Big_loader_ajax

EU prosazuje větší úspory energie. Česko mohou stát více než bilion, varují firmy

30.11.2017

V Bruselu se rozjíždí jednání o nové směrnici o energetické účinnosti. Ta jednotlivým státům stanoví, kolik energie by měly do konce roku 2030 uspořit.

Současná směrnice, která platí od roku 2014 a skončí v prosinci 2020, zavazuje Česko k úspoře 51,1 PJ (petajoulu) energie – to odpovídá úspoře energie o 20 procent. Do konce minulého roku jsme uspořili pouze třetinu tohoto objemu a hrozí, že cíl nedokážeme splnit. Navíc požadavek na příští desetiletku bude pravděpodobně ještě přísnější. „Tlak ze strany Evropské komise na dosahování úspor energie ve všech členských zemích EU sílí a bude nutné na to v rámci České republiky reagovat,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. 

Radikální europoslanci 
Ve hře je několik variant nové směrnice. Nejpravděpodobnější je scénář, který navrhuje Evropská komise. Pro Česko by znamenal úsporu 73,5 PJ za 10 let, což je v přepočtu na jednotlivé roky úspora jen mírně vyšší než u současné směrnice. Evropský parlament je nicméně v požadavcích daleko razantnější. Na parlamentním výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili evropští poslanci směrnici, která by české ekonomice dávala za cíl uspořit až 192 PJ. V úterý tuto razantní podobu směrnice odhlasoval také výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). 

Debata o konečné podobě směrnice proběhne mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU příští rok na jaře. Europoslanec Luděk Niedermayer považuje postoj zmíněných výborů za zbytečně radikální.

Úspora se může prodražit 
Na plnění cílů se mají podílet všichni – kromě firem i domácnosti a stát. Mezi úsporná opatření patří třeba výměna uhelného kotle za plynový, instalace LED světel nebo zateplení budov. Svaz průmyslu a obchodu varuje, že nás energetické úspory mohou vyjít velmi draho. Ve studii, kterou si svaz nechal vypracovat, stojí, že nejpravděpodobnější varianta, tedy úspora 73,5 PJ, by znamenala náklady až 1025 miliard korun. Přísnější návrh výborů Evropského parlamentu by vyšel dokonce téměř na 2,5 bilionu korun. 

Podle Niedermayera je ale potřeba dívat se také na výnosy, které úsporná opatření přinesou. Jako pozitivum uvádí třeba snížení evropské závislosti na dodavatelích paliv. „Za dovoz fosilních paliv každý den vydáme jako Evropa asi miliardu eur. Dodavatelé jsou navíc často z politicky problematických zemí a nás to nutí tento fakt zohledňovat i v naší politice,“ říká Niedermayer.  Vyšší investice do snižování energetické náročnosti by se podle něj vyplatily i firmám, které technologie na snižování energetické náročnosti vyvíjí. 

Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek říká, že zhruba polovinu investic do energetických úspor bude muset dotovat stát, což může státní rozpočet výrazně zatížit. O podobě dotací na podporu ekologičtějších investic by se podle Františka Kotrby mělo začít diskutovat již příští rok. Důležitější podle něj bude příprava pobídek, které by k úsporám motivovaly domácnosti. Nyní se tak děje například pomocí kotlíkových dotací. V aktuální druhé vlně hodlá stát mezi lidi, kteří se rozhodnou pro výměnu kotle, rozdělit 3,44 miliardy korun. 

 
Autor článku : Jan Prokeš
Zdroj : Hospodářské noviny