Orbánova vláda nad Maďarskem: část českých a evropských politiků žádá tvrdou reakci

Ta je totiž stále členem Evropských lidovců (EPP), nejsilnější frakce v Evropském parlamentu. Patří do ní němečtí vládní křesťanští demokraté (CDU/CSU) i europoslanci ze tří menších českých stran, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Jejich názory na setrvání Fideszu v EPP se ale zásadně liší.

Nový maďarský zákon, který například umožňuje poslat až na pět let do vězení někoho, kdo šíří to, co bude označeno za poplašnou zprávu, kritizují politici nejen v Evropě, ale například i v USA. Předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Eliot Engel za Demokratickou stranu nazval nový maďarský zákon „převzetím moci“ a jeho republikánský kolega z výboru Michael McCaul řekl, že „Orbán chce využít pandemie koronaviru k uchopení diktátorské moci“.

Zákon zkritizoval i šéf zahraničního výboru německého Bundestagu Norbert Röttgen, podle kterého Německo stejně jako ostatních 25 států Unie musí ukázat, že nebude toto zneužití koronavirové krize tolerovat. Röttgen je jedním z kandidátů na nového šéfa německých křesťanských demokratů (CDU), kteří jsou s 29 poslanci nejsilnější europarlamentní stranou EPP.

„To, co se děje dneska v Maďarsku, nepovažuji za přijatelné a nechtěl bych, aby se něco takového dělo v České republice,“ prohlásil Petr Fiala, předseda opoziční ODS, jejíž představitelé se dosud vyjádřením k premiérovi Orbánovi vyhýbali nebo situaci zlehčovali. 

Mocní z EPP
Většina mocných evropských lidovců ale mlčí nebo hovoří spíše obecně, jak si podle Financial Times všímá řada komentátorů. Samotné šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, rovněž člence EPP, se podle médií podařil husarský kousek – odsoudit situaci v Maďarsku tak, že Maďarsko vůbec nejmenovala. „Všechna mimořádná opatření musejí být omezena pouze na to, co je skutečně proporčně nutné. Nesmějí navíc fungovat nekonečně. Vlády musejí zároveň zajistit, aby tato opatření byla pravidelně kontrolována,“ řekla von der Leyenová, navíc až den po přijetí kontroverzního maďarského zákona.

Šéf evropských lidovců Donald Tusk sice rovněž nezareagoval hned, dnes ale napsal dopis celé „rodině EPP“. Odsoudil v něm zneužití pandemie k vytvoření permanentního nouzového stavu. Je to dle něj “politicky nebezpečné a morálně nepřijatelné.” Na závěr napsal: “Mnoho z vás nesouhlasilo s vyloučením Fideszu. Teď musíme samozřejmě bojovat proti pandemii, ale brzy přijde čas, kdy budete znovu muset přehodnotit své pozice (k Fideszu).” Boj o členství Fideszu ve Straně evropských lidovců se přitom vede už víc než rok, protože podezření na porušování právního státu v Maďarsku je v EU velkým, byť zatím stále nevyřešeným problémem.

V roce 2018 dokonce kvůli tomu Evropská komise spustila proti Maďarsku řízení podle článku 7 Smlouvy o EU. Evropští lidovci ale zareagovali až v březnu 2019, kdy Fideszu „pozastavili“ členství ve straně. V praxi to znamená, že Fidesz nemá hlasovací práva v EPP a neúčastní se schůzí strany, netýká se to ale jeho postavení ve frakci v Evropském parlamentu.

Šéf této frakce a bývalý kandidát na předsedu Evropské komise Manfred Weber Fidesz dlouho bránil, nakonec ale došlo mezi ním a Viktorem Orbánem k otevřené roztržce. Orbán v rámci odvety spolu s dalšími lídry V4 (a několika jinými lidoveckými šéfy unijních států) zablokoval volbu Webera šéfem Komise. Fidesz (se svými 13 europoslanci) ale zůstal členem EPP i nadále, a získal dokonce pro svou europoslankyni Lívii Járókovou jedno z místopředsednických míst v Evropském parlamentu.

Boj o vyloučení Fideszu: zatím „jen na neurčito prodloužené pozastavení“
Evropští lidovci se ke kauze Fideszu vrátili letos v únoru. I přes některé členské námitky, že Orbán pochybnosti o dodržování právního státu nerozptýlil, Tusk prosadil, aby bylo Maďarům jen na neurčito prodlouženo pozastavení členství.

Na oficiálním Twitteru europarlamentí frakce EPP se reakce na nový maďarský zákon objevila až včera před šestou hodinou večer s hashtagem právní stát: „Virus nezmění naše hodnoty. Mimořádná opatření mohou obsahovat omezení mimořádných občanských svobod. Vždy to ale musí být časově limitováno a zúženo jen na to, co je absolutně nutné a transparentní.“

Sám Manfred Weber, šéf této frakce, který bývá na Twitteru mimořádně aktivní, k nové situaci v Maďarsku zatím nenapsal nic.

Ohradili se ale tradiční skandinávští zastánci vyloučení Fideszu z EPP, tentokrát ještě jasněji. Dánská europoslankyně Pernille Weissová uvedla, že její Konzervativní lidová strana (člen EPP) už požádala o vyloučení Fideszu. Weissová spolu s předsedou strany Sorenem Papem to napsali v dopisech Tuskovi i Weberovi a zároveň vyzvali ostatní členské strany, aby se k jejich iniciativě připojily.

„Úpadek demokracie v Budapešti sledujeme už příliš dlouho!“ napsala dánská konzervativní europoslankyně Pernille Weissová. Podobně se ozvali i vlivný finský expremiér Alexander Stubb a jeho další kolegové ze severu včetně jednoho z místopředsedů EPP Petteriho Orpa. Chvíle pro vyloučení Fideszu podle nich „nastala teď“.

Na tom, jestli by měl Fidesz zůstat v lidovecké frakci, se neshodnou ani zástupci tří českých stran a hnutí. Členy strany jsou lidovci (KDU-ČSL) a TOP 09. Europoslanci ze Starostů a nezávislých jsou pouze členy její europarlamentní frakce (proces, na jehož konci by se STAN měl stát plnoprávným členem EPP, má teprve začít).

STAN: Pokud v EPP zůstane Fidesz, nemůžeme být členy my
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan řekl Deníku N: „Budeme jasně říkat, že pokud v EPP zůstane Fidesz, tak se tam nemůžeme stát členskou stranou. To budeme říkat a budeme vyzývat i kolegy z KDU-ČSL a TOP 09, abychom v tomhle postupovali společně.“

Podle europoslance Stanislava Polčáka předsednictvo STAN zatím zřejmě vůbec neschválí vstup do EPP, protože „Fidesz tam má zásadní postavení a za této situace nemůžeme vstoupit do strany“. Starostové a nezávislí budou proto žádat, aby si „problém Fidesz členské strany vyřešily“.

Europoslanec plánuje oslovit i lidovce a TOP 09, aby společně připravili výzvu vedení EPP: „Ony jako členské strany se odpovědnosti zříct nemohou. TOP 09 poměrně razantně kritizuje vývoj v Maďarsku, takže předpokládám, že se k naší výzvě připojí, a u KDU-ČSL bych očekával, že hodnoty právního státu a lidských práv tato strana pokládá za základní zásadu.“

Polčák také popsal, že stejný problém s Fideszem v EPP má podle něj i vítěz slovenských parlamentních voleb, hnutí OLaNO, jehož europoslanec je rovněž členem frakce EPP (OLaNO ale zatím není členem strany EPP).

TOP 09: Samotná suspendace nestačí
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla, že celou věc ještě v rámci strany stále řeší. „Kroky, které se v poslední době dějí v Maďarsku, jsou neakceptovatelné natolik, že ani samotná suspendace nestačí, a teď jsme v kontaktu s dalšími stranami a je trochu složitější to zkoordinovat,“ řekla Pekarová, která dodala, že strana už situaci řešila i s německými europoslanci. „V rámci TOP 09 máme zítra předsednictvo. Tam to budu konzultovat s kolegy a oni s tím tvrdším postupem souhlasí,“ upřesnila Deníku N Pekarová.

Podle europoslance TOP 09 Luďka Niedermayera by Fidesz neměl být členem EPP, ale ti jeho europoslanci, kteří by se od Orbánovy politiky distancovali, by nadále mohli zůstat ve frakci. Situace uvnitř ní se podle českého europoslance stále mění: „Já sám jsem zaznamenal, že i postoj německých europoslanců vůči Fideszu pomalu přitvrzuje. Europoslanci jsou navíc naštvaní, že se to děje právě teď, kdy má Unie a naše společnost takové problémy, a do toho musíme řešit ještě Fidesz. Už teď existují dopisy, výzvy a iniciativy k radikálnímu řešení situace Fideszu v EPP,“ popsal Niedermeyer poslední vývoj.

KDU-ČSL: Vyhodnoťme nejdřív situaci
Jiný, vyčkávací postoj zatím zaujímají lidovci. Jejich předseda Marian Jurečka Deníku N řekl, že „je třeba teď zanalyzovat, jak opatření, která tam byla zavedena, dopadnou a pak zvolit další postup“.

Podle Jurečky není nyní vhodné, „aby maďarští europoslanci z frakce odcházeli s tím, že budou zakládat nebo posilovat jinou frakci. Toho štěpení sil je už v tento okamžik docela dost, ale je potřeba vyhodnotit, co se tam děje, a uvidí se, co bude dál. Teď si myslím, že mají pozastavené členství v EPP a nejsou aktivní na té platformě. Počkal bych a s odstupem několika týdnů bych vyhodnotil stav, který se tam děje. Pak bych volil další postup. Případně vyloučení a odchod je krajní řešení, ale za sebe vnímám s velkými obavami další štěpení těch sil a může to přinášet další radikalizaci“.

Jurečku údajně situace v Maďarsku sice znepokojuje, zatím je ale nutné počkat, „nakolik tato opatření budou naplňovaná v těch černých scénářích, o kterých se mluví. Některé titulky psaly, že je to první demokratická oběť koronaviru, tak bych počkal, jestli se to naplní“.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský pak upřesnil, že jeho strana (i celá europarlamentní frakce) čeká na profesionální anglický překlad sporného zákona: „My už jsme zažili tolik fake news, že já raději nevěřím ničemu. Nejprve si to musíme přečíst a pak můžeme hodnotit. Pokud by se ale ukázalo, že Fidesz jakýmkoliv způsobem porušil maďarskou ústavu, tak budeme podporovat jeho vyloučení. Nám vadí veškeré obcházení parlamentu a odevzdání moci do rukou jednoho člověka, to je pro nás nepřijatelné a už by to pro nás bylo tou pomyslnou červenou linií. Maďarští kolegové nicméně tvrdí, že k tomu nedošlo. Všichni proto nyní čekáme na ten překlad, pak uvidíme.“

A co instituce EU?
Kromě EPP vyzývají politikové a strany k jednání především Evropskou komisi jako strážkyni unijních smluv a dohlížitelku nad dodržováním vlády práva.

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders napsal hned po přijetí sporného zákona, že Komise nyní vyhodnotí všechna opatření členských států, která byla v souvislosti s pandemií koronaviru přijata. Podle Reynderse se především jedná právě o maďarský zákon o nouzovém stavu a nových postizích za šíření falešných či poplašných zpráv. O situaci měla už dnes jednat na videokonferenci celá Komise.

Několik politiků volalo dokonce po vyloučení Maďarska z EU, například bývalý italský premiér Matteo Renzi.

Mechanismus vyloučení členského státu ale ve smlouvách o EU chybí. Jedinou variantou tvrdého postihu je možné rozhodnutí Rady EU pozastavit výkon členských práv, zejména hlasování v Radě. To může vyplynout právě z proti Maďarsku už aktivovaného článku 7 Smlouvy o EU.

Takové hlasování lídrů v Radě EU by muselo být jednomyslné a Polsko (proti kterému je rovněž aktivován tento článek) dalo několikrát najevo, že Maďarsko podpoří.
 

Původní článek si můžete přečíst zde.