Kdo hýbe děním v Bruselu? Výběr 50 nejvlivnějších Čechů, kterým se v srdci EU podařilo prosadit

Europoslanec Luděk Niedermayer zvolený za TOP 09 je místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON) a působí také ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), kde je náhradníkem. Kromě toho je také členem výboru pro vyšetření kauzy Panama Papers a v Evropském parlamentu se věnuje také problematice elektromobility nebo daní z příjmů právnických osob. V minulosti byl členem Bankovní rady České národní banky.

 

Karel Barták je vedoucím oddělení komunikace a valorizace na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu (DG EAC). V rámci tohoto ředitelství působil i v minulosti, kdy pracoval na pozici vedoucího oddělení pro mládež. V Bruselu však pracoval už mnohem dřív – do roku 2006 jako vedoucí bruselské pobočky České tiskové kanceláře.

Petr Blížkovský patří mezi nejvýše postavené Čechy v evropských institucích, konkrétně v Radě EU, kde je od roku 2016 ředitelem pro zemědělskou a sociální politiku. V Radě EU však působí už od roku 2004, kdy se ujal funkce ředitele pro ekonomickou a regionální politiku. Na této pozici zabezpečoval také sekretariát Euroskupiny sdružující ministry financí eurozóny, a to i ve vypjatém období krize eurozóny. Od roku 2012 do 2016 pak působil jako ředitel pro zemědělství.

Právník Michal Bobek je jedním z devíti generálních advokátů Soudního dvora EU. Stal se jím v říjnu 2015 poté, co ho do funkce nominovala česká vláda. Prestižní post tak obsadil jako první Čech v historii. Bobek je spoluzakladatelem České společnosti pro evropské a srovnávací právo a v minulosti působil také jako ad hoc soudce Evropského soudu pro lidská práva.

Daniel Braun pracuje od roku 2014 na pozici zástupce ředitelky kabinetu eurokomisařky Věry Jourové, kde řídí oblast lidských práv, nových digitálních technologií a hospodářské politiky. Dříve působil na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR na pozici 1. náměstka. Úspěšně vedl vyjednávání o prostředcích z evropských fondů a dosáhl schválení strategického dokumentu mezi vládou ČR a Evropskou komisí podmiňujícího jejich čerpání.

Jiří Buriánek působí jako generální tajemník Evropského výboru regionů – poradní instituce, která sdružuje regionální a místní zástupce 28 zemí EU tak, aby byly více zapojeny do rozhodovacího procesu unie. Jako generální tajemník Výboru regionů, kam přišel v roce 2014, je Buriánek vedoucím administrativy víc než 600 úředníků. Předtím působil v sekretariátu Evropské rady, kde vedl Generálního ředitelství pro průmyslovou inovaci, výzkum a energetickou politiku. V Bruselu se však pohybuje už od roku 1993, kdy ho česká vláda vyslala do Evropské komise jako národního experta pro oblast soutěže a liberalizace poštovních a telekomunikačních služeb.

Martina Dlabajová byla do Evropského parlamentu zvolena jako nestraník na kandidátní listině hnutí ANO. Jako první Čech získala cenu MEP Award pro nejlepšího europoslance v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a v roce 2018 získala opětovnou nominaci. V Evropském parlamentu má mimo jiné pozici místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a působí ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). V rámci těchto výborů se věnuje především problematice vysílání pracovníků do zahraničí, slaďování systému vzdělávání s potřebami trhu práce nebo efektivnímu využívání unijního rozpočtu.

Novinář České televize Lukáš Dolanský je jedním z českých stálých zpravodajů v Bruselu, kteří přinášejí každý den informace přímo z místa. Do České televize, kde dříve uváděl například pořad Události komentáře, Dolanský přišel v roce 2010 z Lidových novin. Stálým zpravodajem ČT v Bruselu se stal v lednu 2018.

Novinář Jakub Dospiva je už od roku 2013 zahraničním zpravodajem České tiskové kanceláře v Bruselu, čímž se řadí mezi opravdové bruselské „stálice“. Pro ČTK pracuje od roku 1998. V letech 2003-2008 působil také jako stálý zpravodaj v Moskvě.

Ekonom a státní úředník Jan Gregor pracuje pro Evropský účetní dvůr v Lucemburku, který má na starost kontrolu a využití finančních prostředků na půdě EU. Do funkce nastoupil v květnu 2016, předtím působil na ministerstvu financí jako náměstek pro oblast veřejných rozpočtů a byl i členem vládních poradenských a bezpečnostních výborů, včetně České statistické rady.

Ivan Hodač, který je jedním ze zakladatelů obecně prospěšné společnosti Aspen Institute Prague, dříve působil jako tajemník Asociace evropských výrobců automobilů nebo jako šéf kanceláře Time Warner Corporate pro Evropu. Hodačovy práce si všiml také anglický deník Financial Times, který ho označil za jednu ze třiceti nejvlivnějších osobností bruselské politiky. V roce 2016 se stal předsedou Aspen Institutu, a nahradil tak dosavadního šéfa Michaela Žantovského.

Šestačtyřicetiletý partner bývalé zpravodajky ČT v Bruselu Evy Hrnčířové disponuje jedním z nejzajímavějších životních příběhů mezi Čechy v srdci Evropské unie. Poměrně krátce po příjezdu do Bruselu spustil web Bruselská spojka, který se zaměřil na „drby“ z byznysu a politiky. Postupem času ovšem přerostl v přehled výběrových řízení vypisovaných unijními institucemi. Hořejší tak postupně začal shánět české firmy, které by se do nich přihlásily, a začal jim s přihláškami pomáhat. V současnosti má za sebou vyhrané tendry v minimálně desítkách milionů eur. Jeho byznys postupně roste a má několik spolupracovníků i v Praze.

Diplomatka Edita Hrdá je vrchní ředitelkou Evropské služby vnější akce (ESVA) pro Ameriku a má na starosti udržování diplomatických vztahů Evropské unie. Do funkce ji v roce 2015 jmenovala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, a česká diplomatka se tak stala nejvýše postavenou zástupkyní České republiky v rámci ESVA od jejího založení v roce 2010. Před zvolením Edita Hrdá zastávala funkci Stálé představitelky ČR v OSN a pro rok 2011 byla zvolená také do čela Výkonné rady Rozvojového programu OSN (UNDP) a Populačního fondu OSN (UNFPA).

Jedním z vysoce postavených Čechů v Radě EU je diplomat Petr Hrdlička, který od roku 2005 stojí v čele oddělení konferencí na Generálním sekretariátu Rady EU. Je tak přímo zodpovědný za organizační zajištění veškerých jednání Rady. Na starost má tedy i organizaci summitů evropských lídrů v Bruselu i v jednotlivých členských zemích. V minulosti působil v československé a později české diplomacii, například v Praze, v Londýně a v Jakartě.

Eduard Hulicius pracuje v kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové, kde má na starost politiku ochrany spotřebitele nebo vztahy s Evropským parlamentem. Hulicius má s evropskou politikou bohaté zkušenosti. Od roku 2011 pracoval v kanceláři europoslankyně Zuzany Roithové zvolené za KDU-ČSL a do Evropského parlamentu v roce 2014 sám kandidoval, ve volbách ale neuspěl.

Česká diplomatka Jana Hybášková je velvyslankyní Evropské unie v Namibii. V minulosti pracovala jako česká velvyslankyně ve Slovinsku, Kataru a Kuvajtu a v letech 2004-2009 byla také evropskou poslankyní. V roce 2011 byla zvolená do funkce velvyslankyně Evropské unie v Iráku, kde působila až do roku 2015. V červenci téhož roku pak Federica Mogheriniová oznámila, že Hybášková nově povede diplomatické zastoupení v Namibii.

Dita Charanzová byla do Evropského parlamentu zvolena jako nestraník za hnutí ANO. Za svou práci zde získala řadu ocenění – v roce 2016 obdržela jako první český zástupce v Evropském parlamentu Cenu poslanců EP a o rok později ji server Politico zařadil mezi dvacítku nejvlivnějších žen v Bruselu. V Parlamentu se věnuje hlavě ochraně spotřebitele nebo mezinárodnímu obchodu. Je místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Kromě toho se zabývá vztahy s Latinskou Amerikou a porušováním lidských práv v nejrůznějších částech světa.

Bývalá ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Věra Jourová nastoupila do funkce eurokomisařky v listopadu 2014, a stala se tak jednou z nejvlivnějších českých představitelů v institucích EU. V rámci Evropské komise dostala na starost portfolio zaměřené na spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen a mužů. Během svého působení v Bruselu se věnovala například přípravě strategie pro jednotný digitální trh, reformě ochrany osobních údajů, boji proti diskriminaci, zřízení úřadu evropského veřejného žalobce nebo vytvoření nového systému pro předávání osobních dat Evropanů do USA, který má jejich soukromí lépe chránit.

Novinář Jakub Kalenský byl v roce 2015 vybrán jako člen nově zformovaného týmu šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové pro boj s ruskou propagandou. Pro odbor strategické komunikace bojující proti ruské propagandě Brusel hledal odborníky se zkušenostmi a komunikací a znalostmi ruštiny a Kalenský byl vybrán jako jeden z pěti expertů z celé EU. Před tím působil v Lidových a Hospodářských novinách nebo časopisu Týden.

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná v Evropském parlamentu působí jako členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a jako náhradnice ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN). Její hlavní parketou na půdě Evropského parlamentu je ochrana životního prostředí, problematika geneticky modifikovaných potravin, energetika nebo obchodní dohoda EU se Spojenými státy (TTIP).

Významný český diplomat Karel Kovanda byl do roku 2010 zástupcem generálního ředitele pro zahraniční vztahy Evropské komise, kdy byl zodpovědný za vztahy EU s organizacemi jako OECD, OSN či OBSE. Ani po odchodu do důchodu Kovanda vliv v Bruselu neztratil a působí zde jako konzultant.

Mezi „ostřílené“ Čechy v Bruselu lze zařadit také Edvarda Kožušníka, který zde v současnosti pracuje jako konzultant. Jako pravicový politik a člen strany ODS v minulosti pracoval jako ředitel sekretariátu senátora a předsedy Senátu Přemysla Sobotky. V roce 2009 pak kandidoval do Evropského parlamentu, kde působil jako europoslanec do roku 2014. V témže roce neúspěšně kandidoval na předsedu ODS, kdy ho porazil současný šéf občanských demokratů Petr Fiala.

Právnička Eva Kružíková působí na pozici ředitelky týmu Právní služby Evropské komise, kde vede tým zabývající se právem v oblasti životního prostředí, energetiky (včetně Euratomu) a jednotného trhu. Posláním právní služby je zastupovat Komisi před soudy EU a zajišťovat zákonnost a kvalitu všech aktů Komise, včetně legislativních návrhů. Než v roce 2007 nastoupila do Právní služby Komise, pracovala na Ministerstvu životního prostředí, nejdříve jako poradkyně ministra a poté jako ředitelka odboru legislativy.

Monika Ladmanová pracuje v kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové na pozici poradkyně, kde nese odpovědnost za oblast rovnosti žen a mužů, boj proti diskriminaci nebo korporátní společenskou odpovědnost (CSR). Dříve pracovala v neziskovém sektoru, kde prosazovala témata jako je ochrana lidských práv či rozvoj filantropie, a v komerčním sektoru, kde se věnovala CSR.

Jiří Malenovský působí jako soudce Soudního dvoru EU v Lucemburku, ve kterém má každý členský stát jednoho zástupce. Před jeho nástupem do funkce v květnu 2004 pracoval jako ústavní soudce, stálý představitel České republiky při Radě Evropy ve Štrasburku nebo jako člen Legislativní rady vlády.

Slovenská právnička s českým občanstvím Elena Višnar Malinovská pracuje na Generálním ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA), kde od září 2017 působí na pozici vedoucí oddělní pro adaptaci na klimatické změny. V Evropské komisi je však už od roku 2005, má zkušenosti například s prací v kabinetu někdejšího eurokomisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika.

Bývalý policejní prezident Oldřich Martinů je nejvýše postaveným Čechem v Evropském policejním úřadu, který pomáhá členským státům v boji proti mezinárodní trestné činnosti a terorismu. V Europolu působí od roku 2011 jako náměstek ředitele. V loňském roce se ucházel také o křeslo šéfa Europolu, přednost ale dostala generální komisařka belgické federální policie Catherine De Bolleová.

Alena Mastantouno ovlivňuje dění v Bruselu z pozice ředitelky České podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE), která prezentuje a obhajuje české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a podnikatelskými federacemi. Dříve pracovala na ministerstvu financí, kde se věnovala přípravám Česka na předsednictví v Radě EU. Od roku 2007, kdy začala v CEBRE působit, je rovněž stálou delegátkou Hospodářské komory ČR při EUROCHAMBRES, zástupkyní člena HK ČR v Evropském hospodářském a sociálním výboru a členkou EuroTeamu při Generálním ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise.

Velmi zajímavá postava a také jeden z nejvlivnějších sociálních demokratů v Bruselu je Václav Mls. V současnosti působí jako poradce socialistické frakce S&D v Evropském parlamentu, kde má starosti evropskou digitální agendu. V Evropském parlamentu se pohybuje už od roku 2005. Působil mimo jiné jako mluvčí socialistické frakce nebo jako poradce několika europoslanců za ČSSD.

Irena Moozová působí na Generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (DG JUST) Evropské komise, kde má na starost politiky EU v oblasti rovnosti a občanství. V Evropské komisi začala pracovat už v roce 2006. Do roku 2010 působila jako vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR a do jara 2017 koordinovala práci všech zastupitelských úřadů Komise v Evropě.

Vystudovaný právník Aleš Musil má zkušenosti z veřejného i soukromého sektoru. V minulosti působil například jako poradce pro evropskou integraci u tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého (1995-1996). V současnosti pracuje na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG COMP).

Expert na kohezní politiku Tomáš Nejdl je členem kabinetu rumunské eurokomisařky pro regionální politiku Coriny Cre?u. Nejdl se v minulosti podílel na přístupových rozhovorech Česka do Evropské unie, působil také na Stálém zastoupení ČR při EU nebo na Generálním ředitelství pro regionální politiku a pracoval i na dokončení programového období českých operačních programů pro období 2007 až 2013.

Důležitým Čechem v Bruselu je také Jan Němec, který v současnosti působí na pozici stálého představitele při EU ve Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA a SLOVAKIA. V minulosti působil jako zástupce generálního delegáta Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) při Evropské unii nebo jako dopravní atašé při Stálém zastoupení ČR při EU.

Filip Nerad pracuje od roku 2016 jako bruselský zpravodaj Českého rozhlasu. Je tak jedním z novinářů, kteří každý den předkládají českým čtenářům obrázek o Evropské unii, vliv se proto přičítá také jim. Nerad v minulosti působil jako redaktor České tiskové kanceláře, z čehož čtyři roky jako zpravodaj v Německu.

Eva Palátová je poradkyní pro oblast zahraniční politiky frakce ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu) v Evropském parlamentu. Zároveň působí také v Delegaci ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko a EU-Ukrajina. Ze své pozice má velmi blízko k šéfovi evropských liberálů Guyi Verhofstadtovi, který je zároveň jedním z unijních vyjednavačů pro brexit. Palátová v minulosti působila jako poradkyně Zahraničního výboru Evropského parlamentu se zaměřením na transatlantické vztahy, východní partnerství a Turecko. V roce 2009 neúspěšně kandidovala do Evropského parlamentu.

Jan Pánek v současnosti pracuje na Generálním ředitelství pro energetiku a dopravu (DG ENER), kde od roku 2016 vede oddělení ITER. V minulosti stál také v čele oddělení pro maloobchodní trhy s energiemi a pro uhlí a ropu. Dříve pracoval v soukromém sektoru i v české diplomacii – například na pozici na Velvyslanectví ČR v Japonsku a na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu.

Česko má svou zástupkyni také v Tribunálu, který je součástí Soudního dvora EU a projednává především případy v oblasti hospodářské soutěže, obchodu, zemědělství či ochranných známek. Je jí soudkyně Irena Pelikánová, která byla v minulosti mimo jiné členkou Legislativní rady vlády. V Tribunálu Soudního dvora EU pracuje od května 2004.

Bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK Tomáš Pirkl v dubnu 2013 překvapivě zakotvil v bruselském zastoupení českého Svazu průmyslu a dopravy. Stal se tak členem asociace BUSINESSEUROPE, která patří k nejvlivnějším lobbistickým sdružením v evropské metropoli. Po více než dvou letech se Pirkl přesunul na místo šéfa bruselského kanceláře společnosti ČEZ, kde vystřídal známého ekonoma Petra Zahradníka.

Jiří Plecitý v současnosti pracuje jako vedoucí oddělení pro Francii, Nizozemsko, Belgii a Lucembursko na Generálním ředitelství pro zaměstnanost Evropské komise (DG EMPL). Jeho hlavní odpovědností jsou doporučení, která Komise dává těmto zemím pro fungování trhu práce, aktivní politiky zaměstnanosti nebo sociální politiky. Kromě toho odpovídá za správu finančních prostředků v řádu 7 miliard euro z Evropského sociálního fondu, které jsou těmto zemím k dispozici na období 2014-2020. Během své 15 leté kariéry v Komisi strávil sedm let jako člen kabinetů dvou komisařů, kde byl například odpovědný za inovační politiku EU nebo za vyjednávání současného sedmiletého finančního rámce v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

Velvyslanec Martin Povejšil působí na pozici vedoucího Stálého zastoupení ČR při EU, je tak nejdůležitější postavou pro zprostředkování vztahů mezi Českem a unií. Postu se ujal v září roku 2012. Zároveň zasedá ve vlivném výboru COREPER II, který má na starost jednání mezi jednotlivými členskými zeměmi o klíčových politických otázkách, jako jsou politická, finanční nebo zahraniční témata. Před tím byl českým velvyslancem při NATO, kde působil od roku 2009. Během své kariéry zastával řadu dalších seniorních postů na československém a později také českém ministerstvu zahraničních věcí i na zastupitelských úřadech v zahraničí.

Olga Sehnalová, která působila jako česká europoslankyně už od roku 2009, byla v roce 2014 do Evropského parlamentu zvolena za ČSSD. Je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a náhradnicí ve Výboru pro dopravu (TRAN). V Evropském parlamentu se věnuje především potírání diskriminace na vnitřním trhu, dvojí kvalitě potravin v zemích EU, digitální ekonomice, bezpečnosti dopravy nebo ochraně práv osob s postižením. Je držitelkou ocenění MEP Award 2017 v kategorii „Kultura, vzdělání a sport“ a server Politico ji řadí mezi 28 nejvlivnějších evropských politiků s vlivem na dění v roce 2018.

Pavel Svoboda z KDU-ČSL je jediným českým europoslancem ve funkci předsedy výboru – konkrétně Výboru pro právní záležitost (JURI). Jako náhradník pak působí ve výboru pro dopravu (TRAN). Mezi jeho priority v Evropském parlamentu patří budování digitální ekonomiky a s tím související reforma autorského práva, která má reagovat na rychlý rozvoj moderních komunikačních technologií. Kromě toho se zabývá také ochranou lidských práv a podporou svobody vyznání v EU.

Velvyslanec Tomáš Szunyog je od srpna 2017 stálým představitelem České republiky v Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie v Bruselu (COPS) a zároveň zástupcem velvyslance Martina Povejšila ve funkci stálého představitele ČR při EU. Předtím zastával post ředitele Odboru bezpečnostní politiky na Ministerstvu zahraničních věcí v Praze, kde působil od roku 2014.

Martin Špolc pracuje pro Evropskou komisi, kde působí jako vedoucím útvaru ekonomické analýzy a hodnocení v rámci Generálního ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů (DG FISMA). V minulosti působil také jako asistent vedoucího oddělení na Generálním ředitelství pro vnitřní trh (DG MARKT).

Europoslanec Pavel Telička je od ledna 2017 místopředsedou Evropského parlamentu a je tak nejvýše postaveným Čechem v europarlamentu. Je také členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a náhradníkem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). V Evropském parlamentu se věnuje například digitální ekonomice, strategii pro evropské letectví nebo ochraně lidských práv v Latinské Americe nebo východní Evropě.

Tomáš Uličný působí jako velvyslanec EU v Angole. Jako bývalý český diplomat má zkušenosti s prací ve strukturách OSN ve Vídni a Ženevě a humanitární misi v Iráku. Po nástupu na české ministerstvo zahraničních věcí působil v Bruselu na Stálém zastoupení ČR při EU. V roce 2006 se stal velvyslancem ČR v Sýrii a v roce 2011 uspěl ve výběrovém řízení na funkci vedoucího Delegace EU v Súdánu. Delegaci EU v Angole vede od roku 2016.

Jedním z vlivných českých europoslanců je Jan Zahradil z ODS, který je zároveň předsedou celoevropské Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE). Třetí nejsilnější evropskou stranu vede od roku 2010. Poslancem Evropského parlamentu je už od roku 2004. Svou pozornost zde soustředí především na Výbor pro mezinárodní obchod (INTA), kde pracuje na pozici místopředsedy. Zároveň je náhradníkem Výboru pro rozvoj. Jeho hlavním zájmem v Evropském parlamentu je především obchodní partnerství EU se třetími zeměmi, jako je Japonsko nebo Vietnam.

Mezi „vlivné v Čechy v Bruselu“ se řadí také ekonomický expert Petr Zahradník, který se problematice EU dlouhodobě věnuje. V 90. letech působil v Ústavu pro evropská a mezinárodní studia při Úřadu lucemburské vlády, v Mezinárodním ústavu pro analýzu aplikovaných systémů v rakouském Laxenburgu a po návratu do Česka také jako analytik v soukromých společnostech Patria Finance, Conseq Finance a Česká spořitelna. Stal se také členem EuroTeamu při Generálním ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti nebo Národní ekonomické rady vlády. V letech 2015-2016 byl ředitelem kanceláře ČEZ v Bruselu.

Velvyslanec Jaroslav Zajíček je zástupcem Martina Povejšila ve funkci vedoucího Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu. Funkce se ujal v srpnu 2016, předtím působil jako zástupce velvyslance ČR v USA, člen kabinetu českého komisaře nebo vedoucí oddělení sektorových politik na Stálém zastoupení ČR při EU. Zajíček je zároveň stálým představitelem ve výboru COREPER I, který se věnuje hlavně hospodářským a sociálním otázkám.

Europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL je členem Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Kromě toho působí také v Delegaci pro vztahy s Čínou a v Rozpočtovém výboru, kde je náhradníkem. V Evropském parlamentu se zabývá především problematikou migrace a otázkami spojenými s bezpečností EU, jako je boj proti terorismu.

David Zelinger působí na pozici vedoucího oddělení na Generálním sekretariátu Rady EU, kde vede německé jazykové oddělení. Je tedy odpovědný za zajištění překladů pro Evropskou radu a z části také pro Evropskou službu pro vnější činnost. Před tím vedl také české jazykové oddělení. Do Rady EU přišel z Evropského parlamentu, kde byl tiskovým atašé pro česká média. Jako bývalý novinář BBC nebo rakouské stanice ORF si tak vyzkoušel práci i z druhé strany.
 

Původní článek si můžete přečíst zde.