Koho poškodí ochranářská politika USA?
11.06.2018
Luděk Niedermayer byl hostem pořadu 90' na ČT 24.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá, tak se pojďme teď tedy podívat na konkrétní dopady, začneme tím, jak významným trhem Spojené státy vlastně jsou, konkrétně, pokud jde o ty dvě klíčové komodity, tedy o ocel a hliník. Konkrétně pro Evropskou unii. Ve statistikách exportu se umisťuje hned na druhém místě po Kanadě, letos měla podle odhadů vyvézt do USA ocel a hliník přibližně za 6,5 miliardy eur, z toho podíl českých ocelářů měl dosáhnout 165 milionů eur, a to je v přepočtu něco málo přes 4 miliardy korun. Evropská unie se chce proti americkým clům teď bránit u Světové obchodní organizace a zároveň už připravuje seznam jednotlivých výrobků dovážených naopak ze Spojených států, které sama zatíží clem. Hodnota tohoto zboží má dosáhnout bezmála 3 miliard eur a toto už jsou naznačené některé konkrétní výrobky, kterých by se evropská cla mohla dotknout, třeba bourbonu, americké whisky vyráběné zejména v Kentucky, kalhot značky Lewis nebo motocyklů Harley Davidson a některých potravin, jako je třeba arašídová pomazánka. Pane profesore Švejnare, ono to zní totiž banálně ten seznam zboží, je to správná reciproční reakce?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Je to velmi dobře promyšlená reciproční reakce, protože když se podíváte pečlivě, kde jsou tyto výrobky vyrobeny, kde jsou produkovány, tak je to v okrscích republikánských kongresmanů a senátorů, čili ten tlak je přesně dobře vykalkulovaný a nejenom Evropskou unií, ale Mexikem, Kanadou a stejně tak Čínou. Čili ta snaha je opravdu zranit politicky americký systém ve straně politické, kterou Trump reprezentuje, a tudíž zmírnit jeho chování tímto způsobem.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A i ekonomicky je to na stejné linii? Protože když se zatíží clem hliník a ocel, tak to vlastně může mít dopad na celý jeden velký segment a toto je, řekněme, hodně rozdrobené, takže to asi nikoho úplně fatálně nezasáhne, kromě možná republikánů tedy.
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Republikánů a samozřejmě těch výrobců, kteří, kteří tam jsou a ti mají určitou míru, že jo, zaměstnanosti v těch okrscích, takže tam to bude mít samozřejmě dopad, zvlášť teďka na podzim budou volby do Kongresu, takže v tom smyslu jako je to dobře připraveno. Samozřejmě cla na ocel například má negativní dopad na americké výrobce, výrobci aut, výrobci všeho, co používá ocel v Americe, najednou budou mít mnohem dražší ocel.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže my se k tomu dostaneme podrobněji, ale ono se to teď hodí zmínit. Americké ocelářství, hutnictví, tak je vlastně schopné teď dovykrýt to, co se třeba z amerického trhu ztratí? Bude to mít efekt, jaký Donald Trump zamýšlí?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
No, tak, ono je schopné to dovykrýt zvlášť, pakliže ceny stoupnou, tak samozřejmě oni budou schopni vyrábět víc a poptávka po oceli klesne, za vyšší cenu bude nižší poptávka, takže po určité době tam dojde znovu k rovnováze, poptávka a nabídka budou rovny.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Niedermayere, jeden z diváckých dotazů. Ptá se divák Václav: "Co má na mysli prezident Trump, když mluví o nespravedlnosti v mezinárodním obchodě a zda je toto tvrzení oprávněné?"
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že Donald Trump, jestli se dívá na nějaké konkrétní údaje, protože já mám pocit, že je on je pod vlekem některých konkrétních firem, některých konkrétních industrií, které na něho mají vliv už třeba proto, že si myslí, že v nich je nadproporční propočet, je podíl jejich podporovatelů, tak já bych řekl, že pokud se na něco dívá, čím on argumentuje, je, že Amerika má s Čínou, a také s Evropskou unií velký obchodní deficit a on to nepřičítá tomu, že by Amerika v některých oblastech byla, její firmy málo konkurenceschopné, ale přičítá to jakémusi nespravedlivému nastavení toho obchodu, což já tedy v případě, když se bavíme opravdu o férovém obchodu, který je prostý nějakých velkých státních zásahů, což je tedy obchod mezi například Kanadou - Spojenými státy nebo Evropskou unií a Spojenými státy. Tenhle koncept absolutně odmítám. Jestli někdy existoval nějaké, nějaký nespravedlivý obchod, tak to byl obchod například s Čínou, kdy teda jednak ty západní země umožnily Číňanům, respektive tolerovaly obrovské krádeže intelektuálního vlastnictví, a také vlastně státní podporu tomu čínskému exportu, který zlevňoval a usnadňoval pronikání čínských výrobků do západních zemí, ale tady toto, tento jaksi model byl tolerovaný mimo jiné pod nátlakem některých západních firem a některých politiků, pro ně to bylo výhodné. Čili možná, že tam nějaká asymetrie v tom, v té férovosti toho obchodu existovala, ale s těmi vyspělými západními ekonomikami, kde vlastně ten obchod se řídí buďto nějakými velkými obchodními smlouvami nebo pravidly Světové obchodní organizace, je toto úplně zavádějící koncept a prezident Trump, pokud o něčem mluví, tak prostě o tom, že holt v jiných částech světa se ten, se ta ocel vyrábí levněji a jemu tady toto vadí, protože vidí, že Amerika tím přichází o pracovní místa a chtěl by s tím něco udělat.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, dobrá, a pane poslanče, když hovoříme o tom, co říká prezident Trump, tak on zároveň říká nebo píše na Twitter, konkrétně směrem ke Kanadě o teď 240 procent na mléčné výrobky? A ostatně i co se týká obchodu s Evropskou unií, tak o tom sice Donald Trump na Twitteru nepíše tak často, ale i tady existují cla, zemědělská cla, teď nemám v hlavě sazebník, ale 20 procent na hovězí je to kupříkladu.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
No, samozřejmě, kdybychom šli do té historie, tak, tak různá cla vznikla, ale zdaleka ne všechna pod nátlakem určitých nátlakových silných lobbistických skupin zmizely, ale ..., nezmizely, ale to, co je podstatné, že ten západní svět se posouvá tím směrem k odstraňování těchto cel, proto jsme koneckonců, já myslím, že velmi strategicky se snažíme vyjednávat obchodní dohody s Amerikou, která by některá ta cla odstranila a v jiných by zavedl pravidla, která by právě neumožnily takovéto excesy, čili ten svět byl na cestě ty cla, která v minulosti vznikaly a která nejsou racionální, nejsou racionální pro fungování ekonomik, poškozují spotřebitele, tak je postupně prostě odstraňovala a teďka pan prezident ještě za pomoci ohnutí zákona, který určitě nebyl nikdy k ničemu takovému zamýšlen, vyrazil přesně opačným směrem. Já tím vůbec nechci hájit, že některá cla na té či oné straně byla nastavena prostě korektně, to tak nebylo, ale celý ten svět se posouval k tomu, že se postupně snažil tyto překážky odstraňovat.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane profesore, nakolik je skutečně ten systém vzájemných cel spravedlivý? Protože evropská zemědělská politika, ta je z principu ochranářská a tarify právě jsou její, řekněme, nejmocnější zbraní, mohou to Američané pociťovat jako svým způsobem křivdu nebo tu existují i na americké straně nějaká už aktuální cla, která by to vyrovnala?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Já myslím, že vůči Evropě ten pocit nebyl nebo ne mezi většinou lidí, protože opravdu během posledních 60, 70 let se cla podstatně snížila, takže Amerika v průměru má stále ještě nižší cla než například Evropská unie, ale oba celky už mají ta cla, říkám, v průměru velmi nízká, takže v tom je například rozdíl vůči Číně, která má ještě silnou celní ochranu a i necelní principy administrativní řízení a zařízení a tak dále, čili tam bych řekl, že opravdu ten problém je hlavně vůči Číně a tam by Spojené státy, Evropa, Japonsko, Korea a další země měly postupovat dohromady jako spojenci a vyjednávat s Čínou velice důkladně a ne se štěpit, tak jak se to nyní děje v rámci G7.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, právě, teď to ale vypadá, že bude jednat, bude potřeba jednat principiálně se Spojenými státy. Mě by teď možná zajímal váš pohled. Donald Trump říká: "Je potřeba všechny smlouvy projednat znovu, NAFTU, TTIP možná tedy, je to uskutečnitelné?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Je to uskutečnitelné a samozřejmě vždy je dobré se podívat, jestli s technologickým pokrokem a tak dále, jestli není dobré něco v těch smlouvách změnit a tak dále, já myslím, že všechny strany měli nápady například u NAFTY, jak ji zmodernizovat a tak dále. Ten problém, jestliže se začne rušit nebo bortit nebo dokonce válečně postupovat vůči existujícím smlouvám, a to myslím, že je špatné, že by to mělo být tak, že dodržujeme existující smlouvy a snažíme se najít nové řešení, tak jak to vlastně vypadalo s NAFTOU a teď se ukazuje, že vlastně unilaterálně Spojené státy začínají opatření, která vedou k retaliaci, odvetám a tak dále.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
U NAFTY jmenovitě měl být při tom znovuvyjednávání problém, že Donald Trump prý chtěl znovu vyjednávat pravidelně každých 5 let, co Kanaďané nechtěli, ale to nevypadá ale jako velký problém v okamžiku, když i vy třeba mluvíte o tom, že je potřeba modernizovat ty podmínky v rámci pokroku.
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Ano, jistě, tak tam je otázka, to už je trošku detail, jestli každých 5 let nebo 7 let nebo jak prostě často to dělat. Samozřejmě jako ve vyjednávací situaci, různé strany mohou mít, že jo, různé počáteční podmínky, ale tam si myslím, že to nebyl ten hlavní problém, že opravdu Trump byl nedočkavý a chtěl, aby už věci se vyvíjely a v tom smyslu, jak říkám, unilaterálně sám se rozhodl, že začne věci měnit.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Niedermayere, vy ještě poslední věc, znovu vyjednávat transatlantické partnerství, to už je teď sci-fi za úplně nových podmínek s tím, jak víme, jak to probíhalo?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Tak sci-fi to není, ty jednání nejsou uzavřeny a bezesporu by bylo možné ty jednotlivé kapitoly otvírat, ale právě v těch kapitolách se hledalo vzájemně přijatelné řešení. Z té naší minulé debaty to vyznívalo, jako že by Evropa si chránila svůj trh a Amerika ne a potom samozřejmě to vyjednávání by bylo komplikované, ale Američani mají nastavené také spoustu prohibitivních cel, pokud se nepletu, někdy z minulosti, například ochrana trhu lehkých nákladních vozidel a takovéto věci. Čili v těch kapitolách se prostě vyjednalo to, že obě strany z těch svých pozic, z těch obranářských opatření ustoupily a výměnou za to si vzájemně otevřely trh a tento princip bude vždycky stejný. Prostě zatím jednáním pracují velké týmy ekonomů, které samozřejmě ví, že krátkodobě to otevření toho trhu má nějaký dopad na pracovní místo, na fungování ekonomiky, krátkodobě to může být negativní, zatímco středně a dlouhodobě spíše pozitivní, a to znamená, každé to otevření toho evropského trhu vyžadují, vyvažují požadavkem na otevření trhu amerického. Princip těch jednání, i když se otevřou bude prostě úplně stejný a vždycky je to tak, že v těch jednáních, když chcete dosáhnout toho, abyste svým firmám co nejvíce prospěli a zároveň jim co nejméně tím, že jim umožníte export a abyste jim co nejméně ublížili tím, že sem pustíte nové firmy, které jim budou konkurovat, čili ten princip těch jednání je neustále stejný a nevím, co nového do toho Donald Trump může přinést. Je v každém případě jasné, že pokud by se ty jednání otevřely, tak je to samozřejmě úspěch, protože teďka jsou takříkajíc u ledu, ale ten jejich výsledek, to bude prostě jednání na mnoho, mnoho let, aby byla nalezena právě nějaká vyvážená dohoda, za kterou se obě strany stolu postaví, podepíší ji a pokusí se přesvědčit zákonodárce, aby je ratifikovali.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A dost možná se právě kvůli tomu neslyšíme naposledy. Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09, byl s námi. Mockrát díky a mějte se hezky, na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Na shledanou.
Dobrá, tak se pojďme teď tedy podívat na konkrétní dopady, začneme tím, jak významným trhem Spojené státy vlastně jsou, konkrétně, pokud jde o ty dvě klíčové komodity, tedy o ocel a hliník. Konkrétně pro Evropskou unii. Ve statistikách exportu se umisťuje hned na druhém místě po Kanadě, letos měla podle odhadů vyvézt do USA ocel a hliník přibližně za 6,5 miliardy eur, z toho podíl českých ocelářů měl dosáhnout 165 milionů eur, a to je v přepočtu něco málo přes 4 miliardy korun. Evropská unie se chce proti americkým clům teď bránit u Světové obchodní organizace a zároveň už připravuje seznam jednotlivých výrobků dovážených naopak ze Spojených států, které sama zatíží clem. Hodnota tohoto zboží má dosáhnout bezmála 3 miliard eur a toto už jsou naznačené některé konkrétní výrobky, kterých by se evropská cla mohla dotknout, třeba bourbonu, americké whisky vyráběné zejména v Kentucky, kalhot značky Lewis nebo motocyklů Harley Davidson a některých potravin, jako je třeba arašídová pomazánka. Pane profesore Švejnare, ono to zní totiž banálně ten seznam zboží, je to správná reciproční reakce?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Je to velmi dobře promyšlená reciproční reakce, protože když se podíváte pečlivě, kde jsou tyto výrobky vyrobeny, kde jsou produkovány, tak je to v okrscích republikánských kongresmanů a senátorů, čili ten tlak je přesně dobře vykalkulovaný a nejenom Evropskou unií, ale Mexikem, Kanadou a stejně tak Čínou. Čili ta snaha je opravdu zranit politicky americký systém ve straně politické, kterou Trump reprezentuje, a tudíž zmírnit jeho chování tímto způsobem.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A i ekonomicky je to na stejné linii? Protože když se zatíží clem hliník a ocel, tak to vlastně může mít dopad na celý jeden velký segment a toto je, řekněme, hodně rozdrobené, takže to asi nikoho úplně fatálně nezasáhne, kromě možná republikánů tedy.
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Republikánů a samozřejmě těch výrobců, kteří, kteří tam jsou a ti mají určitou míru, že jo, zaměstnanosti v těch okrscích, takže tam to bude mít samozřejmě dopad, zvlášť teďka na podzim budou volby do Kongresu, takže v tom smyslu jako je to dobře připraveno. Samozřejmě cla na ocel například má negativní dopad na americké výrobce, výrobci aut, výrobci všeho, co používá ocel v Americe, najednou budou mít mnohem dražší ocel.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže my se k tomu dostaneme podrobněji, ale ono se to teď hodí zmínit. Americké ocelářství, hutnictví, tak je vlastně schopné teď dovykrýt to, co se třeba z amerického trhu ztratí? Bude to mít efekt, jaký Donald Trump zamýšlí?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
No, tak, ono je schopné to dovykrýt zvlášť, pakliže ceny stoupnou, tak samozřejmě oni budou schopni vyrábět víc a poptávka po oceli klesne, za vyšší cenu bude nižší poptávka, takže po určité době tam dojde znovu k rovnováze, poptávka a nabídka budou rovny.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Niedermayere, jeden z diváckých dotazů. Ptá se divák Václav: "Co má na mysli prezident Trump, když mluví o nespravedlnosti v mezinárodním obchodě a zda je toto tvrzení oprávněné?"
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že Donald Trump, jestli se dívá na nějaké konkrétní údaje, protože já mám pocit, že je on je pod vlekem některých konkrétních firem, některých konkrétních industrií, které na něho mají vliv už třeba proto, že si myslí, že v nich je nadproporční propočet, je podíl jejich podporovatelů, tak já bych řekl, že pokud se na něco dívá, čím on argumentuje, je, že Amerika má s Čínou, a také s Evropskou unií velký obchodní deficit a on to nepřičítá tomu, že by Amerika v některých oblastech byla, její firmy málo konkurenceschopné, ale přičítá to jakémusi nespravedlivému nastavení toho obchodu, což já tedy v případě, když se bavíme opravdu o férovém obchodu, který je prostý nějakých velkých státních zásahů, což je tedy obchod mezi například Kanadou - Spojenými státy nebo Evropskou unií a Spojenými státy. Tenhle koncept absolutně odmítám. Jestli někdy existoval nějaké, nějaký nespravedlivý obchod, tak to byl obchod například s Čínou, kdy teda jednak ty západní země umožnily Číňanům, respektive tolerovaly obrovské krádeže intelektuálního vlastnictví, a také vlastně státní podporu tomu čínskému exportu, který zlevňoval a usnadňoval pronikání čínských výrobků do západních zemí, ale tady toto, tento jaksi model byl tolerovaný mimo jiné pod nátlakem některých západních firem a některých politiků, pro ně to bylo výhodné. Čili možná, že tam nějaká asymetrie v tom, v té férovosti toho obchodu existovala, ale s těmi vyspělými západními ekonomikami, kde vlastně ten obchod se řídí buďto nějakými velkými obchodními smlouvami nebo pravidly Světové obchodní organizace, je toto úplně zavádějící koncept a prezident Trump, pokud o něčem mluví, tak prostě o tom, že holt v jiných částech světa se ten, se ta ocel vyrábí levněji a jemu tady toto vadí, protože vidí, že Amerika tím přichází o pracovní místa a chtěl by s tím něco udělat.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, dobrá, a pane poslanče, když hovoříme o tom, co říká prezident Trump, tak on zároveň říká nebo píše na Twitter, konkrétně směrem ke Kanadě o teď 240 procent na mléčné výrobky? A ostatně i co se týká obchodu s Evropskou unií, tak o tom sice Donald Trump na Twitteru nepíše tak často, ale i tady existují cla, zemědělská cla, teď nemám v hlavě sazebník, ale 20 procent na hovězí je to kupříkladu.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
No, samozřejmě, kdybychom šli do té historie, tak, tak různá cla vznikla, ale zdaleka ne všechna pod nátlakem určitých nátlakových silných lobbistických skupin zmizely, ale ..., nezmizely, ale to, co je podstatné, že ten západní svět se posouvá tím směrem k odstraňování těchto cel, proto jsme koneckonců, já myslím, že velmi strategicky se snažíme vyjednávat obchodní dohody s Amerikou, která by některá ta cla odstranila a v jiných by zavedl pravidla, která by právě neumožnily takovéto excesy, čili ten svět byl na cestě ty cla, která v minulosti vznikaly a která nejsou racionální, nejsou racionální pro fungování ekonomik, poškozují spotřebitele, tak je postupně prostě odstraňovala a teďka pan prezident ještě za pomoci ohnutí zákona, který určitě nebyl nikdy k ničemu takovému zamýšlen, vyrazil přesně opačným směrem. Já tím vůbec nechci hájit, že některá cla na té či oné straně byla nastavena prostě korektně, to tak nebylo, ale celý ten svět se posouval k tomu, že se postupně snažil tyto překážky odstraňovat.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane profesore, nakolik je skutečně ten systém vzájemných cel spravedlivý? Protože evropská zemědělská politika, ta je z principu ochranářská a tarify právě jsou její, řekněme, nejmocnější zbraní, mohou to Američané pociťovat jako svým způsobem křivdu nebo tu existují i na americké straně nějaká už aktuální cla, která by to vyrovnala?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Já myslím, že vůči Evropě ten pocit nebyl nebo ne mezi většinou lidí, protože opravdu během posledních 60, 70 let se cla podstatně snížila, takže Amerika v průměru má stále ještě nižší cla než například Evropská unie, ale oba celky už mají ta cla, říkám, v průměru velmi nízká, takže v tom je například rozdíl vůči Číně, která má ještě silnou celní ochranu a i necelní principy administrativní řízení a zařízení a tak dále, čili tam bych řekl, že opravdu ten problém je hlavně vůči Číně a tam by Spojené státy, Evropa, Japonsko, Korea a další země měly postupovat dohromady jako spojenci a vyjednávat s Čínou velice důkladně a ne se štěpit, tak jak se to nyní děje v rámci G7.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, právě, teď to ale vypadá, že bude jednat, bude potřeba jednat principiálně se Spojenými státy. Mě by teď možná zajímal váš pohled. Donald Trump říká: "Je potřeba všechny smlouvy projednat znovu, NAFTU, TTIP možná tedy, je to uskutečnitelné?
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Je to uskutečnitelné a samozřejmě vždy je dobré se podívat, jestli s technologickým pokrokem a tak dále, jestli není dobré něco v těch smlouvách změnit a tak dále, já myslím, že všechny strany měli nápady například u NAFTY, jak ji zmodernizovat a tak dále. Ten problém, jestliže se začne rušit nebo bortit nebo dokonce válečně postupovat vůči existujícím smlouvám, a to myslím, že je špatné, že by to mělo být tak, že dodržujeme existující smlouvy a snažíme se najít nové řešení, tak jak to vlastně vypadalo s NAFTOU a teď se ukazuje, že vlastně unilaterálně Spojené státy začínají opatření, která vedou k retaliaci, odvetám a tak dále.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
U NAFTY jmenovitě měl být při tom znovuvyjednávání problém, že Donald Trump prý chtěl znovu vyjednávat pravidelně každých 5 let, co Kanaďané nechtěli, ale to nevypadá ale jako velký problém v okamžiku, když i vy třeba mluvíte o tom, že je potřeba modernizovat ty podmínky v rámci pokroku.
Jan ŠVEJNAR, ředitel CGEG, Kolumbijská univerzita, New York, ředitel think-tanku IDEA/CERGE-EI, Praha
--------------------
Ano, jistě, tak tam je otázka, to už je trošku detail, jestli každých 5 let nebo 7 let nebo jak prostě často to dělat. Samozřejmě jako ve vyjednávací situaci, různé strany mohou mít, že jo, různé počáteční podmínky, ale tam si myslím, že to nebyl ten hlavní problém, že opravdu Trump byl nedočkavý a chtěl, aby už věci se vyvíjely a v tom smyslu, jak říkám, unilaterálně sám se rozhodl, že začne věci měnit.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Niedermayere, vy ještě poslední věc, znovu vyjednávat transatlantické partnerství, to už je teď sci-fi za úplně nových podmínek s tím, jak víme, jak to probíhalo?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Tak sci-fi to není, ty jednání nejsou uzavřeny a bezesporu by bylo možné ty jednotlivé kapitoly otvírat, ale právě v těch kapitolách se hledalo vzájemně přijatelné řešení. Z té naší minulé debaty to vyznívalo, jako že by Evropa si chránila svůj trh a Amerika ne a potom samozřejmě to vyjednávání by bylo komplikované, ale Američani mají nastavené také spoustu prohibitivních cel, pokud se nepletu, někdy z minulosti, například ochrana trhu lehkých nákladních vozidel a takovéto věci. Čili v těch kapitolách se prostě vyjednalo to, že obě strany z těch svých pozic, z těch obranářských opatření ustoupily a výměnou za to si vzájemně otevřely trh a tento princip bude vždycky stejný. Prostě zatím jednáním pracují velké týmy ekonomů, které samozřejmě ví, že krátkodobě to otevření toho trhu má nějaký dopad na pracovní místo, na fungování ekonomiky, krátkodobě to může být negativní, zatímco středně a dlouhodobě spíše pozitivní, a to znamená, každé to otevření toho evropského trhu vyžadují, vyvažují požadavkem na otevření trhu amerického. Princip těch jednání, i když se otevřou bude prostě úplně stejný a vždycky je to tak, že v těch jednáních, když chcete dosáhnout toho, abyste svým firmám co nejvíce prospěli a zároveň jim co nejméně tím, že jim umožníte export a abyste jim co nejméně ublížili tím, že sem pustíte nové firmy, které jim budou konkurovat, čili ten princip těch jednání je neustále stejný a nevím, co nového do toho Donald Trump může přinést. Je v každém případě jasné, že pokud by se ty jednání otevřely, tak je to samozřejmě úspěch, protože teďka jsou takříkajíc u ledu, ale ten jejich výsledek, to bude prostě jednání na mnoho, mnoho let, aby byla nalezena právě nějaká vyvážená dohoda, za kterou se obě strany stolu postaví, podepíší ji a pokusí se přesvědčit zákonodárce, aby je ratifikovali.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A dost možná se právě kvůli tomu neslyšíme naposledy. Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09, byl s námi. Mockrát díky a mějte se hezky, na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Na shledanou.
Zdroj
:
ČT 24