EU: Orbán ohrožuje naše hodnoty

ŠTRASBURK/PRAHA Evropskému parlamentu už došla trpělivost s politikou maďarského premiéra Viktora Orbána. Europoslanci včera ve Štrasburku schválili rezoluci, která Maďarsko ostře kritizuje, a vyzvali k zahájení sankčního řízení podle článku 7 Lisabonské smlouvy. Výsledkem takového řízení by v extrémním případě mohlo být až pozastavení hlasovacích práv státu v Radě ministrů. 

 

Europoslanci se shodli na tom, že v Maďarsku došlo ke zhoršení demokracie a vlády práva, a hrozí tak „jednoznačné nebezpečí závažného porušení hodnot“ zakotvených v evropských smlouvách. Orbánovu vládu vyzvali ke zrušení kontroverzních zákonů o vysokých školách a zadržování žadatelů o azyl. Vláda by také měla neprodleně jednat s americkými úřady o tom, jak zajistit, aby mohla Středoevropská univerzita nadále působit v Budapešti. Pro rezoluci hlasovalo 393 členů europarlamentu, proti jich bylo 221 a 64 se hlasování zdrželo. 

V textu se hovoří o celé řadě maďarských prohřešků v posledních letech: došlo například ke zhoršení svobody slova, svobody vyjadřování a shromažďování, k restrikcím proti aktivitám a organizacím občanské společnosti, k porušování práv menšin, jako jsou Romové, Židé nebo LGBT komunita. Rezoluce zmiňuje i nezávislost justice, korupci a konflikt zájmů a označuje se za test pro Evropskou unii, zda dokáže svoji schopnost a vůli reagovat na hrozby porušení svých základních hodnot. 

Usnesení společně předložili liberálové, socialisté, zelení a krajní levice. Rozpolcena zůstala největší parlamentní frakce lidovců (EPP), kam patří i 12 zástupců Orbánovy strany Fidesz. Předseda EPP Manfred Weber sice nedávno Orbána varoval, sám ale před týdnem navrhl mírnější text rezoluce, v němž se o doporučení k aktivaci článku 7 nemluví. 

Nakonec se Weber postavil proti rezoluci, stejně jako mírná většina členů frakce včetně českého europoslance Pavla Svobody: „Na rozdíl od polského případu nebyl aktivován předběžný mechanismus a rovnou se hlasovalo o spuštění článku sedm. Pokud máme měřit všem zemím stejným metrem, měl se nejdříve spustit tento mechanismus,“ vysvětlil. Narážel tak na úterní schůzku Rady ministrů, na níž se EU shodla v tom, dát Polsku více času na jednání. 

 

Podobný přístup měl i další člen lidovecké frakce Luděk Niedermayer, který se zdržel hlasování: „Se způsobem Orbánovy vlády mám velký problém z mnoha důvodů. Zrovna případ Středoevropské univerzity na mě ale nepůsobí jako spouštěč právní procedury,“ sdělil LN. Pro rezoluci naopak hlasoval kromě europoslanců za ANO (patří do frakce liberálů) a ČSSD i člen lidovecké skupiny Jiří Štětina. Další lidovečtí europoslanci byli buď proti, nebo se zdrželi. 
D

ělíci linie mezi lidovci tentokrát nešla podél hranic členských států, názory se lišily i v rámci jedné strany, například německé CDU. Někteří europoslanci se obávali, že by mohl Fidesz přejít k evropským reformistům a posílit tak před brexitem frakci, v níž zasedají britští konzervativci. Některé jejich kolegy v kritickém názoru na Orbána utvrdila protievropská kampaň, kterou jeho vláda spustila. 

 

Výzva europoslanců nyní míří k Evropské komisi, která by měla zahájit s Maďarskem dialog o jeho pochybeních. Bezprostřední riziko výše zmíněných sankcí ale Budapešti zřejmě nehrozí – musely by je totiž schválit všechny členské země sedmadvacítky. A Polsko již dalo najevo, že svého spojence Orbána „podrží“. 
„Věřím, že Polsko a Maďarsko se budou v této věci vzájemně podporovat. S nejtvrdším scénářem nelze počítat,“ potvrzuje europoslanec Svoboda. 

Rezoluci včera odsoudil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, podle něhož jde v podstatě o „nový útok sítě George Sorose na Maďarsko“. „Evropské instituce nejsou schopny přijmout fakt (...) že maďarská vláda pokračuje v migrační politice, která má za cíl zajistit bezpečnost země,“ prohlásil Szijjártó. Miliardáře Sorose dlouhodobě kritizuje i samotný Orbán, který obviňuje jím placené organizace z toho, že podrývají vládní imigrační politiku.