Europoslanci chtějí v rozpočtu EU víc peněz na vědu
24.07.2020
Většině europoslanců vadí, že lídři členských zemí EU oproti návrhu rozpočtu seškrtali peníze určené na společné programy, jako je podpora vědy a výzkumu, zajištění bezpečnosti či ochrana evropských hranic. „Odsuzujeme, že až příliš často převládly národní zájmy a pozice, což ohrožuje dosažení společných řešení, která jsou v zájmu všech,“ stojí ve stanovisku, jež europarlament přijal jasnou většinou hlasů. „Tyto výdaje se dramaticky snížily, aby si každý z premiérů mohl ze summitu odvézt domů víc peněz pro svůj domácí rozpočet,“ shrnul pozici Evropského parlamentu europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Podobně to vidí i europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO). „Některé škrty jsou moc velké. Jde například o peníze na vědu a výzkum, které přitom – zejména vzhledem k aktuální situaci spojené s pandemií – považuji za velmi důležité,“ řekla HN.
Lídři států unie dali přednost tomu, aby více peněz, než s kolika počítal původní návrh Evropské komise, šlo na „tradiční“ priority, jako jsou dotace chudším členským zemím včetně Česka nebo zemědělců. Tyto položky tak nadále představují velkou část standardního evropského rozpočtu. Celkem je v něm něco přes bilion eur, tedy asi 27 bilionů korun, a to na příštích sedm let.
Vedle toho premiéři či prezidenti schválili také vznik mimořádného fondu, který má zmírnit nadcházející hlubokou hospodářskou krizi. Podle posledních odhadů letos Itálie či Španělsko zchudnou o víc než desetinu, český hrubý domácí produkt se nejspíš propadne skoro o osm procent. V tomto mimořádném fondu má být celkem 750 miliard eur, tedy asi 20 bilionů korun.
Evropský parlament může návrh rozpočtu pouze přijmout, nebo odmítnout. Nemá možnost jeho podobu měnit. Prakticky nikdo neočekává, že by europarlament rozpočet doopravdy odmítl schválit. Znamenalo by to, že by nevstoupil v platnost nejen tradiční sedmiletý rozpočet EU, ale ani mimořádný fond na pomoc proti koronaviru, který je součástí rozpočtu. Jeho vznik europoslanci sami požadovali a fakt, že se na něm členské země unie domluvily, uvítali.
Tím, že pohrozí vetem rozpočtu, se ale europoslanci snaží členské státy unie přimět, aby návrh samy upravily. Budou s nimi o tom vyjednávat v příštích měsících. „Očekávám například snahu přesunout na vědu a další priority peníze, které jsou v rozpočtu vyčleněny, ale členské země je nedokážou utratit,“ řekl HN mimo záznam zdroj blízký jednáním.
Kromě toho chce europarlament také posílit možnost připravit o peníze ty země, které by porušovaly zásady právního státu. Žádá také větší slovo při dohledu nad tím, na co státy peníze použijí.
MILIARDY PRO ČESKO
Do Česka může z nového evropského rozpočtu během příštích sedmi let celkově přijít téměř 36 miliard eur, v přepočtu zhruba 950 miliard korun. Z toho asi 27 miliard eur představují dotace v rámci standardního rozpočtu, dalších necelých devět miliard eur by Česko mělo dostat z mimořádného fondu proti koronaviru. Z něj si ještě dalších 15 miliard eur může půjčit.
ZA CO RUČÍME
Peníze pro tento fond získá EU tak, že si je půjčí na trzích. V rámci toho by Česko mělo během necelých 40 let splatit zhruba šest miliard eur.
47 bilionů korun je v přepočtu velikost evropského rozpočtu na sedm let. Jeho součástí je i mimořádný fond proti pandemii.