Evropská unie se připravuje na brexit bez dohody. Europoslanci schválili balíček opatření

Nařízení se týkají nejcitlivějších oblastí, jakými jsou letecké a silniční spojení Velké Británie s unií, zachování práv občanů či studijní pobyty v rámci programu Erasmus+. Jde nicméně o jednostranná opatření, která předpokládají reciproční kroky z britské strany. 

 

Odchod Británie z EU je naplánován na 29. března. Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier ve středu po opakovaném odmítnutí brexitové dohody v britském parlamentu uvedl, že brexit bez dohody nikdy nebyl reálnější hrozbou. Evropské orgány proto urychleně chystají opatření, která by dopady takového vyústění na občany zmírnila. 

 

Europoslanci schválili například nařízení, která mají zajistit i v případě neřízeného brexitu „základní propojení“ v letecké, železniční i silniční nákladní dopravě. Aerolinkám s britskou licencí chce EU povolit provoz na svém území do konce března 2020. Pokud jde o přepravu zboží britskými autodopravci v unii, ta by byla na základě krizového opatření povolena do konce letošního roku. 

Další nařízení zakotvuje „alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení“ a klade si za cíl zaručit občanům práva na tyto benefity, pakliže jejich nároky vyplývají ze skutečností, které nastaly před britským odchodem z unie. Unie se také snaží ulehčit pokračující působení britských rybářů v unijních vodách a naopak. 

V neposlední řadě chce unie zajistit bezproblémové dokončení již započatých stáží v rámci programu Erasmus+. Účastníci studijních pobytů ovlivnění případným brexitem bez dohody by tak měli být schopni pobyty dokončit, a to bez ztráty kreditů a finanční podpory. 

Jen jednostranná opatření 

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) nicméně upozornil, že snahy EU pokrývají jen velmi malý zlomek, který je uchopitelný, navíc jsou to jednostranná opatření. „Je to jednostranné řešení problému, který je definičně dvoustranný, čili je to řešení těch největších problémů, které navíc spoléhá na adekvátní odpověď na britské straně,“ řekl. Europoslanec Pavel Telička (Hlas), který na straně EP připravoval nařízení týkající se letecké dopravy, po středečním hlasování uvedl, že i v případě brexitu bez dohody budeme moci létat do Británie a z ní beze změny. Nechtěl pak spekulovat o možnosti, že by z jakéhokoli důvodu nebyly učiněny reciproční kroky na britské straně. „Musel jsem celou tu legislativu připravit - vést jednání, protáhnout to výborem a parlamentem - v zásadě během 14 dnů. Nevidím důvod, proč by to Británie nemohla rovněž stihnout,“ uzavřel. Europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) v reakci uvedla, že obavy z neřízeného brexitu jsou na místě i v případě ČR, neboť Británie je pro ni klíčovým obchodním partnerem. „V roce 2017 byla pátým největším odbytištěm českého zboží a desátým největším vývozcem na náš trh. České firmy se obávají úbytku zakázek, ale také vysokých administrativních požadavků, zavedení netarifních bariér a cel,“ napsala ve svém vyjádření. Dlabajová vyzdvihla také důležitost opatření k programu Erasmus+. „Odhadujeme, že se ve Spojeném království v současné době nachází 14 tisíc studentů z EU a 7000 studentů ze Spojeného království je naopak na Erasmu v zemích EU,“ uvedla. 

Odchod Velké Británie z EU je naplánován na 29. března, britský parlament však ještě může odhlasovat, že chce termín prodloužit.