Koronavirus srazil korunu

Za oslabením koruny stojí vývoj na světových finančních trzích. Ty reagují na epidemii koronaviru, který se rozšířil i do Evropy včetně Česka. „Investoři utíkali od rizika do bezpečných aktiv, což vyvolalo oslabení koruny,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že oslabují rovněž další středoevropské měny jako polský zlotý či maďarský forint.

 

„Jednoznačným důvodem je změna náhledu zahraničních investorů na celý region,“ dodává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek s tím, že k většímu oslabení koruny by už docházet nemuselo.
Oslabení koruny komplikuje situaci České národní banky, která bojuje s inflací výrazně nad svým cílem.

„Bude chybět protiinflační faktor, který ČNB potřebovala,“ uvádí europoslanec a bývalý člen vedení ČNB Luděk Niedermayer a dodává: „I kdyby kurz zůstal na úrovni 25,50 koruny za euro, tak pokles inflace nebude úplně jednoduchý, protože ekonomika je podpořena vysokou domácí poptávkou.“ Spotřebu domácností táhne nahoru svižný růst mezd a zároveň nízká nezaměstnanost. Inflace proto v posledních měsících výrazně přestřeluje cíl centrální banky. V lednu se dostala na úroveň 3,6 procenta, což je dokonce nad horní hranicí tolerančního pásma ČNB, které je ve výši tří procent.

„Z pohledu měnové politiky to není komfortní situace,“ upozorňuje ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Právě kurz koruny komplikuje rozhodování ČNB. „Kurz koruny se chová extrémně nepředvídatelně,“ zdůrazňuje Niedermayer s tím, že změna kurzu se rychle odráží v inflaci. Oslabení koruny je totiž proinfl ačním faktorem v době, kdy hrozí, že tuzemské hospodářství zpomalí kvůli dopadu koronaviru. Experti nicméně i tak očekávají, že centrální banka časem sníží úrokové sazby. „Umím si představit, že podobná reakce bude vhodná,“ říká bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.