Když rozděluješ, sám nic neber

Starý kravín nad vesnicí Milotice začal letos po dlouhé přestávce opět plnit svůj někdejší účel. Na vratech sice visí zámek a z personálu je tu uprostřed pracovního týdne jen bagrista, který dokončuje příjezdovou cestu. Uvnitř je ale živo. Zrekonstruovaná nízká budova začala letos sloužit jako zimoviště pro krávy, které tu farmáři chovají na maso. Za dobrého počasí je vyhánějí na okolní pastviny, v zimě si dobytek po většinu času musí uvnitř vystačit sám. 

O zprovoznění areálu se postarala firma SPV z nedalekého Pelhřimova, spadající od roku 2011 pod koncern Agrofert. V něm funguje jako jeden z větších podniků, zastřešující kravíny a vepříny v různých koutech republiky.  Za opravu kravína v Miloticích utratila podle projektu 4,4 milionu korun, z toho 1,9 milionu dostala koncem srpna jako dotaci od státu v rámci programu rozvoje venkova. Necelou polovinu dotace – přesně 917 880 korun – budou nyní české úřady chtít podle zaběhlých zvyklostí proplatit v Bruselu. 

Pro Agrofert, který jen loni na dotacích posbíral rekordní 2,1 miliardy korun, jde o drobnou částku. Milotický projekt ale bude mít jinou důležitost. Podle databáze Státního zemědělského intervenčního fondu jde totiž o první příspěvek, který Agrofert dostal od okamžiku, kdy v Evropě začátkem srpna začaly platit nové přísnější předpisy týkající se dotování podniků napojených na politiky. Další podobnou dotaci fond proplatil Agrofertu v říjnu na nedaleký vepřín a na dalších pět uzavřel od srpna dotační smlouvy – tedy přísliby, že když vše proběhne podle předložených projektů, přísun podpory bude pokračovat. 

Jestli ale Evropa peníze skutečně pošle, je od předminulého víkendu velký otazník. Mezi Prahou a Bruselem už od léta doutná spor, zda Agrofert má na dotace nárok. Prvního prosince unikl do médií posudek od právníků Evropské komise, podle kterého firma vzhledem ke zjevné vazbě na premiéra dotace už brát nemůže. Babišova vláda se proti tomu minulý týden ohradila: na dotacích pro Agrofert trvá a zdá se, že je ochotna spor vyhrotit do krajnosti – tedy do stavu, kdy už nepůjde jen o peníze, ale i o to, jak si kdo fungování dotací a celé Unie vlastně představuje. 

Vyšli vstříc Různý pohled na věc může existovat už v otázce, jak si kdo představuje „rozvoj venkova“. Podle Vlastimila Jelínka, starosty obce Dehtáře, pod kterou Milotice spadají, záleží na úhlu pohledu. Sousedé kravína s jeho oživením spíš nesouhlasili, protože areál leží ve svahu hned nad jejich domky, takže jej berou spíš jako přítěž. Na druhou stranu majitelé luk mají nového zájemce o pronájem, v obci vzniklo pár pracovních míst a na kravínu vydělala i obec tím, že jí Agrofert vyhověl při výměně pozemků pod důležitými silnicemi. „Nemáme s nimi problém, ve všem nám vyšli vstříc,“ uvádí nezávislý kandidát Jelínek. 

Dohady o smysluplnosti dotace ale nyní nejsou podstatné. Spor se vede o něco jiného – zda Agrofert coby firma, z jejíchž úspěchů (a dotací) profituje předseda vlády, může státní podporu chtít. Přísnější pohled bruselských právníků říká, že jde o nepřípustný střet zájmů. Babiš je šéfem vládního aparátu, a tak může najít cesty, jak rozdělování dotací ovlivnit. Zároveň má osobní zájem na tom, aby Agrofert při porcování dotací nestrádal. Loni jej sice Babiš převedl do takzvaných svěřenských fondů, což podle práva znamená, že už nemá nad koncernem přímou kontrolou a že jej formálně ani nevlastní. Charakter fondů je ale takový, že Agrofert Babišovi nikdo nevezme. Může si jej kdykoli stáhnout zpět a třeba prodat, což sám už dříve připustil jako jeden ze scénářů, co bude, až odejde z politiky. Je tedy samozřejmě v jeho zájmu, aby se firmě i během parkování ve fondu dařilo co nejlépe. 

České úřady v tom problém nevidí. Podle analýz ministerstva pro místní rozvoj a Státního zemědělského intervenčního fondu je premiér ve struktuře vládního aparátu příliš vysoko, aby mohl pravidla pro dotace nějak reálně ovlivnit. S příspěvky pro Agrofert tedy není problém, protože dotace má dostat každý, kdo splní objektivně daná kritéria. 

Zdržet se jednání 

Přísnější výklad se opírá o nové unijní nařízení 2018/1046, které nabylo účinnosti letos v srpnu. Jde o legislativu, která po projednání v orgánech EU platí přímo v celé Unii, bez dalšího hlasování v národních parlamentech. Nařízení se připravovalo dva roky a při finálním odklepnutí v Radě EU pro něj v červenci zvedl ruku i český zástupce – shodou okolností ministr zemědělství Miroslav Toman, který se tím sám vystavil problémům, protože o evropské zemědělské dotace žádá i podnik Agrotrade ovládaný jeho bratrem a otcem. 

Nařízení je velmi rozsáhlé a řeší celou řadu dalších věcí. Pro střet zájmů je klíčový článek 61, kde stojí, že „osoby podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost“ se mají „zdržet jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie“. A dále že „ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“. 

Podle europoslance TOP 09 Luďka Niedermayera opatření vzniklo právě kvůli případům typu Babiš nebo Toman. „Je nepřijatelné, aby peníze, které do evropského rozpočtu platí poplatníci z celé Unie, končily v kapsách těch, kteří přímo jejich využití určují,“ říká Niedermayer. Unijní právní posudek vznikl právě proto, aby bylo jasné, jak specifickou situaci v Česku posoudit a jak nové nařízení vůči premiérovi členské země vykládat. Sedmistránkový dokument, který unikl hned do tří velkých západních novin, zní jednoznačně. Babiš coby premiér hraje při „plnění rozpočtu“ několik rolí: sedí na špici systému, který rozdělování veřejných peněz dotací spravuje, vybírá do systému lidi a mimo jiné také předsedá Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy, což je orgán vlády, který má spornou problematiku přímo v názvu. Zároveň u něj existuje i osobní „hospodářský zájem“ kvůli tomu, že s Agrofertem nezpřetrhal všechny vazby. Nárok na dotace pro jeho impérium ve svěřenském fondu by tím pádem měl minimálně od srpna skončit. 

Nic se vracet nebude 

Babiš posudek odmítá s tím, že jde o neoficiální materiál, že si počká na oficiální stanovisko Bruselu a že jeho vládní experti vidí věc jinak. K vracení dotací podle něho není důvod, v nynější debatě ale nejde nutně o to, jestli bude nutné něco vracet. Evropské peníze totiž do Česka putují až se zpožděním, hlavní otázka tedy je, jestli Brusel bude chtít proplatit něco z období od letošního srpna. Dotaci na milotický kravín dostal Agrofert celou zatím z českých peněz. Proplacení příspěvku z EU si Česko vyřizuje podle běžné praxe v Bruselu samo a na peníze zatím čeká. 

Zatím nelze říci, jak spor dopadne. I když Unie dá za pravdu svým právníkům, může v zájmu kompromisu vztáhnout účinnost nového nařízení jen na projekty, které teprve přijdou k proplacení, nebo dokonce jen na ty, které se teprve od srpna rozběhly. V obou těchto případech by tedy nebylo třeba nic do Bruselu vracet, a Babišovi by se tím otevřela cesta, jak z problému vycouvat. Do budoucna by sice přísun peněz pro Agrofert skončil, ale zároveň by se nic do Bruselu nevracelo a zbývalo by jen vyřešit, co bude s těmi dotacemi, jejichž vyřízení je už v běhu – zda je ze sta procent uhradí Česko, nebo zda se jich Agrofert vzdá. 

Tyto nuance ale zatím nikdo ze zúčastněných neumí zodpovědět. Agrofert k případu odmítá cokoli říct, české úřady trvají na tom, že žádný problém neexistuje, a Evropská komise zatím kromě uniklého dokumentu neřekla nic. Případ se bude příští týden projednávat v Evropském parlamentu, kde mají Babišovy postupy řadu kritiků, rozhodující ale bude pro začátek názor komise, která za správu unijních fondů zodpovídá. Její mluvčí Andreana Stankova na žádost o oficiální stanovisko minulý týden odepsala, že věc se stále prověřuje.