždycky komplikovaná. Na jednu stranu se dá říct, že rozpustit třeba i velký objem devizových rezerv, které Česká národní banka nakoupila během režimu euro za 27 Kč, tak to dává ekonomický smysl, ale rozhodovat, do jaké míry intervenovat, jak radikálně a vlastně na jaké posílení kurzu cílit, není podle mého názoru vůbec jednoduché. Už také proto že vlastně k tomu posílení, ke kterému došlo určitě nesli nelibě exportéři, kteří se najednou dostali pod tlak nižší inkaso za své vývozy v kombinaci s velmi rychlým růstem nákladů na mzdy.

Redaktor:
Ještě z toho ekonomického pohledu my jsme mluvili o tom v našem dnešním speciálu, jak dál roste cena benzínu nafty, bylo by podle vás správné, kdyby vláda v tuto chvíli snížila spotřební daň z nafty benzínu?

Luděk Niedermayer:
Já si myslím, že v první fázi bychom měly jít na cílená opatření těm, kteří jsou opravdu výrazně poškozeni tím nárůstem cen energií pokusit se opravdu se dostat ještě dál z těchto cílených opatřeních. Ono to zlevnění benzínu u čerpadel sice zní dobře, ale uvědomme si, že lidé, kteří jsou na tom ekonomicky opravdu špatně z toho nemají žádný benefit, protože třeba nemají auto. Lidé, kteří díky krizi jsou na tom hůř se snaží omezit využívání aut má vlastně ekonomicky největší přínos. Tohle opatření bude na ty, kteří vlastně tu krizi nejsou postiženi, nemají nejmenší problém využívat auto tak jako jako dřív a například používají auta, který mají extrémně vysokou spotřebu, čili myslím si, že primárně bych směřoval do těch cílených opatření, anebo opatření, u kterých bude jasné, že většina těch peněz skončí u těch lidí s nižšími a středními příjmy a nebudou směřovat do kapes těch lidí s příjmy vysokými, kteří nemají žádný problém se zvládnutím této situace. Samozřejmě je tu otázka dopadů nárůstu cen na naše firmy, protože ty opatření, které vlastně dávala dohromady předchozí vláda, mířili na na občany, ale samozřejmě řada firem zejména při tom opravdu drastickému nárůstu ceny zemního plynu, může být v problémech. Zatím se bavíme opravdu o vývoji, který trvá desítky hodin, takže si myslím, že je důležité ty opatření připravit. Možností se nabízí hodně. Brzy bude vydána komunikace Evropské komise, která bude do určité míry doporučovat členským zemím, co můžou udělat, ale otázka je, v kterém momentu tady tohle spustit. Je dobré si opravdu vždycky velmi pečlivě prostudovat, kam ty veřejné peníze, které se na toto opatření použijí, ať už ve formě výdajů, tak ve formě snížení příjmů státu, ke kterým společenským skupinám směřují.

Redaktor:
Říká ve speciální vysílání Radiožurnálu Českého rozhlasu plus europoslanec za TOP 09 bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Díky, že jste byl naším hostem na slyšenou.

Luděk Niedermayer:
Na shledanou.

Autor článku : Přepis živého vstupu
Zdroj : Čro Radiožurnál