Niedermayer: Euro je pro Česko dobrá volba
04.08.2022
Euro je jeden z klíčových projektů společné Evropy. Prohlubuje společný trh, usnadňuje konvergenci a má silnou politickou dimenzi. Naše situace je z ekonomického hlediska jasná, snad žádná z „nových zemí EU" není tak pevně obchodně a investičně svázaná s eurozónou, což znamená, že přijetí eura by mělo velký přinos pro snížení rizika firem i občanů. Větší než třeba u Švédska či Rumunska. Navíc u nás proběhla výrazná konvergence cen a ekonomika je zvyklá fungovat i s nízkými úroky. To odstraňuje rizika, jež přijetí eura v prvních letech provázejí. Lze tak očekávat, že naší zemi zajistí euro vyšší než obvyklé přínosy, a přitom rizika by byla nižší. Ta dále snižuje i to, že naše země je strukturálně stále bližší klíčové zemi eurozóny – Německu. Hrozí jí podobná rizika, na něž Evropská centrální banka (ECB) vzhledem k váze Německa v eurozóně reaguje.
Když v minulých letech chtěla ČNB (s bankovní radou jmenovanou euroskeptikem Klausem) v souladu s premiérem Babišem zdůvodnit rozhodnutí euro nepřijmout, uchýlila se k argumentu, že s eurem jsou spojené „nežádoucí" projekty EU, jako je Bankovní unie či podpůrný fond ESM. A přece naše země, která „dělá vždy vše dobře", nebude podporovat něco, co možná pomůže zemím, co dělají „skoro vše špatně". Prizmatem dnešního světa, kdy se naše fiskální situace zhoršuje, bezpečnost naší země stojí na členství v NATO a EU a to, zda budeme v zimě mít plyn, závisí plně na spolupráci i solidaritě dalších zemí EU, je vidět, jak hloupý přistup to byl. Naopak, pevnější ukotvení v EU má dnes jasnou strategickou hodnotu.
Málo robustní je i argument, že nezávislá měnová politika je velká výhoda, již musíme uchovat. Zaznívá obvykle od lidí, co měnovou politiku viděli „leda z rychlíku". Jakkoliv není naše vysoká inflace jen produkt měnové politiky, platí, že koruna v boji proti inflaci nepomohla. Dlouhodobě se ČNB musí uchylovat k nestandardní politice (typu kursového závazku euro za 27 korun), které mají vedlejší dopady a ukazují omezenost prostoru pro nezávislou měnovou politiku v Česku.
Netvrdím, že z ekonomického pohledu jsou EU či eurozóna dokonalé projekty. Ani zdaleka. Jen postupně a někdy pomalu se pravidla přizpůsobují stavu světa a hrozbám. Ale s eurem či bez něj jsme stejně všichni na jedné lodi. Lodi, jež je velmi dobrá a pro nás jasně nejlepší. Snaha vyhradit si na ní v rohu oddělenou kabinu a tvářit se, že to, co se děje, nás nemusí zajímat, ale přitom být jeden z prvních, kdo přijde na společnou večeři, je nejen nefér, ale dlouhodobě to nebude fungovat. Tohle jsou, zjednodušeně řečeno, politické důvody pro přijetí eura, které jsou nejméně tak přesvědčivé jako ty ekonomické.
Kritici startu naší cesty k euru jistě budou argumentovat tím, že neplníme kritéria a „není správný čas". Cesta k euru ale trvá prakticky čtyři roky (my jsme před bodem nula). V takovémto horizontu je nutné snížit rozpočtové schodky a kritéria plnit.
Nepochybuji, že dnešní ekonomické turbulence EU (dnes vyvolané například domácí politikou v Itálii) a eurozóna zvládnou. Navíc pomohou k posunu v řešení některých podstatných „nedodělků" (pojištění vkladů, fiskální pravidla). Prognózy „expertů", že eurozóna stojí opět na hraně rozpadu, proto dopadnou jako vždy a jejich proponenti se k nim nebudou časem hlásit.
Z pohledu našeho rozhodování vidím jako politicky férové (ve vládě jsou k euru různé postoje) a ekonomicky správné, aby vláda začala rychle vyjednávat o vstupu do kursového režimu ERM 2. Tím by hypoteticky otevřela možnost přijetí eura za zhruba čtyři roky. ERM 2 znamená malé omezení měnové politiky a tento postup otevře faktickou možnost pro další vládu (či vlády) v rámci jednoho volebního období vstup do eurozóny učinit. Zváží při tom jistě znovu všechny relevantní argumenty i stav měnové unie.
Věřím, že euro v České republice je správná politická, strategická i ekonomická volba. Přinese větší stabilitu i vyšší růst ekonomiky. Ale o přijetí eura dnes nerozhodujeme. Zásadní je, abychom udělali první krok vstupem do ERM 2. Od dnešní vlády bychom to měli požadovat.