Parlamentní dny OECD
19.02.2016
Za Českou republiku se jednání zúčastnili p. Jan Hamáček (předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR), p. Gabriela Pecková (poslankyně, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, členka Stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie), p. Adolf Beznoska (poslanec, člen Rozpočtového výboru a Výboru pro sociální politiku, člen Stálé delegace Parlamentu do parlamentního shromáždění NATO), p. Petr Kynštetr (vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny), p. Jan Morávek (ředitel Kanceláře předsedy PSP ČR), p. Jan Denemark Nováček (tiskový tajemník předsedy PSP ČR), p. Monika Hermannová (zástupkyně ředitele Odborného útvaru předsedy PSP ČR) a p. Marta Fišerová (referentka odd. protokolu Kanceláře předsedy PSP ČR).
Spolu s delegací PSP ČR se jednání zúčastnil europoslanec p. Luděk Niedermayer, který na jednání vystoupil s příspěvkem k financování inkluzivního růstu.
Všichni účastníci jednání shodně ohodnotili jako velmi přínosné. Stálá mise ČR při OECD o akci informovala na Twitteru i na svých internetových stránkách. V následujícím textu uvádíme záznam z průběhu akce. Citované publikace zájemcům na vyžádání rádi zašleme v elektronické podobě.
Před zahájením Parlamentních dnů proběhla půlhodinová bilaterální schůzka předsedy PSP ČR p. Jana Hamáčka s GT OECD Angelem Gurríou. Schůzky se dále účastnil velvyslanec Pavel Rozsypal a pracovníci sekretariátu OECD Juan Yermo a Ewa Klimowicz.
GT OECD představil v kostce aktivity mezi OECD a ČR: příprava Hospodářského přehledu 2016, místopředsednická role MCM 2015, podpora programu Eurasia a projektu Next Production Revolution. Dále GT OECD ocenil aktivní činnost mise na práci stálých výborů a příspěvek ke změnám v oblasti řízení. Představil hlavní směry činnosti OECD v roce 2016 a hlavní téma ministerského zasedání Rady: produktivita a inkluzivnost. Jeho podklady měly celkem 19 stran a na rozsah své přípravy si hlasitě postěžoval. Předseda PSP Jan Hamáček poděkoval za přijetí při své první návštěvě na půdě OECD, zdůraznil zájem o výstupy OECD v celé řadě oblastí práce Poslanecké sněmovny. Zmínil priority ČR pro práci v OECD: inkluzivnost, příští průmyslovou revoluci, inovace a nové přístupy včetně foresightu. Jako výzvu pro činnost OECD uvedl prozkoumání a podporu zbavení se hotovostních operací v ekonomice jako nástroje boje proti korupci. Pozval generálního tajemníka na návštěvu výrobního závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. A. Gurría ohledně své plánované návštěvy dne 6. 6. 2016 v Praze uvedl, že přijede s manželkou.
Záznam z průběhu 4. Parlamentních dnů OECD
Setkání zaštiťovala Globální parlamentní síť OECD (OECD Global Parliamentary Network) ve spolupráci s Parlamentním shromážděním NATO a Globálním fórem pro účast žen v parlamentech.
Generální tajemník OECD Angel Gurría se ve svém úvodním slově zaměřil na přetrvávající následky hospodářské krize. Makroekonomická opatření již za současné situace nelze aplikovat, a proto je třeba se zaměřit na strukturální reformy v oblastech jako je vzdělávání, produktivita apod. GT OECD uvedl, že z krize jsme vyšli oslabeni a stále nevíme, jak dlouho bude ještě trvat, než se například ukazatele zaměstnanosti a růstu vrátí na úroveň před rokem 2008. Existují však i pozitivní příklady zemí, kde dochází ke změně k lepšímu, jako ve Španělsku, ve Spojeném království nebo v Itálii. A. Gurría využil přítomnosti zákonodárců a varoval zejména před špatnou legislativou. Podle jeho názoru jsou v průběhu legislativního procesu klíčová opatření často na nátlak různých skupin z návrhů zákonných norem vypuštěna a tyto se potom stávají zcela bezzubé a neplní účel, pro který byly vytvářeny. Za prioritu A. Gurría považuje budování důvěry občanů. Pokud se zvyšují nerovnosti a ekonomika neroste, pokud se nadnárodní firmy vyhýbají placení daní, není dostatečná transparentnost a dochází ke korupci, důvěra občanů se snižuje. OECD chce sloužit „jako navigační zařízení GPS“, které bude vládám doporučovat vhodné systémové změny. Jedním z příkladů takových doporučení může být loňská zpráva k podpoře nízkouhlíkové ekonomicky „Aligning Policies for a Low-carbon Economy“. Pro naplnění jejích doporučení, především zastavení dotací fosilních paliv, je nyní vzhledem k nízkým cenám ropy ideální příležitost.
1. Financování demokracie
Angel GURRÍA - Generální tajemník OECD
Rolf ALTER - Ředitel direktorátu OECD pro veřejnou správu
Za účasti diskutantů:
R. Colas - poslanec francouzského parlamentu, S. G. García - poslanec španělského parlamentu
Y. Laterme - generální tajemník IDEA (Institute for Democracy and Electoral Assistance)
S. Shaffir - poslankyně izraelského parlamentu, A. Z. Larrain - poslanec chilského parlamentu
GT OECD představil zprávu „Financování demokracie“, která se zabývá financováním politických stran a politických kampaní. Zpráva, která se věnuje oblasti veřejné správy, která byla po dlouhou dobu v mnoha zemích „tabu“, upozorňuje, že financování politických stran není často dostatečně regulované. Podle zprávy v mnoha vyspělých zemích regulace financování politických stran a politických kampaní nefunguje dobře a vznikají tak příležitosti pro vlivné zájmové skupiny. Vhodná regulace financování politiky může přispět ke zvýšení důvěry veřejnosti v politické strany. Jak uvedl GT OECD při představení publikace: „Politická rozhodnutí nejsou na prodej nejvyšší nabídce!“. Pokud se politika ocitne pod vlivem bohatých dárců, rozhodnutí budou upřednostňovat zájmy vybraných jednotlivců před zájmem většiny. Dodržování jasně stanovených standardů je proto klíčové v boji proti nerovnostem ve společnosti a ve snaze o posílení důvěry občanů ve fungování demokracie. Při financování politických stran soukromými dárci je zásadní oznámení jejich identity. Pouze 17 z 34 členských zemí OECD však anonymní dary politickým stranám zakazuje (pozn. včetně ČR), 13 zemí je povoluje do určité míry a čtyři země je zcela povolují. V devíti zemích OECD jsou politické strany povinné zveřejňovat identitu dárců, v dalších 25 zemích k tomu dochází pouze ad-hoc. V 16 zemích jsou nastaveny finanční limity ceny politických kampaní pro politické strany i pro jednotlivé kandidáty. Zpráva přináší i řadu doporučení, z nich uveďme například výzvu ke stanovení sankcí za porušení pravidel regulace financování politických stran nebo doporučení nalézt vhodný mix veřejných a soukromých zdrojů.
2. Světový energetický výhled a další kroky po konferenci o klimatu COP21
F. Birol - Výkonný ředitel IEA (Mezinárodní energetická agentura)
S. Upton - Ředitel direktorátu OECD pro životní prostředí
Diskutant: V. Loschetter - poslankyně lucemburského parlamentu
Rok 2015 byl rokem uzavírání dohod, rok 2016 je tedy rokem implementace. Univerzální dohoda COP21 představuje historický milník, který stimuluje inovace v energetickém sektoru. V roce 2015 klesly ceny všech fosilních paliv na nejnižší úroveň od roku 2000. OECD očekává, že mezi lety 2014 a 2040 pravděpodobně dojde k poklesu poptávky v Evropské Unii, USA i Japonsku, avšak k nárůstu poptávky v Číně a v Indii. Ceny by měly do roku 2040 klesnout zejména u solární energie a dalších obnovitelných zdrojů, zatímco ceny ropy a plynu oproti dnešku pravděpodobně porostou. Dodávky ropy ze strany nečlenských zemí OPEC budou stále pružnější. Ačkoli poptávka Číny po fosilních palivech stále dominuje, do roku 2040 můžeme očekávat strukturální změny čínské ekonomiky s menší poptávkou po energii, případně nahrazení značné části poptávaného uhlí a ropy poptávkou po obnovitelných zdrojích energie. Od roku 2030 se navíc očekává, že celosvětová poptávka po obnovitelných zdrojích převýší poptávku po fosilních palivech.
Simon Upton se vyjádřil k výsledkům konferenci o klimatu COP21 poměrně skepticky, protože dohoda podle jeho názoru nepřináší dostatečné záruky pro snížení globální teploty o dva stupně Celsia. Kritizoval také koncept tzv. „Společné, ale rozdílné odpovědnosti“ (CBDR) s odkazem na fakt, že rozvojové země od roku 2005 vypouštějí do ovzduší více emisí, než rozvinuté země, a to s rostoucí tendencí. V roce 1990 rozvojové země vypouštěly oproti rozvinutým zemím jen polovinu emisí oxidu uhličitého, nyní je to však přesně naopak. Simon Upton upozornil na několik odstavců dohody, na kterých demonstroval jejich právní nejasnost, ačkoliv jejich vyjednání stálo takové úsilí. Uvedl, že sice máme ambice do konce století úplně vynechat fosilní paliva, ale reálně je budeme stále potřebovat. V diskusi se mimo jiné hovořilo o Íránu, který se zřejmě opět stane významným světovým hráčem v oblasti dodávek fosilních paliv a o pravděpodobném zpomalení hospodářského růstu Číny, což je dobrá zpráva pro životní prostředí.
3. P2P nebo „uberizace“ ekonomiky?
Dirk Pilat, zástupce ředitele, Výbor OECD pro vědu, technologie a inovace
V několika posledních letech dochází v důsledku existence nových online platforem k zásadním změnám na trhu práce. Vedle nejčastěji zmiňovaného Uberu, existují další platformy jako například HomeAway, TaskRabbit, Airbnb, apod. Zásadním prvkem, který spojuje výše uvedené a další platformy spočívá ve využívání již existujících statků. Nové generace se přesouvají od vlastnictví majetku k jeho dostupnosti a jsou si vědomy jiných možností, jako například sdílení či půjčování majetku. Přestože je tento způsob efektivní a přináší nové možnosti přístupu na trh, jeho dopady na trh práce, dovednosti zaměstnanců/zaměstnavatelů/spotřebitelů a ekonomiku obecně zatím nelze s jistotou určit. Prozatím lze říci, že v oblasti trhu práce dochází k odlišné organizaci práce, diversifikaci, konkurenceschopnosti a inovacím. Na straně druhé zůstává několik nezodpovězených otázek například v oblasti regulace či odpovědnosti. Co se týče statutu zaměstnance a obecně vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, dochází k větší flexibilitě a nezávislosti. Lze však také vidět nejasnou definici statutu zaměstnance, méně benefitů, jistoty a zabezpečení. Spotřebitel má možnost širšího výběru, stejně tak jako dostupné online hodnocení a doporučení poskytovaných služeb. Ovšem otázka ochrany spotřebitele, bezpečnost a kvalita sdílených služeb v oblasti P2P představuje velkou výzvu.
4. Boj proti financování terorismu
David Lewis, výkonný tajemník, Financial Action Task Force
Diskutant: Julio Miranda Calha, poslankyně portugalského parlamentu
Financial Action Task Force (FATF) je nezávislý mezinárodní orgán, který vyvíjí a prosazuje politiky na ochranu globálního finančního systému proti praní špinavých peněz, financování terorismu a financování šíření zbraní hromadného ničení. Vzhledem k aktuální mezinárodní situaci, sílící hrozbě terorismu a tzv. Islámského státu (ISIL) se v roce 2015 FATF zaměřila na financování ISIL. Ze studie vyplývá, že mezi hlavní zdroje financí ISIL patří: nezákonné výnosy z okupace území včetně vydírání a krádeží, rabování bank, ovládání zdrojů ropy a zemního plynu, využívání zemědělské produkce, těžba surovin, nelegální prodej kulturních artefaktů, nedovolené zdanění zboží a peněz, které přechází území, které ovládá ISIL, unášení osob za výkupné, finance od neziskových organizací, materiální podpora pro nábor zahraničních bojovníků či získávání finančních prostředků prostřednictvím moderních komunikačních sítí. Od prosince loňského roku (po teroristických útocích dne 13. listopadu 2015) se však ISIL dostává do finančních problémů a to zejména bezprostředně po vojenské intervenci v Sýrii. Největší finanční problémy působí zejména bombardování zásob ropy a zemního plynu či nedávné zabití osoby zastávající funkci tzv. ministra financí ISIL.
V diskuzi byla zmíněna problematika rozlišení kriminálních skupin od těch teroristických. Poslanci švýcarského, francouzského a slovinského parlamentu se zajímali, zda existují přímé důkazy o financování ISIL ze strany vlád Perského zálivu. Upozornili také na problém, že od tzv. Islámského státu někdo nakupuje ropu. D. Lewis uvedl, že o roli vlád států a jednotlivců při financování tzv. Islámského státu neexistují žádné přímé důkazy. Máme však údaje o zahraničních teroristických bojovnících v ISIL a o jejich národnostní struktuře. D. Lewis na závěr zdůraznil nutnost spolupráce s bankami jako s rovnými partnery v otázce boje proti terorismu.
5. Současné využití megatrendů k přípravě na budoucnostA. Wilkinson - OECD, Poradkyně pro strategický "foresight"
V rámci posledního bloku parlamentních dnů 2016 prezentovala Angela Wilkinson, poradkyně pro strategický "foresight", využití megatrendů pro přípravu na naši budoucnost. Z pohledu Stálé mise byla tato prezentace nejslabší částí celého programu. A. Wilkinson svou prezentaci pojala interaktivní formou a uvedla několik otázek týkajících se událostí, kterým jsme museli v nedávné minulosti čelit (hospodářská krize nebo ebola), ale také pravděpodobných trendů vývoje do budoucna. Z odpovědí účastníků bylo patrné, že některé trendy (jako je urbanizace nebo spotřební chování) se vyvíjí rychlejším tempem, než očekáváme. Při odhadování budoucího vývoje čelíme mnoha neznámým. Úspěch vůdců však spočívá v lepší přípravě na různé varianty budoucího vývoje, ne v jasná predikci událostí. Strategický foresight využívá několika metod: (1) horizontálního prohlížení (pozorování jevů); (2) využití trajektorií megatrendů; (3) plánování scénářů pro různé situace; (4) plánování vizí, které nám pomáhá v motivaci k lepším cestám a výsledkům.
6. Finance a inkluzívní růst
Ch. Kastrop – Direktorát ECO OECD a A. Blundell-Wignall - Direktorát DAF OECD
Diskutant: L. Niedermayer - poslanec Evropského parlamentu, ČR
Tento blok konference byl věnován především příčinám zvyšování nerovností ve společnosti. Prezentující představili analýzy OECD zaměřené na příčiny zastavení ekonomického růstu, který se od doby ekonomické krize nepodařilo obnovit. Růst vychází z investic a z produktivity, která však v posledních letech, od období ekonomické krize, stagnuje. Kolabují ceny světových komodit. Půjčky jsou dnes nejlevnější v historii, což však může vést nikoliv k podpoře růstu, ale k nárůstu zadluženosti, stagnaci a zvyšování nerovností. Za této situace lze hospodářský růst podpořit pouze cestou strukturálních opatření. L. Niedermayer ve svém vystoupení zdůraznil, že narůstající nerovnosti nejsou jen tématem pro levicové strany, protože jde o problém, který ohrožuje celý ekonomický systém. Podle L. Niedermayera přitom příčinou vzniku nerovností není nutně finanční sektor, důležitější mohou být politiky v jiných oblastech. Pozornost vlád by se měla soustředit především na nulovou toleranci korupce, sociální systém a na pravidla zdanění. Vlády mohou stanovit pravidla fungování finančního sektoru, ale neměly by ovlivňovat konkrétní rozhodnutí. Centrální banky by podle L. Niedermayera měly být méně agresivní ve své snaze ovlivnit úrokové sazby.