EU chce škrtit dotace i v Česku

PRAHA Brusel čeká jedna z největších a nejočekávanějších bitev tohoto roku. Jak jinak než o peníze. Již tento týden by měla Evropská komise předložit nástin nové „sedmiletky“, tedy víceletého rozpočtu na léta 2021–2027. Pro Česko to nevěstí nic příjemného. Zatímco ve stávajícím dotačním balíku do roku 2020 má Česko pozici relativně chudé země na východě EU, kam dotace proudily téměř automaticky, nově chce Brusel poměřovat více ekonomických ukazatelů. A také dbát na to, jak jsou státy EU solidární. Ani v jedné z těchto kategorií si přitom nevedeme příliš dobře. 

Chudší až o 14miliard 
První střednědobý erár bude po brexitu chudší o 10–14 miliard eur ročně, podle toho, jak se Bruselu podaří vyjednat dohodu s Velkou Británií o odchodu z EU. Tuto „díru“ jsou tradiční plátci do společné kasy, zejména Německo a Francie, ochotni zaplatit. Ovšem jen za podmínky, že transfery určené na pomoc chudším regionům v EU půjdou podle jiných pravidel. 
Kromě doposud jediného ekonomického ukazatele – hrubého domácího produktu – by se mohly do budoucna peníze na takzvanou politiku soudržnosti rozdělovat také podle nezaměstnanosti nebo ekologické zátěže. 

O zhruba 350 miliard eur, které jsou po roce 2020 v rámci takzvané kohezní politiky připraveny pro chudší regiony, tak Česko bude muset soupeřit nejen s východem EU, ale třeba také s některými řeckými, španělskými nebo italskými kraji, které dosud na dotace dosáhly jen stěží. České regiony se totiž nepotýkají s mladými lidmi bez práce a navíc bohatnou. Zatímco v současné unijní „sedmiletce“, která končí v roce 2020, jsou v kategorii „chudých“ (pod 75 procent průměru evropského HDP) vedeny všechny kraje s výjimkou Prahy, aktuálně mezi ty bohatší poskočily i střední a jižní Čechy, Plzeňsko, Vysočina, jižní Morava a Moravskoslezský kraj. První nástin nové „sedmiletky“ podle listu Financial Times (FT) obsahuje také blíže neurčenou podmínku čerpání dotací v podobě dodržování společných hodnot a principů solidarity. Žádná konkrétní země v textu zmíněna není, z kontextu ale vyplývá, že je tato podmínka „ušita“ v neprospěch zejména Polska a Maďarska. „Snaží se to stavět proti nám, je to jen další způsob, jak přijdeme o peníze,“ citovaly FT nejmenovaného diplomata z východu Evropy. Fakt, že se apel na solidaritu v návrhu Evropské komise objeví, potvrzuje i místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. „Na solidaritě je postavena celá politika soudržnosti. Sám bych byl pro to, aby se víc sledovalo dodržování hospodářských reforem. A ano, bylo by logické, aby mezi kritéria dotací patřila třeba také integrace migrantů v regionech, které byly migrační vlnou nejvíce zasaženy,“ řekl Telička LN. Je jasné, že Česko, které čelí žalobě Bruselu za nedodržování migračních kvót, by v tomto kritériu dotací nijak nebodovalo. 

Nic neměnit 
Mimo jiné i proto Česko na klíči k přerozdělování dotací nic zásadního měnit nechce. A nechce ani zásadnější úspory. „Politika soudržnosti by měla být dostupná pro všechny regiony podle stejných pravidel. Příliš velké škrty by celý evropský projekt i jeho hlavní přínosy vystavily riziku,“ upozorňuje Aleš Chmelař, státní tajemník pro EU. 

O tom, podle jakých pravidel rozdělit dotace po brexitu, bude EU debatovat dlouhé měsíce. Cílem eurokomisaře pro rozpočet GüntheraOettingera je mít víceletý rámec na léta 2021–2027 hotový do příštích voleb do unijního parlamentu – tedy do května 2019. S konečnou verzí „sedmiletky“ pak musí souhlasit nejen Evropský parlament, ale i lídři zemí EU. A to jednohlasně. 
Šance, že by se nakonec prosadila přísná verze v neprospěch zemí visegrádské čtyřky, tak není velká. Neznamená to ale, že by Česko nemělo přesvědčovat, že peníze na dohnání průměru EU již nepotřebuje. „Poskytování peněz do Česka má pro Unii smysl. Řadu investic k cestě k vyššímu bohatství a prosperitě nutně potřebujeme,“ myslí si europoslanec Luděk Niedermayer. „Bohužel, nekvalitní čerpání, podvody i projekty se spornou efektivitou jsou něco, co naši vyjednávací pozici notně podvazuje,“ dodává. 

Balík peněz a pravidla, podle kterých Brusel bude dotace rozdělovat po brexitu, jsou ale jen prvním krokem. Důležitějším je způsob, jak rychle a efektivně dotace z EU dokážeme vyčerpat. A v tom má Česko tradičně velké mezery. Z celkových v přepočtu 570 miliard korun, které má Česko k dispozici do roku 2020, bylo dosud vyúčtováno jen 14 procent. Navíc až u poloviny všech dotačních položek hrozí, že se je dočerpat nepodaří, a Česko tak bude muset s Bruselem vyjednat výjimku na jejich přesunutí na jiné účely.