Niedermayer: drahé české jaderné snění
05.03.2024
První kolo českého jaderného tendru přineslo odchod jednoho z kandidátů a vážnou úvahu o tom, že nakonec bude naše země (respektive ČEZ, neb ten je stále v pozici investora) požadovat 4 velké bloky, ne jeden až dva. Dejme tuto úvahu do kontextu se situací nejvíce jaderné země Evropy. Francie provozuje přes 50 jaderných reaktorů. Velká část z nich pochází ze 70. let, řada z nich má technické problémy. V roce 2022 bylo oznámeno, že do roku 2050 chce Francie postavit 6 nových bloků a zvažuje 8 dalších.
V letošním roce by mělo dojít ke spuštění bloku ve Flamanville (staví se od roku 2007, měl být dokončen v roce 2012 za 3,3 miliardy eur, dnešní odhad EdF je 13,2 miliardy eur, auditní dvůr odhaduje 19,1 miliardy eur). Pro srovnání s našimi dnešními jadernými plány, jež zahrnují 4 velké a neurčený počet malých bloků: Francie má 67 milionů obyvatel (6krát ČR), spotřebuje kolem 460 TWh elektřiny (více než 6x). Pokud by se ČR rozhodla stavět 4 nové jaderné bloky, lze to přirovnat k tomu, jako kdyby největší světová jaderná energetika Francie rozhodla o stavbě 24 nových bloků. Zvažuje 6 až 14.
Vysoké náklady na stavbu jaderné elektrárny v očích většiny lidí vyvažuje nízká cena elektřiny. Ale i tu je třeba dostat do čísel. Státem vlastněná a podporovaná EdF neuvádí, kolik bude elektřina z Flamanville stát. Odhad může ale poskytnout trochu více transparentní projekt na podobnou elektrárnu v UK (Hinkley Point C), kterou od roku 2017 též staví EdF.
Její stavba je podpořena systémem „garantované ceny“ (CfD). Pokud by se podařilo dnes elektrárnu spustit (což se nepodaří, stavba čelí odkladu a velkému růstu nákladů), určil by kontrakt cenu elektřiny kolem 130 eur. Vzhledem k tomu, že tržní cena (na další roky) elektřiny je dnes (v Německu) mezi 60 až 75 eury za MWh, je jasné, že vysoký podíl „nového“ jádra za dnešní tržní situace (tedy bez nalezení cest k zásadnímu snížení ceny jaderných elektráren) je cesta k sice čisté, ale drahé elektřině.