Big_loader_ajax

OVM: O pomoci vlády, EU i zavedení eura v době koronaviru

11.05.2020

Přepis vystoupení Luďka Niedermayera v pořadu Otázky Václava Moravce.
Část I: Pomoc vlády v době koronaviru
 
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem divákům zpravodajské čtyřiadvacítky, stále jste v jedinečném prostoru pro diskusi. Doba koronavirových restrikcí pomalu ale jistě končí, prozatím. Evropské vlády pomalu uvolňují restriktivní opatření a řeší, jak restartovat ekonomiku. Koronavirová pandemie připravila jen v České republice o práci už téměř 31 000 lidí. Dalších víc než 160 000 lidí je kvůli zavřeným školám a školkám doma s dětmi na ošetřovném. V sousedním Rakousku chtějí tamní kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Werner Kögel prosadit 3 základní cíle.

Sebastian KURZ, rakouský kancléř
--------------------
Za prvé úlevu na daních je nutné uskutečnit rychle, protože chceme pracující lidi, protože pracující mají více ze života. A těm, kteří nevydělají mnoho, chceme nechat více na živobytí. Za druhé chceme ulevit ekonomice tak, aby bylo možné udržet pracovní místa a vytvořit nová. A za třetí chceme investovat do digitalizace, ochrany klimatu a regionalizace.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nejen o budoucnosti fungování evropských ekonomik, včetně ekonomiky české bude řeč v následujících minutách. Dalšími hosty dnešních Otázek jsou hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka občanské iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, vítejte po čase dobrý den.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Hezký dobrý den, hezké odpoledne a děkuju za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mé pozvání přijal také ekonom z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu z IDEA CERGE-EI Filip Pertold. A vítám ekonoma, bývalého viceguvernéra centrální banky dnes europoslance Luďka Niedermayera, hezké nedělní. Začnu u Heleny Horské sliby státu a skutečnost, to je váš nekonečný seriál na twitterovém účtu počítáte a dolujete z velkých dat to, jak se to má s tou deklarovanou vládní pomocí a skutečností. Překvapuje vás ten rozdíl mezi sliby a skutečností?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Je to smutný příběh. Je to opravdu dolování těch dat, protože kromě toho, že hledám na účtech twitterových účtech jednotlivých ministrů, na stránkách ministerstev, v rozhovorech jednotlivých ministrů, což je velmi časově náročné, tak také se snažím některé věci odhadovat. Takže ten obecný obrázek je smutný, protože slibovaná pomoc je mnohonásobně vyšší, když to porovnáme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zhruba bilion korun, konkrétně z 951,5 miliard jsou.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Jsou zatím vyplaceny, včetně garancí 22 miliard korun tedy jednotek desetin procent hrubého domácího produktu namísto slibovaných skoro 20 % hrubého domácího produktu. To jsou ta suchá čísla a také, když se bavíme o té pomoci a porovnáváme se s ostatními státy, tak Česká republika exceluje v jednom - ve slibech. To znamená ve slibech ve 20 % HDP pomoci jsme jedni pomalu s Německem nejvýš, ale realita je daleko chudší a je spíš smutná než veselá.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaké pro to máte vysvětlení?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Beru to jako politické PR, to znamená pomoc je spíše používána často k osobnímu PR, já dávám já a rozhoduju, já jsem se rozhodla či rozhodl upravit pomoct místo toho, aby opravdu šlo jednotlivým, řekněme, subjektům a osobám o skutečnou pomoc. Často se mluví o já a přitom ty prostředky z velké části jdou také z evropských fondů a o tom se málo mluví.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může to prohloubit tu ekonomickou krizi, která je před námi?

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Tak my už v ní vlastně jsme a rozhodně to prohlubuje tu krizi. Ty čísla nezaměstnanosti zatím dnes nestoupají tak tolik, protože ten trh práce měl určitý polštář. A ty firmy zatím seškrtávají ty flexibilní části mezd, případně nechávají zaměstnance doma na dovolené, ale ta podzaměstnanost už je realita a je fakt, že až 37 % lidí v sociologických průzkumů říkají, že bude šetřit. To znamená, že i druhotně ta domácí poptávka bude velmi silně ovlivněná. A pokud se stát nevzpamatuje, neaktivizuje sociální politiku a nerozšíří kurzarbeit, tak ta ekonomická krize tady s námi bude velmi dlouho.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaké máte vysvětlení pro to, že vy už jste naznačil, proč je míra nezaměstnanosti v České republice menší než kupříkladu ve Spojených státech amerických, kde o práci přišlo 20 000 000 obyvatel a z březnových zhruba čtyř procent jsou teď Spojené státy na 14-15 procentní nezaměstnanosti, to znamená skok o 10 procentních bodů, jak je to možné? Je ta ekonomika, americká ekonomika, výrazně jiná než česká?

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
No je tam určitě jiná regulace toho trhu práce. U nás ty zaměstnanci jsou výrazně více chráněni než v Americe. To znamená vyhodit u nás zaměstnance není tak jednoduché jako na americkém trhu práce, to je jeden faktor. Druhý faktor ovšem je, že úřady práce jsou u nás zahlcený. Otázka je jak moc jsou velmi nízké dávky nezaměstnanosti lidem se zatím nechce asi zřejmě registrovat na těch úřadech práce. Nemají k tomu nebo vyčkávají bych řekl a firmy též vyčkávají, takže teď je skutečně ten míč na straně státu, který vlastně stát nějakým způsobem zamrzl tu ekonomiku a má šanci ji rozmrznout, ale k tomu, aby rozmrzla musí být stát dostatečně akční a tu pomoct nejenom slibovat, ale skutečně ji reálně jaksi dostat k těm potřebným, těm potřebným firmám, těm potřebným nezaměstnaným, potřebným samoživitelkám, na které se zatím nedostalo. OSVČ dostali poměrně slušnou podporu, ale prostě jsou zde další skupiny obyvatel, ke které se ta podpora nedostala a stejně jako malé firmy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My se za pár okamžiků podíváme na nejnovější sociologická data, která se týkají toho, jak lidé vnímají pomoc vlády, právě v souvislosti s koronavirovou pandemií. Vy jste chtěla ještě něco říct?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Jenom doplním Filipa, protože ono nejde jenom o jiný pracovní právo nebo jiná pravidla pro pracovní právo a pro propouštění lidí, ale také jiný přístup státu k pomoci, protože Česká republika se opět svojí pomocí Antivirem, já tomu záměrně nechci říkat kurzarbeit, protože to vlastně kurzarbeit stále není, aspoň podle definice, jinou pomocí. To znamená český stát zase zachraňuje zaměstnanost a jenom upozorňuji my už jsme před krizí často kritizovali tu politiku devadesátých letech toho přehnaného důrazu na vysokou zaměstnanost a my vlastně se snažíme zachránit zaměstnanost bez ohledu na to, jak kvalitní práce a jak dobře placená práce to je. To znamená je to i on rozdíl v přístupu jednotlivých států k ochraně zaměstnanců a jejich pomoci. Například Rakousko spíše dává přednost přímé pomoci domácnostem, to znamená přímými sociálními dávkami, zatímco my opět používáme jednoduše řečeno, ty úřady práce na tu transformaci těch prostředků.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste šla raději tou rakouskou cestou. Podívejme se na data. Je zajímavé, že populace je v rámci vládní pomoci rozdělena přibližně do dvou skupin a drtivá většina národa vlastně není schopna říci, jak to s vládní pomocí a její efektivitou je. Tady jsou data trendů Česka 2020.

Pavel RANOCHA, analytik, Kantar CZ
--------------------
Přibližně 15-20 % respondentů si myslí, že podpora, kterou vláda poskytla zaměstnancům podnikatelům nebo firmám je dostatečná a zhruba stejné procento si naopak myslí, že ten krok dostatečný nebyl a ti zbývající, což je vlastně většina populace tohle to vůbec nedokáže posoudit zčásti proto, že ty podmínky, tak jak byly komunikovány jsou pro ně příliš komplikované a nesrozumitelné. Vidět to bylo zejména v případě kompenzací pro živnostníky a firmy. Je tady dobře vidět, že se hodně vymykají voliči ANO, kteří pro tu podporu nebo pro tu pomoc vlády dávají mnohem častěji palec nahoru a hodnotí dobře dostatečně a kdežto na druhou stranu mnohem kritičtější jsou voliči opozice Pirátů, ODS TOP 09 a opět, zvláště směrem k pomoci podnikatelům.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Luďku Niedermayere, která země by pro nás měla být inspirací, když tady Helena Horská a nejen ona kritizuje ten diametrální rozdíl mezi vládními sliby a realitou?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Tak v té rychlosti těch inspirací je určitě hodně, když se podíváme na Německo, Švýcarsko a jiné evropské země, tak zjistíme, že to, co u nás trvá mnoho týdnů. A na konci toho velmi často negativní výrok státu, že firmě podporu třeba ve formě zvýhodněného úvěru neposkytne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako byl například program Covid1.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Přesně tak 9 z 10 v té první fázi bylo neúspěšných, tak to tam trvá prostě jednotlivé dny, ale myslím si, že těch problémů máme víc. Jeden z těch problémů je vůbec přístup státu, který se mi zdá, že je strašně direktivní a nekooperativní. Já považuju za skandální, že třeba lidé jako Helena, kteří se snaží státu pomoc se správnými rozhodnutími se státem musí soudit o tom, aby dostali data, se kterými mohli pracovat a navíc je nedostanou. To považuju za naprosto skandální tady toto.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jsou z žádosti podle zákona 106 o svobodném.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Druhá věc, která mi v té naší diskusi úplně chybí něco co na diskusi s členy našeho výboru řekl krásně německý ministr financí, když se ho ptali, jak německá ekonomika přežije krizi, tak on řekl nic tak jako německá ekonomika neexistuje, existuje evropská ekonomika a my se musíme dívat, jakým způsobem se Evropa z této krize dostane. A my tady vlastně hrajeme o to z toho evropského vývoje bude daný nějaký pokles naší ekonomiky, který bude jako poměrně významný. Ten závisí s tím, jak moc bude zasažena Evropa a také závisí na tom jakou máme strukturu ekonomiky. Země jako Chorvatsko nebo Španělsko s velkým turistickým průmyslem samozřejmě dostanou ránu podstatně vyšší. No a potom nastupují ty vládní opatření, která buďto ten pokles ještě zhorší a nebo ho trošinku utlumí. A tady teda opravdu nejde o tweety, nejde tady o citáty z tiskových konferencí, jde o ty skutečné peníze a tam vidím velký problém, protože podle mě se ta pomoc odehrála ve třech fázích. Ta první fáze měla být, že stát měl říct, že podnikatelům, které způsobil škody tím, že například je donutil zavřít provozovny jim toto nahradí. Mimochodem o této fázi se stále vede diskuse u nás, žádná rozhodnutí napadli. Pak je druhá fáze a já bych byl trošku tolerantnější než Helena k tomu, co se děje z toho hlediska, že teďka v těch následujících týdnech a měsících jde o to vlastně, aby ty firmy mohly, až se to trošku uklidní ukázat, jestli přežijí nebo ne, protože podle mě je zbytečné a nešťastné, aby teďka firmy skončili kvůli tomu, že jim chybí hotovost, že jim stát dal špatné instrukce k Covidu nebo Antiviru a nedostanou peníze nebo jim stát odmítne poskytnout zvýhodněný úvěr a ta firma prostě skončí. No a potom nastane ta třetí fáze, ve které podle mě čím víc trhu se do toho pustí to bude asi lepší, protože myslím si, že jednak nemáme zdroje, vůbec to není možné obnovit tu ekonomiku, tak jak byla před krizí. My se nevrátíme do stejné struktury ekonomiky. Čili i když to zní krutě některé firmy a někteří podnikatelé na této krizi prostě skončí, ale jde o to, aby ty zdroje, které ta ekonomika má byly přesměrovány do aktivit, které nastartují ten růst, protože ta zaměstnanost je samozřejmě důležitá věc, protože vlastně ta ekonomická politika je o tom, aby co nejvíce lidí mělo práci s takovými mzdami, aby prostě dobře žili, ale samozřejmě, že nejde o to zakonzervovat tu dnešní ekonomiku. A ta vláda v tom nemá jasno a ani ty úplně elementární kroky nedělá, no a ty, které dělá, tak prostě trvají neskutečně dlouhou dobu, čili máme nastartováno k tomu, abychom skončili hůř než to je nezbytně nutné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to je to je právě to, zda to jako ekonomové umíte spočítat, zda existují nějaké modely predikce pokud tato pomoc je pomalá ještě není koncepční, jestli česká vláda chce inovovat ekonomiku, když už přišla koronavirová krize, jestli existuje propočet o kolik ta krize může být horší, než kdyby ta opatření byla efektivní. Je to možné spočítat, Heleno Horská?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Samozřejmě s velkou míru určité nejistoty. Nicméně lze spočítat, například dopad prodlužování délky karantény a uzavřených obchodů, protože víme, že obchody nefungují to znamená nejsou tržby, není zaměstnanost - je problém. To co říkal Luděk a já bych s ním právě souhlasila s tím rozfázováním ani té pomoci, kde právě velmi důležitá je ta první pomoc, rychlá pomoc. A souhlasím přesně i s tím závěrem, který mám úplně stejný, že vlastně daleko důležitější pro ty ekonomiky je provázanost ekonomiky s globálním světem, to znamená minimálně s Evropou, ale i se světem širším. Až v druhé fázi je rozdíl v těch přístupech jednotlivých ekonomik a vlád k ochraně před koronavirem, takže první, co je velmi důležité udržet ty obchodní vztahy, pohyb osob a zboží skrz hranice jako důležitější faktor než to jak, která vláda, jestli o týden dřív nebo o týden později zavřela tento obchod a tyto obchody, anebo pustila naopak tyto obchody a tyto služby. To znamená ta pomoc, a to načasování té pomoci státu je až druhořadé. Prvořadé je ta vazba té dané ekonomiky na svět. A my vlastně na základě toho, jak víme, jak bude klesat Evropa, máme nějaké odhady, máme nějaké varianty vývoje, tak můžeme pak promítnout tyto varianty vývoje do propadu jednotlivých ekonomik, včetně České republiky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ty propočty vypadají, jak tedy?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Zatím to vypadá tak, že právě i s ohledem na to, že jsme zjistili, že Evropa projde recesi, která bude opravdu řádech 6-7 % propadu ekonomiky v letošním roce, tak jsme také i my třeba jako naše banka zrevidovali prognózu poklesu české ekonomiky níž, to znamená z původních necelých 6 % poklesu už teďka předpokládáme pokles o 7,6%.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chcete tím říci, že to jedno 1,6 % jsou dány těmi pomalými a neefektivními opatřeními vlády?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Bylo to dáno právě zpomalením Evropy jako hlavního našeho odběratele jako věc, která způsobuje i propad české ekonomiky a prohlubuje ho. To znamená čím hůře na tom je Evropa, budeme na tom hůře i my. A ta jednotlivá opatření vlády pouze vlastně prohlubují ten schodek, ten deficit, ten propad ekonomiky o další desetinky procentního bodu. Máme spočítáno, že zhruba každý den uzavření obchodu a továren stojí ekonomiku 3-4 miliardy korun. To znamená, že prodlužování nouzového stavu vlastně prohlubuje ten propad, ale daleko razantnější propad a daleko razantnější šok pro ekonomiku je právě slabý růst Evropy v našem případě recese Evropy, ta má daleko větší.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy už to tady mluvili o podporách v zaměstnanosti. Vy odmítáte nazývat to, co vláda přijala v rámci anticovidu kurzarbeitem, když se podíváme právě na to, jak vypadá podpora podnikatelům v Evropě a zaměstnancům v Evropě. Tak kupříkladu ten zmiňovaný kurzarbeit, tak v Německu funguje už řadu let jako prostředek k udržení pracovních míst, kdy zaměstnavatel zkrátí pracovní úvazek, ale udržuje celé pracovní místo. Zaplatí zaměstnanci za skutečně odvedenou práci a vyrovnávací příspěvek zaměstnanec obdrží od Spolkového úřadu práce. V českém Antiviru musí zaměstnavatel vyplatit mzdy, zaplatit odvody a až poté požádá úřad práce příspěvek na náhrady mezd, nemluvě o tom, jak vysoké je zdanění práce a náklady práce v České republice, když srovnáváme kupříkladu Česko a Německo. Čekal byste Filipe nějakou efektivnější pomoc vlády, která se týká právě toho pracovního trhu a jste stejně kritický k tomu Antiviru jako Helena Horská?

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Bych čekal, že aspoň zkopírují ten německý model, protože tak, jak to vytvořili je, že vlastně ten, vy jste řekl, že zaměstnavateli platí mzdy, jenže on má vyplatit náhrady mezd, takže tam ještě vyplatí určitý procento z průměrné mzdy, které platil v předchozích měsících a potom z toho procenta většinu 60 % dostane ten zaměstnavatel od státu. 60 %, takže se dostáváme se zhruba třetinu původních nákladů, ale je to jenom za ty neodpracované dny vlastně, takže pokud držíte zaměstnance na 2 dny v týdnu nebo 3 dny v týdnu v práci a 2 dny máte doma, tak ty 2 dny dostanete vlastně jenom třetinu, velmi malou část těch původních nákladů práce. Takže bych očekával, že to aspoň zkopírují to, co bylo v Německu, kdy a to bude teďko hodně důležité v této fázi, kdy ta ekonomika postupně nabíhá, kdy se uvolňují ty opatření, aby ty firmy vlastně mohli nebo měli vlastně dotované ty částečné úvazky těch zaměstnanců, kteří se jim budou vracet do té práce, a to je právě ten klasický kurzarbeit v Německu, kdy za ty vlastně 2 dny neodpracované na tu takzvanou podzaměstnanost dostávají až 100 % náhrady od státu. To znamená to je teďka důležitý, a to zatím není rozběhnuté, nyní se o tom jedná, měl by to být ten kurzarbeit B+.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Luděk Niedermayer.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Ještě jako perličku bych dodal, jak zveřejnil i jeden z deníků, tak zároveň s tou podporou, který stát posílá do firem na udržení těch pracovních míst tam v řadě případů také posílá kontrolory, aby zkontrolovali, zdali to bylo všechno řádně zpapírované a chtějí neuvěřitelné množství papíru. To je taková prostě česká cesta, které opravdu nerozumím. K té vaší otázce, totiž dřív my jsme opravdu teďka v té fázi, kdy my bychom chtěli podpořit likviditu, aby prostě v té ekonomice nedošlo z nedostatku peněz k více kolapsů, než je to nezbytně nutné.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy aby peníze tekly a aby se nezastavil

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Ano kupujeme si čas a samozřejmě pokud ta vláda je tam nasype ty čísla jsou tristní, tak existují alternativy. Můžou za svými klienty stát banky, i když pro banky to není vůbec jednoduché rozhodování, protože ten výhled na pokles ekonomiky, ale je to těžký prostě, anebo to řeší prostě platební neschopnost, že si firmy přestanou platit a nějakou dobu to budou tolerovat. Ale to na co jste se vy ptal, jestli se nám podaří snížit nebo zvýšit ten pokles, to bude až ta otázka té třetí fáze, jaké nastavíme politiky na podporu toho restartu a tam už ta dnešní neselektivní podpora, kdy vlastně všichni dostávají a někteří udělají podvod, některé ty firmy se nedožijí prostě té další fáze, to se jinak nedá dělat, protože není v lidských silách to všechno prokontrolovat a prorozhodovat. Ale čím se bude víc posouvat dopředu, tak tím důležitější bude aby ty rozhodnutí vládní by opravdu kvalitní. Zase na těch diskusí, které vlastně každý den on-line absolvuji v Evropském parlamentu padl krásný příměr, že za prvé máme jenom 1 pokus, jak tu ekonomiku nastartovat, protože těch peněz vlády i ty nejsilnější nemají nekonečně mnoho a druhá, pokud se budeme snažit nastartovat ekonomiku dvacátého století v jedenadvacátém století, tak to prostě skončí krachem, a to vyžaduje opravdu velkou míru kompetence tady tohle a zatím teda já mám trochu o nás obavy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Filipe.

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Ještě k tomu bych doplnil, že ten nejhorší scénář co by nás mohl ještě potkat je další lockdown tý ekonomiky, takže bych chtěl zdůraznit, že i ta epidemiologická politika toho státu je naprosto zásadní pro tu ekonomiku a tam trošku je otázka, zda ten stát je skutečně připraven, zda nedělá dostatečné kroky v té chytré karanténě, v testovacích kapacitách k tomu, abychom byli opravdu připraveni na to až ty čísla nakažených budou opět stoupat, protože například nyní víme, že až třetina kapacit akademické laboratoře pracují pouze na jednu třetinu kapacity, přestože dobrovolně ty kapacity vlastně navýšili a státu poskytli ty kapacity tak teďko hrozí, že naopak jejich možnosti budou, že přestanou vlastně nabízet ty kapacity, protože stát je nevyužívá.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale chápu-li to správně tak za prvé jsme slyšeli v tomto týdnu, že vláda je připravena na tu možnou druhou vlnou, ke které dojde na podzim. To znamená, že tady jasný scénář, co se týče těch kapacit testování tak problém je spíš s kapacitami odběru, protože není schopná vláda zajistit dostatečný počet odběrů, protože kapacita testování není využita.

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
No tak elektrická evidence je, že někde jsou fronty těch vzorků odběrových a někde to dělají na počkání, takže nefunguje ta logistika těch vzorků dostatečně mezitím laboratořemi. Pokud se toto nevyřeší do té potenciální další vlny, nikdo neví jestli přijde samozřejmě je to všechno hypotetický scénář, ale velmi dobré není připravit, protože prostě nevíme, co se stane a ty náklady jsou obrovské. Je důležité, aby se tyto logistické problémy vlastně vyřešili a zatím vyřešeny nejsou.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
A já můžu dodat jenom čísla, protože situace pokud by nám hrozil podobný lockdown opět ve čtvrtém kvartálu, tak tady se nebudeme bavit o poklesu o 6, 7, 8 %, ale o dvouciferném poklesu ekonomiky, a to už je krize par excellence, a to už jsou náklady, kdy firmy druhou podobnou krizi druhé podobný lockdown opravdu budou mít problém přežít. A souhlasím s Luďkem Niedermayerem, že první pomoc měla být neselektivní. To znamená moje kritika není o číslech o tom, že dáváme pořád kladnou nulu a poskytli jsme této ekonomice kladnou nulu, zatímco sliby byly mnohonásobně vyšší, tak také vlastně od začátku ta naše pomoc je složitá, selektivní a vlastně státní úředník, a to nemáme a nechci, aby to vypadalo zle, ale státní úředník stále tady vystupuje v roce moci pána, zatímco daňový poplatník, zaměstnanec a firma je nucena neustále dokazovat, že má nárok na pomoc přitom stát velmi dobře ví koho zavřel, komu zavřel byznys, které obchody zavřel a měl by automaticky pomáhat jako ve Švýcarsku jako v Holandsku. Ví to a není potřeba, aby kontroloval. Kapacity, které místo toho, aby byly využity na kontroly firem by měly být využity na právě tu zrychlenou pomoc osobám, pokud jsme vymysleli tak složité formuláře, tak úředník by měl pomoci firmám a firmě ty formuláře, když už tak tak aspoň vyplnit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když už se nemůžeme spolehnout na pomoc českého státu, respektive kritizujete ji všichni 3, že není tak efektivní, jak by mohla být a že vládní pomoc nezmírnili následky koronavirové krize na tu krizi ekonomickou. Můžeme se spolehnout na unii, když se podíváme na data tak Evropská unie v reakci na tu koronavirovou pandemii dosud zmobilizovala přibližně 3,5 bilionu EUR na podporu firem mají miliardy.
 
Část 2: Evropská komise vyčlenila 540 miliard eur na podporu pracovních míst a podniků členských států
 
reportérka
--------------------
Evropská komise vyčlenila 540 miliard eur na podporu pracovních míst a podniků členských států. Z toho 100 miliard euro je určeno na zmírnění rizik nezaměstnanosti. 200 miliard má k dispozici celoevropský záruční fond pro poskytování firemních úvěrů a 240 miliard eur činí protikrizová podpora členským státům.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Záchranný balíček ve výši 540 miliard euro byl schválen, ale ta jednotlivá opatření ještě nefungují. Kdy podle vás Luďku Niedermayere jednotlivé členské státy budou moci tu pomoc využít a můžeme se spolehnout alespoň na ten evropský záchranný balík?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Některou tu pomoc můžou využívat od března. Evropská komise docela bezprecedentně, respektive členské země Evropské unie se dohodly, že peníze z evropského rozpočtu, které nevyčerpaly země jako Česká republika jim budou uvolněny právě na opatření v boji proti pandemii, čili část těch peněz už šla velmi rychle. Myslím si že velmi rychle začnou fungovat zvýhodněné úvěry přes investiční banku. Dohoda existuje na využití fondu ESM, který se ovšem vztahu jenom na země eurozóny, čili my z toho moc mít nebudeme. Evropská centrální banka už v březnu slíbila podporu trhu dluhopisů a nyní se vlastně jedná o takových dvou, řekl bych více hmatatelných programech, jedna je podpora zemí v opatřeních na snižování nezaměstnanosti, to je ten projekt SURE, který se bude projednávat a co je nejdůležitější je stanovení podmínek evropského rozpočtu na dalších 7 let.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
/nesrozumitelné/ je poměrně optimistická říká, že by do konce roku mohlo být jasno a že by mohl právě ten budoucí evropský rozpočet být prorůstový a mohli by skončit hádky mezi Německem a dalšími státy na straně jedné a Francií a jihem Evropy na straně druhé.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Snad se k té dohodě dostaneme během pár týdnů, ale já tady chci říct, že ta dohoda pro nás není jenom důležitá z toho hlediska, že samozřejmě nějaké ty peníze dostaneme, ale jak už jsem začal tím citátem německého ministra financí není varianta, že krizi překoná česká ekonomika, estonská, portugalská a německá, zatímco třeba Francie, Maďarsko a Itálie v té krizi padnout, tahle možnost neexistuje. Buďto to zvládneme relativně úspěšně a rychle společně, anebo to zvládneme společně, špatně a za dlouhou dobu. Čili proto je důležitý ten rozpočet zejména proto, aby podpořil ty opatření v těch zemích, které na to tolik úplně nemají.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako je právě ten chudý jih?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Třeba Řecko, třeba možná Itálie, která je velmi těžce zaznamenaná, ale také třeba část poslanců v naší skupině velmi striktně požaduje, aby tam byl velký objem peněz použitý do investování zdravotnictví tam, kde to zdravotnictví není na dostatečné úrovni, protože to, jak zvládneme tu nedej bože druhou vlnu té epidemie bude také záležet na to, jestli na to bude mnohem lépe připraveni z hlediska kapacit, z hlediska zdravotních pomůcek a spousty dalších věcí, které některé země, jako je, zdá se třeba Německo docela dobře zvládli, ale jiné tu krizi výrazně zhoršily, čili těch věcí je víc a měli bychom si uvědomit, že je to opravdu jeden za všechny, všichni za jednoho a nikoliv to typicky české já jupijupí já.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste vy jste byl před sedmi týdny v Otázka, když koronavirová pandemie v České republice začínala a nouzový stav, tak jste byl tady poměrně skeptický. Bavili jsme se o sporu právě když to zjednoduším mezi Francií na straně jedné Německem na straně druhé kolem koronavirových eurobondů. Tyto spory už jsou po osmi týdnech překonány? Jste relativní optimista?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Jsem trochu optimista v tom, našel se samozřejmě takové typicky české, typicky evropské řešení, které je také trochu české, to znamená, že by, kromě toho normálního rozpočtu Evropské unie, které je pro nás taky důležitý, protože jsou tam stále platby pro ty chudší země, i když třeba se z té krize vynoříme jako země, která je nadprůměrně bohatá a už se nás nebudou týkat, ale že bude existovat ten klasický rozpočet Evropské unie a pak zhruba ve stejné velikosti vznikne, říká se tomu Recovery Fund, čili fond na podporu restartu evropských ekonomik, zhruba ve stejné velikosti. Jenomže to naráží na to, že některé země velmi vehementně a jiné trochu méně vehementně nechtějí do toho evropského rozpočtu dát peníze a ono bez peněz se to dělá docela často, čili vznikla taková dohoda, že Evropská komise si dočasně ty peníze jménem členských zemi půjčí, využije jen na vytvoření toho Recovery Fund, ale pak je otázka, jakým způsobem se ty peníze splatí. Myslím si že jsme blízko funkčního kompromisu velkou roli tam hraje velký posun na německé straně, kde Němci už akceptují to o čem velmi silně volá jih a nejen jih, myslím si také velká část ekonomů, to znamená těm zemím poskytovat pouze zvýhodněné úvěry, ale také poskytovat dotace, stejně tak jako my dostáváme dotace, protože jsme chudší, tak by měla Itálie dostat dotace, protože utrpěla mnohem větší škodu tou koronavirovou infekci, ale dohoda musí být jednomyslná a postoj některých zemí, jako je Holandsko prostě stále ještě nejsou tam, abych mohl říct, že si myslím, že ta dohoda tedy za 2 týdny bude.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A budou omezeny skeptické hlasy, k nimž se řadili Alexandr Vondra, že tentokrát koronavirovou krizi, respektive následnou ekonomickou krizi euro jako společná evropská měna nepřežije?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já teda nechápu, z čeho pan Vondra dělá tyto závěry. Já bych řekl, že eurozóna funguje dobře a naopak trpí velmi vysokou důvěrou svých občanů. Spíš se ukazuje, že ty země, které jsou v eurozóně jsou ochotny rychleji přijmout prakticky fungující řešení a u některých těch řešeních my stojíme prostě bokem, ale vůbec celá ta diskuse o naší cestě z krize vlastně to, jak ji zvládáme je pro mě charakterizovaná tím, že se snažíme tu zemi uzavřít nejenom tím, že jsme bezprecedentně zavřely hranice, a to dokonce i pro lidi, kteří se chtějí dostat na druhou stranu té hranice, ale snažíme se hodně myšlenkově zavírat. Čili zatímco třeba v Chorvatsku a Bulharsku se vede diskuse, zda to není problém, že jejich země nejsou v eurozóně, protože získají menší podporu v té krizi, u nás je tady toto absolutně tabu. Já jsem neslyšel jediný výrok pana premiéra třeba, jak se na tady tenhle problém dívá. A stejně tak jsem, bohužel neslyšel jediný výrok vlády dostatečně srozumitelný, který by řekl, jak se česká vláda postaví k té diskusi o tom rozpočtovém plánu Evropské unie, a přitom bez našeho hlasu ten plán prostě vzniknout nemůže a bezesporu není čas na to, abychom se snažili ty ostatní vydírat tím, že chceme dostat více peněz, což jsme docela často v Evropské unii dělali.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dá se říci, že ty plány, které se rodí v Evropě tak mohou zmenšit dopady koronavirové pandemie než prohloubit ty následky viz právě ten francouzsko-německý spor?

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
No asi bude hodně záviset na těch lokálních vládách, jak ty peníze využijí, protože jak máme zkušenosti z České republiky, Česká republika jaksi nedokáže využít ty fondy dostatečně pro to, aby transformovala tu ekonomiku školství, sociální politiku fungování státu, bavíme se pořád transformaci ekonomiky, ale podle mě hlavní sdělení mělo být pojďme něco udělat s fungováním státní správy s její digitalizací, která sice oficiálně nějak proběhla a vlastně vidíme, že neproběhla ,nemáme data pořádný vlastně ničeho. Vláda má EET, má data z EET a nic nám z toho neukazuje, má data ze záloh na sociální pojištění a nic nám z toho neukazuje. Všechny data by už nám nám mohli říct, který ty oblasti ekonomiky jsou nejvíc ohrožený nebo který se naopak zmátoří, nic z toho nemáme. Takže my potřebujeme tady zreformovat vlastně tu státní správu jako celek, abychom prostě mohli vůbec jako akčně reagovat na potřeby tý ekonomiky a společnosti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy zní to skepticky, že myslíte, že to bude promarněná šance české ekonomiky.

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Ale ty evropských fondy doteďka byly ty promarněné šance. My jsme nedokázali jaksi vyčerpávat nebo dočerpávat k modernizaci této společnosti nebo fungování vlády nebo něčeho takového. Takže já vlastně nevím, proč bysme jako měli dokázat znovu, když zatím jsme jako k tomu nedospěli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakou logiku podle vás, pokud nějakou logiku dává i toho, že čeští politici v rámci právě té evropské politiky jasně říkají, že by měla Evropa zapomenout na nový zelený úděl, tedy razantní snižování emisí skleníkových plynů a soustředit se namísto toho právě na boj s koronavirovou pandemií alespoň jak tvrdí čeští politici.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy /za ANO/
--------------------
Dneska budeme muset se vrátit trošku dozadu a začít prostě přehodnocovat vůbec ty ambice, které jsme zde měli a primárně nastartovat průmysl, primárně nastartovat ekonomiku s vědomím toho, že samozřejmě nové technologie nám pomůžou převlečení toho průmyslu na, řekněme, čistší průmysl, ale já rovnou, říká zelený úděl roku 2030 55 % pod Pařížskou dohodou je v tuto chvíli v Evropě vážně ohrožen a je třeba aby to někdo natvrdo řekl my jsme tady nehráli na schovávanou.

Andrej BABIŠ, český premiér /ANO/
--------------------
Očekáváme, že Bruselu konečně zapomene na ty svoje některé Green Deal, které ničily automobilový průmysl náš nebo ničily ekonomiku ty emisní povolenky a tohle, takže já čekám, že Evropa začne podporovat ten tradiční klasický evropský průmysl.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A premiér Andrej Babiš také mluvil o tom, že na straně České republiky jsou země V4 Visegrádské čtyřky, včetně Polska nakonec se jasně ukázalo, že Poláci nepodporují postoj České republiky. A Polsko tvrdí, že tlak na zezelenání ekonomiky bude klíčovým nástrojem pro překonání hluboké ekonomické krize. Využijeme tu příležitost k modernizaci ekonomiky nebo v tom zůstaneme osamoceni?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Chtěla bych být optimistou, protože zatím jsem neměla moc prostor možnosti být tedy optimistou, což je velká škoda. Můj obecný názor, já v tom vidím velkou příležitost. Já si myslím, že je potřeba se podívat na naši strukturu ekonomiky a přiznat si, že je zastaralá. A to jsem i chtěla zmínit a zdůraznit i v tom našem přístupu, který zatím máme k pomoci ekonomice, vlastně tu ekonomiku zase konzervujeme v té levné práci, v té nízké přidané hodnotě a nedíváme se do budoucna, nedíváme se kde jsou příležitosti růstu. Když se podíváte na různé webové stránky, ať je to Světové ekonomické fórum, ať jsou to různí vizionáři nebo lidé, kteří v byznysu dělají, tak vlastně říkají, že vlastně i výjimečná příležitost teď něco s naší ekonomikou a s naším fungování společnosti udělat. Mezi prvníma citovaným věcma je digitalizace. V České republice to není jenom digitalizace státní správy, jak už tady i Filip zmiňoval, ale je to, o jak už já jsem naznačovat změna přístupu úředníků k občanům a firmám. Ne že oni jsou tady a my jakoby firmy a občané pro ně, ale oni jsou tady pro nás. To znamená tam potřeba opravdu změnit myšlení. Další věc je otázka budoucnosti ekonomiky, to znamená důraz na přidanou hodnotu, důraz na i změnu globalizace, my se budeme bavit asi nejspíš o posilování regionálních ekonomických celků. A je to také součástí modernizace ekonomiky a podívat na to, aby ten ekonomický růst a to je to slovo podle mě té tady málo často znělo je udržitelný, daleko více se budeme bavit o udržitelnosti. Budeme se možná také bavit o jiném přístupu k řízení firem, to znamená, aby růst nebyl překotný, ale udržitelný, aby společnost se vyvíjela udržitelně, a to souvisí i trošičku s tou zelenou politikou. To znamená já nejsem žádnej ekoterorista nepovažuju v žádném případě za ekoteroristu, ale myslím že to slovo udržitelnost musí být slyšet víc.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zůstane v Česká republika sama, když se právě podíváte i na změnu postoje Polska, jak si vysvětlit změnu postoje Polska, protože čeští politici premiér Babiš, vicepremiér Havlíček jasně říkají Evropská unie bude muset od svých nových zelených údělu odstoupit.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Příležitost, oni vidí tu příležitost a vnímají tu příležitost.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A my nevidíme?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Mám pocit, že, jak už Luděk zmiňoval, hrajeme si na svém písečku a máme pocit, že my to všechno umíme dělat chytřeji.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to možné využít tu příležitost, aniž by to otřáslo trhem práce a způsobilo to ještě větší ekonomický otřes, Filipe?

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
No nevím, v jakém horizontu to je těžké říci, ale já bych ještě ten slovník trošku možná změnil, já bych byl opravdu rád, kdyby Český stát začal řešit tržní selhání. To znamená tam, kde jako má tu co ta ekonomie mu vlastně doporučuje dělat, a to je vlastně životní prostředí a nerovnosti nebo excesivní nerovnosti ve společnosti, které se touhletou krizí definitivně prohloubí. Si vezměte, že 2 měsíce nebo 3 měsíce nejsou děti ve škole, jak to výrazným způsobem opět zvýší nerovnosti mezigenerační prostě bude tam opět ten mezigenerační chudoba, takže to je jeden aspekt, druhý aspekt životní prostředí prostě trh nedokáže řešit životní prostředí sám od sebe, takže říkejme tomu /nesrozumitelné/ nebo já nevím já tomu říkám prostě tržní selhání, které neřeší naše sucho. Pojďme to začít řešit, protože stačí se pro českou krajinou a ten pohled není hezký.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Luďku Niedermayere vy jste zastáncem toho nového, když to zjednoduším tak jste zastáncem toho nového zeleného.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Nejsem fanda se snažit obnovovat ekonomiku dvacátého století, určitě. A já jsem rád, že Filip začal o těch tržních selhání, protože my si myslíme, že to, že vyrábíme elektřinu tím, že pálíme uhlí a devastujeme krajinu, že to je vlastně tržní, protože ta elektřina z toho uhlí je levná, a to jenom proto, že my správně nezohledňujeme ty náklady, které tímto děláme. Jsme samozřejmě právem vyděšeně z víc než dvou stovek mrtvých v rámci této pandemie, vůbec nemluvíme o stovkách a tisících lidí, kteří umírají nebo trpí zdravotně kvůli tomu co děláme životnímu prostředí. Já mám pocit ten posun v tom Polsku také indikuje, že tohle zajímá čím dál tím více lidí. U nás se to všechno koncentruje do sucha. Ta vazba mezi klimatickými změnami a vůbec udržitelností našeho hospodaření a suchem zatím není úplně pro většinu lidí zřejmá, ale zjevně se sem posouváme. Další pozoruhodná věc je, že většinu těch věcí, které teďka v těch vašich šatech naši ministři odmítají to jsou věci, které premiér spolupodepsal, on se podílel na jih formulaci a odsouhlasil je.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy když on, říká doufám, že to Evropa přehodnotí, tak by měl nadávat sám sobě, že spolupráce.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
No já jsem si nevšiml, že by udělal nějakou takovou iniciativu a že by předložil nějaké návrhy, které to začnou měnit. Samozřejmě, že pokud se bavíme o prioritách na následujících 6 měsíců, 12 měsíců, tak je prioritou boj proti pandemii má to tu zdravotní dimenzi mimo jiné, a to nikdo nezpochybňuje a samozřejmě, že ty kroky v oblasti dekarbonizace ekonomiky se musí dělat na základě opravdu dobrého zhodnocení té situaci, těch takzvaných Impact Assessment. O tom nikdo nepochybuje, ale uvědomme si, že v případě pandemie se bavíme doufejme o krizi v tomto roce uvidíme, jestli dojde k nějaké druhé vlně nebo ne a o dopadech, které by měly trvat nějaké možná 2-3 roky, koneckonců Mezinárodní měnový fond na začátku té krize očekával, že ten letošní pokles bude kompenzován růstem v příštím roce, teďka ten pohled není tak optimistický, ale opravdu by to měl být pokles a pak nějaká forma návratu, zatímco ty nejbližší cíle pro dekarbonizaci jsou 2030 čili bavíme o dalších 10 letech. Ten cíl, na kterém se pan premiér podepsal ta neutralita kontinentu je pro rok 2050. Já spíš považuju za neuvěřitelné kdybychom kvůli té krizi, která by měla být časově omezena bychom na toto rezignovali. A poslední věc bych chtěl říct, myslím si, že mezi lidmi, kteří opravdu o tom přemýšlí vyznají se v tom je jasné, že jsou 3 oblasti, do kterých je třeba investovat a to, že je investovat je třeba jasné, protože z té krize se dostaneme s takzvaným investičním deficitem, prostě bude méně investic v ekonomice, jak soukromých tak veřejných. Ta první je zdravotnictví a riziko, kam je třeba investovat zejména v těch zemích, kde to nefunguje. To riziko zahrnuje i to o čem mluvila Helena, například naše závislost na dovozech některých citlivých výrobků z jiných zemí. Druhá oblast je digitalizace, tam já jsem teda v českém kontextu asi stejně jako Filip skeptický. Pokud my nepřehodnotíme tu filozofii, že ta digitalizace není o tom zadávat zakázky různým firmám ve stovkách milionů a de facto nic z toho nemít, ale je to změna přístupu, jak ji například Estonsko udělalo kdysi dávno a udělalo ho v situaci, kdy naopak nemělo peníze, ne že mělo přebytky peněz, tak se v tomhle nepohneme. A ta třetí samozřejmě ta udržitelnost té ekonomiky. Jsou to chytré investice do dekarbonizace, což zahrnuje podporu obnovitelných zdrojů, abychom nedevastovali krajinu a zdraví výrobou elektřiny, podpora veřejné dopravy, aby bylo méně osobní dopravy, a tak dále.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemyslíte, že v té třetí oblasti, že vstupuji vaší řeči, že v té třetí oblasti se to ještě může změnit, protože se kupříkladu ozvou automobilky? Viděli jsme to teď v těch uplynulých dnech v Německu Die Welt referoval o tom, jak se ozval Volkswagen a Daimler, aby došlo i k podpoře nejen hybridních vozů, ale i těch vozů, které jsou stále na fosilní paliva, rozumějme na benzín a naftu.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já jsem někde nezpochybnil myšlenku, že by se měly zrušit flotil své cíle, které začínají platit. Mimochodem ty ploty nové cíle byly domluveny v roce 2013, firmy měly 7 let na to, aby se posunuli směrem k technologii, bohužel oni mezitím upřednostňovali výrobu stále větších a silnějších aut, které měly flotilové emise vyšší, ale toto je cíl, který byl dohodnutý kdysi dávno a já jsem naopak zaznamenal prohlášení z Volkswagenu, které říkalo, že naopak zrušení tohoto cíle by bylo nefér, protože některé automobilky do toho opravdu hodně investovali, například Toyota v poslední době třeba Volkswagen a jiní do toho neinvestovali, no a teďka oni by vlastně byl ten ten černý pasažér. Myslím si, že v tomhle to nebude. Mám pocit, že v Německu se hodně uvažuje znovu o šrotovném. Protože, bohužel ty auta jsou věc, kterou si člověk nemusí koupit. My a mám pocit, že Německo taky jsou hodně specifické s tím, že drtivá většina nákupu nových aut jsou nákupy firemní a samozřejmě, že firemní ředitel škrtnutím jednoho pera, jedním škrtnutím čtverečku rozhodne, že auto se nebude měnit po roce, ale po dvou, anebo ne po dvou letech, ale po třech letech a samozřejmě, že jsou to brutální výpadky dodávek zejména u těch automobilek, které dodávají ty velké flotily těm velkým firmám.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což je problém i Škody Auto. Vy, kdybyste byl ministrem průmyslu a obchodu, tak vy byste navrhl vládě šrotovné?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já jsem o tom hodně přemýšlel minulý týden a já bych o tom asi byl ochotný diskutovat ze dvou důvodů. Za prvé si myslím, že bychom měli udělat podporu těch aut s nízkými nebo nulovými emisemi přesně z těch důvodů, o kterých mluvil Filip, protože to, že ty auta u nás nejezdí tržní selhání. Je selhání státu, že nezpoplatňuje dostatečně škody, které působí ty konvenční auta. A druhá věc, která mě trochu trápí je to, že nám stále stárne vozový park. Ty statistiky zcela jasně říkají, že ti lidi, který jezdí těmi staršími auty jsou mnohem víc na zdraví ohrožení v případě nehod v některých případech ty nehody působí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte tedy sofistikovanější variantu šrotovného, kterou jsme zažili při ekonomické krizi po roce 2009, sofistikovanější v těch ekologických cílech tak pro to byste byl?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Bezesporu v těch ekologických cílech a bezesporu pokud by se o něčem takovém uvažovalo, tak musí dát na stůl ty peníze nejenom stát, ale i ty automobilky to koneckonců Angela Merkelová, když se zaváděla podporu nízkoemisních aut, tak to byla jedna z podmínek, my do toho dáme nějaké peníze, ale vy je tam dáte taktéž.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to nástroj, který by mohl pomoci i našemu automotivu, protože my jsme na tom automobilovém průmyslu velmi závislí, tuším, že představuje víc než 5 % hrubého domácího produktu této země, Heleno?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Jo je to dokonce s dodavateli 9 % HDP, takže velké číslo. Já si myslím, že se blíží a mám pocit, že se blížíme k tomu roku 2009, o které mluvila Luděk Niedermayer, protože tehdá si zde připomeňme, že vlastně českou ekonomiku recese vytáhl Německo a německé šrotovné. To znamená ta síla toho šrotovného nejenom pro německou ekonomiku, ale i pro Česko je obrovská a souhlasím, že umím si představit právě stimulační balíček, kterým by mohl mít právě podobu nějakého šrotovného za jasně daných pravidel, kdybychom zároveň i byli schopni řešit ten problém starého vozového parku v České republice a nejenom jako v roce 2009 jsme se vezli s lokomotivou Německa a byli jsme tím černým pasažérem, co se kochal, zatímco Německo platilo šrotovné a my jsme vyráběli auta, tak se přidat a možná nějaké podobné právě stimuly které by mířily právě na ten starší vozový park a na tu, řekněme, zelenější metodu cestování určitě zaměřit, takže byla bych pro.
 
Část 3: Problematika eura
 
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Luděk Niedermayer zmínil problematika eura jako téma, o kterém se v České republice příliš nemluví, když se podíváme na vývoj koruny tak Česká národní banka ve čtvrtek snížila úrokové sazby i v to mělo vliv na kurs koruny, česká koruna na to reagovala poklesem od středečního večera oslabila k euru 20 haléřů. Ve čtvrtek kolem páté hodiny se obchodovala česká koruna za 27, 33 Kč za euro, když se podíváme na ten graf víme, že jsme exportní ekonomikou jako tuzemská ekonomika. To znamená, že nám samostatná měna nahrává, Filipe?

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
No krátkodobě určitě ne, protože budeme kupovat dražší vstupy a navíc ty firmy jsou většinou /nesrozumitelné/ nějakým způsobem krátkodobě, takže prostě ta měnová politika má ze své, tak jak je funguje má prostě vždycky to zpoždění 4,3,4 kvartály pokut, takže pokud nám to nahrává tak možná někde v příštím roce, a to vůbec netušíme, co se bude vlastně dít, takže je naprosto prioritní, aby zde byla akční ta fiskální a sociální politika, která prostě dokáže dostat ty peníze do té ekonomiky okamžitě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, když máme vlastní měnu, tak právě o to víc musí být efektivnější ta fiskální a vládní politika?

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
To se asi takhle netroufnu úplně formulovat. Já myslím, že prostě v dnešní době euro ne euro prostě ta fiskální politika musí být akční prostě, protože není jiné cesty. A speciálně ta sociální politika a podpora těch malých firem si musíme uvědomit, že zde primárně šlo o to, že jsme nechali zaměstnance doma, to je ten prvotní šok, která ta ekonomika dostala a díky tomu trpí ty malé služby na těch menších městech nebo i větších samozřejmě, ale na těch vesnicích a městech prostě ty lokální služby nejvíce trpí a tam potřebujeme dostat ty peníze. Stejně tak potřebujeme dostat peníze k těm rodinám, které mají prostě ty úspory jenom 1 měsíc dopředu, protože jinak nám nejenže budou chudé a nebudou mít možná, kde bydlet a oni hlavně začnou bojkotovat epidemiologický opatření dříve nebo později, když necháme, v uvozovkách o hladu. Takže to je opravdu naprostá priorita v současný době a o tom se máme jako bavit trošku děsí, když Ministerstvo financí přijde s tím, že budeme řešit daň z nabytí nemovitostí, protože prostě je vidět, že neřeší to co má řešit a to je ten ten aktuální problém.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Jenom doplním a souhlasím krize bez ohledu na to, jestli máte euro nebo nemáte euro dopadá na ty ekonomiky, které mají podobnou strukturu podobně hluboce. To znamená není rozdíl mezi zeměmi eurovými a neeurovými.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám se, jestli budeme dlouhodobě těžit z toho, že máme vlastní měnu a může centrální banka nějak i směnou pracovat jako s jedním z nástrojů nebo naopak to, co Luděk Niedermayer tvrdí dlouhodobě, že už jsme dávno euro mohli mít a byla by naše ekonomika stabilnější, protože jsou tady ty 2 pohledy.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Rozumím této otázce. V tomto případě vlastně to, že máme vlastní měnu máme o další nástroj navíc. To znamená máme širší palebný arzenál a tím, že děláme vlastní politiku, nezávislou měnovou politiku tak jsme schopni více parametrů toho prostředí pro ekonomiku ovlivňovat, to jsou ty úrokové sazby a to je také vliv úrokových sazeb na měnu ale jak bylo správně zdůrazněno problém exportérů není kurs koruny, většina exportérů a je to přes 60 % exportérů podle našeho průzkumu z Asociace exportérů má problém se zakázkami a je úplně jedno, jestli máte korunu 25 nebo 27 Kč za euro, když nemáte zakázku. Zakázka je to důležitý, to je to udržení vzájemného obchodu v rámci Evropy, to je to udržení té evropské komunity jako společného trhu je daleko klíčovější než aktuální kurs české koruny. Může pomoci jako další arzenál, který můžeme v případě, že bude ještě větší problém použít.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste ho využívala nebo ta krize, která nás čeká, která je před námi by znovu měla nastartovat racionální debatu jsme-li z toho vůbec schopni v České republice zda do eurozóny vstoupit nebo ne?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Já si myslím, že nastane, protože jsme a budeme postupem času i z jihu obklopeni eurem velmi často, protože jižní státy Evropy jsou více euro optimističtější než my a vlastně chtěli vystoupit a myslím si, že nás ten okolní vývoj donutí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mluvíte právě o Chorvatsku.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Chorvatsku a i jiný ze zemí, které aktivně usilují o vstup do Evropské měnové unie a myslím, že nás ten vývoj donutí se zamyslet, kde je naše budoucnost, jestli s eurem nebo bez eura. A je čas udělat vlastně ten domácí úkol, to znamená připravit tu ekonomiku na to, aby nemusela a nepotřebovala ten další arzenál v podobě slabší či silnější koruny jako jsme viděli v roce 2013.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázkou, zda toho Česká republika česká politická reprezentace bude schopna, když se podíváme na těch uplynulých 20 let.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
No ekonomicky jsme na to připraveni, ale nejsme absolutně schopni vést o tom férovou diskusi. Mimochodem ono ani z té minulé krize se mi nezdá, že bychom se dostali lépe z té krize díky tomu, že jsme měli českou korunu. Dokonce bych řekl, že spíš nám to šlo hůř a důležité je myslím to, co tady zmínil Filip, protože to co říká Helena je pravda, teoreticky to je další nástroj, ale je to zase další riziko, na to nesmíme zapomínat. Třeba pokud platí to, že většina podniků je zajištěno a nyní nevyvážejí, tak to znamená, že bez toho, aniž by cokoliv udělali musí posílat do banky peníze. Za každé euro, které si předem zajistili musí poslat 1,5 Kč Nebo 2 Kč toho kursového rozdílu proti aktuálnímu kursu, protože prostě se nerealizoval ten vývoz. To, že jsme vnímáni jako měna, která patří do košíčku s maďarským forintem a s polským zlatým to taky pro mě není úplně výhoda, protože já mám z vývoje z Maďarska, jak politického, tak ekonomického docela velké obavy, a to než by se projevilo to oslabení kursu jakožto stimul pro export nebo pro náhradu dovozu, tak to bude trvat velmi mnoho kvartálů a my vůbec nevíme, jak ten kurs bude vypadat, a to nemluvím o situaci, nedejbože, kdybychom se činit problémy s financováním státního dluhu, protože bychom začali být vnímáni jako riziková země.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A myslíte, že může přijít s vlastní korunu, když se podíváte na to, jak rychle byly prodány a výhodně ty první dluhopisy v souvislosti s koronavirem?

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Já nevím, určitě Česká republika na to není kandidát. Kandidáta bych hledal někde jinde, třeba ve zmíněném Maďarsku nebo v někom takovém, ale teoreticky to může stát. A potom samozřejmě nastane velký problém, protože potom centrální banka musí zvyšovat úrokové sazby, tím komplikovat to živení ekonomiky, aby tu měnu podpořil. V neposlední řadě nad zeměmi eurozóny visí ochranný deštník je tam více než 40 miliard euro ve fondu ESM, které budou použity na to, aby v případě potřeby jim poskytli rychlé dlouhodobé zvýhodněné půjčky a stejně tak operace centrální banky na trhu, která se zřejmě bude snažit udržovat úrokové sazby v nějakém rozpětí. U nás je to složitější, protože kdyby centrální banka vstoupila masivně na trh, aby podporovala půjčky naší vlády, tak by to mohlo vést k oslabení koruny, které by vedlo k nezbytnosti zvyšovat úrokové sazby, čili tam velmi těžko shledávám ty výhody té samostatné měny v této konkrétní situaci a mám pocit, že z té naprosto stresové situace této krize bychom se spíše dostali tehdy, kdybychom měly tu stabilitu a aspoň bychom nemuseli přemýšlet o tom, co se stane s kursem zítra.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji za tuto velmi věcnou ekonomickou diskusi trojici dalších hostů, kterými byli hlavní ekonomka Raiffeisenbank členka občanské iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská děkuji a těším se příště na shledanou.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Děkuju za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mé pozvání přijal také a děkuji ekonomovi z institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu z CERGE-EI Filip Pertold, děkuji vám.

Filip PERTOLD, ekonom, CERGE-EI
--------------------
Já děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bývalý viceguvernér, dnes europoslanec Luděk Niedermayer byl hostem. Děkuji vám.

Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB, /TOP 09/
--------------------
Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Díky, že jste se dívali a připomínám, že nás najdete na internetových stránkách známá adresa www.ceskatelevize.cz, kde jsou Otázky. Stejně tak jsme na sociálních sítích. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize.
 
Na celý pořad se můžete podívat zde
Autor článku : Otázky Václava Moravce
Zdroj : ČT24