Otázky Václava Moravce: Stupeň rozkladu Evropy?
17.02.2019
Luděk Niedermayer byl hostem pořadu OVM.
Václav MORAVEC, moderátor--------------------
Neděle 17. únor roku 2019, pravé poledne. O jakých tématech se po dnešních otázkách začne mluvit?
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky České televize. Je tu jedinečný prostor pro diskuzi. Další dějství dramatu s názvem brexit. Britská premiérka Theresa Mayová utrpěla další porážku. Zákonodárci odmítli podpořit její snahu domluvit se s Evropskou unií na úpravě podmínek takzvané Irské pojistky. Hlasování je sice považováno za symbolické pro premiérku ale nepříjemné. Je totiž signálem pro Brusel, že britští poslanci za Theresou Mayovou nestojí.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiérčin úřad vzápětí obvinil šéfa Labouristů Jeremyho Corbyna, že prosazuje stranické zájmy na úkor budoucnosti Velké Británie. Britská vláda se bude dál snažit dosáhnout změn v takzvané Irské pojistce, obsažené v připravované dohodě o podmínkách brexitu. Prvními hosty dnešních otázek jsou místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. Vítejte, hezký nedělní poledne přeji.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Děkuji i vám a posluchačům a divákům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mé pozvání přijal i europoslanec Luděk Niedermayer. Hezké nedělní poledne i vám.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i politologa z francouzského Dijonu Lukáše Macka. Vítejte po čase v Otázkách, dobrý den.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hostem měl být bývalý slovenský premiér Robert Fico, který svou účast v sobotu pozdě večer zrušil s odůvodněním nemoci. Ta jednoduchá otázka na úvod. 6 týdnů zbývá do brexitu, máme už jasnější představu jaký to bude brexit, Pavle Teličko?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já si myslím, že ta situace přetrvává, to znamená, že jasno není. Že prakticky je možné téměř cokoliv. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet především v Londýně a uvidíme, jestli tedy dojde v těch závěrečných, z mého pohledu, spíše dnech než týdnech k posunu na jedné ze dvou stran a nebo u obou stran. To znamená, v tuto chvíli vidím jako možné prakticky cokoliv a pro nás je to signál, že se musíme připravovat i na ten takzvaný "tvrdý brexit". To znamená, my jsme v tuto chvíli v procesu přípravy legislativy, která by měla minimalizovat ten dopad v některých oblastech. Já jsem sám zpravodajem pro jednu z nich.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když mluvíte my, tak mluvíte o Evropské unii, respektive o Evropské 27.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Přesně tak, my jsme skutečně v těchto dnech přijímáme narychlo některé legislativní normy, především v oblastech jako je třeba doprava a v některých dalších, aby ty dopady na naše společnosti, ale i na britské společnosti, na naše občany, ale i na Brity, byly co nejnižší. Takže já mám třeba na starosti, co by zpravodaj, jednu z těchto legislativ, co se týká vůbec letecké konektivity nebo spojení, protože to může dopadnout samo o sobě velmi špatně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co nás čeká za 6 týdnů, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
To opravdu nevíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to smutné 6 týdnů před?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Nejenom smutné, ono je to obrovsky nezodpovědné. Celá ta věc, která se odehrává ve Velké Británii. Vy jste to označil jako drama, je to také zároveň tragédie. Je dobré, že premiérka označila Labouristy za to, že svou politi, svým politikařením ohrožují budoucnost Velké Británie, ale bylo to politikaření konzervativců, kteří Británii do tohoto stavu přivedli. Já si myslím, že zjednodušeně řečeno jsou na stole 3 možnosti. Ta první je, že ten poker a to se asi jinak nedá nazvat než to poker, to co hraje britská premiérka, nakonec vyjde. A podaří se získat většinu pro tu dohodu s Evropskou unii. Což je cesta jak minimalizovat ty nejhorší dopady brexitu na Spojené království a také na Evropu a koneckonců na celý svět.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to je podle vás nejpravděpodobnější scénář?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ne, myslím si, že vzhledem k tomu že se pohybujeme úplně mimo jakoukoliv racionalitu, tak tady házet nějaké pravděpodobnosti se opravdu netroufnu. Druhá možnost je, že, že budeme směřovat k tomu 29. březnu bez dohody. A to znamená, že budeme dělat to, o čem mluvil Pavel Telička, to znamená, budeme se snažit aspoň ty největší škody odstranit, například to, aby i 30. března mohly létat letadla, protože bez nějaké dohody k tomu nedojde. Aby bylo jasné, jak lidi budou cestovat mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Čili to znamená, že malou část těch problémů postupně budeme, budeme odstraňovat, ale bude to docela velký průšvih pro společnost a samozřejmě pro ekonomiku. Třetí varianta je odložení, o které by musela požádat britská premiérka, která otvírá všechny možné možnosti včetně referenda. Buď to referenda o té smlouvě nebo dokonce referendum, které by mohlo zvrátit brexit. Tyhle všechny možnosti jsou i nadále na stole a je to docela tragické, že za pár týdnů o toho rozhodného data opravdu se nedá soudit, co je z toho více pravděpodobné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O čem to vypovídá, Lukáši Macku, že 6 týdnů před tím klíčovým okamžikem jsme stále v mlze?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
O tom že celý brexit od začátku je proces, kde skutečně míra iracionality je neobyčejně vysoká. Ono když už se jenom člověk podívá na ten samotný začátek. Začalo to jako v podstatě politická hra premiéra Camerona na jednu stranu pokus jaksi pomoci si před volbami atraktivním slibem a snahou stáhnout voliče JUKIPU strany, která to referendum chtěla velmi výrazně a zároveň také vnitrostranická hra, snažit se uklidnit tu nejradikálnější a skeptickou opozici. Ale když mluvíme o iracionalitě, tak ono už třeba ten samotný fakt, že vlastně Británie, která svým způsobem byla země, která skutečně ze všech členských zemí byla tou, která nejvíce si vyzobávala třešničky a to co nechtěla, tak neměla a nedělala a nemusela dělat. Takže zrovna tato země, která skutečně si trošku z Evropské unie dělala trhací kalendář, respektive z jejích pravidel, takže zrovna tato země se cítila tou, která nejvíce trpí tak, aby chtěla odejít, už to samo o sobě je iracionální a je to obrovská zodpovědnost britských politiků, že nebyli schopni dlouhodobě voličům vysvětlovat to, že, mě třeba fascinuje jedna věc. Teď najednou v Británii se objevuje téma, že pokud Evropská unie, pokud Británie vystoupí z Evropské unie, tak vzniká problém v Irsku. Kdo o tom mluvil při kampani k referendům? Kdo léta vysvětluje Britům, že jeden z benefitů Evropské unie je mimo jiné to, že se podařilo vyřešit tento problém. Neříkám, že to bylo jenom díky Evropské unii, ale že Evropská unie je přesně to prostředí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím stabilizačním prvkem.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Které umožňuje najít nějaké vyrovnání. Kdo o tom mluvil? To samé David Cameron, premiér, který vyhlásí referendum. Já skutečně bych byl rád, kdyby někdo mi přinesl jeden pozitivní citát Davida Camerona o Evropské unii ve 20 letech jeho kariéry před tím než vyhlásil referendum. No samozřejmě, když potom 3 neděle před referendem začne Britům říkat, že mají hlasovat pro setrvání v unii, tak je naprosto nedůvěryhodný. To znamená, je to velmi iraci, iracionální proces. Spousta voličů, kteří hlasovali pro brexit, tak hlasovali velmi emotivně a i celé potom to vedení toho brexitu, kdy vlastně se spoustu času ztratilo tím, že Britové se snažili vlastně zjistit, co to ten brexit znamená a co vlastně chtějí a vlastně do dnes tu odpověď nenašli. Takže je to velmi tvrdá vizitka řekněme, co se týče zodpovědnosti a respektive nezodpovědnosti britské politické elity.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ona ta rozvodová smlouva má 600 stránek, rozvodová smlouva Velké Británie s Evropskou unii, v prosinci hlasování odloženo na leden, smlouvu ale britští poslanci neschválili ani v lednu. Vraťme se v čase.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Shrňme, že hlavní překážkou pro schválení rozvodové smlouvy v britském Parlamentu je část označovaná jako Irská pojistka. Právě ta by za určitých okolností Velkou Británii i po roce 2020 držela v celní unii s Evropskou unii a to vadí euroskeptickým poslancům konzervativní strany. Ti se obávají, že by pak Británie byla dlouhodobě připoutána k unijním strukturám. Luďku Niedermayere, vědí Britové, co vlastně chtějí v souvislosti s Irskou pojistkou?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že vědí, co nechtějí. To pozitivní řešení tam není a je třeba říct, že už na začátku vyjednávání o brexitu padla dohoda, že je třeba zamezit vzniku takzvané tvrdé hranice v Irsku. A to přesně z těch důvodů, o kterých jste mluvil. Protože ta hranice je opravdu vykoupená životy spousty lidí. Vlastně ta dohoda "Good Friday Agreement", který ukončil náboženské násilí v Irsku stála na tom, že tam ta hranice nevznikne. A proto nebylo velmi komplikované, aby na začátku jednání o brexitu se obě strany stolu, to znamená Evropská unie, zbytek Evropské unie a Britové dohodli, že tam nebude ta pevná hranice. Britové tehdy mluvili o technické hranici, neviditelné hranici nebo o nějakém jiném řešení, které bohužel za 2 roky nespatřilo světlo světa a navíc došlo k tomu, že konzervativci stále více inklinovali opravdu k velké separaci od Evropské unie, to znamená, opuštění společného trhu a také opuštění celní unie. A tím vlastně ten problém vznikl, protože na začátku ta dohoda na tom, že tam ta hranice nebude, byla zcela jasná. A tady je třeba říct ještě jednu věc, protože samozřejmě ve všech jednáních je třeba hledat kompromis, ale tady se ten kompromis hledá strašně špatně, protože ten kompromis by mohl znamenat to, že Evropská 27 jednoho svého člena hodí přes palubu a to Irsko ve jménu dohody s Londýnem. A to je něco absolutně nepřijatelného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, podle vás nemůže teď Evropská 27 ustoupit, když je Mayová pod tlakem, aby se ještě Irská pojistka změnila?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že ten důvod je v tom, že to vnímání na straně britské neodpovídá přímo tomu, co ten text chce dosáhnout. V Británii je to prezentované tak, že je to obezlička, která má zabránit Británii k tomu, aby se odpoutala od struktur Evropské unie, ale ono to opravdu není nic jiného než ta pojistka, která říká, že do té doby než najdeme jiné řešení, prostě ta hranice tam nemůže vzniknout.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na kolik by byl krok britské vlády, která se podle teď aktuálních zdrojů chystá zmírnit své požadavky na přepracování té Irské pojistky, na kolik to může být ten kompromis, že se nebude sahat do té 600 stránkové smlouvy, Lukáši?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Já myslím, že maximum které Evropská unie udělat může a už ho udělala, je skutečně vršit politické deklarace, že není vůle na straně Evropské unie té pojistky zneužívat k tomu, aby nějakým způsobem byla Británie podvedena. Ale zase se dostáváme k té iracionalitě. Prostě když máte celní unii, tak buď jste v ní a nebo nejste v ní. A chtít v ní nebýt, ale zároveň nemít hranici s tou celní unii a vymýšlet nějaká sci-fi řešení, že se to technicky vymyslí tím, že někde budou nějaké drony, to je skutečně iracionální. To prostě nemůže fungovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je pohádka O královně koloběžce, oblečená, neoblečená, učesaná, neučesaná.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
A mimochodem, přesně tak, a je to, ano, je to Chytrá Horákyně. A mimochodem myslím, že je potřeba říct, protože já jsem zaslechl názory, že to je irsko-britský problém a proč nás Irové tahají do nějakých svých problémů. Jednak je tady principiální věc, členské státy musí být solidární a i kdyby to tak bylo, tak jak řekl pan europoslanec hodit Iry přes palubu ve jménu dojed, nějaké dohody s Londýnem, myslím, že země jako je Česká republika se svou historií by měla být velmi citlivá na takovéto nápady. Ale navíc on je to i náš problém, když se vymyslí nějaký hloupý systém, kde celní unie, jíž jsme součástí, bude mít ve svých hranicích jednu velkou díru, kde se bude dít něco, co absolutně nebudeme vědět a najednou náš zemědělský trh bude zaplaven, já nevím, prostě produkty z /nesrozumitelné/, které budou procházet přes Británii, přes Irsko a nikdo nad tím nebude mít žádnou kontrolu, tak je to i náš problém. Jinými slovy prostě jsme součástí unie, celní unie tedy konkrétně v rámci Evropské unie a je i naším zájmem, aby tedy Britové si vybrali a bohužel a proto ten kompromis v podstatě není možný, protože nelze udělat kompromis mezi tím být vevnitř a být venku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tedy britská premiérka vyzvala v sobotu večer konzervativní poslance dopisem, aby v národním zájmu překonali rozpory ohledně vystoupení země z Evropské unie a sama chce mít následujících dnech rozhovory s lídry 27, tak myslíte, že se bude o hrát o tu deklaraci nikoli o změnu Irské pojistky?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Já myslím, že hraje na to, aby její vnitrostranické opozici takříkajíc ruply nervy a aby spolkli to, co už tedy několik měsíců spolknout odmítají a to velmi vehementně. Prohrála už 2 hlasování a myslím, že sází na to, že nervozita z rizika toho tvrdého brexitu nakonec takříkajíc jí nažene stádečko do chlívečku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako politolog myslíte, že rupnou nervy?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Nemyslím, protože část její strany chce tvrdý brexit, protože si nemyslí, že je to katastrofa a naopak si myslí, že to je to ideální, ten ideální způsob, jak ten brexit skutečně dokonale dovést. Jinými slovy ona tyto lidi potřebuje nahradit jinými hlasy, rezervy hlasů jsou irští unionisté, kteří asi těžko to tomu můžou spolknout a potom tedy by musela udělat díl s Labouristy, což je možné, ale Labouristé chtějí celní unii, chtějí zůstat v celní unii. Čímž samozřejmě celý irský problém je vyřešen, ale to znamená, že naopak tedy Theresa Mayová by musela jaksi spolknout, jak se říká ve Francii, spolknout užovku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pavle Teličko, myslíte, že ty následující dny tu situaci mohou změnit, jestliže i k té dohodě dnes vyzval bulvární deník The Sun, který přinesl článek s titulkem "Times for Deel" a vyzval britské poslance, aby podpořili Mayovou a aby byla ona smlouva schválena.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Tak já se domnívám, že tady máme několik problémů. Máme tady to co jsme měli před referendem o brexitu. To znamená i nadále v Londýně je krize, doslova krize politiky, to není jenom krize jedné politické strany, protože když se podíváme na Labouristy, co předváděli před referendem, co předvádějí dnes, co předvádí jejich předseda, tam vlastně vidíme, že ta situace je v celém Londýně, je v zásadě krizová, je to krize politiky. Za druhé co je zarážející, je někdy až, až neznalost. Víte, minulý týden mě přišlo lobbovat několik britských europoslanců a poslanců i z Londýna a když jsem se ptal, kde, kde vidí to řešení. Tak oni říkají, no tak to řešení je snadný. Ta pojistka bude platit jenom po dobu 5 let. Protože my tušíme, že to je vlastně past, jak vtáhnout Británii a ponechat jí nebo v zásadě jí přinutit setrvat v celní unii. A já říkám a co budete, co bude po těch 5 letech. Vy očekáváte, vrátím se k tomu, co říkal Lukáš Macek, o hození vlastně Irska přes palubu. To znamená, vy očekáváte, že Evropská unie půjde na nějaké řešení, kdy my nevíme, co bude za 5 let? A říkám a jak by jste si to řešení představovali? No to je, to je v zásadě v pohodě, protože budeme mít vlastně kontroly na hranicích, no a pak říká, vlastně nebudeme mít kontroly na hranicích, budeme je mít vzdáleny od hranice, budeme mít takzvaný polising. Což v zásadě i dnes může být i v rámci vnitřního trhu. To znamená, my tady máme krizovou situaci, my tady máme neznalost o dopadech a my tady v zásadě máme neschopnost, ne se Britů domluvit s unií, ale Britů domluvit mezi sebou navzájem. A myslím si, že začíná a to je kam směřuju tenhle deník bulvár Sun, ale to jsou další média, ale především britský byznys a celá řada nejrůznějších nevládních organizací, jim začíná docházet, jak zásadní dopady jakýkoliv brexit, natož tvrdý brexit bude mít. To znamená v tuto chvíli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy myslíte, že odspodu tlak občanské iniciativy, veřejnosti, médií je donutí k dohodě?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
To, no, nevím, jestli bych šel až tak daleko. Já bych řekl, že ten tlak který je, bohužel přichází pozdě a možná je stále relativně slabý, ale já se domnívám, myslím si, že Lukáš Macek použil ta slova, že rupnou, nebo vy jste je použil, že rupnou nervy. Já si myslím, že to řešení se nakonec najde opravdu v těch posledních dnech a je dost dobře možné, že unie spíše v rovině nějaké deklaratorní, která by pomohla premiérce tu většinu v tom parlamentu získat. Takže možná i unie tomu napomůže, ale nedovedu si představit, že bychom tedy skutečně, za prvé hodili Irsko přes palubu, ale zároveň vytvářeli problém, který prostě nemá řešení. Já se vrátím k našemu jednání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budete vy jako Evropský parlament schvalovat nějakou takovou možnou deklaraci, aby jste pomohli premiérce Mayové?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
No my budeme, to ne, ale my musíme, ne to ne, ale my musíme schválit samotnou dohodu, že jo. A pokud ta dohoda bude problematická, tak ona Evropským parlamentem neprojde. Ale když dovolíte jenom jednu poslední tezi. My to známe velmi dobře, protože když jsem vyjednával úplné přistoupení České republiky k Evropské unii, tak jsme vlastně čelili obdobné situaci, protože jsme tehdy byli před Slovenskem. Slovensko nás dohnalo, takže my jsme řešili situaci, jak bude vypadat československá hranice v případě, že Česko vstoupí dříve než Slovensko. A to jsem těm britským konzervativcům řekl. Tam není řešení. Jediné řešení je opravdu ta pojistka, kde de facto ze Severního Irska vytvoříme území Británie, který má specifický režim na rozdíl, to jsme tady možná ještě neřekli, to znamená, celní unie by de facto byla mezi Irskem a Severním Irskem. Nicméně to je jediné možné řešení. A a to je jak je vidět, mnozí stále nechápou a nebo nechtěj chápat tváří tvář polidské realitě, která je bolí prostě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lukáši Macku.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ještě bych dodal jednu věc. Ono to také vypovídá hodně o tom, jak problematické je využití referenda, které je velmi bipolarizující nástroj, který v dnešní době a viděli jsme to už třeba v Nizozemsku a ve Francii v roce 2005. Ono v dnešní době je relativně snadné v referendu vytvořit koalici všech různých odporů vůči něčemu pozitivnímu a je pravda, že když máte nějaký pozitivní projekt, tak je čím dál tím složitější pro něj získat absolutní většinu. Většinou ta většina je pouze poměrná. Problém je, že ten součet těch různých ne, je mezi sebou totálně nekompatibilní a je absolutně neschop.., ten tábor toho ne, který je většinovu, ale je absolutně neschopný vygenerovat nějakou pozitivní alternativu. A to je myslím věc, o které by taky jsme měli trošku diskutovat v našich různých veřejných debatách, protože teď je v módě volat potom, jak referendum je hrozně úžasná věc a jak je to něco, co spasí západní demokracii. A myslím si, že naopak je to obrovská past. I referendum je způsob, jak sjednotit všechny nespokojené, kteří ale mezi sebou jsou totálně neschopní se na něčem dohodnout. A samozřejmě dostáváme se k té /nesrozumitelné/.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já bych ještě doplnil Pavla Teličku. Ono těch možností na budoucí vztah Spojeného království a Evropské unie je velmi mnoho. A jeden z omylů, který nyní panuje v Londýně je to, že ta rozvodová smlouva vlastně předurčuje ten budoucí vztah. Opak je pravdou. Ta rozvodová smlouva zajišťuje rozvod, dokonce vytvoří nějaký režim, který ochrání ekonomiku a koneckonců i občany před nějakými krátkodobými škodami. A pak v horizontu řekněme nějakých 2 - 3 let by byl vyjednaný ten budoucí vztah a už tady padlo to, že Labouristé například by chtěli zůstat v celní unii. Já si myslím, že v případě kdyby tahle dohoda byla uzavřená, kterou Theresa Mayová předjednala, že se otevře diskuze o tom, jestli by Británie třeba nechtěla zůstat dokonce ve společném trhu. A to jsou všechno modely, ve kterých by vlastně ta irská pojistka nehrála žádnou roli. Ten model, o kterém mluvil Pavel Telička, to znamená, že vlastně Severní Irsko by jaksi nebylo by součástí obchodní zóny Spojeného království, který je samozřejmě tam vnímán jako omezení územní celistvosti, je pouze extrémní případ pro situaci, když se nenajde nějaké lepší řešení. A já si myslím, že v těch následujících 2 - 3 letech pokud by se jelo podle toho scénáře, se kterým jsme od začátku počítali, to znamená rozvodová smlouva, přechodné období, se přece jenom ta racionalita na tu britskou stranu začne trochu vracet a myslím si, že opět všechno bude úplně otevřené.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já jsem, když dovolíte, jenom skeptičtější, protože ta iracionalita už je tam dlouhá léta. Já si myslím, že v situaci, která je opravdu, kterou lze charakterizovat jako krize politiky, je to problematický. Ale co je možná, jenom jedna věta, důležitý, v momentě, kdy nebudeme mít dohodu, tak ten režim se de facto z vnitřního trhu dostává do, do bodu 0 a z bodu 0 se vrátit k celní unii nebo k vnitřnímu trhu, jako lze a je velmi složité, je to velmi složité politicky. Protože pro někoho a pro nemalou část politické reprezentace je to de facto prohra. Takže i z tohohle hlediska je to důležitý ta iracionalita tam je, ale myslím si, že když bude dohoda, tak to dává prostor, jak říká Luděk Niedermayer, k tomu, aby se našlo dlouhodobě řešení, které zajistí rozumné vztahy mezi Británií a unií.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak vidí rozhodnutí Britů necelé 2 měsíce před chystaným vystoupením Velké Británie z Evropské unie Češi, Moravané a Slezané. Podívejme se na nejnovější sociologická data z Trendu Česka 2019.
redaktorka
--------------------
S rozhodnutím britských voličů vystoupit z Evropské unie určitě nebo spíše souhlasí 38% občanů České republiky. Naopak 53% Čechů, Moravanů a Slezanů si myslí, že rozhodnutí o brexitu spíše či určitě správné nebylo. Asi desetina respondentů se nedokázala k tématu vyjádřit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak jste sami viděli, dotazování Trendu Česka 2019, které pro Českou televizi uskutečňuje společnost Kantar.cz, se konalo ve dnech 12. ledna až 1. února prostřednictvím metody Katy. Podle řady členských států Evropské unie zabírá řešení brexitu drahocenný čas, který by mohl posloužit pro jiná důležitá rozhodnutí. Když Luďku Niedermayere přikyvujete, vy s tím souhlasíte?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ano. Ano, určitě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Která témata jdou stranou kvůli brexitu a jsou pro Evropu životně důležité?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Tak samozřejmě důležitá je otázka obrany a bezpečnosti. V poslední době další velmi významné téma, které se objevuje, je otázka globálního obchodu a to znamená těch světových pravidel, které, na kterých je Evropa jakožto exportní supervelmoc vysoce závislá. Pak jsou tady dlouhodobá témata, která jsou úplně zásadní a ve kterých opět nemohou vystupovat jednotlivé členské země a musí vystupovat větší celky jako je, jako jsou otázky klimatu, životního prostředí a tak dále. Ale když pak jdeme na ten úplně opačný extrém, tak Evropany samozřejmě znepokojuje spoustu jiných témat, které také řeší Evropská unie. Je to například ochrana spotřebitelů, rozšiřování, prohlubování funkce společného trhu, lepší finanční fungování Evropské unie a tak dále. A je bezesporu pravda, že ty vyjednávání o brexitu, které se táhnou už 2 roky tu energii na řešení těchto věcí snižují, i když zároveň takový nechtěným pozitivním dopadem brexitu je, že ta 27 začala více nalézat vlastně tu hodnotu Evropské unie. Ale ono je to docela logické, když člověk něco ztrácí, tak obvykle zjistí, jakou to má hodnotu. A to se na úrovni té 27 opravdu odehrálo. Ale jsme ještě daleko od toho, aby Evropská unie byla dostatečně akce schopná na to v jakém prostředí se nyní pohybujeme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lukáši Macku, zůstávají některá témata, která jsou pro Evropu zásadní strannou, protože je překrývá brexit?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ano, já bych souhlasil s tím, co pan europoslanec říkal. A mě to trošku připomíná tedy hodně už vzdálené vzpomínky, když se řešila federace v letech 90 až 92 a také se neřešily některé podstatné věci, ekonomická reforma a podobně, protože se vedly pomlčkové války. Takže je to trošku podobná, podobná situace.
Neděle 17. únor roku 2019, pravé poledne. O jakých tématech se po dnešních otázkách začne mluvit?
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítejte a hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky České televize. Je tu jedinečný prostor pro diskuzi. Další dějství dramatu s názvem brexit. Britská premiérka Theresa Mayová utrpěla další porážku. Zákonodárci odmítli podpořit její snahu domluvit se s Evropskou unií na úpravě podmínek takzvané Irské pojistky. Hlasování je sice považováno za symbolické pro premiérku ale nepříjemné. Je totiž signálem pro Brusel, že britští poslanci za Theresou Mayovou nestojí.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiérčin úřad vzápětí obvinil šéfa Labouristů Jeremyho Corbyna, že prosazuje stranické zájmy na úkor budoucnosti Velké Británie. Britská vláda se bude dál snažit dosáhnout změn v takzvané Irské pojistce, obsažené v připravované dohodě o podmínkách brexitu. Prvními hosty dnešních otázek jsou místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. Vítejte, hezký nedělní poledne přeji.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Děkuji i vám a posluchačům a divákům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mé pozvání přijal i europoslanec Luděk Niedermayer. Hezké nedělní poledne i vám.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i politologa z francouzského Dijonu Lukáše Macka. Vítejte po čase v Otázkách, dobrý den.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hostem měl být bývalý slovenský premiér Robert Fico, který svou účast v sobotu pozdě večer zrušil s odůvodněním nemoci. Ta jednoduchá otázka na úvod. 6 týdnů zbývá do brexitu, máme už jasnější představu jaký to bude brexit, Pavle Teličko?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já si myslím, že ta situace přetrvává, to znamená, že jasno není. Že prakticky je možné téměř cokoliv. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet především v Londýně a uvidíme, jestli tedy dojde v těch závěrečných, z mého pohledu, spíše dnech než týdnech k posunu na jedné ze dvou stran a nebo u obou stran. To znamená, v tuto chvíli vidím jako možné prakticky cokoliv a pro nás je to signál, že se musíme připravovat i na ten takzvaný "tvrdý brexit". To znamená, my jsme v tuto chvíli v procesu přípravy legislativy, která by měla minimalizovat ten dopad v některých oblastech. Já jsem sám zpravodajem pro jednu z nich.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když mluvíte my, tak mluvíte o Evropské unii, respektive o Evropské 27.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Přesně tak, my jsme skutečně v těchto dnech přijímáme narychlo některé legislativní normy, především v oblastech jako je třeba doprava a v některých dalších, aby ty dopady na naše společnosti, ale i na britské společnosti, na naše občany, ale i na Brity, byly co nejnižší. Takže já mám třeba na starosti, co by zpravodaj, jednu z těchto legislativ, co se týká vůbec letecké konektivity nebo spojení, protože to může dopadnout samo o sobě velmi špatně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co nás čeká za 6 týdnů, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
To opravdu nevíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to smutné 6 týdnů před?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Nejenom smutné, ono je to obrovsky nezodpovědné. Celá ta věc, která se odehrává ve Velké Británii. Vy jste to označil jako drama, je to také zároveň tragédie. Je dobré, že premiérka označila Labouristy za to, že svou politi, svým politikařením ohrožují budoucnost Velké Británie, ale bylo to politikaření konzervativců, kteří Británii do tohoto stavu přivedli. Já si myslím, že zjednodušeně řečeno jsou na stole 3 možnosti. Ta první je, že ten poker a to se asi jinak nedá nazvat než to poker, to co hraje britská premiérka, nakonec vyjde. A podaří se získat většinu pro tu dohodu s Evropskou unii. Což je cesta jak minimalizovat ty nejhorší dopady brexitu na Spojené království a také na Evropu a koneckonců na celý svět.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to je podle vás nejpravděpodobnější scénář?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ne, myslím si, že vzhledem k tomu že se pohybujeme úplně mimo jakoukoliv racionalitu, tak tady házet nějaké pravděpodobnosti se opravdu netroufnu. Druhá možnost je, že, že budeme směřovat k tomu 29. březnu bez dohody. A to znamená, že budeme dělat to, o čem mluvil Pavel Telička, to znamená, budeme se snažit aspoň ty největší škody odstranit, například to, aby i 30. března mohly létat letadla, protože bez nějaké dohody k tomu nedojde. Aby bylo jasné, jak lidi budou cestovat mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Čili to znamená, že malou část těch problémů postupně budeme, budeme odstraňovat, ale bude to docela velký průšvih pro společnost a samozřejmě pro ekonomiku. Třetí varianta je odložení, o které by musela požádat britská premiérka, která otvírá všechny možné možnosti včetně referenda. Buď to referenda o té smlouvě nebo dokonce referendum, které by mohlo zvrátit brexit. Tyhle všechny možnosti jsou i nadále na stole a je to docela tragické, že za pár týdnů o toho rozhodného data opravdu se nedá soudit, co je z toho více pravděpodobné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O čem to vypovídá, Lukáši Macku, že 6 týdnů před tím klíčovým okamžikem jsme stále v mlze?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
O tom že celý brexit od začátku je proces, kde skutečně míra iracionality je neobyčejně vysoká. Ono když už se jenom člověk podívá na ten samotný začátek. Začalo to jako v podstatě politická hra premiéra Camerona na jednu stranu pokus jaksi pomoci si před volbami atraktivním slibem a snahou stáhnout voliče JUKIPU strany, která to referendum chtěla velmi výrazně a zároveň také vnitrostranická hra, snažit se uklidnit tu nejradikálnější a skeptickou opozici. Ale když mluvíme o iracionalitě, tak ono už třeba ten samotný fakt, že vlastně Británie, která svým způsobem byla země, která skutečně ze všech členských zemí byla tou, která nejvíce si vyzobávala třešničky a to co nechtěla, tak neměla a nedělala a nemusela dělat. Takže zrovna tato země, která skutečně si trošku z Evropské unie dělala trhací kalendář, respektive z jejích pravidel, takže zrovna tato země se cítila tou, která nejvíce trpí tak, aby chtěla odejít, už to samo o sobě je iracionální a je to obrovská zodpovědnost britských politiků, že nebyli schopni dlouhodobě voličům vysvětlovat to, že, mě třeba fascinuje jedna věc. Teď najednou v Británii se objevuje téma, že pokud Evropská unie, pokud Británie vystoupí z Evropské unie, tak vzniká problém v Irsku. Kdo o tom mluvil při kampani k referendům? Kdo léta vysvětluje Britům, že jeden z benefitů Evropské unie je mimo jiné to, že se podařilo vyřešit tento problém. Neříkám, že to bylo jenom díky Evropské unii, ale že Evropská unie je přesně to prostředí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím stabilizačním prvkem.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Které umožňuje najít nějaké vyrovnání. Kdo o tom mluvil? To samé David Cameron, premiér, který vyhlásí referendum. Já skutečně bych byl rád, kdyby někdo mi přinesl jeden pozitivní citát Davida Camerona o Evropské unii ve 20 letech jeho kariéry před tím než vyhlásil referendum. No samozřejmě, když potom 3 neděle před referendem začne Britům říkat, že mají hlasovat pro setrvání v unii, tak je naprosto nedůvěryhodný. To znamená, je to velmi iraci, iracionální proces. Spousta voličů, kteří hlasovali pro brexit, tak hlasovali velmi emotivně a i celé potom to vedení toho brexitu, kdy vlastně se spoustu času ztratilo tím, že Britové se snažili vlastně zjistit, co to ten brexit znamená a co vlastně chtějí a vlastně do dnes tu odpověď nenašli. Takže je to velmi tvrdá vizitka řekněme, co se týče zodpovědnosti a respektive nezodpovědnosti britské politické elity.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ona ta rozvodová smlouva má 600 stránek, rozvodová smlouva Velké Británie s Evropskou unii, v prosinci hlasování odloženo na leden, smlouvu ale britští poslanci neschválili ani v lednu. Vraťme se v čase.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Shrňme, že hlavní překážkou pro schválení rozvodové smlouvy v britském Parlamentu je část označovaná jako Irská pojistka. Právě ta by za určitých okolností Velkou Británii i po roce 2020 držela v celní unii s Evropskou unii a to vadí euroskeptickým poslancům konzervativní strany. Ti se obávají, že by pak Británie byla dlouhodobě připoutána k unijním strukturám. Luďku Niedermayere, vědí Britové, co vlastně chtějí v souvislosti s Irskou pojistkou?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že vědí, co nechtějí. To pozitivní řešení tam není a je třeba říct, že už na začátku vyjednávání o brexitu padla dohoda, že je třeba zamezit vzniku takzvané tvrdé hranice v Irsku. A to přesně z těch důvodů, o kterých jste mluvil. Protože ta hranice je opravdu vykoupená životy spousty lidí. Vlastně ta dohoda "Good Friday Agreement", který ukončil náboženské násilí v Irsku stála na tom, že tam ta hranice nevznikne. A proto nebylo velmi komplikované, aby na začátku jednání o brexitu se obě strany stolu, to znamená Evropská unie, zbytek Evropské unie a Britové dohodli, že tam nebude ta pevná hranice. Britové tehdy mluvili o technické hranici, neviditelné hranici nebo o nějakém jiném řešení, které bohužel za 2 roky nespatřilo světlo světa a navíc došlo k tomu, že konzervativci stále více inklinovali opravdu k velké separaci od Evropské unie, to znamená, opuštění společného trhu a také opuštění celní unie. A tím vlastně ten problém vznikl, protože na začátku ta dohoda na tom, že tam ta hranice nebude, byla zcela jasná. A tady je třeba říct ještě jednu věc, protože samozřejmě ve všech jednáních je třeba hledat kompromis, ale tady se ten kompromis hledá strašně špatně, protože ten kompromis by mohl znamenat to, že Evropská 27 jednoho svého člena hodí přes palubu a to Irsko ve jménu dohody s Londýnem. A to je něco absolutně nepřijatelného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, podle vás nemůže teď Evropská 27 ustoupit, když je Mayová pod tlakem, aby se ještě Irská pojistka změnila?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že ten důvod je v tom, že to vnímání na straně britské neodpovídá přímo tomu, co ten text chce dosáhnout. V Británii je to prezentované tak, že je to obezlička, která má zabránit Británii k tomu, aby se odpoutala od struktur Evropské unie, ale ono to opravdu není nic jiného než ta pojistka, která říká, že do té doby než najdeme jiné řešení, prostě ta hranice tam nemůže vzniknout.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na kolik by byl krok britské vlády, která se podle teď aktuálních zdrojů chystá zmírnit své požadavky na přepracování té Irské pojistky, na kolik to může být ten kompromis, že se nebude sahat do té 600 stránkové smlouvy, Lukáši?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Já myslím, že maximum které Evropská unie udělat může a už ho udělala, je skutečně vršit politické deklarace, že není vůle na straně Evropské unie té pojistky zneužívat k tomu, aby nějakým způsobem byla Británie podvedena. Ale zase se dostáváme k té iracionalitě. Prostě když máte celní unii, tak buď jste v ní a nebo nejste v ní. A chtít v ní nebýt, ale zároveň nemít hranici s tou celní unii a vymýšlet nějaká sci-fi řešení, že se to technicky vymyslí tím, že někde budou nějaké drony, to je skutečně iracionální. To prostě nemůže fungovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je pohádka O královně koloběžce, oblečená, neoblečená, učesaná, neučesaná.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
A mimochodem, přesně tak, a je to, ano, je to Chytrá Horákyně. A mimochodem myslím, že je potřeba říct, protože já jsem zaslechl názory, že to je irsko-britský problém a proč nás Irové tahají do nějakých svých problémů. Jednak je tady principiální věc, členské státy musí být solidární a i kdyby to tak bylo, tak jak řekl pan europoslanec hodit Iry přes palubu ve jménu dojed, nějaké dohody s Londýnem, myslím, že země jako je Česká republika se svou historií by měla být velmi citlivá na takovéto nápady. Ale navíc on je to i náš problém, když se vymyslí nějaký hloupý systém, kde celní unie, jíž jsme součástí, bude mít ve svých hranicích jednu velkou díru, kde se bude dít něco, co absolutně nebudeme vědět a najednou náš zemědělský trh bude zaplaven, já nevím, prostě produkty z /nesrozumitelné/, které budou procházet přes Británii, přes Irsko a nikdo nad tím nebude mít žádnou kontrolu, tak je to i náš problém. Jinými slovy prostě jsme součástí unie, celní unie tedy konkrétně v rámci Evropské unie a je i naším zájmem, aby tedy Britové si vybrali a bohužel a proto ten kompromis v podstatě není možný, protože nelze udělat kompromis mezi tím být vevnitř a být venku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tedy britská premiérka vyzvala v sobotu večer konzervativní poslance dopisem, aby v národním zájmu překonali rozpory ohledně vystoupení země z Evropské unie a sama chce mít následujících dnech rozhovory s lídry 27, tak myslíte, že se bude o hrát o tu deklaraci nikoli o změnu Irské pojistky?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Já myslím, že hraje na to, aby její vnitrostranické opozici takříkajíc ruply nervy a aby spolkli to, co už tedy několik měsíců spolknout odmítají a to velmi vehementně. Prohrála už 2 hlasování a myslím, že sází na to, že nervozita z rizika toho tvrdého brexitu nakonec takříkajíc jí nažene stádečko do chlívečku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako politolog myslíte, že rupnou nervy?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Nemyslím, protože část její strany chce tvrdý brexit, protože si nemyslí, že je to katastrofa a naopak si myslí, že to je to ideální, ten ideální způsob, jak ten brexit skutečně dokonale dovést. Jinými slovy ona tyto lidi potřebuje nahradit jinými hlasy, rezervy hlasů jsou irští unionisté, kteří asi těžko to tomu můžou spolknout a potom tedy by musela udělat díl s Labouristy, což je možné, ale Labouristé chtějí celní unii, chtějí zůstat v celní unii. Čímž samozřejmě celý irský problém je vyřešen, ale to znamená, že naopak tedy Theresa Mayová by musela jaksi spolknout, jak se říká ve Francii, spolknout užovku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pavle Teličko, myslíte, že ty následující dny tu situaci mohou změnit, jestliže i k té dohodě dnes vyzval bulvární deník The Sun, který přinesl článek s titulkem "Times for Deel" a vyzval britské poslance, aby podpořili Mayovou a aby byla ona smlouva schválena.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Tak já se domnívám, že tady máme několik problémů. Máme tady to co jsme měli před referendem o brexitu. To znamená i nadále v Londýně je krize, doslova krize politiky, to není jenom krize jedné politické strany, protože když se podíváme na Labouristy, co předváděli před referendem, co předvádějí dnes, co předvádí jejich předseda, tam vlastně vidíme, že ta situace je v celém Londýně, je v zásadě krizová, je to krize politiky. Za druhé co je zarážející, je někdy až, až neznalost. Víte, minulý týden mě přišlo lobbovat několik britských europoslanců a poslanců i z Londýna a když jsem se ptal, kde, kde vidí to řešení. Tak oni říkají, no tak to řešení je snadný. Ta pojistka bude platit jenom po dobu 5 let. Protože my tušíme, že to je vlastně past, jak vtáhnout Británii a ponechat jí nebo v zásadě jí přinutit setrvat v celní unii. A já říkám a co budete, co bude po těch 5 letech. Vy očekáváte, vrátím se k tomu, co říkal Lukáš Macek, o hození vlastně Irska přes palubu. To znamená, vy očekáváte, že Evropská unie půjde na nějaké řešení, kdy my nevíme, co bude za 5 let? A říkám a jak by jste si to řešení představovali? No to je, to je v zásadě v pohodě, protože budeme mít vlastně kontroly na hranicích, no a pak říká, vlastně nebudeme mít kontroly na hranicích, budeme je mít vzdáleny od hranice, budeme mít takzvaný polising. Což v zásadě i dnes může být i v rámci vnitřního trhu. To znamená, my tady máme krizovou situaci, my tady máme neznalost o dopadech a my tady v zásadě máme neschopnost, ne se Britů domluvit s unií, ale Britů domluvit mezi sebou navzájem. A myslím si, že začíná a to je kam směřuju tenhle deník bulvár Sun, ale to jsou další média, ale především britský byznys a celá řada nejrůznějších nevládních organizací, jim začíná docházet, jak zásadní dopady jakýkoliv brexit, natož tvrdý brexit bude mít. To znamená v tuto chvíli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy myslíte, že odspodu tlak občanské iniciativy, veřejnosti, médií je donutí k dohodě?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
To, no, nevím, jestli bych šel až tak daleko. Já bych řekl, že ten tlak který je, bohužel přichází pozdě a možná je stále relativně slabý, ale já se domnívám, myslím si, že Lukáš Macek použil ta slova, že rupnou, nebo vy jste je použil, že rupnou nervy. Já si myslím, že to řešení se nakonec najde opravdu v těch posledních dnech a je dost dobře možné, že unie spíše v rovině nějaké deklaratorní, která by pomohla premiérce tu většinu v tom parlamentu získat. Takže možná i unie tomu napomůže, ale nedovedu si představit, že bychom tedy skutečně, za prvé hodili Irsko přes palubu, ale zároveň vytvářeli problém, který prostě nemá řešení. Já se vrátím k našemu jednání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budete vy jako Evropský parlament schvalovat nějakou takovou možnou deklaraci, aby jste pomohli premiérce Mayové?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
No my budeme, to ne, ale my musíme, ne to ne, ale my musíme schválit samotnou dohodu, že jo. A pokud ta dohoda bude problematická, tak ona Evropským parlamentem neprojde. Ale když dovolíte jenom jednu poslední tezi. My to známe velmi dobře, protože když jsem vyjednával úplné přistoupení České republiky k Evropské unii, tak jsme vlastně čelili obdobné situaci, protože jsme tehdy byli před Slovenskem. Slovensko nás dohnalo, takže my jsme řešili situaci, jak bude vypadat československá hranice v případě, že Česko vstoupí dříve než Slovensko. A to jsem těm britským konzervativcům řekl. Tam není řešení. Jediné řešení je opravdu ta pojistka, kde de facto ze Severního Irska vytvoříme území Británie, který má specifický režim na rozdíl, to jsme tady možná ještě neřekli, to znamená, celní unie by de facto byla mezi Irskem a Severním Irskem. Nicméně to je jediné možné řešení. A a to je jak je vidět, mnozí stále nechápou a nebo nechtěj chápat tváří tvář polidské realitě, která je bolí prostě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lukáši Macku.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ještě bych dodal jednu věc. Ono to také vypovídá hodně o tom, jak problematické je využití referenda, které je velmi bipolarizující nástroj, který v dnešní době a viděli jsme to už třeba v Nizozemsku a ve Francii v roce 2005. Ono v dnešní době je relativně snadné v referendu vytvořit koalici všech různých odporů vůči něčemu pozitivnímu a je pravda, že když máte nějaký pozitivní projekt, tak je čím dál tím složitější pro něj získat absolutní většinu. Většinou ta většina je pouze poměrná. Problém je, že ten součet těch různých ne, je mezi sebou totálně nekompatibilní a je absolutně neschop.., ten tábor toho ne, který je většinovu, ale je absolutně neschopný vygenerovat nějakou pozitivní alternativu. A to je myslím věc, o které by taky jsme měli trošku diskutovat v našich různých veřejných debatách, protože teď je v módě volat potom, jak referendum je hrozně úžasná věc a jak je to něco, co spasí západní demokracii. A myslím si, že naopak je to obrovská past. I referendum je způsob, jak sjednotit všechny nespokojené, kteří ale mezi sebou jsou totálně neschopní se na něčem dohodnout. A samozřejmě dostáváme se k té /nesrozumitelné/.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já bych ještě doplnil Pavla Teličku. Ono těch možností na budoucí vztah Spojeného království a Evropské unie je velmi mnoho. A jeden z omylů, který nyní panuje v Londýně je to, že ta rozvodová smlouva vlastně předurčuje ten budoucí vztah. Opak je pravdou. Ta rozvodová smlouva zajišťuje rozvod, dokonce vytvoří nějaký režim, který ochrání ekonomiku a koneckonců i občany před nějakými krátkodobými škodami. A pak v horizontu řekněme nějakých 2 - 3 let by byl vyjednaný ten budoucí vztah a už tady padlo to, že Labouristé například by chtěli zůstat v celní unii. Já si myslím, že v případě kdyby tahle dohoda byla uzavřená, kterou Theresa Mayová předjednala, že se otevře diskuze o tom, jestli by Británie třeba nechtěla zůstat dokonce ve společném trhu. A to jsou všechno modely, ve kterých by vlastně ta irská pojistka nehrála žádnou roli. Ten model, o kterém mluvil Pavel Telička, to znamená, že vlastně Severní Irsko by jaksi nebylo by součástí obchodní zóny Spojeného království, který je samozřejmě tam vnímán jako omezení územní celistvosti, je pouze extrémní případ pro situaci, když se nenajde nějaké lepší řešení. A já si myslím, že v těch následujících 2 - 3 letech pokud by se jelo podle toho scénáře, se kterým jsme od začátku počítali, to znamená rozvodová smlouva, přechodné období, se přece jenom ta racionalita na tu britskou stranu začne trochu vracet a myslím si, že opět všechno bude úplně otevřené.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já jsem, když dovolíte, jenom skeptičtější, protože ta iracionalita už je tam dlouhá léta. Já si myslím, že v situaci, která je opravdu, kterou lze charakterizovat jako krize politiky, je to problematický. Ale co je možná, jenom jedna věta, důležitý, v momentě, kdy nebudeme mít dohodu, tak ten režim se de facto z vnitřního trhu dostává do, do bodu 0 a z bodu 0 se vrátit k celní unii nebo k vnitřnímu trhu, jako lze a je velmi složité, je to velmi složité politicky. Protože pro někoho a pro nemalou část politické reprezentace je to de facto prohra. Takže i z tohohle hlediska je to důležitý ta iracionalita tam je, ale myslím si, že když bude dohoda, tak to dává prostor, jak říká Luděk Niedermayer, k tomu, aby se našlo dlouhodobě řešení, které zajistí rozumné vztahy mezi Británií a unií.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak vidí rozhodnutí Britů necelé 2 měsíce před chystaným vystoupením Velké Británie z Evropské unie Češi, Moravané a Slezané. Podívejme se na nejnovější sociologická data z Trendu Česka 2019.
redaktorka
--------------------
S rozhodnutím britských voličů vystoupit z Evropské unie určitě nebo spíše souhlasí 38% občanů České republiky. Naopak 53% Čechů, Moravanů a Slezanů si myslí, že rozhodnutí o brexitu spíše či určitě správné nebylo. Asi desetina respondentů se nedokázala k tématu vyjádřit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak jste sami viděli, dotazování Trendu Česka 2019, které pro Českou televizi uskutečňuje společnost Kantar.cz, se konalo ve dnech 12. ledna až 1. února prostřednictvím metody Katy. Podle řady členských států Evropské unie zabírá řešení brexitu drahocenný čas, který by mohl posloužit pro jiná důležitá rozhodnutí. Když Luďku Niedermayere přikyvujete, vy s tím souhlasíte?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ano. Ano, určitě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Která témata jdou stranou kvůli brexitu a jsou pro Evropu životně důležité?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Tak samozřejmě důležitá je otázka obrany a bezpečnosti. V poslední době další velmi významné téma, které se objevuje, je otázka globálního obchodu a to znamená těch světových pravidel, které, na kterých je Evropa jakožto exportní supervelmoc vysoce závislá. Pak jsou tady dlouhodobá témata, která jsou úplně zásadní a ve kterých opět nemohou vystupovat jednotlivé členské země a musí vystupovat větší celky jako je, jako jsou otázky klimatu, životního prostředí a tak dále. Ale když pak jdeme na ten úplně opačný extrém, tak Evropany samozřejmě znepokojuje spoustu jiných témat, které také řeší Evropská unie. Je to například ochrana spotřebitelů, rozšiřování, prohlubování funkce společného trhu, lepší finanční fungování Evropské unie a tak dále. A je bezesporu pravda, že ty vyjednávání o brexitu, které se táhnou už 2 roky tu energii na řešení těchto věcí snižují, i když zároveň takový nechtěným pozitivním dopadem brexitu je, že ta 27 začala více nalézat vlastně tu hodnotu Evropské unie. Ale ono je to docela logické, když člověk něco ztrácí, tak obvykle zjistí, jakou to má hodnotu. A to se na úrovni té 27 opravdu odehrálo. Ale jsme ještě daleko od toho, aby Evropská unie byla dostatečně akce schopná na to v jakém prostředí se nyní pohybujeme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lukáši Macku, zůstávají některá témata, která jsou pro Evropu zásadní strannou, protože je překrývá brexit?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ano, já bych souhlasil s tím, co pan europoslanec říkal. A mě to trošku připomíná tedy hodně už vzdálené vzpomínky, když se řešila federace v letech 90 až 92 a také se neřešily některé podstatné věci, ekonomická reforma a podobně, protože se vedly pomlčkové války. Takže je to trošku podobná, podobná situace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak by měla vypadat Evropská unie budoucnosti? Stěžejním úkolem je alespoň z pohledu italského premiéra Giuseppa Conteho přiblížit unii opět občanům, naslouchat lidem a učinit z Evropské unie cituji: "Projekt pro lid". Bruselští politici podle něj ztratili s lidmi kontakt.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Giuseppe Conte ve své vizi o budoucnosti Evropské unie vyzval ke koncepčnímu řešení migrační otázky a znovu kritizoval země Evropské 28 včetně Česka, které nejsou ochotny být v migrační krizi solidární. Teď nás čekají evropské volby za pár měsíců, je znovu na místě vracet se k evropské solidaritě a migrační krizi, pane místopředsedo?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
A když dovolíte, ještě před tou závorkou, protože to s ním souvisí, bych navázal na to, co řekli kolegové. Samozřejmě brexit překrývá nebo bere tu energii k řešení celé řadě problémů. Ale bylo by myslím, já vím, že to tak nebylo míněno z jejich strany, ale bylo by nefér říci, že hlavním problémem pro schopnost nebo neschopnost řešit některé otázky nám společné jsou dány brexitem. My když se podíváme, já souhlasím se svým kolegou Niedermayerem, že unie se sjednotila, ale ten, ten hlavní problém my dnes máme na úrovni Evropské rady, na úrovni premiérů, na úrovni rady, kde skutečně ten brexit může odsávat energii. Ale máme problém, že máme takovou politickou situaci a takovou politickou reprezentaci jakou máme. My v tuto chvíli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o premiérech a vedoucích lídrech.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Tak, to je, to je největší problém. Já si myslím, že na úrovni parlamentu my jsme schopni u celé řady těch otázek, o nichž hovořil tady kolega Niedermayer, mohl bych doplnit další. My jsme schopni skutečně nabízet řešení. Já neříkám, že jsou vždy skvělá, že jsou ta nejlepší možná, ale jsme. A když se podíváme, kde je to úzké hrdlo, tak to úzké hrdlo je skutečně na úrovni Evropské rady. Mimochodem subjektu který chce český premiér posílit, protože se domnívá, že to posílí postavení České republiky, opak je pravdou. A to je velmi nešťastný a velmi nebezpečný. A chci tím říci, že vlastně tady máme dnes a italský premiér má nějakou politickou situaci, máme další premiéry, prezidenty, ale my v tuto chvíli de facto ztrácíme tu schopnost řešit, protože političtí lídři v zásadě inklinují buď na jedné straně k obchodování se strachem a pak nabízejí jednoduchá řešení. A nebo de facto velmi další riskantní záležitost, že se perou s Evropskou unií. Jo, že vybarvují unii nějakým způsobem a pak zase nabízejí jednoduchá řešení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když, když v tomto týdnu.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Všechno má negativní dopad.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když v tomto týdnu americký finančník George Soros v rozhovoru pro Gardien přišel a teď cituji jeho slova: "Evropa odchází do bezvýznamnosti a její lid se musí probudit. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že Evropská unie bude následovat Sovětský svaz roku 1991." Ta slova jsou na místě?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ta slova nebo já bych řekl, že to má katastrofický nádech a chce se mi hned v úvodu říci, že v zásadě Evropská unie funguje velmi dobře. Nicméně máme několik, několik malých problémů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
/nesorzumitelné/ bezvýznamnosti.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
To, to si nemyslím, ale zároveň není schopná zatím přejít do toho stupně nebo zařadit ten, ten rychlostní stupeň nebo dejme tomu dostat se do pozice, kdy by naopak ten vývoj určovala, kdyby v situaci, kdy máme Spojené státy americké v nějaké situaci, možná se k tomu dostaneme, když se podíváme na další naše konkurenty. Tak tady je prostor pro unii a dokonce potřeba, je to výzva a my mnohdy, s ohledem na to, co jsem říkal, kde vlastně máme ty lídry, kteří jsou schopni pojmenovat ty správné otázky a nabízet řešení. A vracím se k tomu slově solidarita.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A na vině a na vině a na vině podle vás není Evropská komise či Evropský parlament, ale Evropská rada, to znamená lídři 27.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ale já jsem proto, abychom samozřejmě unii posouvali, měnili, to platí i o parlamentu, o komisi, vše, všude se dá dělat lépe. Ale ten skutečný problém je ten, že v tuto chvíli, tak si poslechněme až na výjimky některé politické lídry včetně těch českých, co nabízejí k té diskuzi. Jak vlastně se můžeme vůbec přiblížit občanům,jako čím si jim chceme přiblížit, tím že neustále okopáváme kotník a nebo vyvoláváme strach a pak příjdu a řeknu 2 klišé a nebo jeden jednoduchý slogan. To skutečně není zodpovědná politika. A bohužel v té situaci jsme a já si myslím, že je třeba a já z tohoto hlediska vnímám velmi třeba pozitivně to, co tady vyvolal obrovskou obavu a to je smlouva mezi Německem a Francií z Cách. Prostě se z minulého měsíce. Já to vnímám jako jako přídělečný, jako impulz. Vidíme 2 země, které se první smlouvou /nesrozumitelné/ vlastně přiblížili a teď nebo usmířili a teď, teď se snaží sbližovat v těch klíčových výzvách. A já místo toho abychom nebo já bych očekával, že místo toho že to tady vyvolá téměř prostě, já nevím, katastrofickou reakci. Řeknu, co můžeme udělat proto, abychom třeba takovou smlouvu také měli nebo abychom se na tom mohli podílet. My furt chceme být aktivní, proaktivní, ovlivňovat věci, ale většinou se stahujeme do defenzívy a vytváříme obrázek, který neodpovídá realitě.
--------------------
Jak by měla vypadat Evropská unie budoucnosti? Stěžejním úkolem je alespoň z pohledu italského premiéra Giuseppa Conteho přiblížit unii opět občanům, naslouchat lidem a učinit z Evropské unie cituji: "Projekt pro lid". Bruselští politici podle něj ztratili s lidmi kontakt.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Giuseppe Conte ve své vizi o budoucnosti Evropské unie vyzval ke koncepčnímu řešení migrační otázky a znovu kritizoval země Evropské 28 včetně Česka, které nejsou ochotny být v migrační krizi solidární. Teď nás čekají evropské volby za pár měsíců, je znovu na místě vracet se k evropské solidaritě a migrační krizi, pane místopředsedo?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
A když dovolíte, ještě před tou závorkou, protože to s ním souvisí, bych navázal na to, co řekli kolegové. Samozřejmě brexit překrývá nebo bere tu energii k řešení celé řadě problémů. Ale bylo by myslím, já vím, že to tak nebylo míněno z jejich strany, ale bylo by nefér říci, že hlavním problémem pro schopnost nebo neschopnost řešit některé otázky nám společné jsou dány brexitem. My když se podíváme, já souhlasím se svým kolegou Niedermayerem, že unie se sjednotila, ale ten, ten hlavní problém my dnes máme na úrovni Evropské rady, na úrovni premiérů, na úrovni rady, kde skutečně ten brexit může odsávat energii. Ale máme problém, že máme takovou politickou situaci a takovou politickou reprezentaci jakou máme. My v tuto chvíli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o premiérech a vedoucích lídrech.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Tak, to je, to je největší problém. Já si myslím, že na úrovni parlamentu my jsme schopni u celé řady těch otázek, o nichž hovořil tady kolega Niedermayer, mohl bych doplnit další. My jsme schopni skutečně nabízet řešení. Já neříkám, že jsou vždy skvělá, že jsou ta nejlepší možná, ale jsme. A když se podíváme, kde je to úzké hrdlo, tak to úzké hrdlo je skutečně na úrovni Evropské rady. Mimochodem subjektu který chce český premiér posílit, protože se domnívá, že to posílí postavení České republiky, opak je pravdou. A to je velmi nešťastný a velmi nebezpečný. A chci tím říci, že vlastně tady máme dnes a italský premiér má nějakou politickou situaci, máme další premiéry, prezidenty, ale my v tuto chvíli de facto ztrácíme tu schopnost řešit, protože političtí lídři v zásadě inklinují buď na jedné straně k obchodování se strachem a pak nabízejí jednoduchá řešení. A nebo de facto velmi další riskantní záležitost, že se perou s Evropskou unií. Jo, že vybarvují unii nějakým způsobem a pak zase nabízejí jednoduchá řešení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když, když v tomto týdnu.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Všechno má negativní dopad.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když v tomto týdnu americký finančník George Soros v rozhovoru pro Gardien přišel a teď cituji jeho slova: "Evropa odchází do bezvýznamnosti a její lid se musí probudit. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že Evropská unie bude následovat Sovětský svaz roku 1991." Ta slova jsou na místě?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ta slova nebo já bych řekl, že to má katastrofický nádech a chce se mi hned v úvodu říci, že v zásadě Evropská unie funguje velmi dobře. Nicméně máme několik, několik malých problémů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
/nesorzumitelné/ bezvýznamnosti.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
To, to si nemyslím, ale zároveň není schopná zatím přejít do toho stupně nebo zařadit ten, ten rychlostní stupeň nebo dejme tomu dostat se do pozice, kdy by naopak ten vývoj určovala, kdyby v situaci, kdy máme Spojené státy americké v nějaké situaci, možná se k tomu dostaneme, když se podíváme na další naše konkurenty. Tak tady je prostor pro unii a dokonce potřeba, je to výzva a my mnohdy, s ohledem na to, co jsem říkal, kde vlastně máme ty lídry, kteří jsou schopni pojmenovat ty správné otázky a nabízet řešení. A vracím se k tomu slově solidarita.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A na vině a na vině a na vině podle vás není Evropská komise či Evropský parlament, ale Evropská rada, to znamená lídři 27.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ale já jsem proto, abychom samozřejmě unii posouvali, měnili, to platí i o parlamentu, o komisi, vše, všude se dá dělat lépe. Ale ten skutečný problém je ten, že v tuto chvíli, tak si poslechněme až na výjimky některé politické lídry včetně těch českých, co nabízejí k té diskuzi. Jak vlastně se můžeme vůbec přiblížit občanům,jako čím si jim chceme přiblížit, tím že neustále okopáváme kotník a nebo vyvoláváme strach a pak příjdu a řeknu 2 klišé a nebo jeden jednoduchý slogan. To skutečně není zodpovědná politika. A bohužel v té situaci jsme a já si myslím, že je třeba a já z tohoto hlediska vnímám velmi třeba pozitivně to, co tady vyvolal obrovskou obavu a to je smlouva mezi Německem a Francií z Cách. Prostě se z minulého měsíce. Já to vnímám jako jako přídělečný, jako impulz. Vidíme 2 země, které se první smlouvou /nesrozumitelné/ vlastně přiblížili a teď nebo usmířili a teď, teď se snaží sbližovat v těch klíčových výzvách. A já místo toho abychom nebo já bych očekával, že místo toho že to tady vyvolá téměř prostě, já nevím, katastrofickou reakci. Řeknu, co můžeme udělat proto, abychom třeba takovou smlouvu také měli nebo abychom se na tom mohli podílet. My furt chceme být aktivní, proaktivní, ovlivňovat věci, ale většinou se stahujeme do defenzívy a vytváříme obrázek, který neodpovídá realitě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na kolik při těch evropských volbách bude jedním z témat, jak řešit čím dál větší trhliny mezi Evropou a Spojenými státy americkými. Naznačuje to i mnichovská bezpečnostní konference podle amerického prezidenta Mika Pence přišel čas, aby evropští spojenci Spojených států amerických vypověděli dohodu s Íránem o jaderném íránském programu a aby stáli za Washingtonem.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Sobotní slova amerického viceprezidenta Mika Pence. Může ten útok Američanů a nebo americké politiky, americké administrativy přispět k tomu, že se Evropa semkne, protože Donald Trump říká, vezměte si i Islamisty ze Sýrie nebo je pustíme. Může tohle přispět k řekněme silnější evropské identifikaci?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Toto jsou jednotlivé epizody té změny na globální úrovni, která se od nástupa, od nástupu prezidenta Trumpa odehrává, která je podle mě ve znamení menší spolupráce těch velmocí, které jsou si jinak neskutečně blízko z hlediska pohledu dnešní svět. Mluvím o Spojených státech a a Evropské unii. Donald Trump preferuje rychlá, jednoduchá, líbivá řešení, kterými se zavděčí svému elektorátu. Zatímco Evropská unie je spíše, řekl bych, takový ten diplomatický systém, který se snaží věci řešit postupně a postupně je přivést k nějakému dobrému výsledku. Někdy to funguje lépe tím prvním způsobem, někdy tím druhým, ale významné je to, co jste podle mě řekl. To že Američani se odklánějí od globální spolupráce a koneckonců to předznamenal ten hlavní slogan Donalda Trumpa, kterého on se celou dobu v Bílém době, v Bílém domě drží, to znamená "American fest" to znamená, že Evropa by měla hrát větší roli na tom globálním kolbišti. Což je ale možný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vyvažovat Spojené státy americké, jestliže Spojené státy celou dobu těžily z globalizace a teď se posouvají k deglobalizaci a je to kupodivu Čína, která se snaží držet nějaký globální obchod a podobně, tak.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Čína se snaží uspokojovat svoje zájmy, to znamená udržovat exportem tažený ekonomický růst. Já myslím, že mezi těmi velmocemi, což jsou přesně ty 3, o kterých mluvíte. Je Evropská unie ta, která nejvíce stojí na principech nějakých hodnot a na základě principů a to je, myslím si, ten hlavní message. Ten message jako není ten, že musíme zachovat statut Q mezi v obchodu mezi Čínou a Evropou nebo Čínou a Amerikou, ale ten message je, že ta změna toho dnešního stavu se vyjednává. Vyjednává se v rámci organizací, které existují, jako je, jako je WTO, máme tady Spojené národy pro obrannou společnost, máme tady NATO a uvnitř těchto formací se mají hledat ty řešení a né to řešit nějakými izolovanými výkřiky nebo boucháním do stolu. A tady...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A má na to Evropa, Luďku Niedermayere, má na to Evropa sílu?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
No to jsme právě u toho, o čem oba pánové mluvili. Dneska evropská zahraniční politika je podmíněna souhlasem všech členských zemí. To znamená, kdokoliv může to být český premiér, může to být Viktor Orbán, může to být pan Tsipras z Řecka, může zablokovat evropskou zahraniční politiku. A to samozřejmě omezuje naši schopnost vystupovat na tom globálním hřišti, jako ten opravdu velmi silný partner, kterým bychom mohli být. To znamená, potřebujeme trochu víc odvahy, trochu víc odvahy na tom hřišti hrát tu roli, kterou my teďka máme. A v řadě věcí se nám to daří. Myslím si, že v případě těch obchodních válek, my jsme ti, kteří moderujeme tu situaci ku prospěchu našich firem, našich občanů, ale celosvětové globální politiky. Horší je to v té oblasti zahraniční politiky. Koneckonců takříkajíc s odřenýma ušima jsme se postavili dostatečně razantně vůči ruské anexi na Krym a bezesporu ta odpovědnost, ta odpověď Evropy měla být mnohem tvrdší, ale byla právě brzděná vystoupením jednotlivých státníků z jednotlivých členských zemí, kteřé, kteří by byli schopni tu jednotu rozbít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může to změnit ta německo-francouzská smlouva, která možná ukazuje, jaká bude budoucí Evropská unie po letošních evropských volbách?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
To je myslím si mnohem vážnější problém než si vůbec představujeme, protože já si myslím, že Evropská unie nesměřuje k nějakému zapomnění nebo rozkladu a může směřovat k nefunkčnosti. Což by mohl být ten výsledek voleb, o kterém tady Lukáš hovořil. A myslím si, že to co je jasné a ta smlouva v těch Cách ukazuje, že řada evropských zemí nechce nefunkčnost na evropském kontinentu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o Francii a o Německu?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ale nejenom těch zemí je jasná většina, kteří chtějí fungující spolupráci uvnitř, uvnitř Evropy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kde je Česko?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
A myslím si, že, no a myslím si, my jsme někde na pomezí a myslím si, že ten message té dohody v těch Cách. Já jsem na toto téma měl minulý týden víc než půl hodinový rozhovor s šéfem poslanců v naší poslanecké skupině z Německa, kde jsme se právě o tomto bavili. Ten message je takový, v případě že Evropská unie nebude schopna řešit ty problémy, bude selhávat v řešení těch problémů, my si vytvoříme něco jiného. A to je obrovské ohrožení pro Českou republiku, ale také pro evropský kontinent, pro evropskou pro Českou republiku v okamžiku, kdy my nebudeme součástí tady tohoto nového uspořádání a pro evropský kontinent to ohrožení vidím v tom, že to bude pravděpodobně nějaký užší spolek. V tom užším spolku budou velké země hrát větší roli a ta větší role velkých zemí pravděpodobně povede k menší důvěře těch ostatních ve fungování tohodle celku. Byla by to historická chyba.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak, jak dlouho budou podle vás Němci a Francouzi s tímto projektem čekat?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že jejich priorita, první priorita je funkční Evropská unie, druhá priorita je postup v rámci Evropské unie, v rámci takzvanýho systému, systému bližší, užší spolupráce. To znamená, stále na bázi Evropské unie, to znamená, dohody, které jsou mezi menším počtem zemí, ale otevřené pro všechny a až ta třetí varianta řešit to mimo rámec Evropské unie. Podle mě žádná z těch dvou variant druhých není správná, správná je hledat ty kompromisy v rámci Evropské unie a udržet tu 27 pohromadě. A ne za cenu, že Evropská unie se stane nefunkčním molochem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lukáši?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Problém je, že členské státy si vytvořily Evropskou unii, protože jsou přesvědčeny, že ona je schopná lépe řešit určité problémy než každý z nich individuálně. Ale nechtějí říci to B, to znamená, nechtějí jí dát řekněme dostatek prostředků a tím nemyslím jen finanční prostředky, ale především politické prostředky. To znamená, jak už jsem říkal, dát poněkud, pustit trošku uzdu, abych tak řekl evropské politice. Ale já úplně nesouhlasím s tím, co tady teďka zaznělo. Já si totiž myslím, že v České republice se dlouhodobě buduje mýtus francouzsko-německého monolitu. Ne, síla francouzsko-německého partnerství a jejich, abych to tedy řekl nehezky anglicky /nesrozumitelné/ v rámci Evropské unie, je dána tím, že když oni složitě, bolestně najdou kompromis, tak drtivá většina dalších zemí se v tom kompromisu najde. Když Francouzi spustili iniciativu právě na základě smluv o tom, že začne se strukturovat evropská obrana. Francouzi mimochodem doufali, že to bude úzká skupina zemí, nakonec jsou to téměř všechny země Evropské unie, které do toho nalezli, protože v momentě, kdy se něco rozjede, tak si spousta zemí řekne, je lepší být vevnitř než venku. Jinými slovy, já si myslím, že s tou vícerychlostní Evropou se trošku straší a představa, že Francouzi a Němci mají už víceméně dohodnuto, jak se z té Evropské unie vyloupnou a jak si zamilovaně si budou spolu něco dělat na vlastním písečku, je naprosto naivní, protože mezi Francií a Německem existují obrovské rozpory, obrovské konflikty zájmů, ale jsou to země, které se 50 let učí, jak si v tom manželství z rozumu, jak si mít rodinný rozpočet a domluvit se na nějaké, řekněme, na nějakém rodinném koncenzu a celá smlouva v Cáchách je jenom takové obnovení manželského slibu, abych tak řekl. Jo a velmi se, strašně moc se přeceňuje, zejména tedy viděno z nějakých zemí, když jsem četl některé jaksi mediální výstupy v České republice na téma jakože to je něco, co úplně zlikviduje Evropskou unii a je to něco, co je vůči nám prostě je to upřímně řečeno velmi opatrný upgrade toho, co de Gaulle s Adenauerem podepsali v 60. letech.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stručná reakce, kolego.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já bych s tím souhlasil, ale ještě bych možná doplnil, že ta smlouva ve skutečnosti je o snaze lépe fungovat mezi sebou při vědomí těch, těch rozporů a ne náhodou, když se podíváme na ty oblasti, které tam jsou, tak tam máme bezpečnost a obranu, kde určitě by dokázali s Francií více spolupracovat státy jako je třeba Česká republika, ale v Německu stále určité překážky na domácí scéně jsou a obráceně a samozřejmě Němci to, Němci to vědí a jim to svým způsobem vyhovuje, když, když Francie bude tím lídrem. A když se zase podíváme třeba do ekonomických otázek, tak Francouzi vědí, že prostě mají dlouhodobě problém se schopností modernizovat jejich systém, restrukturizovat ekonomiku a podobně. Takže když se podíváme třeba na, na tu radu těch ekonomických expertů, tak oni budou rádi, když teď naopak Němec kouká, že ten lidrship. Ale já souhlasím naprosto s tím, že to je spíš deklarovativní rovina a že nakonec se pod to dokáže absolutně většina unie dostat. A úplně poslední poznámka ještě k těm volbám, kde bych naopak s Lukášem Mackem úplně nesouhlasil nebo nesouhlasil, spíš bych možná doplnil. Já tu obavu nemám. Za prvé to je ten katastrofický scénář, jak Lukáš Macek zdůraznil.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ano.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ale já si myslím, že se k němu nedostáváme. A já vůbec nemám problém s tím, že když pravice naroste nebo krajní síly jeho o 50, 60 mandátů, v tom netkví ten problém, ten problém tkví v tom, jak ty tradiční politické evropské strany jsou schopny už identifikovat ty klíčové otázky řešení a ty řešit. A tam je ta slabina, tam je ta /nesrozumitelné/. Takže oni by potřebovali, jak má Francie s Německem teďkom smlouvu o jakémsi sblížení, tak tyto politické frakce nebo politické strany by potřebovaly něco podobného. Protože často prostě jdou jiným směrem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jednou větou.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Jednou větou, abych nekritizoval jenom euroskeptiky a trošku si rýpnu do pana europoslance. Evropská lidová strana, když si za svého lídra zvolí někoho, o kom všichni vědí, že prostě nemá profil na to být předsedou Evropské komise a oni si vyberou tohoto člověka, tak je to přesně ten příklad toho, jak je tady snaha v podstatě jaksi vyprázdnit něco, co právě mělo být tím beranidlem vytvoření skutečné evropské politiky. To znamená, vazby mezi tím, aby předseda komise byl, byl silná osobnost a zároveň lídr většiny evropského národa.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Souhlasím, oni nechtěj toho lídra, to je ten problém a znovu se vracíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Národní politika nechce lídra.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Té nejvyšší úrovni jako ten problém není parlament, není komise, ale na tý evropský radě a pak samozřejmě ve vedení komise my nemáme politické lídry s nějakou vizí, identifikací těch klíčových otázek a opravdu s tou odvahou do toho jít a tam je ten problém. V ničem jiným.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podívejme se na to, jak lidé vnímají před květnovými volbami do Evropského parlamentu jména a značky českých europoslanců. Opět nabízíme nejnovější sociologická šetření Trendů Česka 2019, znalost europoslanců.
Pavel RANOCHA, analytik, Kantar.cz
--------------------
Pouze 29% Čechů dokázalo vyjmenovat alespoň jednoho z našich 21 europoslanců, kteří nás zastupují v Bruselu. Mezi těmi, kteří byli jmenováni nejčastěji byli Pavel Telička, Jiří Pospíšil a Jan Zahradil, kteří se jako jediní 3 dostali přes 10% zmínek. Tuhle tu hranici překročila ještě Věra Jourová, česká eurokomisařka, která tedy ale není europoslankyní, takže to nebyla správná odpověď.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slyšeli jste to sami, necelá třetina Čechů je schopna vyjmenovat nějakého europoslance. A jak lidé vnímají počínání tuzemských europoslanců, zastupují řádně Českou republiku? Podrobnosti v rozhovoru pro dnešní otázky opět přibližuje spoluautor Trandů Česka Pavel Ranocha.
Pavel RANOCHA, analytik, Kantar.cz
--------------------
54% Čechů se domnívá, že čeští europoslanci dobře zastupují Českou republiku a hájí naše národní zájmy v Evropském parlamentu. O něco optimističtěji se na to dívají lidé s vyšším vzděláním a z větších měst, ale ten rozdíl není velký. Naopak 38% Čechů na toto má negativní názor a zhruba zbylá desetina se k tomu tématu nedokázala vyjádřit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě nás zajímalo, jaká témata lidé pokládají za důležitá, a která by podle nich měli čeští europoslanci prosazovat v souvislosti s volbami.
redaktorka
--------------------
Z nabízených témat by čeští europoslanci měli na prvním místě prosazovat především řešení migrace a ochranu hranic. Za nejdůležitější téma to považuje 23% dotázaných. V pořadí 2. tématem je dvojí kvalita potravin a jako 3. téma lidé nejčastěji jmenovali ochranu životního prostředí. Ochranu demokratických hodnot, boj s terorismem a nebo snížení byrokracie považuje za prioritu asi desetina respondentů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jsou tedy nejnovější výsledky Trendů Česka 2019. Komentář připojuje opět spoluautor tohoto výzkumu Pavel Ranocha.
Pavel RANOCHA, analytik, Kantar.cz
--------------------
Mezi jednotlivými sociodemografickými podskupinami jsou docela velké rozdíly v tom, které téma upřednostňují. Ta bezpečnostní témata, to znamená, ochrana hranic, migrace taky boj s terorismem dávají více do popředí ženy a taky starší lidé. Muži, lidé s vyšším vzděláním a také lidé z větších měst zejména z Prahy naopak dávají do popředí více témata jako je snížení byrokracie, společná zahraniční politika Evropské unie a také ochrana demokratických hodnot v jednotlivých konkrétních členských zemích. Téma životního prostředí jeho ochrany více rezonuje u nejmladších voličů do 30 let. A téma dvojí kvality potravin se častěji objevuje u voličů z českého venkova.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že sociologické šetření Trendy Česka 2019 se uskutečnilo mezi 12. lednem až 1. únorem letošního roku prostřednictvím metody Katy. Lukáši, co říkáte těm výsledkům?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Tak je to smutná vizitka toho, jak, co se týče řekněme osvojení si Evropské unie českými voliči. Ale je to opět vizitka politických elit, protože ony mají být tím přenašečem informací a.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Koho považujete za politickou elitu, třeba europoslance? Že o nich lidé nevědí.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Tak mimo jiné také, ale upřímně řečeno, bavme se o těch, kdo jsou v médiích dnes a denně. A tady si myslím, že zkrátka existuje velká zodpovědnost různých vládních garnitur, když to tak řeknu, které zkrátka tu Evropskou unii buď mají za otloukánka nebo o ní nemluví, protože se toho tématu bojí, protože v něm nejsou příliš kompetentní nebo se domnívají, že je to téma nepopulární.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o premiéru Babišovi?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Teď mluvím skutečně posledních 20 let nebo jo, to není, jako ano, myslím si, že a svým způsobem premiér Babiš tedy zrovna patří k premiérům, kteří o té Evropské unii čas od času řeknou i něco pozitivního, byť problém je, že potom ve spoustě dalších krocích to jaksi do určité míry anuluje. A navíc jako ty signály, které vysílá jsou tedy velmi kontradiktorní, ale je pravda, že čas od času řekne tedy silnou tezi na téma, že přece jenom Evropská unie je dobrá věc. Ale to začalo už v době přístupu, to došlo už v době přístupu k Evropské unii. Vzpomeňte si na vládu Miloše Zemana, na tehdy ministra Lánského, to bylo jakoby tak zoufalá věc celá ta komunikace na politické úrovni, že za to dneska platíme vysokou cenu. Na druhou stranu, přiznejme si, není to výsada České republiky, to je prostě problém evropské politiky jako takové. A opět je to velmi silně spojeno s tím, co už jsem tady zmínil, neochota a řekl bych téměř neschopnost, kterou lze pochopit psychologicky, národních politických elit nechat tady vyrůst někoho, kdo by je mohl trochu zastínit. Ne, kdo by jim mohl diktovat, každopádně každá evropská politika vždycky zůstane a má zůstat pod velmi silnou kontrolou členských států. Ale jedna věc je, jestli kontrolujete způsobem paralyzujícím a to je to, co se děje v Evropské unii posledních X let. A nebo zda kontrolujete řekněme výsledky, ale necháte, ukaž, co umíš a já ti to spočítám pokud jsi dodal výsledek nebo si ho nedodal. A do tohoto postoje národních elit k evropským elitám máme ještě strašně daleko.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On Andrej Babiš dnes před několika okamžiky ve svém projevu na sněmu hnutí ANO si postěžoval, že čeští europoslanci nebojují dostatečně za národní zájmy. Podle premiéra někteří europoslanci naopak bojují proti České republice, vládě i proti němu osobně.
Andrej BABIŠ, premiér /ANO/
--------------------
My chceme nový Evropský parlament. Bylo by totiž fajn, kdyby čeští europoslanci konečně začali podporovat svoji českou vládu, protože teď máme konečně vládu, která zásadním způsobem hájí naše zájmy v Bruselu a to na Evropské radě, kde sedím i na dalších radách, kde sedí naši ministři.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval před několika desítkami minut předseda vlády Andrej Babiš. V sobotním rozhovoru pro Deník Andrej Babiš kritizoval i vás, Pavle Teličko, že všechny ty útoky kolem eurofondů a Andreje Babiše vlastně ohrožují pověst České republiky. Berete si tu kritiku osobně?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Tak v prvé řadě, já jsem dlouho po ukončení spolupráce s ANO, vůbec ANO nekomentoval ani jeho evropskou politiku. Přesto že to byl jeden z 5 bodů, na kterých jsme se rozešli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Byť teď v rozhovorech říkáte, že Andrej Babiš může být v některých ohledech horší než Viktor Orbán?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ale, ale teď, podívejte se, protože to co o čem hovořil Lukáš Macek je realitou. To je 20 let i ti, kteří se tvářej jako takzvaně proevropští politici, ve skutečnosti unii ani neznaj, natož aby byli proevropští. A to platilo i pro Miloše Zemana a jeho vládu. Já jsem chodil na každé zasedání vlády a mohu o tom napsat několik knížek, kdo jaká stanoviska zaujímal. Takže to je jeden problém a Andrej Babiš na to navazuje. Co on řekl? Tak za prvé řekl, že očekává, že europoslanci budou podporovat vládu. Tak to prostě už nemůžete chtít od premiéra nebo jakéhokoliv politika i na té střední a nižší úrovni říct něco absurdnějšího než že očekává, že poslanci za jiné politické strany, kteří jsou programově musí lišit a hlavně na rozdíl od něj tu problematiku třeba znají, že ho budou podporovat. A zase ta témata, která se
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta slova považujete za absurdní?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já je považuju skutečně za absurdní nebo já bych řekl že, já nevím, já už nevím, co je p-ar, co je marketing a co je /nesrozumitelné/ neznalost. Ale faktem je, že říct toto a zároveň říkat ta témata, která říká, tak to přesně zapadá do té škatulky, kterou jsme tady vymezili. A to má zásadní dopad. Já jsem neslyšel od něj a od celé řady českých vrcholných politiků, aby řekli toto je našich 5 nebo 4 nebo 10 klíčových priorit na další období. Od českýho předsednictví v roce 2022 očekáváme raz, dva, tři, tímto směrem jdeme,už se na to připravujeme, klíčové záležitosti, vidíme tady spojence. Toho chceme dosáhnout, to neslyšíte, slyšíte vlastně, že témata, tématy jsou migrace, já neříkám, že stále v migraci nejsou určité problémy, ale nejsme v migrační krizi. Ale máte tady celou řadu dalších otázek, které dopadají na české občany, které se jich týkaj českých firem a nejsou předmětem řešení. Takže to je velký rozdíl mezi floskulemi a tím co někdo dělá. A já jsem radši, já se radši zaměřuju na to něco dělat v těch klíčových otázkách než plácat nesmysly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak se vyjadřujete k premiérovi?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Nezlobte se na mě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže bojujete proti němu, když říkáte, že plácá nesmysly.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ne to prostě se netýká jenom českého premiéra současného, ale i předchozích. Ale bohužel české politické elitě ten proces přistoupení a členství de facto utekl. Oni ho nezachytili a nikdy jsme nebyli. Přece to není o, o tom bojovat za český národní zájmy v unii. Samozřejmě také, ale především jde o to ovlivňovat ten další vývoj způsobem, aby byl prospěšný pro Evropskou unii a tudíž i pro nás samotné.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ono by to bylo na delší debatu o vztahu premiéra k evropskému parlamentu jako takové, protože to je skutečně jako chtít, aby europoslanci byli fanklub vlády, to ten Evropský parlament můžeme rozpustit, protože fanklub vlády to už jsou vlády sami mezi sebou v Evropské radě.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ne on je na to asi zvyklý, ale prostě v parlamentu evropským to fakt funguje trošku jinak než fanklub.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Musíme končit. Pavel Telička, Luděk Niedermayer a Lukáš Macek. Děkuji vám za tuto diskuzi a těším se na další.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Děkuji.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Děkuji pěkně.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem měl být bývalý slovenský premiér Robert Fico, který svou účast kvůli nemoci v sobotu večer zrušil. Loučíme se s diváky Jedničky, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, kde nás čeká velká ekonomická debata. Počty, které nevycházejí, ve státním rozpočtu se musí škrtat. Nejen o spoření a utrácení ve 2. Hodině Otázek s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou a 3 poslanci z rozpočtového výboru Sněmovny Zbyňkem Stanjurou, Jiřím Dolejšem a Romanem Onderkou. Přepněte si, pokračujeme na Čt24.
--------------------
Na kolik při těch evropských volbách bude jedním z témat, jak řešit čím dál větší trhliny mezi Evropou a Spojenými státy americkými. Naznačuje to i mnichovská bezpečnostní konference podle amerického prezidenta Mika Pence přišel čas, aby evropští spojenci Spojených států amerických vypověděli dohodu s Íránem o jaderném íránském programu a aby stáli za Washingtonem.
/ Bez komentáře /
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Sobotní slova amerického viceprezidenta Mika Pence. Může ten útok Američanů a nebo americké politiky, americké administrativy přispět k tomu, že se Evropa semkne, protože Donald Trump říká, vezměte si i Islamisty ze Sýrie nebo je pustíme. Může tohle přispět k řekněme silnější evropské identifikaci?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Toto jsou jednotlivé epizody té změny na globální úrovni, která se od nástupa, od nástupu prezidenta Trumpa odehrává, která je podle mě ve znamení menší spolupráce těch velmocí, které jsou si jinak neskutečně blízko z hlediska pohledu dnešní svět. Mluvím o Spojených státech a a Evropské unii. Donald Trump preferuje rychlá, jednoduchá, líbivá řešení, kterými se zavděčí svému elektorátu. Zatímco Evropská unie je spíše, řekl bych, takový ten diplomatický systém, který se snaží věci řešit postupně a postupně je přivést k nějakému dobrému výsledku. Někdy to funguje lépe tím prvním způsobem, někdy tím druhým, ale významné je to, co jste podle mě řekl. To že Američani se odklánějí od globální spolupráce a koneckonců to předznamenal ten hlavní slogan Donalda Trumpa, kterého on se celou dobu v Bílém době, v Bílém domě drží, to znamená "American fest" to znamená, že Evropa by měla hrát větší roli na tom globálním kolbišti. Což je ale možný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vyvažovat Spojené státy americké, jestliže Spojené státy celou dobu těžily z globalizace a teď se posouvají k deglobalizaci a je to kupodivu Čína, která se snaží držet nějaký globální obchod a podobně, tak.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Čína se snaží uspokojovat svoje zájmy, to znamená udržovat exportem tažený ekonomický růst. Já myslím, že mezi těmi velmocemi, což jsou přesně ty 3, o kterých mluvíte. Je Evropská unie ta, která nejvíce stojí na principech nějakých hodnot a na základě principů a to je, myslím si, ten hlavní message. Ten message jako není ten, že musíme zachovat statut Q mezi v obchodu mezi Čínou a Evropou nebo Čínou a Amerikou, ale ten message je, že ta změna toho dnešního stavu se vyjednává. Vyjednává se v rámci organizací, které existují, jako je, jako je WTO, máme tady Spojené národy pro obrannou společnost, máme tady NATO a uvnitř těchto formací se mají hledat ty řešení a né to řešit nějakými izolovanými výkřiky nebo boucháním do stolu. A tady...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A má na to Evropa, Luďku Niedermayere, má na to Evropa sílu?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
No to jsme právě u toho, o čem oba pánové mluvili. Dneska evropská zahraniční politika je podmíněna souhlasem všech členských zemí. To znamená, kdokoliv může to být český premiér, může to být Viktor Orbán, může to být pan Tsipras z Řecka, může zablokovat evropskou zahraniční politiku. A to samozřejmě omezuje naši schopnost vystupovat na tom globálním hřišti, jako ten opravdu velmi silný partner, kterým bychom mohli být. To znamená, potřebujeme trochu víc odvahy, trochu víc odvahy na tom hřišti hrát tu roli, kterou my teďka máme. A v řadě věcí se nám to daří. Myslím si, že v případě těch obchodních válek, my jsme ti, kteří moderujeme tu situaci ku prospěchu našich firem, našich občanů, ale celosvětové globální politiky. Horší je to v té oblasti zahraniční politiky. Koneckonců takříkajíc s odřenýma ušima jsme se postavili dostatečně razantně vůči ruské anexi na Krym a bezesporu ta odpovědnost, ta odpověď Evropy měla být mnohem tvrdší, ale byla právě brzděná vystoupením jednotlivých státníků z jednotlivých členských zemí, kteřé, kteří by byli schopni tu jednotu rozbít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může to změnit ta německo-francouzská smlouva, která možná ukazuje, jaká bude budoucí Evropská unie po letošních evropských volbách?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
To je myslím si mnohem vážnější problém než si vůbec představujeme, protože já si myslím, že Evropská unie nesměřuje k nějakému zapomnění nebo rozkladu a může směřovat k nefunkčnosti. Což by mohl být ten výsledek voleb, o kterém tady Lukáš hovořil. A myslím si, že to co je jasné a ta smlouva v těch Cách ukazuje, že řada evropských zemí nechce nefunkčnost na evropském kontinentu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o Francii a o Německu?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ale nejenom těch zemí je jasná většina, kteří chtějí fungující spolupráci uvnitř, uvnitř Evropy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kde je Česko?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
A myslím si, že, no a myslím si, my jsme někde na pomezí a myslím si, že ten message té dohody v těch Cách. Já jsem na toto téma měl minulý týden víc než půl hodinový rozhovor s šéfem poslanců v naší poslanecké skupině z Německa, kde jsme se právě o tomto bavili. Ten message je takový, v případě že Evropská unie nebude schopna řešit ty problémy, bude selhávat v řešení těch problémů, my si vytvoříme něco jiného. A to je obrovské ohrožení pro Českou republiku, ale také pro evropský kontinent, pro evropskou pro Českou republiku v okamžiku, kdy my nebudeme součástí tady tohoto nového uspořádání a pro evropský kontinent to ohrožení vidím v tom, že to bude pravděpodobně nějaký užší spolek. V tom užším spolku budou velké země hrát větší roli a ta větší role velkých zemí pravděpodobně povede k menší důvěře těch ostatních ve fungování tohodle celku. Byla by to historická chyba.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak, jak dlouho budou podle vás Němci a Francouzi s tímto projektem čekat?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že jejich priorita, první priorita je funkční Evropská unie, druhá priorita je postup v rámci Evropské unie, v rámci takzvanýho systému, systému bližší, užší spolupráce. To znamená, stále na bázi Evropské unie, to znamená, dohody, které jsou mezi menším počtem zemí, ale otevřené pro všechny a až ta třetí varianta řešit to mimo rámec Evropské unie. Podle mě žádná z těch dvou variant druhých není správná, správná je hledat ty kompromisy v rámci Evropské unie a udržet tu 27 pohromadě. A ne za cenu, že Evropská unie se stane nefunkčním molochem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lukáši?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Problém je, že členské státy si vytvořily Evropskou unii, protože jsou přesvědčeny, že ona je schopná lépe řešit určité problémy než každý z nich individuálně. Ale nechtějí říci to B, to znamená, nechtějí jí dát řekněme dostatek prostředků a tím nemyslím jen finanční prostředky, ale především politické prostředky. To znamená, jak už jsem říkal, dát poněkud, pustit trošku uzdu, abych tak řekl evropské politice. Ale já úplně nesouhlasím s tím, co tady teďka zaznělo. Já si totiž myslím, že v České republice se dlouhodobě buduje mýtus francouzsko-německého monolitu. Ne, síla francouzsko-německého partnerství a jejich, abych to tedy řekl nehezky anglicky /nesrozumitelné/ v rámci Evropské unie, je dána tím, že když oni složitě, bolestně najdou kompromis, tak drtivá většina dalších zemí se v tom kompromisu najde. Když Francouzi spustili iniciativu právě na základě smluv o tom, že začne se strukturovat evropská obrana. Francouzi mimochodem doufali, že to bude úzká skupina zemí, nakonec jsou to téměř všechny země Evropské unie, které do toho nalezli, protože v momentě, kdy se něco rozjede, tak si spousta zemí řekne, je lepší být vevnitř než venku. Jinými slovy, já si myslím, že s tou vícerychlostní Evropou se trošku straší a představa, že Francouzi a Němci mají už víceméně dohodnuto, jak se z té Evropské unie vyloupnou a jak si zamilovaně si budou spolu něco dělat na vlastním písečku, je naprosto naivní, protože mezi Francií a Německem existují obrovské rozpory, obrovské konflikty zájmů, ale jsou to země, které se 50 let učí, jak si v tom manželství z rozumu, jak si mít rodinný rozpočet a domluvit se na nějaké, řekněme, na nějakém rodinném koncenzu a celá smlouva v Cáchách je jenom takové obnovení manželského slibu, abych tak řekl. Jo a velmi se, strašně moc se přeceňuje, zejména tedy viděno z nějakých zemí, když jsem četl některé jaksi mediální výstupy v České republice na téma jakože to je něco, co úplně zlikviduje Evropskou unii a je to něco, co je vůči nám prostě je to upřímně řečeno velmi opatrný upgrade toho, co de Gaulle s Adenauerem podepsali v 60. letech.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stručná reakce, kolego.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já bych s tím souhlasil, ale ještě bych možná doplnil, že ta smlouva ve skutečnosti je o snaze lépe fungovat mezi sebou při vědomí těch, těch rozporů a ne náhodou, když se podíváme na ty oblasti, které tam jsou, tak tam máme bezpečnost a obranu, kde určitě by dokázali s Francií více spolupracovat státy jako je třeba Česká republika, ale v Německu stále určité překážky na domácí scéně jsou a obráceně a samozřejmě Němci to, Němci to vědí a jim to svým způsobem vyhovuje, když, když Francie bude tím lídrem. A když se zase podíváme třeba do ekonomických otázek, tak Francouzi vědí, že prostě mají dlouhodobě problém se schopností modernizovat jejich systém, restrukturizovat ekonomiku a podobně. Takže když se podíváme třeba na, na tu radu těch ekonomických expertů, tak oni budou rádi, když teď naopak Němec kouká, že ten lidrship. Ale já souhlasím naprosto s tím, že to je spíš deklarovativní rovina a že nakonec se pod to dokáže absolutně většina unie dostat. A úplně poslední poznámka ještě k těm volbám, kde bych naopak s Lukášem Mackem úplně nesouhlasil nebo nesouhlasil, spíš bych možná doplnil. Já tu obavu nemám. Za prvé to je ten katastrofický scénář, jak Lukáš Macek zdůraznil.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ano.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ale já si myslím, že se k němu nedostáváme. A já vůbec nemám problém s tím, že když pravice naroste nebo krajní síly jeho o 50, 60 mandátů, v tom netkví ten problém, ten problém tkví v tom, jak ty tradiční politické evropské strany jsou schopny už identifikovat ty klíčové otázky řešení a ty řešit. A tam je ta slabina, tam je ta /nesrozumitelné/. Takže oni by potřebovali, jak má Francie s Německem teďkom smlouvu o jakémsi sblížení, tak tyto politické frakce nebo politické strany by potřebovaly něco podobného. Protože často prostě jdou jiným směrem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jednou větou.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Jednou větou, abych nekritizoval jenom euroskeptiky a trošku si rýpnu do pana europoslance. Evropská lidová strana, když si za svého lídra zvolí někoho, o kom všichni vědí, že prostě nemá profil na to být předsedou Evropské komise a oni si vyberou tohoto člověka, tak je to přesně ten příklad toho, jak je tady snaha v podstatě jaksi vyprázdnit něco, co právě mělo být tím beranidlem vytvoření skutečné evropské politiky. To znamená, vazby mezi tím, aby předseda komise byl, byl silná osobnost a zároveň lídr většiny evropského národa.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Souhlasím, oni nechtěj toho lídra, to je ten problém a znovu se vracíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Národní politika nechce lídra.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Té nejvyšší úrovni jako ten problém není parlament, není komise, ale na tý evropský radě a pak samozřejmě ve vedení komise my nemáme politické lídry s nějakou vizí, identifikací těch klíčových otázek a opravdu s tou odvahou do toho jít a tam je ten problém. V ničem jiným.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podívejme se na to, jak lidé vnímají před květnovými volbami do Evropského parlamentu jména a značky českých europoslanců. Opět nabízíme nejnovější sociologická šetření Trendů Česka 2019, znalost europoslanců.
Pavel RANOCHA, analytik, Kantar.cz
--------------------
Pouze 29% Čechů dokázalo vyjmenovat alespoň jednoho z našich 21 europoslanců, kteří nás zastupují v Bruselu. Mezi těmi, kteří byli jmenováni nejčastěji byli Pavel Telička, Jiří Pospíšil a Jan Zahradil, kteří se jako jediní 3 dostali přes 10% zmínek. Tuhle tu hranici překročila ještě Věra Jourová, česká eurokomisařka, která tedy ale není europoslankyní, takže to nebyla správná odpověď.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slyšeli jste to sami, necelá třetina Čechů je schopna vyjmenovat nějakého europoslance. A jak lidé vnímají počínání tuzemských europoslanců, zastupují řádně Českou republiku? Podrobnosti v rozhovoru pro dnešní otázky opět přibližuje spoluautor Trandů Česka Pavel Ranocha.
Pavel RANOCHA, analytik, Kantar.cz
--------------------
54% Čechů se domnívá, že čeští europoslanci dobře zastupují Českou republiku a hájí naše národní zájmy v Evropském parlamentu. O něco optimističtěji se na to dívají lidé s vyšším vzděláním a z větších měst, ale ten rozdíl není velký. Naopak 38% Čechů na toto má negativní názor a zhruba zbylá desetina se k tomu tématu nedokázala vyjádřit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě nás zajímalo, jaká témata lidé pokládají za důležitá, a která by podle nich měli čeští europoslanci prosazovat v souvislosti s volbami.
redaktorka
--------------------
Z nabízených témat by čeští europoslanci měli na prvním místě prosazovat především řešení migrace a ochranu hranic. Za nejdůležitější téma to považuje 23% dotázaných. V pořadí 2. tématem je dvojí kvalita potravin a jako 3. téma lidé nejčastěji jmenovali ochranu životního prostředí. Ochranu demokratických hodnot, boj s terorismem a nebo snížení byrokracie považuje za prioritu asi desetina respondentů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jsou tedy nejnovější výsledky Trendů Česka 2019. Komentář připojuje opět spoluautor tohoto výzkumu Pavel Ranocha.
Pavel RANOCHA, analytik, Kantar.cz
--------------------
Mezi jednotlivými sociodemografickými podskupinami jsou docela velké rozdíly v tom, které téma upřednostňují. Ta bezpečnostní témata, to znamená, ochrana hranic, migrace taky boj s terorismem dávají více do popředí ženy a taky starší lidé. Muži, lidé s vyšším vzděláním a také lidé z větších měst zejména z Prahy naopak dávají do popředí více témata jako je snížení byrokracie, společná zahraniční politika Evropské unie a také ochrana demokratických hodnot v jednotlivých konkrétních členských zemích. Téma životního prostředí jeho ochrany více rezonuje u nejmladších voličů do 30 let. A téma dvojí kvality potravin se častěji objevuje u voličů z českého venkova.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že sociologické šetření Trendy Česka 2019 se uskutečnilo mezi 12. lednem až 1. únorem letošního roku prostřednictvím metody Katy. Lukáši, co říkáte těm výsledkům?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Tak je to smutná vizitka toho, jak, co se týče řekněme osvojení si Evropské unie českými voliči. Ale je to opět vizitka politických elit, protože ony mají být tím přenašečem informací a.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Koho považujete za politickou elitu, třeba europoslance? Že o nich lidé nevědí.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Tak mimo jiné také, ale upřímně řečeno, bavme se o těch, kdo jsou v médiích dnes a denně. A tady si myslím, že zkrátka existuje velká zodpovědnost různých vládních garnitur, když to tak řeknu, které zkrátka tu Evropskou unii buď mají za otloukánka nebo o ní nemluví, protože se toho tématu bojí, protože v něm nejsou příliš kompetentní nebo se domnívají, že je to téma nepopulární.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o premiéru Babišovi?
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Teď mluvím skutečně posledních 20 let nebo jo, to není, jako ano, myslím si, že a svým způsobem premiér Babiš tedy zrovna patří k premiérům, kteří o té Evropské unii čas od času řeknou i něco pozitivního, byť problém je, že potom ve spoustě dalších krocích to jaksi do určité míry anuluje. A navíc jako ty signály, které vysílá jsou tedy velmi kontradiktorní, ale je pravda, že čas od času řekne tedy silnou tezi na téma, že přece jenom Evropská unie je dobrá věc. Ale to začalo už v době přístupu, to došlo už v době přístupu k Evropské unii. Vzpomeňte si na vládu Miloše Zemana, na tehdy ministra Lánského, to bylo jakoby tak zoufalá věc celá ta komunikace na politické úrovni, že za to dneska platíme vysokou cenu. Na druhou stranu, přiznejme si, není to výsada České republiky, to je prostě problém evropské politiky jako takové. A opět je to velmi silně spojeno s tím, co už jsem tady zmínil, neochota a řekl bych téměř neschopnost, kterou lze pochopit psychologicky, národních politických elit nechat tady vyrůst někoho, kdo by je mohl trochu zastínit. Ne, kdo by jim mohl diktovat, každopádně každá evropská politika vždycky zůstane a má zůstat pod velmi silnou kontrolou členských států. Ale jedna věc je, jestli kontrolujete způsobem paralyzujícím a to je to, co se děje v Evropské unii posledních X let. A nebo zda kontrolujete řekněme výsledky, ale necháte, ukaž, co umíš a já ti to spočítám pokud jsi dodal výsledek nebo si ho nedodal. A do tohoto postoje národních elit k evropským elitám máme ještě strašně daleko.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On Andrej Babiš dnes před několika okamžiky ve svém projevu na sněmu hnutí ANO si postěžoval, že čeští europoslanci nebojují dostatečně za národní zájmy. Podle premiéra někteří europoslanci naopak bojují proti České republice, vládě i proti němu osobně.
Andrej BABIŠ, premiér /ANO/
--------------------
My chceme nový Evropský parlament. Bylo by totiž fajn, kdyby čeští europoslanci konečně začali podporovat svoji českou vládu, protože teď máme konečně vládu, která zásadním způsobem hájí naše zájmy v Bruselu a to na Evropské radě, kde sedím i na dalších radách, kde sedí naši ministři.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval před několika desítkami minut předseda vlády Andrej Babiš. V sobotním rozhovoru pro Deník Andrej Babiš kritizoval i vás, Pavle Teličko, že všechny ty útoky kolem eurofondů a Andreje Babiše vlastně ohrožují pověst České republiky. Berete si tu kritiku osobně?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Tak v prvé řadě, já jsem dlouho po ukončení spolupráce s ANO, vůbec ANO nekomentoval ani jeho evropskou politiku. Přesto že to byl jeden z 5 bodů, na kterých jsme se rozešli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Byť teď v rozhovorech říkáte, že Andrej Babiš může být v některých ohledech horší než Viktor Orbán?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ale, ale teď, podívejte se, protože to co o čem hovořil Lukáš Macek je realitou. To je 20 let i ti, kteří se tvářej jako takzvaně proevropští politici, ve skutečnosti unii ani neznaj, natož aby byli proevropští. A to platilo i pro Miloše Zemana a jeho vládu. Já jsem chodil na každé zasedání vlády a mohu o tom napsat několik knížek, kdo jaká stanoviska zaujímal. Takže to je jeden problém a Andrej Babiš na to navazuje. Co on řekl? Tak za prvé řekl, že očekává, že europoslanci budou podporovat vládu. Tak to prostě už nemůžete chtít od premiéra nebo jakéhokoliv politika i na té střední a nižší úrovni říct něco absurdnějšího než že očekává, že poslanci za jiné politické strany, kteří jsou programově musí lišit a hlavně na rozdíl od něj tu problematiku třeba znají, že ho budou podporovat. A zase ta témata, která se
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta slova považujete za absurdní?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Já je považuju skutečně za absurdní nebo já bych řekl že, já nevím, já už nevím, co je p-ar, co je marketing a co je /nesrozumitelné/ neznalost. Ale faktem je, že říct toto a zároveň říkat ta témata, která říká, tak to přesně zapadá do té škatulky, kterou jsme tady vymezili. A to má zásadní dopad. Já jsem neslyšel od něj a od celé řady českých vrcholných politiků, aby řekli toto je našich 5 nebo 4 nebo 10 klíčových priorit na další období. Od českýho předsednictví v roce 2022 očekáváme raz, dva, tři, tímto směrem jdeme,už se na to připravujeme, klíčové záležitosti, vidíme tady spojence. Toho chceme dosáhnout, to neslyšíte, slyšíte vlastně, že témata, tématy jsou migrace, já neříkám, že stále v migraci nejsou určité problémy, ale nejsme v migrační krizi. Ale máte tady celou řadu dalších otázek, které dopadají na české občany, které se jich týkaj českých firem a nejsou předmětem řešení. Takže to je velký rozdíl mezi floskulemi a tím co někdo dělá. A já jsem radši, já se radši zaměřuju na to něco dělat v těch klíčových otázkách než plácat nesmysly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak se vyjadřujete k premiérovi?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Nezlobte se na mě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže bojujete proti němu, když říkáte, že plácá nesmysly.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ne to prostě se netýká jenom českého premiéra současného, ale i předchozích. Ale bohužel české politické elitě ten proces přistoupení a členství de facto utekl. Oni ho nezachytili a nikdy jsme nebyli. Přece to není o, o tom bojovat za český národní zájmy v unii. Samozřejmě také, ale především jde o to ovlivňovat ten další vývoj způsobem, aby byl prospěšný pro Evropskou unii a tudíž i pro nás samotné.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Ono by to bylo na delší debatu o vztahu premiéra k evropskému parlamentu jako takové, protože to je skutečně jako chtít, aby europoslanci byli fanklub vlády, to ten Evropský parlament můžeme rozpustit, protože fanklub vlády to už jsou vlády sami mezi sebou v Evropské radě.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Ne on je na to asi zvyklý, ale prostě v parlamentu evropským to fakt funguje trošku jinak než fanklub.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Musíme končit. Pavel Telička, Luděk Niedermayer a Lukáš Macek. Děkuji vám za tuto diskuzi a těším se na další.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/, místopředseda Evropského parlamentu
--------------------
Děkuji.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Děkuji pěkně.
Lukáš MACEK, politolog, ředitel dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií, odborník na otázky Evropské unie
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem měl být bývalý slovenský premiér Robert Fico, který svou účast kvůli nemoci v sobotu večer zrušil. Loučíme se s diváky Jedničky, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, kde nás čeká velká ekonomická debata. Počty, které nevycházejí, ve státním rozpočtu se musí škrtat. Nejen o spoření a utrácení ve 2. Hodině Otázek s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou a 3 poslanci z rozpočtového výboru Sněmovny Zbyňkem Stanjurou, Jiřím Dolejšem a Romanem Onderkou. Přepněte si, pokračujeme na Čt24.
NA celý pořad se můžete podívat zde.
Zdroj
:
Otázky Václava Moravce