Fico: Evropská unie by se měla vrátit ke svým kořenům

Slovenské předsednictví v Radě Evropské unie se snažilo zabývat tématy, která mají reálný dopad na každodenní život občanů. Na závěr půlročního předsednictví to v úterý na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku řekl slovenský premiér Robert Fico. EU se podle něj musí nyní vrátit ke svým kořenům. Evropské lídry slovenský premiér vyzval, aby neřešili své vnitropolitické problémy na úkor evropského projektu.

"Evropská unie je v nejtěžší krizi od svého vzniku," uvedl Fico v europarlamentu. Krize podle něj ale nepřichází zvnějšku, ale zevnitř unie a projevuje se nedůvěrou občanů vůči evropskému bloku. Slovenské předsednictví se podle premiéra snažilo zabývat praktickými věcmi a přibližovat lidem smysl EU a jejích výdobytků, což Fico považuje za jedinou možnost, jak bojovat proti euroskepticismu.

Podle Fica by se měla unie nyní především vrátit ke svým kořenům, které spočívají ve spolupráci v oblasti hospodářství a bezpečnosti a v udržování míru. Evropské lídry slovenský premiér v proslovu vyzval, aby "přestali řešit svou domácí agendu na úkor Evropské unie". Jako typické příklady takového chování uvedl červnové referendum o setrvání Británie v EU či prosincové referendum o změně ústavy v Itálii.

Budoucí jednání o takzvaném brexitu musí podle Fica ukázat, že se vyplatí být členem unie, o které už slovenský premiér hovořil jako o "sedmadvacítce", i když Británie stále zůstává plnoprávným členem bloku. Občané unie podle Fica v současnosti chtějí především stabilitu, kterou jim ale může poskytnout jen jednotná EU.

Řada úspěchů provázela slovenské předsednictví Radě EU také podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Patří mezi ně podle něj především zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, opatření v boji proti terorismu, jednání o zpřísnění pravidel pro držení zbraní či náročné jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA).

Slovenské předsednictví bylo zdařené i podle řady českých europoslanců. Za největší úspěchy poslanec Luděk Niedermayer považuje ratifikaci pařížské dohody o klimatu, vyřešení krize kolem dohody o volném obchodu s Kanadou (CETA), dokončení železničního balíčku nebo práci na projektu kapitálové unie. Nad síly slovenského předsednictví se ale podle něj ukázalo být řešení migrační politiky EU. "Snaha slovenských představitelů přijít s jiným konceptem (než povinné kvóty) narazila," uvedl Niedermayer. "Nyní v řešení této otázky bude pokračovat Malta a ta má jako ostrovní stát ve Středozemním moři nedaleko afrických břehů na migraci úplně jiný pohled než vnitrozemské Slovensko," uvedl Niedermayer.

Podle poslance Pavla Poce neměli Slováci jednoduchou roli. "To slovenské předsednictví bylo trošičku podceňované," uvedl. Podle něj to ale Slováci zvládli. "Slovenské předsednictví bylo jedno z lepších," dodal.

Poslankyně Kateřina Konečná na plénu Slovensku pogratulovala a vyjádřila naději, že jeho předsednictví ostatním členům EU ukázalo, že státy takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) nejsou nesolidární se zbytkem EU. Slováci toho podle ní zvládli "mnohem víc, než se od nich očekávalo". Podařilo se jim úspěšně uklidnit třeba situaci po referendu v Británii, uvedla Konečná. Česká europoslankyně se vyhradila jen proti dohodě CETA, která je podle ní špatným konceptem, "který dopadne na naše občany".
 

Původní článek si můžete přečíst zde.