Musíme se zbavit závislosti na dotacích a naučit se čerpat unijní půjčky, shodují se čeští odborníci

Musíme zcela přenastavit systém čerpání evropských peněz, shodli se řečníci na konferenci Prosperující Česko, kterou uspořádalo vydavatelství Economia ve spolupráci se zpravodajským portálem Euractiv. Jednou z cest je podle nich větší využití evropských úvěrů a záruk, o které se dosud Česko ucházelo jen minimálně.

Evropská unie pro nové programové období 2021 až 2027 představila pět oblastí, kam by měly peníze primárně směřovat. Patří mezi ně inovace a výzkum, ochrana životního prostředí, mobilita, rozvoj území a oblast vzdělávání a sociálních věcí.

"K těmto cílům stanovila unie poměrně omezující podmínky. Na inovace a ekologii má jít více než tři čtvrtiny peněz, které můžeme využít na investice. V Česku by je přitom bylo potřeba směrovat spíše do rozvoje území. A v budoucnu můžeme mít problém tuto oblast financovat. Proto usilujeme o to, aby ta pravidla nebyla tak striktní," uvedla poradkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Nebeská.

Na rozdíl od současného programového období by se měla snížit lhůta pro vyčerpání přidělených peněz na daný rok ze tří na dva roky. "Pokud musíte vyřešit veškerou administrativu a využít peníze za pouhé dva roky, může to negativně ovlivnit kvalitu projektů. Proto bojujeme za zachování tříleté lhůty," řekla Nebeská.

Česko se málo zapojuje do celounijních programů

Nově také klesne míra spolufinancování projektů ze strany Evropské unie: u méně rozvinutých regionů z 85 procent na 70 procent, u přechodových ze 60 na 55 procent a u více rozvinutých z 50 na 40 procent. Nejvyšší míru podpory by dostaly projekty například v Ústeckém či Karlovarském kraji, a naopak nejnižší třeba ve Středočeském kraji. Zbylou částku musí doplatit stát, kraje, obce nebo jednotliví žadatelé.

"Kombinace všech těchto podmínek je pro nás drtící. Může se tak stát, že i když získáme pro Česko relativně velký balík peněz, nebudeme jej schopni vyčerpat, protože žadatelé o dotace za těchto podmínek nebudou mít zájem," upozornila Nebeská a dodala, že už nyní je čerpání dotací extrémně složité.

Objem peněz, které Česko dostane, se navíc v příštím programovém období sníží oproti předchozímu období asi o pětinu. "Budeme se muset naučit využívat oblasti evropské finanční podpory, které jsme dosud opomíjeli. Málo se například angažujeme v celounijních programech, jako je Horizont 2020 pro výzkum a inovace nebo LIFE, zaměřený na životní prostředí. Jejich objem přitom v rámci evropského rozpočtu bude narůstat. Stejně tak dostatečně nevyužíváme návratnou pomoc jako půjčky a záruky," řekla během debaty ekonomická poradkyně Evropské komise Pavlína Žáková.

Firmy by měly dostávat výrazně méně dotací

Uvedla také, že Česko si vybudovalo na dotacích příliš velkou závislost. A evropské peníze tak podle ní v řadě případů zbytečně suplují národní nebo soukromé zdroje. S tím souhlasí i europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. "České firmy jsou zvyklé dostávat obrovské množství dotací. Lidé tady zakládají podniky jen proto, že dostali dotace, a ne proto, že mají zajímavý byznysplán. To musíme změnit. Velké společnosti by měly dostávat dotace maximálně na záležitosti týkající se veřejného zájmu, jako je ochrana životního prostředí. A snížit by se mělo jejich množství i u menších firem. Nahradit by je mohly třeba již zmíněné zvýhodněné úvěry," uvedl europoslanec.

A dodal, že Česko se více soustřeďuje na to, aby z Evropské unie získalo co nejvíce peněz, než na to, co s nimi udělá. "Každý rok jsme z unie dostali průměrně 50 miliard korun. Když se ale podíváme na neexistující dálnice, pomalé vlaky nebo energetiku, která vyrábí elektřinu druhým nejšpinavějším způsobem v celé Evropě, trestuhodně jsme promarnili svou šanci. Na druhou stranu životní úroveň v Česku se od vstupu do unie vyšplhala z necelých 70 procent na více než 80 procent unijního průměru. A to by se bez evropských peněz nikdy nepodařilo," zhodnotil Niedermayer.

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová zase upozornila, že je potřeba řešit nejen to, jak evropské peníze čerpat, ale i jak naplnit unijní rozpočet. "V příštím programovém období se má rozpočet zvýšit. To by ale znamenalo, že by členské státy musely přispívat více, což nikdo nechce. Mluví se i o zavedení jednotných celounijních daní, ať už uhlíkové, či digitální. To ale jde proti tomu, jak byla Evropská unie postavena. Měli bychom naopak rozpočet snižovat a mezi státy přerozdělovat čím dál menší množství dotací. Je přitom potřeba zaměřit se především na veřejné projekty, a nikoliv na soukromý sektor," uvedla Vrecionová.
 

Původní článek si můžete přečíst zde.