Evropský parlament spouští nové výbory. Posvítí si na rakovinu, daně nebo dezinformace
03.09.2020
Práce Evropského parlamentu stejně jako u národních parlamentů stojí a leží na existenci řady specializovaných výborů, které projednávají a upravují legislativu. Vedle stálých výborů, jako je například JURI pro právní záležitosti, a podvýborů, jako je DROI pro lidská práva, fungují v Parlamentu také dočasné zvláštní a vyšetřovací výbory.
Nové výbory vznikají v reakci na aktuální problémy či klíčová témata. Letos v létě spatřila světlo světa pětice nových výborů, které se mají soustředit na umělou inteligenci, boj proti rakovině, zahraniční vměšování nebo daňové záležitosti. Členské pozice v nich obsadili i někteří čeští europoslanci, další najdeme mezi náhradníky.
Už ve druhé polovině června, na rozdíl od zbylých čtyř, začal fungovat třicetičlenný vyšetřovací výbor pro ochranu zvířat během přepravy (ANIT). Česko v něm své zastoupení má mezi náhradníky v osobě Veroniky Vrecionové (ODS, ECR), Slovensko ale přímo mezi členy.
Europoslanec Martin Hojsík (Progresívne Slovensko, Renew Europe) podotkl, že poslanci EP bojující za lepší ochranu zvířat se už roky snažili o zřízení takového výboru. Ocenil, že se Parlament konečně blíže podívá na to, jak se současná legislativa v oblasti nejen implementuje, ale také jak se vymáhá její dodržování. Druhá část práce výboru bude zdokonalit opatření, která v konečném důsledku zlepší situaci zvířat při přepravě.
Slovenský europoslanec se chce věnovat především tomu, jak se dosavadní legislativa dodržuje ve střední a východní Evropě, samozřejmě zejména na Slovensku.
„Chci se také podívat na to, jak můžeme nejen snížit délku přeprav zvířat a zlepšit podmínky také u kratších transportů, ale zároveň jak můžeme podpořit snížení počtu přeprav samotných,“ plánoval Hojsík. Doplnil, že pro zvířata je samozřejmě obrovský rozdíl, jestli se přepravují ještě živá, nebo už jako maso.
„Zároveň je pro země jako Slovensko výhodné, aby se zvířata, která se u nás dochovají, tady i porazila, protože to vytvoří nová pracovní místa a podpoří rozvoj lokálního potravinářského průmyslu,“ poznamenal europoslanec.
„Zvláštní“ pozornost pro AI, rakovinu a dezinformace
Trojice nových výborů má přízvisko „zvláštní“, což mimo jiné znamená, že mohou fungovat pouze 12 měsíců. Zvláštní výbor pro boj proti rakovině (BECA) má stejně jako zbylé dva celkem 33 členů, a je součástí širší snahy EU dělat proti této nemoci více. Konkrétně Evropský parlament se připojuje ke zvyšování povědomí o dětské rakovině v rámci iniciativy „Gold in September“. Budovy Parlamentu budou proto během prvního zářijového týdne zlatě nasvícené.
„Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová, ale také třeba i premiér ČR Andrej Babiš stanovili rakovinu jako jednu ze svých hlavních zdravotních priorit. Právě rakovina každoročně způsobuje úmrtí více než 1,9 milionu obyvatel Evropy, což je druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ připomněl jeden ze členů výboru Ondřej Knotek (ANO, Renew Europe) s tím, že do konce letošního roku by měl být představen Evropský plán boje proti rakovině.
Význam nového zvláštního výboru vidí Knotek v tom, že spolu s dalšími institucemi bude hledat slabá místa a identifikovat opatření ve stávajících postupech souvisejících s onkologickým onemocněním, a to ve všech fázích boje s rakovinou. Od prevence, samotné léčby, období po vyléčení, ale i paliativní péče. Po 12 měsících práce předloží europoslanci svá doporučení.
„Mezi naše úkoly bude patřit i urychlení výzkumu a inovací za účelem zlepšení léčby a zlepšení života pacientů a jejich rodin,“ poznamenal Knotek. Sám chce v rámci práce ve výboru „propojit všechny zúčastněné strany, co nejpřesněji pojmenovat příležitosti pro zlepšení a nalézt co nejvhodnější způsob jejich zavedení.“ Společně s ním zasedne ve výboru také Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL).
Velice aktuálnímu tématu se bude věnovat zvláštní výbor s dlouhým názvem – „pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací“ (INGE). Jeho cílem je na úrovni EU koordinovat a bojovat s hybridními hrozbami, včetně informačních kampaní, které poškozují EU. Hledat zranitelné oblasti, kde bylo dobré situaci zlepšit, bude i česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Greens/EFA).
Dále se chce soustředit na problematiku daňových úniků v podobě umělého vyvádění zisků do jurisdikcí s výhodnějšími daňovými režimy, které jsou často mimo EU. V plánu má Niedermayer také pečlivě sledovat, zda Brexit neovlivní daňový režim Spojeného království tak, že se stane dalším daňovým rájem. „Dále se chci zabývat klimatickou krizí, která je nevyhnutelná a musí být vyřešena co nejdříve. Určitého řešení lze přitom dosáhnout prostřednictvím daně nebo mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích,“ uzavřel europoslanec.
Podvýbor FISC, kde se mezi náhradníky objeví i Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA) s Ondřejem Kovaříkem (ANO, Renew Europe), a zvláštní výbory BECA, INGE a AIDA začnou oficiálně pracovat v pondělí 14. září.
Původní článek si můžete přečíst zde.