Big_loader_ajax

Hranice se pomalu otevírají

26.05.2020

Přepis vystoupení Luďka Niedermayera v pořadu Události, komentáře?
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Lidi budou moci od zítřka cestovat na Slovensko a do Maďarska bez dalších podmínek, pokud se vrátí do 48 hodin. Při delším pobytu musí při návratu předložit negativní test na koronavirus nebo nastoupit do čtrnáctidenní karantény.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A další debata bude v režii tří europoslanců. Luďka Niedermayera, dobrý večer.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Mikuláše Peksy, dobrý večer.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na dálku zdravím Ondřeje Kovaříka, dobrý večer i vám.

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Pěkný večer z Bruselu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, slyšeli jsme i o možnosti cestovat mezi Českem, Slovenskem a Maďarskem, byť tedy jenom na 48 hodin, pokud nebudou mít lidé s sebou negativní test na covid-19, kdy si myslíte, že bude běžné cestovat mezi státy Evropské unie a jednotlivé země se mezi sebou opravdu otevřou, pane Niedermayere?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Bude to záležet samozřejmě na vývoji pandemie. Myslím si že, kdyby ten vývoj pokračoval tak jako teď, kdy i v těch zemích, které byly hodně zasažené, ten útlum je opravdu velký, tak vlastně neexistuje důvod, proč ty hranice, území, které mají podobnou epidemiologickou situaci, by měly být zavřené. Bohužel ta omezení vznikala absolutně nekoordinovaně a teďka to rušení těch omezení spíš probíhá na základě takových přeshraničních dohod, jako je třeba ta naše dohoda Maďarsko, Slovensko, Česko, ale příliš koordinovaně se mi také nezdá, že by to probíhalo.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pekso, máme tedy teď očekávat nějaké bubliny zemí, které se mezi sebou vzájemně budou domlouvat, že jejich lidé můžou navštěvovat jejich země?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Já bych řekl, že bohužel ano, protože právě ten problém je v tom, že ono se to řídí obvykle na úrovni toho jednoho členského státu, to znamená, ty státy se musí dohodnout a skutečně ta koordinace hodně selhává a myslím si, že měli bychom na tom do budoucna zapracovat, protože to, jakým způsobem to omezuje pendlery, to, jakým způsobem to jako dělí rodiny a obecně prostě poškozuje lidí, je prostě dlouhodobě nepřijatelný. A měli bychom mít do budoucna, kdyby se nedej bože opakovala nějaká další epidemie, jasný systém, jak by tohle mělo fungovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kovaříku, jak vidíte následující vývoj vy sám a myslíte si, že nastane nějaký moment, kdy Evropská unie začne tlačit na členské země a bude chtít plné otevření Schengenu?

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Já v prvé řadě pevně věřím, že ta doba, kdy se navrátí vlastně ta totální otevřenost hranic tak, jak ji známe z dřívější doby, nastane co nejdříve, a to znamená, že to ta situace v jednotlivých zemích to dovolí. Já si nedovolím odhadovat, kdy přesně ta situace nastane, to si myslím, že velmi bude záležet právě od vývoje v těch jednotlivých zemích. Na druhou stranu Evropská komise a je to, myslím, 2 týdny zpátky, předložila takový základní balíček, který jaksi vymezuje ty jednotlivé kroky pro členské státy a i pro evropské orgány, jak se vlastně dostat do té situace, kterou jsme znali z doby před pandemií a myslím si, že například i ty některé dílčí dohody, o kterých jsme teď hovořili, tak ty byly součástí nějakého přechodného období a tím cílovým stavem je samozřejmě plné obnovení Schengenského prostoru.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, jak se vlastně Evropská unie, protože vy jste znalci zevnitř Evropské unie, jak se postavila vůbec k vypuknutí koronavirové krize? Souhlasíte s vicepremiérem Karlem Havlíčkem, který včera v Událostech, komentářích řekl, že Evropská unie na začátku úplně selhala a že státy, pokud by si nepomohly samy, tak byly daleko více zničené, pane Niedermayere?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
No, s tím se dá těžko souhlasit, protože ano, Evropská unie na začátku v té zdravotní krizi nepomáhala, nekoordinovala, ale to proto, že členské země to odmítly. Již v lednu proběhlo první jednání, na kterém představitelé Evropské komise nabízeli zemím, aby se koordinovala, připravovala situace, kdyby došlo k tomu, k čemu bohužel došlo, ale země to odmítly. Evropská unie nemůže dělat věci proti vůli členských zemí a bohužel členské země se až někdy v březnu začaly dohadovat o tom, že začnou postupovat trochu koordinovaně. Čili, pokud někdo selhal, tak ano selhaly členské státy, členské unie, včetně toho našeho.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kovaříku, selhaly členské státy Evropské unie na začátku koronavirové krize?

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Já myslím, že ta situace, která nastala a ta eskalace, která přišla poměrně rychle a v některých zemích velmi, jaksi s velmi vysokým tempem, v zásadě vyžadovala rychlý zásah a ten nejefektivnější zásah nebo ty nejefektivnější nástroje v tu chvíli držely v ruce vlády členských států, myslím si, že to je naprosto logický krok a na druhou stranu Evropská komise v řadě těch úvodních jaksi opatření byla váhavá, do jisté míry jaksi až s odstupem času zjišťovala, jaké, jaké jednotlivé kroky může navrhnout. Tady bych třeba například zmínil návrh Evropské komise na jaksi uzavření vnější schengenské hranice, který přišel relativně pozdě až vlastně na přelomu nebo v druhé polovině března, takže já myslím, že ten vývoj tak, jak jsme jej viděli na začátku, byl logický. Členské státy měly instrumenty a snažily se využít, na druhou stranu a tady vidím, jaksi jistý pokrok, se evropské instituce a i členské státy snaží o to více koordinovat a lépe jaksi sladit ty kroky, které budou následovat, to znamená nejen o opuštění těch restriktivních opatření, ale například i otázku řešení ekonomické krize, která nás /nesrozumitelné/ čeká.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se ještě určitě dostaneme. Zeptám se i pana Peksy, jak hodnotí roli Evropské unie na samém počátku koronavirové krize?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Tak ona právě bohužel odpovídá tomu, jak jsou sepsané ty zakládající smlouvy. Ty prostě byly sepsané tím způsobem, že se řeklo tohle není role Evropské unie, to je role členských států, takže Evropská unie má mít pouze tu koordinační roli. Evropská unie ...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A tu měla?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
... měla tuto koordinační roli, na konci ledna varovala ty členské státy, že se mají připravit, že bude problém. Typickou ukázkou, jak se připravit, byl například český ministr zdravotnictví, který ještě na konci února tvrdil, že roušky budou všechno v pořádku, není důvod se stresovat. Pak jsme v březnu zjistili ...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
On to omlouval tím, že to bylo předdomluvené, ale na druhou stranu, že nevyšly všechny ty obchodní kontrakty.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
V březnu jsme zjistili, že si roušky musíme ušít sami, protože tady prostě nejsou. A zároveň se zjistilo, no jo, on, ale nikdo nepřichystal žádné společné zásoby Evropské unie, protože se řeklo, protože se řeklo, že to není práce Evropské unie, že to nemá dělat, takže neexistoval žádný sklad, ze kterého bychom je mohli dovézt a v dubnu se zoufale honilo, aby teda vlastně nějaký společný nákup na evropské úrovni konečně vzniknul, ale tohle si myslím, že se mělo řešit, když se sepisovaly smlouvy a pevně doufám, že do budoucna prostě podobný sklad roušek a dalšího zdravotnickýho materiálu vznikne.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme, jestli přijde druhá vlna koronavirové krize, tak si myslím, že si to budeme moci ověřit v praxi. Evropa teď chystá plán na oživení ekonomik dotčených států, kdybyste měli vybrat jednu jedinou věc, před kterou byste varovali, aby k ní Evropská unie nesahala, jaká by to byla, pane Pekso?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Já bych si hodně dával pozor na to, kam ty peníze půjdou, protože teď se rozdělují skutečně hodně velké částky, násobně velké, než se, než bývalo zvykem rozdělovat v předchozích letech. A je třeba si dávat pozor na ty podmínky, aby to prostě neskončilo v kapsách nějakých šejdířů, který se na to, už bych řekl, vyloženě třesou.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že nejnebezpečnější je představa, že já ve své zemi to zvládnu a ti ostatní holt uvidíme. Z této krize se buďto dostaneme společně a rychle, anebo se z ní dostaneme pomalu a společně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kovaříku, jaké je vaše varování? 1 věc, kdybyste ji měl vybrat?

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Já bych varoval Evropskou komisi nebo řekněme evropské orgány před tím, aby jaksi předložila, předložily takové návrhy, které by prohloubily ty dělící čáry, které vedou mezi členskými státy a které se aktuálně diskutují, to si myslím, že byla špatná varianta.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Komise chce na obnovu hospodářského bloku po krizi způsobené koronavirem věnovat okolo bilionu eur, přesnou částku ale zveřejní až teprve zítra. Země se na zatím nedokážou shodnout na tom, kde tak velký balík peněz vzít a jak ho mezi země rozdělit. Věříte tomu, že se v brzké době dohodnou členské státy na nějakém kompromisu, nebo možná směřujeme k tomu, že Evropská unie za pár měsíců nebude mít smysl, protože se členské země mezi sebou nedohodnou, pane Niedermayere?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já bych byl optimista už proto, že vidím, že v těch posledních měsících opravdu došlo k obrovskému posunu v názorech jednotlivých zemí, které směřují k nalezení kompromisu, například pozice Německa, které je velmi významné, protože je to největší poskytovatel peněz do Evropské unie, ze začátku byla velmi opatrná ohledně nějaké společné ekonomické politiky pro obnovu evropské, evropského hospodářství. A nyní je Německo jedním z lídrů toho, že vlastně Německo chce vzít německé peníze a investovat je, je do podpory oživení evropské ekonomiky, to je opravdu ...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale zároveň to chce i po dalších členských státech a ne všechny s tím souhlasí.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
To není tak úplně pravda, protože podle toho komisního návrhu vlastně by za ty peníze pravděpodobně neručily členské země, ale byly by zajištěny budoucími příjmy evropského rozpočtu. Ale samozřejmě ta největší škoda, které bychom mohli dosáhnout, je to, že evropská ekonomika uvázne v nějaké stagnaci, což se může stát, bohužel ta nevhodná neadekvátní reakce na krizi roku 2008, 2009 tohle naznačuje. Já jsem velmi rád, že evropští politici mají odvahu říct, že tentokrát to uděláme jinak a lépe.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pekso, jaký je váš názor na to, jak se teď momentálně kupí síly v rámci záchrany, ekonomické záchrany Evropy? Na jedné straně tady máme návrh, který prosazuje Německo a Francie versus úspornější plán Rakouska, Švédska, Dánska a Nizozemska, ke kterému by se měla Česká republika přiklonit a jaká by byla optimální varianta, aby opravdu peníze, které státy pošlou do okolních zemí, byly fér pro všechny?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Tak ono to není o posílání do těch okolních zemí, protože tak, jak funguje evropská ekonomika, je to vlastně hodně závislé na vzájemném vývozu a dovozu, to znamená, pokud se zastaví ekonomika v té jedné zemi, tak to pocítí i ty sousední. Typicky, kdyby se zastavila německá ekonomika, tak by to mělo velmi nepříjemné důsledky pro Českou republiku, to znamená my potřebujeme tu ekonomiku rozjet na celém kontinentu skutečně. A já si myslím, že tohle to si uvědomujou všichni, takže ve skutečnosti ty oba tábory, které jste zmiňovala, tak mají vlastně společnou vizi, že je třeba vytvořit nějakou, nějakou, nějaký vlastně společný záchranný balík a teď se diskutují víceméně, řekl bych, technické parametry, takže já pevně věřím tomu, že zítra vlastně přijdeme nebo se objeví nějaká kompromisní varianta mezi těmi dvěma přístupy, která bude, řekněme, vycházet, vycházet z obou. Já si netroufám odhadnout, kolik tam přesně budou ty přesná čísla, ale klidně bych věřil tomu, že tam těch 500 miliard euro může být.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kovaříku, jaký je váš názor na to, jak se teď momentálně formují různé návrhy pomoci? Už víme, že premiér Andrej Babiš odmítl to, co připravilo Německo s Francií. Může dojít k nějakému kompromisu? Ztenčí se tedy ty linie mezi těmito dvěma plány, ať už tím německo-francouzským nebo tím úspornějším na straně druhé a nakonec z toho vyjde úplně něco jiného?

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Já myslím, že to, k tomu se dostaneme nebo jaksi více, více nám napoví reakce členských států z jednotlivých hlavních měst ve chvíli, kdy Evropská komise předloží ten návrh. Samozřejmě to, co jsme slyšeli, jak z Berlína a z Paříže, ale zároveň také třeba od té skupiny zemí čistých plátců, které vede Rakousko, to jsou jakési pozice, kterými se připravují na ta jednání, která, já teda pevně věřím, že dopadnou, že dopadnou dobře, a že se je podaří uzavřít velmi brzy s ohledem na to, že rozpočet by měl být jedním z hlavních nástrojů, jak financovat obnovu ekonomik Evropské unii. Na druhou stranu ...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já se zeptám ještě jinak, já se omlouvám, že vám do toho skáču, jaká by měla být pozice České republiky, co by měla prosazovat?

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Já myslím, že to my v řadě věcí i při jednání o rozpočtu jsme byly jasně, jasně konzistentní, co se týče, co se týče pozice, to znamená udržení balík na tradiční politiky jako je kohezní politika, podpora zemědělství, další věc je navýšení investic. Tam si myslím, že i to, co říkala Evropská komise z hlediska jaksi svých předběžných plánů na, na ten upravený rozpočet, tak tam bychom se měli konvenovat, a to je asi, to jsou ty, to jsou ty klíčová východiska. Další věc je například podpora digitalizace, podpora a obnova jednotného trhu a řekněme ty politiky, které jsou z hlediska české národní pozice zásadní.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere, z čeho by v žádném případě česká strana neměla ustupovat? Co by si měla držet jako takový cíl pro rozdělování ekonomické pomoci?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že pro nás je nejdůležitější, aby ten balík co nejrychleji nastartoval evropskou ekonomiku, to je nejdůležitější a musím říct, že se obávám na rozdíl od pana premiéra, že ten německo-francouzský návrh je z toho hlediska pro nás vhodnější než ten úsporný, protože se obávám, že přes něj se k rychlému oživení evropské ekonomiky nedostaneme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kovaříku, vaše reakce? Je ten německo-francouzský návrh lepší?

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Já myslím, že se musíme podívat na jednotlivé parametry. Já jsem včera viděl jeden, jednu z analýzy německého centra pro evropský hospodářský výzkum a ta analýza jasně specifikovala, že podle toho německo-francouzského návrhu by v zásadě z té obnovy benefitovalo pouze 7 zemí a 20 dalších by na to doplácelo, včetně České republiky, čili já si nejsem jistý, že, že jsme schopni takto kategoricky říci, že jedno, jeden z těch návrhů by byl pro nás výhodnější. Já myslím, že my se na to musíme dívat jako na balíček opatření ,to znamená, jak na fond obnovy, tak na celkový víceletý finanční rámec, tedy evropský rozpočet a tam jde o ty klíčové položky tak, jak jsem o nich hovořil v předchozí odpovědi, to znamená ty, jaksi ty klíčové oblasti, kde Česká republika vidí z hlediska čerpání evropských peněz největší přidanou hodnotu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pekso, ještě stručně na závěr, pokud si to správně pamatuju, tak jsem to byl zrovna vy, kdo říkal, že musíme hodně kontrolovat na co dané státy peníze využijí. Ale objevují se tady už komentáře Jana Macháčka, který poukázal například na Itálii, kde chce vláda proplácet lidem 60 % z ceny jízdních kol. Každá země je na druhou stranu suverénní, neměla by si dělat tedy s těmi penězi to, co sama uzná za vhodné?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/
--------------------
Já bych to právě nepřepočítával na to, kolik dostane, která země, ale kolik dostane který sektor ekonomiky, protože my si musíme říct, že když ty peníze teď uvolňujeme, tak pak těžko uvolníme další podobnou částku v budoucnu. To znamená měli bychom ji utratit uvážlivě. Myslím si, že bychom měli ty peníze využít na modernizaci evropské ekonomiky, to znamená, digitalizaci, to znamená dekarbonizaci, snižování emisí oxidu uhličitého. To jsou prostě věci, které potřebujeme udělat tak jako tak, takže když ty peníze investujeme, musíme je investovat rozumně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere, pane Pekso, děkuji vám. Na shledanou.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Na shledanou.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A po Skypu se loučím i s panem Kovaříkem. I vám děkuju. Na shledanou.

Ondřej KOVAŘÍK, europoslanec /nestr. za ANO/
--------------------
Děkuji za pozvání. Hezký večer. Na shledanou.
Zdroj : ČT24