I jádro a plyn? Evropu čeká klíčový střet o to, co se bude považovat za zelené
21.06.2022
Pokud na červencovém plénu odmítne taxonomii většina europoslanců, celý proces rozřazování byznysových činností by se vrátil na začátek.
Neschopnost najít kompromis přitom vzbuzuje nejistotu ve firmách - právě na ně totiž nejvíc dopadne, co Evropská unie bude považovat za zelené a co už ne.
„Výsledek hlasování obou výborů je pro nás velmi znepokojující, nicméně věříme, že plénum Evropského parlamentu potvrdí návrh Komise,“ komentuje to viceprezident českého Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar. „Nezařazení jádra a plynu mezi udržitelné zdroje by plánovanou dekarbonizaci evropské ekonomiky, která bude i tak složitá a drahá, poslalo do říše nereálných zbožných přání,“ dodává.
Taxonomie sice nic nepřikazuje, nezakazuje, ani nereguluje, jde však o návod pro investory a bankéře. Pokud se chtějí považovat za zelené, měli by půjčovat peníze firmám a investovat do takových z nich, které nepoškozují životní prostředí. Taxonomie má určit, která činnosti jsou udržitelné a které už ne.
Podmínky taxonomieZemě, která chce jaderné bloky stavět, musí mít do roku 2050 v provozu podzemní úložiště jaderného odpadu.Nově budované jaderné zdroje musí získat stavební povolení do roku 2045.Plynové zdroje se musí připravovat na přechod na vodík a biometan. Do konce roku 2035 musejí plynové elektrárny a teplárny přejít na nízkoemisní plyny zcela.
Europoslanci, kteří 14. června zamítli taxonomii na setkání hospodářského a environmentálního výboru, argumentují tím, že zařazení jádra a plynu by bylo jejich natíráním na zeleno. A to i přesto, že by podle návrhu komise oba zdroje musely splňovat přísné podmínky.
Od europoslanců rovněž zaznívá, že nastavení taxonomie odmítají kvůli zemnímu plynu z Ruska a současné situaci na Ukrajině. „Toto hlasování nám umožňuje snížit naši závislost na ruském plynu,“ uvedl například holandský europoslanec Paul Tang pro web Euractiv.
Český europoslanec a zároveň místopředseda hospodářského výboru Luděk Niedermayer (TOP-09) hlasoval pro zachování taxonomie ve stávající podobě. Podle něj jde o dobrý politický kompromis, jehož shození ze stolu by přineslo dlouhé období vakua, než by se konečně dojednal nový návrh.
„Jen těžko si představuji, že by bylo snadné přijít s novým návrhem, který by získal větší podporu,“ míní Niedermayer. „Jsou tu vlastně tři skupiny, které chtějí, aby parlament návrh taxonomie zabil. Jedné skupině vadí podmínky kolem jádra, druhé skupině vadí podmínky kolem plynu a třetí skupina z principu odmítá cokoliv, kde Evropské unie chce konat,“ konstatuje.
Ostatně taxonomie je už od začátku „krvavým“ kompromisem zejména mezi Francií, která lobuje za jádro, a Německem, které si chce udržet své plynové zdroje. V jistém smyslu se za vítěze návrhu udržitelných činností mohla považovat Česká republika, která sázela a sází na jádro a zemní plyn a naopak z hlediska obnovitelných zdrojů je oproti ostatním členským státům spíš pozadu.Faktor Ruska
Fungování taxonomie v praxi nelze přesně předpovídat, protože žádný takový zelený návod ve světě zatím neexistuje. Nicméně, pokud by z ní nakonec jádro a plyn vypadly, nejspíš by to podle odborníků znamenalo prodražení a komplikace u nových projektů těchto dvou zdrojů.
„Jde například o to, že soukromí investoři nebudou chtít tolik investovat do zdrojů, které nebudou označené za zelené. Může se stát i to, že se evropské fondy budou řídit taxonomií a tím pádem by z nich méně peněz plynulo na rozvoj plynové infrastruktury. Na jádro je už teď složité používat evropské peníze kvůli ochraně hospodářské soutěže, takže tam by podle mě žádné drastické změny nenastaly,“ vysvětluje výzkumnice z Institutu pro evropskou politiku Europeum a analytička Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová.
Do jádra jsou totiž potřeba tak obrovské investice, že jejich financování z rozpočtu Evropské unie by mohlo být považováno za zvýhodňování jedné firmy, zvlášť když půlka členských států jádro zcela odmítá. „Státy jako Francie a Česko by rády financovaly jádro ze všech možných zdrojů, ale pak jsou tu zase protijaderné státy, jako třeba Rakousko, které zároveň přispívají do rozpočtu EU více, než berou zpátky. Ty jsou hodně proti tomu, aby se ze společného rozpočtu financovalo další jádro,“ dodává odbornice.
Avšak víc se podle ní teď smráká nad plynem, a to kvůli válce na Ukrajině. „Myslím si, že Německo začalo trochu více přemýšlet nad svou strategií. Počítalo s tím, že plyn bude levný a vždycky dostupný, což už není pravda. Nový kompromis je podle mě asi možné nalézt právě kvůli tomu, že se tak razantně změnila geopolitická situace,“ míní Davidová.
Zkušenost europoslance Niedermayera z kuloárů je nicméně jiná. „Nemusí to být reprezentativní, ale postoj jednoho z mých významných německých kolegů je opačný. Má problém s jádrem, protože podle něj je komise příliš velkorysá k zjevně zastaralé a navíc ruské jaderné technologii,“ uvádí europoslanec. „Kdyby komise šla tvrději proti plynu, tak si myslím, že by to otupilo některé připomínky části poslanců, ale zároveň by to nechalo určité vakuum z hlediska toho, jak vlastně řešit posun od nejšpinavějších technologií k těm čistším,“ domnívá se Niedermayer.Bez jádra a plynu to nepůjde
Na to, že zelená transformace Evropy se bez jádra a plynu neobejde, upozorňují i zástupci tuzemského byznysu. „Naše analýzy jednoznačně ukazují, že nelze přebudovat nejenom energetiku, ale celou společnost na výlučné využívání obnovitelných zdrojů, v těch obrysech a časových horizontech, jak si nyní představuje většina politiků v EU,“ uvádí řídící konzultant poradenské energetické společnosti EGÚ Brno Matěj Hrubý.
„Nezpochybňuji nutnost přechodu na zelenou energetiku, ovšem kvůli sezonní a fluktuující výrobě obnovitelných zdrojů energie je potřeba dále řešit regulační a záložní výkon, což je právě doména plynových zdrojů. Zároveň tempo rozvoje obnovitelných zdrojů výrazně zaostává za očekáváním. Bez nových jaderných a plynových zdrojů nebude ohrožena pouze stabilita dodávek, budeme také čelit nedostatku energie,“ říká Hrubý.
Europoslanci, kteří taxonomii odmítají, si jsou podle svých slov vědomi toho, že plyn a jaderná energie budou v Evropě potřeba i v následujících letech. Nechtějí ale, aby na ně plynuly „zelené investice“.
Jak to nakonec celé dopadne se rozhodne na červencovém plénu, kde se sejde všech 705 europoslanců. Na zamítnutí taxonomie by byla potřeba absolutní většina hlasů, tedy alespoň 353. Podle Niedermayera bude výsledek zřejmě velmi těsný.
„Já bych to tipl skoro padesát na padesát. Průměr parlamentu bývá o trochu méně zelený než environmentální výbor. A hlavně je tam striktní požadavek na kvórum, musí se shodnout nikoliv většina přítomných, ale absolutní většina poslanců. Čili to je věc, která se vytváří trochu hůř,“ uzavírá europoslanec.
Původní znění článku zde.