Padesát milionů není vůbec málo. Firmy z Agrofertu berou na dotacích každou korunu z Česka i Bruselu
02.02.2018
Dotační "audit" byznysu Andreje Babiše, nyní zaparkovaného ve svěřenských fondech, ukazuje, že vítaná je každá koruna z bruselské i státní kasy. I díky tomu je Agrofert rekordmanem v čerpání dotací mezi soukromými firmami. Sbírá je po stamilionech, desítkách milionů, ale i po pár tisícovkách, jak dokládá dotacemi vystlané Čapí hnízdo. Kupříkladu necelý milion korun dostaly z evropských fondů některé zemědělské akciovky Agrofertu na nákup rozmetadel hnoje. Nenechaly si ale ujít ani 40 tisíc korun na poradenské služby.
Faltýnek: Není na tom nic
Když chtěl stát před lety podpořit z evropských dotací prvovýrobce, aby se sdružovali k prodeji, a přispíval jim na vznik a rozjezd takzvaných skupin výrobců, hlásily se o tyto peníze rovněž dávno vzniklé a dávno zajeté firmy z Babišova holdingu. Fungovalo to tak, že zemědělská akciovka založila "eseróčko" třeba na prodej řepky či obilí. Předpisy umožňovaly, že skupina měla mnohdy i jen jediného člena, a firmy toho využily. Uměle založená dcera prodávala obilí místo matky. Jaroslav Faltýnek (ANO) tehdy ještě jako člen představenstva Agrofertu tento manévr obhajoval. "I my se hlásíme k zemědělcům, protože máme třeba jen 15 producentských jednotek s chovem prasat, více než 10 závodů s velkochovy kuřat. Tito prvovýrobci se spojili v několik odbytových družstev. Není na tom nic, co by znamenalo tunelování, když chceme podle zákona zmiňovaná procenta z obratu," prohlásil Faltýnek. Uměle založené firmy z holdingu si ročně přišly každá zhruba na 300 až 600 tisíc korun z dotací.
Žádné škrty agrokolosům
Hlavní a spolehlivý přísun dotací do Agrofertu zajišťují zemědělské podniky. Ty, které mají největší výměru, pobírají každý rok dotace v řádech desítek milionů. Unijní dotace v Česku pomáhají k rozmachu agrokolosů, místo aby jako v řadě jiných zemí zvýhodňovaly menší sedláky. A Babišova vláda v tom chce pokračovat. Odmítá, aby se po roce 2020 krátily podpory velkým podnikům. Staví se tak proti snahám Bruselu, který přitom stěžejní agrární dotace financuje. Minulá koaliční vláda byla v agrárních podporách mimořádně štědrá. Přidala zhruba 13 miliard korun k unijním zdrojům pro takzvaný program rozvoje venkova. O celkových téměř sto miliard se během sedmi let podělí hlavně zemědělci, ale i lesníci a potravináři. A víc jde díky přídavku i velkoagrárníkům. Když se stane, že projekty některých farem Agrofertu při výběru neuspějí, ministr mimořádně přidá stovky milionů a dostane se i na ně. Několika velkochovům prasat a drůbeže ze skupiny Agrofert takto vypomohl exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ke 2,5 miliardy loni přidal víc než půl miliardy s tím, že je hodně kvalitních projektů a peníze na ně nestačily. Jurečkův nástupce Jiří Milek (za ANO), který přišel z agrárního koncernu, chce zemědělcům nalít ještě víc peněz. Přitom od doby, co hnutí ANO drží státní kasu, objem dotací neustále roste. A rostou i dotace pro potravinářské fabriky Agrofertu. Vloni jim stát nadělil rekordních 106 milionů korun. Kupříkladu do Mlékárny Hlinsko přiteklo bezmála 20 milionů, 19 milionů dostaly Kostelecké uzeniny a Vodňanská drůbež téměř 18 milionů.
50 milionů není vůbec málo
Multimiliardář by přece nepodváděl kvůli nějakým 50 milionům, argumentují zastánci premiéra a šéfa hnutí ANO Babiše v souvislosti s Čapím hnízdem. "Není pravda, že dotace v řádu desítek milionů nejsou pro Agrofert důležité," poukázal před časem europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). "Pokud bychom uvěřili, že sumy pod sto milionů korun nejsou pro pana miliardáře zajímavé, byl by Agrofert na dotacích o necelé tři miliardy chudší," uvedl Niedermayer na sociální síti. Jeho propočet vychází z přehledu o evropských dotacích, které šly do holdingu Agrofert mezi roky 2009 a 2015.
"Já se tím nebudu zabývat, protože já se SynBiolem nemám nic společného," reagoval v pátek Babiš na dotaz novinářů ohledně dotací pro Čapí hnízdo. Mezi projekty s eurodotací sto milionů korun a víc, s nimiž Agrofert uspěl při čerpání strukturálních fondů, jsou nejúspěšnější Lovochemie (s více než 470 miliony) a Synthesia (bezmála s 400 miliony). Taková dotační injekce pro soukromé firmy je mimořádná. U obou chemiček šly stamiliony na fluidní kotle. Pardubická Synthesia dostala dotaci přidělenou v době, kdy ministerstvo životního prostředí vedl Richard Brabec (ANO).Víc než sto milionů z unijních fondů získaly ještě chemičky Deza a Precheza a také zpracovatel plastů Fatra Napajedla. Rovných sto milionů dostala Pekárna Zelená louka v Herinku poblíž Prahy na inovační linku na toastový chléb.
Původní verze článku zde.