EU chce být ostrá na Čínu. Její jednotu nahlodává ambiciózní plán Pekingu za miliardy

Brusel (od naší zpravodajky) - V budovách Evropského parlamentu ve Štrasburku bylo ten den rušno. Poslanci minulé úterý schválili spornou směrnici o autorském právu a odsouhlasili konec střídání letního a zimního času.

Takřka ve stejný čas, mimo hledáček médií, se stranou od plenárního sálu sešla také skupina europoslanců s úmyslem založit výbor pro koordinaci přístupu k Iniciativě Pásu a Stezky. O den dříve se k této platformě spolupráce s Čínou připojila Itálie, byla první ze skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších států světa G7. Česká republika se angažuje již několik let.

Setkání svolal britský europoslanec Nirj Deva z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). V době, kdy se Evropský parlament a komise opakovaně vyslovují pro nutnost jednotného a zároveň ostřejšího přístupu k Číně. Podle expertů může ale právě zapojení členských zemí unie do Pásu a Stezky soudržný postup Unie ohrozit. 

Itálie si za připojení k novodobé Hedvábné stezce, kterou Čína chce ekonomicky propojit svět, vysloužila kritiku od evropských spojenců i Američanů. Ti s Pekingem vedou od minulého roku obchodní válku.

"Strategicky důležitá infrastruktura jako elektrické sítě, rychlodráhy pro vlaky nebo přístavy se dostává z evropských do čínských rukou," vyjádřil obavy evropský komisař pro rozpočet Oettinger v rozhovoru s německými médii. Unie by podle něj měla mít možnost podobné dohody schvalovat a případně vetovat. 

Návrh zakládajícího dokumentu výboru, který má deník Aktuálně.cz k dispozici, uvádí jako náplň jeho činnosti "koordinaci politik mezi EU a Čínou ve všech sférách podle Iniciativy Pásu a Stezky" a spolupráci s čínskými úřady na "posílení vzájemné výměny". Všichni členové výboru se podle textu zavazují propagovat iniciativu na evropské půdě i v jednotlivých členských zemích a nepoškozovat vzájemné vztahy mezi EU a Čínou.

Výbor je zatím pouze soukromá iniciativa poslance z Velké Británie, která má z EU odejít. Jeho oficiální založení by musel odsouhlasit europarlament. Na březnovou schůzku se dostavil i český europoslanec a kandidát na šéfa Evropské komise Jan Zahradil (ODS), který říká, že výbor nijak nenarušuje snahu o koordinovaný celoevropský přístup, nebo dokonce evropskou jednotu.

"Státy nebo skupiny států by měly mít možnost navazovat vztahy se třetími zeměmi a Čína je geopolitická síla, jejíž vliv bude dále stoupat. Nebylo by moudré s ní nevyvinout ekonomické, politické a kulturní vazby," řekl Zahradil asi dvacítce shromážděných, mezi kterými nechyběli ani zástupci Číny, akreditovaní jako novináři nebo asistenti. 

Sám český europoslanec by se v podobném výboru, pokud by po květnových evropských volbách oficiálně vznikl, rád angažoval. "Je logické, že se formuje nějaká platforma, která by měla dohlížet na to, jak iniciativa v Evropské unii funguje," řekl Zahradil deníku Aktuálně.cz.

Pás a Stezka ne, Airbusy ano

Právě Evropa je konečnou destinací nové Hedvábné stezky. Podle dohody, kterou čínský prezident podepsal při návštěvě Itálie, by tu Peking měl investovat 2,5 miliardy eur (asi 65 miliard korun), zejména v oblasti logistiky a telekomunikací. Číňané by se měli podílet také na budování přístavů v Janově a Terstu.

Z Říma čínský prezident minulý týden pokračoval do Francie, kde se zavázal nakoupit 290 letadel Airbus v hodnotě 30 miliard eur (více než 770 miliard korun). K Iniciativě Pásu a Stezky se prezident Emmanuel Macron připojit nechce, zájem bez bližších podrobností podle serveru Deutsche Welle ale projevila německá kancléřka Angela Merkelová.

Je to přitom právě Německo, které inspirovalo Brusel k asertivnějšímu postoji vůči Číně. Dokument Evropské komise z první poloviny března označuje asijskou zemi jako ekonomického konkurenta a soupeře, který podporuje alternativní modely vládnutí.

Lukasz Sarek, expert z Asia Research Center ve Varšavě, unijní postup chválí. "Ten dokument odráží mnoho let zklamání v Bruselu i evropských hlavních městech. Doufejme, že naivita o tom, co je Čína skutečně zač, pominula," říká Sarek s odkazem na čínský protekcionismus na domácím trhu a také snahu Číny podkopat liberální a demokratické hodnoty.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker zdůraznil právě potřebu získat přístup na čínské trhy pro evropské společnosti do stejné míry, jako mají Číňané v Evropě. Na summitu minulý týden se pak lídři členských států zabývali nástroji, jak ochránit férovou hospodářskou soutěž.

Europarlament v březnu odsouhlasil také usnesení o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU. Sepsal ho europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který do textu včlenil i varování českého Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ohledně čínských telekomunikačních firem Huawei a ZTE. Obdobné varování vydala tento týden i komise a vyzvala členské země k vyhodnocení rizik.

Právě technologie související se zaváděním 5G telekomunikačních sítí jsou další z oblastí, kde se EU snaží postupovat jednotně. Česká republika a dalších třináct evropských zemí včetně Francie a Německa budou letos dražit příslušné frekvence a je otázkou, jak nastavit pravidla pro účast firem v dražbě.

Jak shrnuje server Politico, Němci navrhují nakupovat zařízení pouze od "důvěryhodných dodavatelů", zatímco Itálie již schválila nástroj, který vládě povoluje vykázat společnosti kontrolované ze zahraničí, tedy mimo jiné právě Huawei, ZTE nebo Samsung, z jakéhokoliv sektoru ekonomiky považovaného za strategický.

EU a Čína budou o vzájemných vztazích jednat na úterním summitu v Bruselu, na programu jednání jsou hlavně ekonomická témata. Naopak agenda nezmiňuje otázku dodržování lidských práv v Číně, které se během schůzky vyhnul také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Rovněž v dubnu se v Pekingu setkají také představitelé zemí zapojených v Iniciativě Pásu a Stezky, včetně českého prezidenta Miloše Zemana.

Původní článek si můžete přečíst zde.