Big_loader_ajax

Evropská unie a brexit

22.10.2019

Editovaný přepis rozhovoru s europoslancem Luďkem Niedermayerem.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Rozhodnutí o odkladu brexitu padne podle šéfa Evropské rady v příštích dnech. Rozhodující slovo v ratifikaci rozvodové smlouvy budou mít europoslanci. Teď je zkoumá výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti. Podle českých zástupců se samotný odchod Velké Británie posouvá velmi pomalu.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Myslím, že i taky tady v Evropském parlamentu by to vlastně už všichni chtěli mít za sebou. Chtěli by, aby se ta celá záležitost vyřešila, aby se dovedla ke konci. A všichni už opravdu počítají s tím, že Velká Británie z Evropské unie odejde.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Nakolik je pravděpodobné, že se budete muset sejít do jedenatřicátého ještě znovu? Mluví o tom tady v Evropském parlamentu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Od včerejška se o tom velice silně spekuluje. V podstatě se to ještě nikdy nestalo, aby se během několika dní svolávalo nějaké takové nouzové minizasedání, ale vyloučit se to opravdu nedá. V případě, že britská Dolní sněmovna teď během několika málo dnů, dokáže schválit tu sadu prováděcích zákonů v brexitu.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Co by následovalo, kdyby britská strana, britští poslanci k té samotné dohodě, o čemž se také spekuluje, dodali nějaké dodatky. Je tohleto komplikace a mohl by vlastně Evropský parlament hlasovat v případě, že by ta dohoda nebyla taková, jaká byla dohodnuta s Michelem Barnierem?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
My nevíme, jaké dodatky a jakým způsobem vytvářejí právní závaznost pro tu druhou stranu. Myslíme si, že ten deal, jak se mu říká, který byl dohodnut minulý týden, je vlastně poslední možnost, a jak Evropská rada, tak koneckonců i Evropský parlament dal několikrát najevo, že je ochoten celou tu věc schválit velice rychle, pokud samozřejmě ta reakce bude příznivá i na britské straně.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Říkáte velice rychle, znamená to, že tady v Evropském parlamentu je bezvýhradná podpora té samotné smlouvy, že to bude jednoduché hlasování?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Bezvýhradná určitě není, ale většinová, to bych si troufl říci, že je.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Jaký je stav nebo situace vašich britských kolegů v tuto chvíli? Těch, kteří už počítali, že třeba jedenatřicátého tady nebudou, najednou se ukazuje, že třeba možná ještě tady budou i v lednu příštího roku.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Tak samozřejmě je to pro ně nejistota, možná někdy existenční, protože někteří z nich možná už měli rozjednány nějaké nové nabídky, ale musí se s tím nějakým způsobem vyrovnat, musí se s tím popasovat. Prostě teď je opět jako už několikrát v minulosti brexit rukojmím vnitropolitického boje ve Velké Británii.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Rozumí té dohodě, jak v tuto chvíli leží na stole, evropští poslanci? Ptám se i proto, protože když se měl možnost sledovat britské poslance, tak mnoho z nich mělo spoustu otazníků, jakým systémem bude ten režim v Severním Irsku, jaká bude ta hranice, kde se opravdu bude clít nebo proclívat. Je tohleto moment, na který se ptají evropští poslanci také?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/
--------------------
Já myslím, že tohle je především otázka jednak pro britskou stranu a jednak pro irskou stranu, protože tam tudy bude ta hranice probíhat, a to znamená i případné obchodní kontroly. Já nemám za Českou republiku nějakou ambici do toho vstupovat a nějak to hluboce analyzovat, pokud to pro obě strany, tedy zejména pro Irsko jako součást Evropské unie a pro Velkou Británii jako vystupujícího člena, je přijatelné, tak si myslím, že my, kdo nejsme bezprostředně toho účastníky, bychom to měli schválit.

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že za všechno hovoří výrok odcházejícího prezidenta komise, že to bere strašné množství energie, strašné množství času a pohybujeme se zatím jenom velmi pomalu, když pak jdeme do výroku poslanců, tak to strašně záleží na politických skupinách. Britové, kteří podporují brexit, nebo obecně takoví kritici Evropské unie, v podstatě to jsou takoví zaražení, že k tomu brexitu nedošlo, a jsou často velmi vokální kolem tady tohohle. Britové a hodně poslanců, zejména v té levicové části spektra, volá po dalších referendech, možném zvrácení brexitu, a ti ostatní jsou spíše rozčarování z takového, deja vu, že zase máme další dohodu, o které se bude hlasovat a o které není zřejmé, jestli projdou, čili ty názory jsou, jak se u nás říká, od Šumavy k Tatrám, ale myslím si, že ta shoda je na tom, že to trvá neskutečně dlouho, a ta vina je na britské straně, protože vlastně konzervativci nevěděli, co ten brexit má být a čeho chtějí dosáhnout.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Jean-Claude Juncker doslova řekl, že to je ztráta času, ztráta energie. Vnímáte to stejně až takto dramaticky?

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím, si že rozhodnutí jedné ze zemí odejít z unie bychom neměli k němu přistupovat jakkoliv jako pejorativně, ale je pravda, že to obrovské množství vynaložení zdrojů, protože na tom pracují nejenom ti vrcholoví politici, ale spoustu lidí z aparátu komise, v době, kdy bychom potřeba řešit i jiná témata, že to je prostě iritující a prostě není to dobré a ten problém JE opravdu v tom, že Londýn stále neví, co by přesně chtěl, a hlavně neví, jak pro to získat většinu v parlamentu. A přece jenom parlamenty o těchto věcích samozřejmě rozhodovat musí.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Jste zmínil britské kolegy, jak to vlastně s nimi tady vypadá? Už to vypadalo, že jedenatřicátého budou pryč. Teď to vypadá, že možná nebudou nakonec pryč. Jak to vypadá vlastně, jaká je ta sféra tady ve vztahu k britským poslancům.

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Nigel Farage neustále oznamuje, že už bychom všichni měli chtít, aby odešel, ale to jsou takové ty jeho bonmoty, protože myslím si, že většina v Evropské unii je za to, že když už k brexitu musí dojít, ať k němu dojde spořádaně, nějakou zorganizovanou cestou, která nevytvoří nějaká napětí a bude slušným základem pro hledání dalšího spojenectví, čili myslím si, že je tady jako hodně důležité.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
A prakticky? Bavíte se o tom skoro s kolegy britskými?

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Prakticky se dneska, když se bavíme v úterý odpoledne, ta situace se mění každých 10 minut, protože vlastně otázka je, jak daleko se může dostat ten proces v londýnském Westminsteru ohledně schvalování, a vzhledem k tomu, že my tady na druhé straně, ve Štrasburku, nevíme, zdali tamní parlament schválí tu dohodu, anebo zda ji nepozmění, kromě toho, že poslanci si ji chtějí prostudovat, protože ty změny jsou opravdu výrazné, tak říkají, že chtějí mít jistotu, že Londýn směřuje k té ratifikaci, dřív než začnou jednat o schválení té dohody a vzhledem k tomu, že těch dní je strašně málo, tak už se bavíme opravdu o hodinách, ve kterých se musí rozhodnout, jestli vůbec teoreticky je 31. října možné.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Pardon, 2 aspekty, vy jste zmínil ty dodatky, ty možné dodatky, což na rozdíl od vás, od vašich poslanců, britští poslanci mohou udělat. Co by vlastně znamenalo a co by to znamená pro ten celý schvalovací proces?

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Ta situace v britském parlamentu je neskutečně složitá, ale mám za to, že pokud by došlo k dodatkům, ne k té dohodě vlastně mezi Borisem Johnsonem a vyjednávacím týmu Evropské unie, ale v překlopení této dohody do britského práva, tak to znamená, že ta dohoda vlastně je neschvalitelná, protože to znamená, že Britové si do svého práva dají něco jiného, než co bude v té mezinárodní dohodě. Myslím si, že kdyby tam k nějakému dodatku došlo, například typu setrvání v celní unii, tak by to znamenalo, že ta dohoda se bude muset přejednávat, to není vyloučeno, ale určitě to neznamená, že by mohlo dojít k brexitu na konci října.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Znamená to, že Evropský parlament by v takovou chvíli řekl, že ta dohoda je nehlasovatelná a vůbec se o ní hlasovalo?

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že kdyby ji ve Westminsteru změnili, respektive změnili tu její část, která by se měla přenést do britského práva, tak si myslím, že ta dohoda je nehlasovatelná, a spíš by se to dokonce vrátilo až k Michelovi Barnierovi na jednání mezi britskou stranou a Evropskou unii, ale ta situace se jako neustále mění a stejně tak se hrají ty právní interpretace toho, co vlastně ten či onen krok znamená. Je to absurdní, protože vlastně v Británii se jedná pravděpodobně nejzávažnější politické rozhodnutí za nějakých minimálně 50 let. A teďka ho řešíme v horizontu desítek minut nebo hodin. Mimochodem britští poslanci dostali ten svůj domácí zákon, který má víc než 100 stránek, vlastně v těchto hodinách. Je k němu dalších víc než 100 stránek vysvětlení a vláda Borise Johnsona by chtěla, aby ho nejlépe během dvou tří dní schválili, aby to prošlo kompletní legislativní proceduru. Myslím si, že takhle vážná rozhodnutí by se takovýmto způsobem neměly přijímat, protože ten parlament nese určitou zodpovědnost za výsledek.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Ta dohoda se v tuto chvíli zkoumá parlamentem v jednotlivých výborech. Je vlastně jasná? Je pochopitelné, jak ten systém fungovat? Já, když jsem sledoval tu debatu na britských ostrovech nebo z britského parlamentu, tak i tam sami poslanci, britští poslanci, příliš nechápali některé aspekty toho samotného procesu.

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Když se chodba bavím s irskými kolegy, tak oni mají velké obavy, protože ta irská ekonomika je opravdu celoirská, tzn., firmy ze Severního Irska obchodují s firmami z Irské republiky, a to zdali se nějaké zboží, zdali dostane to označení vyrobeno v EU nebo ne, je úplně zásadní, a oni říkají, že na první pohled v tom vidí spoustu nejasností, ale ta dohoda vznikla velmi překotně minulý týden, takže možná, že některé ty nejasnosti se vyjasní, že nepředstavují takový problém, ale to tempo vzhledem k tomu, jak vážné to je, že na tom závisí opravdu práce firem, práce lidí v Irsku, v Severním Irsku a koneckonců i o to společenské ujednání, které zastavilo ten náboženský konflikt, tak takhle překotná práce opravdu nedává valný smysl.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT
--------------------
Říká se, že tohle měla být ta jednodušší část, a teď se bavíme o tom přechodu do přechodného období, že to tvrdé vyjednávání a to složité vyjednávání mělo být až potom, co bude ten skutečný brexit. Pokud přechod do přechodného období nebo ta dohoda o tom trvá 3 roky, myslíte sim že bude vůbec možné dohodnout se na budoucích vztazích s Velkou Británii.

Lukáš NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
--------------------
Je to potřeba, protože Velká Británie je tam, kde je, a logika ekonomiky velí obchodovat s těmi, kteří jsou blízko, ale od Borise Johnsona a jeho spojenců jsou vidět jako politické deklarace, že je třeba opravdu natvrdo opustit Evropskou unii co nejdříve, třeba v roce 2020. Mně připadá velmi nereálné, že by v té době mohla vzniknout kvalitní obchodní dohoda. Kdyby to byla jenom obchodní dohoda, ta úzká, tak ta má aspoň tu výhodu, že nemusí být ratifikována všemi členskými zeměmi. A my bychom samozřejmě chtěli mít s Británií nejméně tak silnou dohodu, jako třeba máme s Kanadou nebo jakou máme s Jižní Koreu, to jsou dohody, které se vyjednávaly mnoho let, ale pak ten proces vlastně schválení té dohody musí projít všemi národními parlamenty členských zemí, a to je něco, co znamená velké množství času. Možná, že Boris Johnson a jeho přátelé opravdu chtějí, aby mezi Británií a Evropskou unii panovaly standardní ekonomické vztahy, jako máme, já nevím, třeba s Kambodžou nebo s Nepálem, ale určitě by to nebylo dobré pro britské občany a nebylo by to dobré ani pro evropskou sedmadvacítku.
Zdroj : ČT 24