Ekonomika v ohrožení
16.03.2020
Přepis rozhovoru Luďka Niedermayera pro Otázky Václava Moravce.
Václav MORAVEC, moderátor--------------------
Týden boje proti koronaviru. V úterý vláda uzavřela školy. Ve čtvrtek vyhlásila nouzový stav. V pátek zavřela hranice. V sobotu i prakticky všechny obchody a nyní se chystá vyhlásit karanténu. Potraviny, lékárny a další mají zatím výjimku. Definitivně vláda zavřela restaurace a další služby. Se školáky musejí zůstat doma i mnozí rodiče. Firmám tak chybějí nejen nemocní a lidé v karanténě, ale i rodiče na ošetřovatelském volnu. Na druhé straně vláda potřebuje, aby stát se nezastavil.
Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
My chceme, aby lidi chodili do práce. To je základ. Aby ekonomika šlapala, aby se exportovalo dováželo. Samozřejmě o tom budeme mít ještě jednání se jednotlivými firmami. To je ten základ.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vliv koronaviru už je vidět. Svaz průmyslu a dopravy hlásí potíže. Kvůli šířící se nákaze nového typu koronaviru pociťuje víc než třetina tuzemských průmyslových firem. Zaměstnance v karanténě má třetina podniků. Problém s dodávkami mají, nebo čekají zhruba 2/5 společností. Komplikace s dopravou, logistikou řeší přibližně 36 % firem. Dalšími hosty Otázek jsou avizovaní 3 ekonomové, respektive ekonomka. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Vítejte, paní Nerudová.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Pěkné odpoledne
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mé pozvání přijal ekonom emeritní rektor Vysoké školy ekonomické, člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. I Vám, pane profesore, hezké nedělní odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítám i ekonoma a bývalého viceguvernéra Centrální banky Luďka Niedermayera, který je dnes poslancem Evropského parlamentu. I vám hezké nedělní odpoledne.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Šíření koronavirové nákazy odhalilO zranitelnost naší civilizace, která sama sebe považovala za vyspělou. Nad jakými prvky zranitelnosti přemýšlíte jako 3 renomovaní ekonomové, paní rektorko?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Tak já se domnívám, že takovou největší zranitelnost, kterou já vidím je, že jsme se v honbě za neomezeným ekonomickým růstem dostali k tomu, že jsme celou řadu s trategických věcí a jejich výrobu přesunuli do Číny a nenechali jsme si tu výrobu tady v České republice, protože jsme hledali levnější pracovní sílu. Konkrétně hovořím třeba o výluce o výrobě generických léků a jejich komponentů. V honbě za levnou pracovní sílou a ziskem jsme je přesunuli do Číny a teď řešíme problém, že možná v červnu už nebudeme mít antibiotika a tak dále. Takže z mého pohledu se odhalilo to, že není možné nadále hovořit pouze o neomezeném ekonomickém růstu, že každý růst má nějaké svoje limity a je potřeba tedy toto prizma přehodnotit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zranitelnost a pohled Richarda Hindlse?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Já myslím, že jsme trošku usnuli na vavřínech. My jsme se v poslední době neustále přeli, jestli s Čínou máme mít taková cla a jiná cla. Jestli bude brexit, nebo nebude brexit. A najednou ty věci, které zaplňovaly stránky novin a obrazovky televizí jsou takové malinké. Jsou takhle malinké půl centimetru, protože se ukazuje, že ten svět se vlastně zabýval věcmi, to je v pořádku, že je nějak řešil, ale zabýval se věcmi, které znal a přestal se starat o to, co by se mohlo stát. A dneska je situace taková, že nejenom, že nevíme, co se všechno děje, ale my hlavně si nevíme rady jak s tím naložit. A to si myslím, že je právě důkaz jisté nepřipravenosti, nebo usnutí na vavřínech. Protože podle mě to řešení samozřejmě tady nějaké je, ale my jsme prostě zaskočeni. A to je to, co by mělo být tím největším poučením do budoucna. I když uznávám, že předpovědět příští katastrofu bude stejně těžké jako předpověď toto.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pohled Luďka Niedermayera na zranitelnost?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Že problém s tímto, já bych to snad nenazýval katastrofou, ale je to teda velkej problém, tak myslím si, že ten hlavní problém je, že na něj jsme měli být připraveni mnohem lépe. Těch varování přece bylo velmi mnoho. Byl SARS, byla prasečí chřipka a Evropa měla mnoho týdnů na to, aby viděla, co se děje v Číně. Měli jsme se na to připravit a teďka se ukazuje, že vlády jsou sice schopny dostatečně rychle přijmout ty organizační opatření někdy opravdu velmi velmi radikálně. Mám pocit, že naše vláda trochu dá na Českou republiku poklop. Pro ty, kteří si pamatují ten rok 89, to není možná úplně příjemný příjemný pocit. Ale nicméně ty opatření jsou prostě na místě. O tom není pochyb. Ale ty věci, které by snad měly být samozřejmé, to znamená, že budou ochranné pomůcky nejenom pro ty doktory. Já opravdu ty lidi obdivuju, že fungují, ale jsou to taky prodavačky v supermarketech, který denně potkávají tisíce lidi, kteří tam chodí a nakupují si, protože chtějí mít určitou jistotu, že doma budou mít potraviny. Máme taky lidi na velíně jaderných elektráren a tak dále. Mně připadá, když to teďka poslouchá, když poslouchám pana Koubka, že tam něco selhalo. Možná, že jsme měli spoustu plánů, ale ty plány jsou na papíře. K tomu, co říkala paní Nerudová na tom něco je. Ale já mám velký problém s tím, že by to vyřešila Česká republika. Česká republika jako velmi malá země prostě není schopna vyrobit za rozumnou cenu všechno, co potřebuje. Ale co je špatné, že jsme selhali jako Evropská unie. My jsme teďka hrozně překvapeni třeba v případě těch generik, že vlastně největším výrobcem generik to není Čína, to je Indie. Indie před pár týdny řekla, že zavede zavede vývozní omezení na ty generika. A najednou se zjistí, že Evropa nebo Amerika třeba spotřebovává 25 % těchto generik. My jsme na to nebyli připraveni.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chápu-li správně, tak to, že by mohl hrozit reálný problém nedostatku generik za několik týdnů, je tedy velký, protože nejsme si....?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že ne. Já myslím, že ne. Ale myslím si, že není možné až tento problém přijde a já věřím, že přijde, že ho zvládneme. A doufám, že ty škody nebudou větší než budou muset být, tak potom na to nesmíme zapomenout. Musíme si k tomuto problému sednout a říci, co je to riziko, které my akceptujeme kvůli tomu, abychom udělali ekonomiku efektivnější. A kde jsou ty limity. A zdá se, že o tom nikdo nepřemýšlel. A to je tedy obrovská chyba. My se shodou okolností v parlamentu zrovna skupina před pár měsíci chtěla iniciovat diskusi o tom, že některé standardní léky nejsou v Evropě dostupné, protože někde se stane nějaká porucha. A zdá se, že někdo tady tomhle problému doteďka nepřikládal dostatečnou dostatečnou váhu. Čili mám pocit a doufám, že tahle epidemie přinese opravdu nějaké probuzení a opravdu ty plány na řízení rizika budou mnohem mnohem kvalitnější. Nebudou jenom na papíře, ale budeme schopni podle nich pracovat. Budeme prostě připraveni, i když nevíme samozřejmě co tam další problém bude.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Věříte tomu, nebo k tomu opravdu dojde? Protože většina epidemiologů a odborníků ze zdravotnictví, včetně zdravotnických odborů, říká nejsme schopný se právě pod tlakem ekonomickým tlakem zisku a podobně z těch věcí poučit. Viz zprávě přesouvání většiny výrob do teritorií, která mohou ohrožovat naši bezpečnost a soběstačnost.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Určitě můžeme. Samozřejmě bude to trochu záležet na té odvaze těch politiků a také nesmíme zapomínat obrovskou roli v dnešním světě hraje lobbistický tlak velkých korporací. A politici musí být připraveni tomuto lobbistickému tlaku vzdorovat. Čili, ano, my se můžeme dostat k tomu většímu bezpečí za cenu určitého vyššího nákladu. Ale zase my jsme to přehnat, abychom vytvořili nějaké protekcionistické prostředí pro zdejší firmy, které toho budou využívat. Vlastně celá populace zaplatí ten náklad, který půjde do kapsy....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to hrozí protekcionistická opatření jako riziko po odeznění koronavirové epidemie?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
No hlavně ten protekcionismus má jako festival teď. Já jsem opravdu zděšený ohledně toho, co to může udělat s tou společnou Evropu. Protože Italové, třeba Itálie jeden z největších plátců do evropského rozpočtu. Teďka ta Itálie, ve které opravdu jde o život v některých případech, vidíme to denně v novinách, tak ona se cítí úplně opuštěná těmi ostatními zeměmi. Spousta zemí zavedla různá vývozní omezení a kdo ví co všechno. A ty země si nepomáhají. Já mám pocit, že je potřeba, abychom se my jako ta společná Evropa rychle probrali a vrátili se do toho módu, který prostě v tom dnešním světě platí. To znamená, že ty velké věci umíme vyřešit pouze společně. Neexistuje slovenské řešení koronaviru, nebo belgické řešení koronaviru. Buďto uspějeme jako Evropa, nebo jako Evropa si ten náklad výrazně zvýšíme. Musíme se opravdu k tomuto vrátit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní profesorko, jak snadné nebo naopak těžké právě bude navrácení části strategických výrob do Evropy a zabránění negativních důsledků protekcionismu, jak o tom mluvil Luděk Niedermayer?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já se domnívám, že to jsou 2 roviny. Jedna je ekonomická a druhá je politická. Ta politická ta si myslím, že bude velmi těžká, protože v té ekonomické oblasti v podstatě budou muset být přehodnoceny strategie firem v dodavatelských řetězcích. Já myslím, že diskuse o tom, že je dobré držet velmi nízké stavy zásob se ve světle koronavirem ukazuje jako diskuse naprosto lichá.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To se, apropo, poukazuje i u nás jako u domácností. Protože když se na to podíváme, nikdo z nás není připraven na to, že bychom za 14 dnů nemohli jí do supermarketu si nakoupit.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Ona na to není připravena ani společnost, protože pokud si všichni vzpomeneme, když lidé začali nakupovat, tak o nich bylo hovořeno jako hysterických občanech, kteří si chodí nakupovat. Nicméně ona to byla vcelku racionální reakce na vzniklou situaci. Takže i tato racionální reakce samozřejmě nastane v těch společnostech. A zcela jistě to povede ke změnám v těch dodavatelských řetězcích a ke změnách řízení zásob. A ty společnosti zcela jistě budou držet vyšší zásoby tak, aby při jakémkoliv světovém výpadku produkce někde na jiném světadílu byly aspoň částečně schopni ten výpadek nahradit těmi skladovými zásobami, aby výroba mohla běžet. Ty politické konsekvence ty budou velmi složité. Já se domnívám, že v některých zemích může dokonce dojít k nějakým politickým otřesům. A souhlasím s panem Niedermayerem, že vidím jakoby velké selhání evropských vůdců tady v tomto. Myslím si, že pokud hovoříme o zavírání hranic, tak rozhodně zavírání hranic mělo být koordinováno z evropské úrovně. Protože se domnívám, že minimálně postkomunistické země to vnímají velmi citlivě takovéto opatření. Takže domnívám se, že v těch firmách ta reakce bude okamžitá. Ale nejsem úplně přesvědčená, že v té politické části, že ta reakce bude rychlá, a že bude správná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane profesore Hindlsi, jak složité bude některé ty strategické výroby opět vrátit na teritorium Evropy, když jsme si z Asie udělali nejlevnější fabriku světa?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
No tak já nejsem úplně přesvědčen o tom, že to půjde touhle cestou. Ten svět se teď nějakým způsobem zastavil a všechny tyhlety věci mají obrovskou setrvačnost. Tak jako se nedostala výroba do Číny, nebo Indie za týden, tak se také nedostane zpátky. A až se ta věc ustálí, tak si myslím, že trošku svět a Evropa zapomenou. To tak v životě bývá. Takže budeme asi trošku nepoučitelný. Neříkám, že úplně nepoučitelní. Ale i kdybychom byli stoprocentně poučitelní, tak si myslím, že není vůbec snadné z těch, řekněme, z hlediska pracovních nákladů nákladů na práci dostat ty věci zpátky. Nehledě na to, že to je jenom 1 věc říct: Nebude to v Číně a nebude to v Indii. Druhá věc je, že my pro to kapacity prostě nemáme. Dneska Evropa je nějakých 500 Evropská unie, nebo 700 000 000 celá Evropa. To je ani ne polovina obyvatel v Číně. Dneska už ani ne polovina obyvatel v Indii. Takže nestačí jenom říct: My už to v Číně dělat nebudem. Ale také je potřeba říct, kde to dělat budeme. A pak je tady ještě 1 věc. Čína není žádný malý slabý hráč, který prostě bude čekat na to až někdo v Evropě, ať už to byla Evropská komise, nebo já nevím kdo další, rozhodne, že to teď nebude. Souhlasím s tím co tady říkali oba mí kolegové. Evropská unie je na řadu věcí nepřipravená. A teď se vrátím trošku zpátky. Podívejte se jak byla nepřipravená na ten na tu přestřelku mezi Čínou a Spojenými státy. To byla stejná situace akorát u této situace nikdo neumírá. Ale Evropa stála jakoby mimo. Měla problém, že bude dávat neustále sankce na Rusko a podobně. Dneska jsou prostě velcí hráči ve světě a ty buď musí spolupracovat, anebo aspoň nesmí zůstat stát mimo. A to se bohužel Evropské unii teďko trošku děje. Já vím, že to těžší, protože Čína je jeden obrovský stát. Spojené státy jsou jeden obrovský stát. Mají 52 vlastních států. Evropa je strašně mnoho kultur, strašně mnoho jazyků. Čína má 1 jazyk, Spojené státy mají, řekněme, dva, když budu brát i španělštinu. Ale v Evropa je strašně mnoho vrstevní národ, nebo uskupení. Já si myslím, že tudy by se měla Evropa především ubírat. To znamená mít nějakou jasnou společnou strategii. Teď vůbec nejde o ten koronavir jako takový.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nedojde k zásadní transformaci ekonomiky? Když se podíváme na to, jak jsme svědky pádu burz v těch uplynulých 10 dnech. Podívejme se kupříkladu na burzu pražskou. Ta se dostala po vyhlášení nouzového stavu vládou na nejhorší možná čísla. Akcie na burze během uplynulého týdne rekordně oslabily. Index PX propadl o 14,5 procenta na 825, 2 bodu. Ve čtvrtek se index propadl o dalších téměř 8 % na 815 bodů. Burza uvedla, že šlo o šestý největší jednodenní propad v historii pražské burzy. Pokles. Dostal index PX na nejnižší hodnotu od července roku 2016. Situace je vážná i ve Spojených státech amerických. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zakázal lety z Evropy do Spojených států. Pronášel i tato slova.
Donald TRUMP, prezident USA
--------------------
Po konzultaci se zdravotníky jsem rozhodl o přísných, ale nezbytných opatřeních na ochranu zdraví a blahobytu všech Američanů. Zrušíme všechny turistické lety z Evropy do Spojených států na příštích 30 dnů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Následovala okamžitá reakce akciových trhů. Ve čtvrtek znovu prudce klesly. Propad indexu Dow Jones a S&P 500 byl nejvyšší od roku 1987. Investory, podle agentury Reuters, vystrašilo nové omezení cestování. Akcie v pátek pak zpevnily. Otázkou je na jak dlouho, jestli propad nebude pokračovat. Vývoj cen ropy. Už jsem o tom mluvil v první hodině. Propad inicioval spor Saúdské Arábie a Ruska na zasedání organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojenců. Poklesu přispěla skutečnost, že americký prezident Donald Trump právě zakázal lety z Evropy do Spojených států. O víkendu rozšířil zákaz letů i na Velkou Británii, kdy původně Velká Británie z toho zákazu byla vyňata. Nejsme teď svědky nějaké zásadní ekonomické transformace? Bývá ta situace přirovnávána k 11. září roku 2001. Je to vhodné přirovnání, paní rektorko?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já se domnívám, že ano. Ale já bych nechtěla abychom zde byli jenom pesimističtí. Já si myslím, že ta koronavirová krize je výzva, ale že skutečně může dojít ke vzniku zcela nových odvětvích. Myslím si, že pokud se podíváme na zkušenost Číny se SARSem, tak vlastně díky SARSu vznikl Alibaba. To znamená skutečně došlo k rozvoji internetu internetového obchodování. Když se podíváme, jak Čína zvládala tu krizi, že najednou zjistili vlastně nepotřebují kamenné obchody, protože prodávali přes internet. To znamená....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budeme svědky zásadní transformace ekonomiky?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Myslím si, že budeme svědky zásadní transformace nejenom ekonomiky, ale třeba i vzdělávání. Protože teď těch 4, nebo 5 týdnů, nebo 6 týdnů, nikdo nevíme dlouho to bude trvat, povede k tomu, že si možná uvědomíme, že jsme v té výuce málo interaktivní. A že ty všechny nástroje, které teď všichni hledáme, že jsou dobré, a že třeba ti pedagogové je začnou více využívat. Zjistí, že to ta klasická forma vzdělávání není tak efektivní, jak například ty interaktivní nástroje, které teď mohou používat prostřednictvím internetu. Sice je to krize, ale je potřeba být optimista. Myslím si, že celou společnost tato krize může posunout dál, a že z ní, pokud jí zvládneme dobře, vyjdeme jenom posílení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když používáte slovo krize. My se nevyhneme hlubší ekonomické krizi? Možná krizi, která bude na nás všechny mít dopad větší než krize v letech 2008-2010?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
To je především o tom, jakým způsobem bude dál postupovat vláda. Protože v tuto chvíli už nějaké ekonomické škody samozřejmě z těch zavřených obchodů z dalších aktivit, které probíhají, sčítáme. Existují nejrůznější studie, že celkový shutdown ekonomiky v České republice by znamenal denně výpadek do rozpočtu zhruba miliardu a půl. Což při 14 dní, jestli dobře počítám, je 20 miliard. To znamená, že skutečně je potřeba, aby vláda postupovala v tomto případě koncepčně. Všechny ty kroky, které podniká, tak aby měla spočítáno taky ekonomický dopad.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenom, že vstoupím do vaší řeči. My se můžeme podívat na data ze státního rozpočtu, protože ještě dávno předtím než tuzemskou ekonomiku zasáhla právě koronavirová nákaza a důsledky s vládními opatřeními s tím spojené, tak se rozpočet nevyvíjel dobře. Poprvé od roku 2003 skončilo lednové hospodaření státního rozpočtu ve schodku přibližně osmi miliard korun. Ke konci února se deficit státního rozpočtu prohloubil na 27,5 miliardy. Nejhorší únorové číslo od roku 1993, jak vidíte na svých obrazovkách. A tím se vám vstoupil do řeči a následuje ta logická otázka. Postupuje vláda v tomto koncepčně?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já bych chtěla říct, že si myslím, že v tuto chvíli by měly začít diskuse o změně státního rozpočtu, protože ten navrhovaný deficit v tuto chvíli je imaginární číslo těch 40 miliard. Zcela jistě příjmy nebudou odpovídat realitě. To znamená musí dojít k přehodnocení příjmu. Musí dojít k přehodnocení výdajové strany. Vláda musí začít hledat úspory v provozní oblasti. Musí prioritizovt na straně výdajů, protože kdo je nejvíc zasažen celou touto situací, jsou malé a střední podniky. Je potřeba okamžitě přijít s nějakým programem na podporu malých a středních podniků. To jsou ty podniky, které mnohdy jsou jedinými podniky v regionu. To znamená bude to mít vážné regionální konsekvence. Takže myslím si, že namístě je skutečně začít diskutovat o nějaké ekonomické podpoře v oblasti třeba daňových prázdnin a tak dále. Myslím si, že na rozdíl od jiných ekonomik evropských, jako je Itálie nebo Španělsko, pořád nejsme tolik zadlužení, abychom v tuto krizovou chvíli nemohli masivně podpořit malé a střední podniky, tahouny ekonomického růstu v České republice.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Měla by vláda zásadně přehodnotit strukturu rozpočtu, když už jsme v těch prvních dvou měsících, pane profesore, viděli zásadní propad příjmů státního rozpočtu?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Tak já bych tuhletu chvíli vůbec nespojoval ty první 2 měsíce s tím, co se děje teď. Ty první 2 měsíce jsou obvykle tak ještě dnes signifikantní pro to, co se bude dít v tom následujícím období.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když to byl nejhorší výsledek?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Byl nejhorší výsledek. Já si myslím, že to není přesně ještě ten spouštěcí mechanismus, kdyby už vláda měla začít reagovat. Vláda vydá v první polovině, nebo Ministerstvo financí, vydá v první polovině dubna makroekonomickou predikci. Tam si myslím, že už zahrané to, o čem se tady v tuhletu chvíli bavíme. Pokud jde o to, jak se má nebo nemá přestavět rozpočet, já si myslím, že to v tuhletu chvíli není vůbec důležité. Řekněme, je důležité zajistit proto, aby fungovaly malé a střední podniky, aby rodiče mohly zůstávat doma a ošetřovat své děti, aby mohli dál jejich firmy třeba pokračovat alespoň nějakém, řekněme, nouzovém režimu, nebo /nesrozumitelné/ režimu. Já si myslím, že jakákoliv debata o tom, jestli to bude 40 miliard, 50 miliard, 70 miliard je v tuhletu chvíli úplně bezpředmětná. Na tohle to na všechno samozřejmě taky dojde, ale vláda musí tuhletu chvíli hledat prostředky pro pomoc podnikatelům zejména těm malým a středním, protože ta krize bude pokud bude postupovat dýl, tak postoupí i k těm větším podnikům. Naruší produkční řetězce. Zatím nám to narušilo, řekněme, restaurace, anebo cestovní ruch. Ale i v restauracích pracují lidé, kteří mají doma děti, nebo musí donést z každého desátého plus minus peníze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady vám, pane profesore, vstoupím do řeči. My jsme zatím slyšeli od vlády, respektive od ministryně financí to, že chce posouvat termín pro odevzdání daňového přiznání u daně z příjmů a úhradu u daně drobným podnikatelům a fyzickým osobám, a to o 3 měsíce. Dodala, že tak chce ulevit právě drobným podnikatelům a malým firmám v souvislosti se situací, která se týká koronavirové nákazy. Plošně jim promine pouze sankce.
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/
--------------------
I když by podali to přiznání později, tak na ně nedopadnou a samozřejmě hlavně se tím odloží platba daně, protože daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Takže všechny vyplývající sankce tím hromadně prominu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministerstvo financí plánuje těmito kroky, které jsme slyšeli zmírnit dopady šíření koronaviru. Je to dostatečné, aby šlo jenom o odklad a prominutí sankcí? Nemělo by dojít na ty daňové prázdniny?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Já myslím, že tam padlo těch návrhů víc. Hovořilo se tam o bezúročných půjčkách, o nějakých překlenovacích úvěrech. Já si myslím, že teď není asi důležité vyjmenovávat co všechno už se udělalo, ale sesednout se a říct, co by se mělo udělat a naslouchat i těm, kteří jsou v tom provozu, kteří jsou v tom terénu, kteří buď v tuhle chvíli nemohou jít do práce, nebo nemohou si nějakým způsobem obstarat své pravidelné příjmy. Těch opatření určitě bude celá řada. Ale upozorňuji na jednu věc. Teď se každý prsí kolik pustí do ekonomiky peněz. Evropská centrální banka říká, že bude pokračovat každý měsíc 20 miliard euro nákupu v dluhopisech. Před třemi dny, tuším paní Lagardeová řekla, že přidá dalších 120 miliard euro na na pomoc bankovnímu sektoru i nefinančním podnikům. Ale tohle to všechno je druhotné. V tuhletu chvíli je potřeba zajistit klid ve společnosti. Jistou dávku optimismu pro tu společnost a především prostě zachránit zdraví těch lidí. Tohle to všechno se dá potom udělat a na to nebude potřeba ani dlouhá doba. Jako v tuhletu chvíli je rozhodující to, co se děje s lidmi. Nikoliv, co se děje z penězi. A tam si myslím, že by měla vláda napřít teďko všechny síly. Ona to z velké části dělá. Dělá to poprvé. Nemá s tím nikdo z nás žádnou zkušenost. Všichni musíme věřit, že to dělá....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Měli jsme lokální omezenou zkušenost kupříkladu s povodněmi, kdy daňové prázdniny pro část těch regionálních.....
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Tam nešlo o tolik, o životy, o zdraví. Také byli lidi, kteří zaplatili životem za tu dobu, přišli o velké majetky. Ale tady si myslím, že to ohrožení je poměrně velké z hlediska, řekněme, biologického, nebo medicínského. A tohle to všechno si myslím, že má dělat vláda paralelně, ale především se postarat o chod té společnosti o zdraví lidí. A k tomu přidávat nějaká opatření, kterých bychom tady všichni 3 jmenovali X, co by se všechno dalo ulevit podnikatelům. Musí to dělat paralelně s tím. Nemůže říkat jenom sháníme roušky. Musíme taky říkat....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím ti podnikatelé vůbec ty konkrétní kroky neznají, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ale já bych možná na začátek tomu optimismu řekl, že to, jak zvládl ten maloobchod tu určitou racionální paniku, o které tady mluvila paní Nerudová, to bylo obdivuhodný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste ji označil za racionální paniku?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ano. Tak nebyla to úplně panika, bylo to racionální. Pokud někdo prostě byl zvyklý nakupovat každý druhý den, tak si holt řekl, že prostě nepůjde do obchodu dalších 5 dní a ten maloobchod to zvládl úplně úplně brilantně. Čili já bych byl optimista. Já spíš vidím ty slabiny na straně toho státu než toho soukromého sektoru. A a ani to nevidím na úplně novou ekonomiku, protože přesun třeba výroby z Číny z Asie do Evropy neustále probíhá, protože tam rostou prostě mzdové náklady a také existují rizika jako třeba teďka teďka vidím. Já si myslím, a pan profesor to tady před chvílí řekl, ta první priorita by mělo být opravdu zdraví lidí. Nejenom, protože je to nejcennější co máme, ale protože čím více se nám podaří zkrátit to období té epidemie, tak ty ekonomické ztráty budou nejnižší. Čili to je prostě ta priorita ochránit zdraví lidí a zároveň zkrátit tu dobu. Mě z toho hlediska velmi překvapil pan premiér, který mluvil o tom, že je třeba abychom makali, že je třeba exportovat a dovážet. Já mám pocit, že to je až číslo 2 ta ekonomika. V té ekonomice, opět souhlasím s oběma profesory, ty malé a střední firmy jsou nejvíc postižené. Ty bezúročné úvěry, to je dobrý nápad. já už asi před týdnem a půl jsem třeba říkal, že bych považoval za velmi racionální, aby vláda převzala na sebe povinnost placení nemocenské, respektive té náhrady mzdy v těch prvních dvou týdnech. Protože představa, že vám jako malému podnikateli někdo nepřijde do práce, čili máte velký problém. Vaší dodavatelé vám nedodávají, protože jim lidi nešli do práce a ještě vy budete platit tu nemocenskou, to je úplně absurdní. A já nevím, proč o tom vláda nerozhodla. Jsme posílali panu ministrovi, já když jsem to počítal, by vláda platila 200 000 lidí na karanténě. Tak jí to vyjde na nějaký 2 miliardy korun. To jsou úplně zanedbatelné peníze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro vás je nepochopitelné, že to vláda zatím stále neudělala?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že nemá cenu se opravdu soustředit na revizi rozpočtu. Nemá cenu se soustředit na čtyřicetimiliardový schodek. Má cenu se soustředit na opatření, o kterých víme přesně jak budou fungovat. Čili například bezúročné úvěry, to jsem panu ministrovi navrhoval taky. To je podle mě dobrý nápad. Myslím si že, přenesení té nemocenské zase podle mě jako dobrý nápad. Možná takových opatření bude prostě spoustu. A jasně vyjde to prostě na desítky miliard pravděpodobně. Přijdeme o příjmy. Zvýší se nám výdaje, ale od toho tady ten stát je. Od toho je tady ten státní rozpočet, aby v těch nejhorších chvílích v té ekonomice za intervenoval a pomohl k tomu, aby lidi přečkali tady tuhle špatnou dobu s co nejmenšími strátami.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemělo k tomu už dávno dojít k těm opatřením, protože je můžeme v Itálii, popřípadě jižní Korei, sledovat?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Už prioritu má to zdraví a ty organizační opatření. A to není vůbec jednoduché.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pan profesor říkal, že by to mělo jít ruku v ruce.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Já nevidím důvod proč třeba salámovou metodou jedna věc za druhou neměla být schvalována. Ale uvědomme si, že pro ty firmy to není jenom problém v tom, že potřebují odložit daně, ale oni mají akutní problém s hotovostí. Protože nechodí lidé do práce a platí nemocenskou. Jejich odběratelé, jejich dodavatelé mají problém a někteří nejsou schopni ty své výrobky prodávat. Já nechci říkat, jak velký dopad bude na tu ekonomiku, protože úplně jinak to bude vypadat pokud třeba za měsíc a půl se začneme vracet do normálu. Tak to mimochodem zvládla Čína. Já když jsem psal se první články, tak jsem byl takový optimistický. Říkal jsem si, v Číně to trvalo vlastně ta akutní perioda necelé 2 měsíce. My jsme přece chytřejší a sofistikovanější, takže to ani nebude ani nebude tolik. No teďka jsou úplně tak, jako že bych si byl tím jistej, to ne. Ale uvědomme si, že i třeba měsíc výpadku pro firmu, no tak 1/12 jejich byznysu. To je poměrně závažné. Čili podle mě cílená promyšlená opatření směřovaná na malé a střední firmy. A taky si uvědomit, že některé ty ekonomické sektory jsou ve velkých problémech. Na co bych se nedíval, jsou burzy. Ty reakce finančního trhu mě fascinují. Prostě den 2 se tak choval jako, že se vůbec nic neděje. Pak najednou propadla panika. Poté panice zase najednou se to vrátilo zpátky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tam, když se podíváme na ty grafy, znovu kupříkladu americká burza, nebo pražská burza, tak to vůbec žádnou logiku nedává?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ano. Čili to není to důležité. Důležité je to, co se děje uvnitř firem. Další poznámka. Levná ropa je pro nás jenom plus. Pokud ta levná ropa neznamená, že dojde k eliminaci spoustu firem, které jsou schopny těžit ropu, tak tak vlastně tady tohle je pro nás čistě plus. Čili tím bych se zbytečně nestresoval. Myslím si, že se musíme podívat do těch firem a zabránit tomu, aby docházelo k příliš mnoha kolapsům. A taky samozřejmě ta největší krize, která může vzniknout, je ta poptávková krize. To znamená, že lidé přestanou utrácet poté, co budou moci chodit do těch obchodů. Firmy přestanou investovat, protože budou čekat, že lidi nebudou utrácet. A to by byl ten problém a tomu se dá tak trošku předejít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakými kroky, protože o tom mluvil a naznačoval to vlastně pan prof. Hindls, paní profesorko?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já ještě bych si dovolila reagovat na to zkrácení té doby té krize, nebo toho té doby, kdy teda ten peak. V podstatě to jsou to je ta doba, kdy jsou nejzásadnější ekonomické dopady. Ale všemi těmi opatřeními, které teď my přijímáme, tak my se snažíme právě tu dobu prodloužit. My se snažíme, aby ten peak nebyl tak vysoký, protože kapacita zdravotnického systému prostě není taková. Ve všech těch zemích, kde byla ta obrovská krize, jako byla Čína nebo teď je Itálie, to jsou země, kde právě ten kde nedošlo k tomu odsouvání a zplošťování vlastně toho výkyvu. Takže tady jsou vlastně ty 2 zájmy jdou proti sobě, že jo. Ekonomicky, pokud se na to díváme, tady bysme chtěli co nejkratší dobu, protože ty dopady by byly minimální. Nicméně ten zdravotnický systém nemá takovou kapacitu. Takže já souhlasím s tím, že se bavíme o dvou měsících. Možná i více, kde se budeme snažit vlastně natahovat tu dobu tak, aby kromě samotného koronaviru vlastně to zdravotnictví mělo kapacitu i na něco jiného, protože i když je koronavirus, tak jsou infarkty a jiná onemocnění, která ten zdravotnický systém vlastně potřebuje zvládat.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ale jde o to aby, abychom těmi nezpůsobili, že se to rozšíří na řádově více lidí. Samozřejmě, že tady ta křivka, že nemůže dojít k nějaké explozi, která nebude zvládnutelná. Čili určité rozšíření dává smysl. Ale ta Čína ukázala, že během nějakých dvou měsíců se to dá zvládnout. Bylo by nešťastné, kdyby v Evropě to bylo 6 měsíců.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já už jsem o tom mluvil v té první hodně Otázek, že vidíme jasnou korelaci jasnou souvislost mezi počtem lůžek, věkem dožití populace. Proto Itálie na tom je, co se týče množství mrtvých v souvislosti s koronavirovou nákazou, tak jak je. Podívejme se znovu na ta data, která už jsme ukazovali v hodině první. Nákaza koronavirem je nebezpečná právě pro seniory. Itálie, která je kromě Číny nejvíc postižena koronavirovou nákazou patří mezi země s nejvyšším průměrným věkem dožití. Jen o něco mladší obyvatelstvo má Jižní Korea, která z těch čísel, když srovnáváme, je na tom lépe. V Itálii přes 1000 lidí zemřelo, v Jižní Koreji přes 70. A zároveň tady počet nemocničních lůžek. Když se podíváme na Jižní Koreu, druhé nejpostiženější teritorium v Asii, tam připadá na 100 000 obyvatel 1227 nemocničních lůžek. Naopak v Itálii nejpostiženější evropské zemi pouhých 318. Tedy i systémy zdravotnictví jasně ukazují a jejich kvalita, jak ty jednotlivé země tu situaci zvládají. Nemluvě právě o tom, čím jsme zahájili tuto hodinu nedostatek ochranných pomůcek v České republice. Totálně selhávající vláda v tomto ohledu stejně jako s vyhlášením omezení pro seniory jako nejohroženější skupinu. Myslíte, že dojde tady i restrukturalizaci, nebo mělo dojít k restrukturalizaci veřejných výdajů? Protože zatím se spíše na hygienické stanice osekávaly stejně jako na infekční kliniky. Začnu u člena Národní rozpočtové rady.
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Já si myslím, že tohle teď není potřeba nějakým způsobem řešit, že až se bude na konci hodnotit, jak to všechno vlastně dopadlo, tak určitě bude dost chytrých na to, kteří řeknou. Já sám jsem se setkal s tím, jak se lidé třeba neuctivě obecně chovají k hygienickým službám. Dnes už vlastně hygienici, hovořilo se tam o panu profesorovi Prymuvi, jsou dneska na špici oblíbenosti, nebo nebo pozornosti v populaci. Já si myslím, že tohleto všechno asi přijde. Mělo by se to dělat až budeme přesně vědět, jak to bude. Popravdě řečeno, my zatím strašně málo víme proto proč se to v Číně obrátilo. Víme, že Čína je úplně jiný systém řízení lidí, řízení společnosti než u nás.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázkou je, pane profesore, že vstupuji do řeči, také je, jestli můžeme úplně, což říká Světová zdravotnická organizace, věřit těm datům, která Čína poskytuje, včetně toho, že dodneška není člověk 0 v Číně, jak vlastně ta nákaza vznikla?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Víte co, když budeme takhle přistupovat k čemu všemu se dá věřit, tak nebudem postupně věřit ničemu. Já prostě něčemu věřit chci a věřím tomu, že ta Čína je natolik zodpovědná, že prostě jestli dneska píše, že má 2 nebo 4 nové nebo 11 nových případů denně, že ví co dělá. Mě by spíš zajímalo, o tom už informace nemám, co se stane až se ta Chu-pej, ta oblast nebo Wu-chan. Já ani nevím, jestli už jsou otevřeny, nebo nejsou. Až se otevřou až těch 11 000 000 lidí ve Wu-chanu splyne s těmi jedno a půl miliardou lidí, kteří zbývají v té zbylé části Číny. O tom my máme strašně málo informací. Proto bych řekl, že teď je předčasné říkat co by se všechno mělo nebo nemělo. Já se přiznám, že jsem taky optimista ve vztahu k biochemii a k lidem, kteří prostě to dělají. Věřím tomu, že prostě ty firmy, které dneska říkají, že už mají nějaké náznaky toho, že to bude lepší za třeba 2 měsíce, tak já věřím tomu, že se něco objeví. Popravdě řečeno, tohle medicína nezná. Má sice jakousi zkušenost s MERSem a se SARSem před 18 nebo 17 lety, ale já chci věřit tomu, že medicína je dneska tak silný obor a dává se do něj velmi mnoho peněz a velmi mnoho pozornosti, tak já věřím tomu, že biochemie prostě najde cestu z téhle krize ven. To prostě nemůžu říct, že jsem o tom přesvědčen, ale chci tomu věřit. Něčemu věřit prostě musíme. Teď vám, Václave, odpovídám i na to, jestli máme věřit těm datům z Číny. Tak já věřím tomu, že to tak je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kladu tu otázku, zda si hloubku té možná budoucí nebo současné krize nezpůsobuje tím, že jsme mnoho těch věcí podcenili, a že se kupříkladu osekávaly peníze do do zdravotnictví do hygienických stanic, kde to teďka ti lidé v první linii nezvládají, protože jich je nedostatek a jsou přetížení?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Víte, já vám něco řeknu. Všichni 3, jak tady jsme, tak cestujeme a víme dobře, že Číňani nebo Japonci chodí s rouškami na ústech i v době po letištích po po tramvajích autobusech i v době, kdy se tam nic nedělo. Já jsem tuhle zahlédl nějaký článek, nebo někde na webu v nějakých anglických novinách to bylo, že drony v Číně kontrolují, zda lidé nosí roušky. U nás nejen že ty roušky ani nejsou, ale i kdyby byly, tak já už se zase myslím, že my bychom byli takoví a nebudu se s ním zabývat. To bylo teď vidět i s tou Itálií. Co bych najel do Itálie. Já tam prostě pojedu. To je také o nastavení té společnosti. Ta Čína prostě chce věřit tomu, že to pomáhá, tak ti lidé chodí po letištích v rouškách. Já jsem letěl jsem přes Singapur v době, kdy vrcholil SARS. Lidé tam chodili v rouškách a v letadle nám dali roušku. Polovina lidí si ji nenasadila.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuju, že jste přijali mé pozvání a věřím, že o důchodových reformách bude čas diskutovat v časech klidnějších. Mými hosty byli ekonomka, rektorka Mendlovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Děkuji vám a hezké nedělní odpoledne přeji. Dále děkuji emeritnímu rektorovi VŠE v Praze, členu Národní rozpočtové rady Richardu Hindlsovi. Pane profesore, těším se a na shledanou. Děkuji i ekonomovi a poslanci Evropského parlamentu, bývalému viceguvernérovi Centrální banky Luďku Niedermayerovi. Díky.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Děkuju za pozvání a buďme zdraví dnes zdraví.
Týden boje proti koronaviru. V úterý vláda uzavřela školy. Ve čtvrtek vyhlásila nouzový stav. V pátek zavřela hranice. V sobotu i prakticky všechny obchody a nyní se chystá vyhlásit karanténu. Potraviny, lékárny a další mají zatím výjimku. Definitivně vláda zavřela restaurace a další služby. Se školáky musejí zůstat doma i mnozí rodiče. Firmám tak chybějí nejen nemocní a lidé v karanténě, ale i rodiče na ošetřovatelském volnu. Na druhé straně vláda potřebuje, aby stát se nezastavil.
Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
My chceme, aby lidi chodili do práce. To je základ. Aby ekonomika šlapala, aby se exportovalo dováželo. Samozřejmě o tom budeme mít ještě jednání se jednotlivými firmami. To je ten základ.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vliv koronaviru už je vidět. Svaz průmyslu a dopravy hlásí potíže. Kvůli šířící se nákaze nového typu koronaviru pociťuje víc než třetina tuzemských průmyslových firem. Zaměstnance v karanténě má třetina podniků. Problém s dodávkami mají, nebo čekají zhruba 2/5 společností. Komplikace s dopravou, logistikou řeší přibližně 36 % firem. Dalšími hosty Otázek jsou avizovaní 3 ekonomové, respektive ekonomka. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Vítejte, paní Nerudová.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Pěkné odpoledne
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mé pozvání přijal ekonom emeritní rektor Vysoké školy ekonomické, člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. I Vám, pane profesore, hezké nedělní odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítám i ekonoma a bývalého viceguvernéra Centrální banky Luďka Niedermayera, který je dnes poslancem Evropského parlamentu. I vám hezké nedělní odpoledne.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Šíření koronavirové nákazy odhalilO zranitelnost naší civilizace, která sama sebe považovala za vyspělou. Nad jakými prvky zranitelnosti přemýšlíte jako 3 renomovaní ekonomové, paní rektorko?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Tak já se domnívám, že takovou největší zranitelnost, kterou já vidím je, že jsme se v honbě za neomezeným ekonomickým růstem dostali k tomu, že jsme celou řadu s trategických věcí a jejich výrobu přesunuli do Číny a nenechali jsme si tu výrobu tady v České republice, protože jsme hledali levnější pracovní sílu. Konkrétně hovořím třeba o výluce o výrobě generických léků a jejich komponentů. V honbě za levnou pracovní sílou a ziskem jsme je přesunuli do Číny a teď řešíme problém, že možná v červnu už nebudeme mít antibiotika a tak dále. Takže z mého pohledu se odhalilo to, že není možné nadále hovořit pouze o neomezeném ekonomickém růstu, že každý růst má nějaké svoje limity a je potřeba tedy toto prizma přehodnotit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zranitelnost a pohled Richarda Hindlse?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Já myslím, že jsme trošku usnuli na vavřínech. My jsme se v poslední době neustále přeli, jestli s Čínou máme mít taková cla a jiná cla. Jestli bude brexit, nebo nebude brexit. A najednou ty věci, které zaplňovaly stránky novin a obrazovky televizí jsou takové malinké. Jsou takhle malinké půl centimetru, protože se ukazuje, že ten svět se vlastně zabýval věcmi, to je v pořádku, že je nějak řešil, ale zabýval se věcmi, které znal a přestal se starat o to, co by se mohlo stát. A dneska je situace taková, že nejenom, že nevíme, co se všechno děje, ale my hlavně si nevíme rady jak s tím naložit. A to si myslím, že je právě důkaz jisté nepřipravenosti, nebo usnutí na vavřínech. Protože podle mě to řešení samozřejmě tady nějaké je, ale my jsme prostě zaskočeni. A to je to, co by mělo být tím největším poučením do budoucna. I když uznávám, že předpovědět příští katastrofu bude stejně těžké jako předpověď toto.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pohled Luďka Niedermayera na zranitelnost?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Že problém s tímto, já bych to snad nenazýval katastrofou, ale je to teda velkej problém, tak myslím si, že ten hlavní problém je, že na něj jsme měli být připraveni mnohem lépe. Těch varování přece bylo velmi mnoho. Byl SARS, byla prasečí chřipka a Evropa měla mnoho týdnů na to, aby viděla, co se děje v Číně. Měli jsme se na to připravit a teďka se ukazuje, že vlády jsou sice schopny dostatečně rychle přijmout ty organizační opatření někdy opravdu velmi velmi radikálně. Mám pocit, že naše vláda trochu dá na Českou republiku poklop. Pro ty, kteří si pamatují ten rok 89, to není možná úplně příjemný příjemný pocit. Ale nicméně ty opatření jsou prostě na místě. O tom není pochyb. Ale ty věci, které by snad měly být samozřejmé, to znamená, že budou ochranné pomůcky nejenom pro ty doktory. Já opravdu ty lidi obdivuju, že fungují, ale jsou to taky prodavačky v supermarketech, který denně potkávají tisíce lidi, kteří tam chodí a nakupují si, protože chtějí mít určitou jistotu, že doma budou mít potraviny. Máme taky lidi na velíně jaderných elektráren a tak dále. Mně připadá, když to teďka poslouchá, když poslouchám pana Koubka, že tam něco selhalo. Možná, že jsme měli spoustu plánů, ale ty plány jsou na papíře. K tomu, co říkala paní Nerudová na tom něco je. Ale já mám velký problém s tím, že by to vyřešila Česká republika. Česká republika jako velmi malá země prostě není schopna vyrobit za rozumnou cenu všechno, co potřebuje. Ale co je špatné, že jsme selhali jako Evropská unie. My jsme teďka hrozně překvapeni třeba v případě těch generik, že vlastně největším výrobcem generik to není Čína, to je Indie. Indie před pár týdny řekla, že zavede zavede vývozní omezení na ty generika. A najednou se zjistí, že Evropa nebo Amerika třeba spotřebovává 25 % těchto generik. My jsme na to nebyli připraveni.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chápu-li správně, tak to, že by mohl hrozit reálný problém nedostatku generik za několik týdnů, je tedy velký, protože nejsme si....?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že ne. Já myslím, že ne. Ale myslím si, že není možné až tento problém přijde a já věřím, že přijde, že ho zvládneme. A doufám, že ty škody nebudou větší než budou muset být, tak potom na to nesmíme zapomenout. Musíme si k tomuto problému sednout a říci, co je to riziko, které my akceptujeme kvůli tomu, abychom udělali ekonomiku efektivnější. A kde jsou ty limity. A zdá se, že o tom nikdo nepřemýšlel. A to je tedy obrovská chyba. My se shodou okolností v parlamentu zrovna skupina před pár měsíci chtěla iniciovat diskusi o tom, že některé standardní léky nejsou v Evropě dostupné, protože někde se stane nějaká porucha. A zdá se, že někdo tady tomhle problému doteďka nepřikládal dostatečnou dostatečnou váhu. Čili mám pocit a doufám, že tahle epidemie přinese opravdu nějaké probuzení a opravdu ty plány na řízení rizika budou mnohem mnohem kvalitnější. Nebudou jenom na papíře, ale budeme schopni podle nich pracovat. Budeme prostě připraveni, i když nevíme samozřejmě co tam další problém bude.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Věříte tomu, nebo k tomu opravdu dojde? Protože většina epidemiologů a odborníků ze zdravotnictví, včetně zdravotnických odborů, říká nejsme schopný se právě pod tlakem ekonomickým tlakem zisku a podobně z těch věcí poučit. Viz zprávě přesouvání většiny výrob do teritorií, která mohou ohrožovat naši bezpečnost a soběstačnost.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Určitě můžeme. Samozřejmě bude to trochu záležet na té odvaze těch politiků a také nesmíme zapomínat obrovskou roli v dnešním světě hraje lobbistický tlak velkých korporací. A politici musí být připraveni tomuto lobbistickému tlaku vzdorovat. Čili, ano, my se můžeme dostat k tomu většímu bezpečí za cenu určitého vyššího nákladu. Ale zase my jsme to přehnat, abychom vytvořili nějaké protekcionistické prostředí pro zdejší firmy, které toho budou využívat. Vlastně celá populace zaplatí ten náklad, který půjde do kapsy....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to hrozí protekcionistická opatření jako riziko po odeznění koronavirové epidemie?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
No hlavně ten protekcionismus má jako festival teď. Já jsem opravdu zděšený ohledně toho, co to může udělat s tou společnou Evropu. Protože Italové, třeba Itálie jeden z největších plátců do evropského rozpočtu. Teďka ta Itálie, ve které opravdu jde o život v některých případech, vidíme to denně v novinách, tak ona se cítí úplně opuštěná těmi ostatními zeměmi. Spousta zemí zavedla různá vývozní omezení a kdo ví co všechno. A ty země si nepomáhají. Já mám pocit, že je potřeba, abychom se my jako ta společná Evropa rychle probrali a vrátili se do toho módu, který prostě v tom dnešním světě platí. To znamená, že ty velké věci umíme vyřešit pouze společně. Neexistuje slovenské řešení koronaviru, nebo belgické řešení koronaviru. Buďto uspějeme jako Evropa, nebo jako Evropa si ten náklad výrazně zvýšíme. Musíme se opravdu k tomuto vrátit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní profesorko, jak snadné nebo naopak těžké právě bude navrácení části strategických výrob do Evropy a zabránění negativních důsledků protekcionismu, jak o tom mluvil Luděk Niedermayer?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já se domnívám, že to jsou 2 roviny. Jedna je ekonomická a druhá je politická. Ta politická ta si myslím, že bude velmi těžká, protože v té ekonomické oblasti v podstatě budou muset být přehodnoceny strategie firem v dodavatelských řetězcích. Já myslím, že diskuse o tom, že je dobré držet velmi nízké stavy zásob se ve světle koronavirem ukazuje jako diskuse naprosto lichá.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To se, apropo, poukazuje i u nás jako u domácností. Protože když se na to podíváme, nikdo z nás není připraven na to, že bychom za 14 dnů nemohli jí do supermarketu si nakoupit.
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Ona na to není připravena ani společnost, protože pokud si všichni vzpomeneme, když lidé začali nakupovat, tak o nich bylo hovořeno jako hysterických občanech, kteří si chodí nakupovat. Nicméně ona to byla vcelku racionální reakce na vzniklou situaci. Takže i tato racionální reakce samozřejmě nastane v těch společnostech. A zcela jistě to povede ke změnám v těch dodavatelských řetězcích a ke změnách řízení zásob. A ty společnosti zcela jistě budou držet vyšší zásoby tak, aby při jakémkoliv světovém výpadku produkce někde na jiném světadílu byly aspoň částečně schopni ten výpadek nahradit těmi skladovými zásobami, aby výroba mohla běžet. Ty politické konsekvence ty budou velmi složité. Já se domnívám, že v některých zemích může dokonce dojít k nějakým politickým otřesům. A souhlasím s panem Niedermayerem, že vidím jakoby velké selhání evropských vůdců tady v tomto. Myslím si, že pokud hovoříme o zavírání hranic, tak rozhodně zavírání hranic mělo být koordinováno z evropské úrovně. Protože se domnívám, že minimálně postkomunistické země to vnímají velmi citlivě takovéto opatření. Takže domnívám se, že v těch firmách ta reakce bude okamžitá. Ale nejsem úplně přesvědčená, že v té politické části, že ta reakce bude rychlá, a že bude správná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane profesore Hindlsi, jak složité bude některé ty strategické výroby opět vrátit na teritorium Evropy, když jsme si z Asie udělali nejlevnější fabriku světa?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
No tak já nejsem úplně přesvědčen o tom, že to půjde touhle cestou. Ten svět se teď nějakým způsobem zastavil a všechny tyhlety věci mají obrovskou setrvačnost. Tak jako se nedostala výroba do Číny, nebo Indie za týden, tak se také nedostane zpátky. A až se ta věc ustálí, tak si myslím, že trošku svět a Evropa zapomenou. To tak v životě bývá. Takže budeme asi trošku nepoučitelný. Neříkám, že úplně nepoučitelní. Ale i kdybychom byli stoprocentně poučitelní, tak si myslím, že není vůbec snadné z těch, řekněme, z hlediska pracovních nákladů nákladů na práci dostat ty věci zpátky. Nehledě na to, že to je jenom 1 věc říct: Nebude to v Číně a nebude to v Indii. Druhá věc je, že my pro to kapacity prostě nemáme. Dneska Evropa je nějakých 500 Evropská unie, nebo 700 000 000 celá Evropa. To je ani ne polovina obyvatel v Číně. Dneska už ani ne polovina obyvatel v Indii. Takže nestačí jenom říct: My už to v Číně dělat nebudem. Ale také je potřeba říct, kde to dělat budeme. A pak je tady ještě 1 věc. Čína není žádný malý slabý hráč, který prostě bude čekat na to až někdo v Evropě, ať už to byla Evropská komise, nebo já nevím kdo další, rozhodne, že to teď nebude. Souhlasím s tím co tady říkali oba mí kolegové. Evropská unie je na řadu věcí nepřipravená. A teď se vrátím trošku zpátky. Podívejte se jak byla nepřipravená na ten na tu přestřelku mezi Čínou a Spojenými státy. To byla stejná situace akorát u této situace nikdo neumírá. Ale Evropa stála jakoby mimo. Měla problém, že bude dávat neustále sankce na Rusko a podobně. Dneska jsou prostě velcí hráči ve světě a ty buď musí spolupracovat, anebo aspoň nesmí zůstat stát mimo. A to se bohužel Evropské unii teďko trošku děje. Já vím, že to těžší, protože Čína je jeden obrovský stát. Spojené státy jsou jeden obrovský stát. Mají 52 vlastních států. Evropa je strašně mnoho kultur, strašně mnoho jazyků. Čína má 1 jazyk, Spojené státy mají, řekněme, dva, když budu brát i španělštinu. Ale v Evropa je strašně mnoho vrstevní národ, nebo uskupení. Já si myslím, že tudy by se měla Evropa především ubírat. To znamená mít nějakou jasnou společnou strategii. Teď vůbec nejde o ten koronavir jako takový.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nedojde k zásadní transformaci ekonomiky? Když se podíváme na to, jak jsme svědky pádu burz v těch uplynulých 10 dnech. Podívejme se kupříkladu na burzu pražskou. Ta se dostala po vyhlášení nouzového stavu vládou na nejhorší možná čísla. Akcie na burze během uplynulého týdne rekordně oslabily. Index PX propadl o 14,5 procenta na 825, 2 bodu. Ve čtvrtek se index propadl o dalších téměř 8 % na 815 bodů. Burza uvedla, že šlo o šestý největší jednodenní propad v historii pražské burzy. Pokles. Dostal index PX na nejnižší hodnotu od července roku 2016. Situace je vážná i ve Spojených státech amerických. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zakázal lety z Evropy do Spojených států. Pronášel i tato slova.
Donald TRUMP, prezident USA
--------------------
Po konzultaci se zdravotníky jsem rozhodl o přísných, ale nezbytných opatřeních na ochranu zdraví a blahobytu všech Američanů. Zrušíme všechny turistické lety z Evropy do Spojených států na příštích 30 dnů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Následovala okamžitá reakce akciových trhů. Ve čtvrtek znovu prudce klesly. Propad indexu Dow Jones a S&P 500 byl nejvyšší od roku 1987. Investory, podle agentury Reuters, vystrašilo nové omezení cestování. Akcie v pátek pak zpevnily. Otázkou je na jak dlouho, jestli propad nebude pokračovat. Vývoj cen ropy. Už jsem o tom mluvil v první hodině. Propad inicioval spor Saúdské Arábie a Ruska na zasedání organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojenců. Poklesu přispěla skutečnost, že americký prezident Donald Trump právě zakázal lety z Evropy do Spojených států. O víkendu rozšířil zákaz letů i na Velkou Británii, kdy původně Velká Británie z toho zákazu byla vyňata. Nejsme teď svědky nějaké zásadní ekonomické transformace? Bývá ta situace přirovnávána k 11. září roku 2001. Je to vhodné přirovnání, paní rektorko?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já se domnívám, že ano. Ale já bych nechtěla abychom zde byli jenom pesimističtí. Já si myslím, že ta koronavirová krize je výzva, ale že skutečně může dojít ke vzniku zcela nových odvětvích. Myslím si, že pokud se podíváme na zkušenost Číny se SARSem, tak vlastně díky SARSu vznikl Alibaba. To znamená skutečně došlo k rozvoji internetu internetového obchodování. Když se podíváme, jak Čína zvládala tu krizi, že najednou zjistili vlastně nepotřebují kamenné obchody, protože prodávali přes internet. To znamená....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budeme svědky zásadní transformace ekonomiky?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Myslím si, že budeme svědky zásadní transformace nejenom ekonomiky, ale třeba i vzdělávání. Protože teď těch 4, nebo 5 týdnů, nebo 6 týdnů, nikdo nevíme dlouho to bude trvat, povede k tomu, že si možná uvědomíme, že jsme v té výuce málo interaktivní. A že ty všechny nástroje, které teď všichni hledáme, že jsou dobré, a že třeba ti pedagogové je začnou více využívat. Zjistí, že to ta klasická forma vzdělávání není tak efektivní, jak například ty interaktivní nástroje, které teď mohou používat prostřednictvím internetu. Sice je to krize, ale je potřeba být optimista. Myslím si, že celou společnost tato krize může posunout dál, a že z ní, pokud jí zvládneme dobře, vyjdeme jenom posílení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když používáte slovo krize. My se nevyhneme hlubší ekonomické krizi? Možná krizi, která bude na nás všechny mít dopad větší než krize v letech 2008-2010?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
To je především o tom, jakým způsobem bude dál postupovat vláda. Protože v tuto chvíli už nějaké ekonomické škody samozřejmě z těch zavřených obchodů z dalších aktivit, které probíhají, sčítáme. Existují nejrůznější studie, že celkový shutdown ekonomiky v České republice by znamenal denně výpadek do rozpočtu zhruba miliardu a půl. Což při 14 dní, jestli dobře počítám, je 20 miliard. To znamená, že skutečně je potřeba, aby vláda postupovala v tomto případě koncepčně. Všechny ty kroky, které podniká, tak aby měla spočítáno taky ekonomický dopad.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenom, že vstoupím do vaší řeči. My se můžeme podívat na data ze státního rozpočtu, protože ještě dávno předtím než tuzemskou ekonomiku zasáhla právě koronavirová nákaza a důsledky s vládními opatřeními s tím spojené, tak se rozpočet nevyvíjel dobře. Poprvé od roku 2003 skončilo lednové hospodaření státního rozpočtu ve schodku přibližně osmi miliard korun. Ke konci února se deficit státního rozpočtu prohloubil na 27,5 miliardy. Nejhorší únorové číslo od roku 1993, jak vidíte na svých obrazovkách. A tím se vám vstoupil do řeči a následuje ta logická otázka. Postupuje vláda v tomto koncepčně?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já bych chtěla říct, že si myslím, že v tuto chvíli by měly začít diskuse o změně státního rozpočtu, protože ten navrhovaný deficit v tuto chvíli je imaginární číslo těch 40 miliard. Zcela jistě příjmy nebudou odpovídat realitě. To znamená musí dojít k přehodnocení příjmu. Musí dojít k přehodnocení výdajové strany. Vláda musí začít hledat úspory v provozní oblasti. Musí prioritizovt na straně výdajů, protože kdo je nejvíc zasažen celou touto situací, jsou malé a střední podniky. Je potřeba okamžitě přijít s nějakým programem na podporu malých a středních podniků. To jsou ty podniky, které mnohdy jsou jedinými podniky v regionu. To znamená bude to mít vážné regionální konsekvence. Takže myslím si, že namístě je skutečně začít diskutovat o nějaké ekonomické podpoře v oblasti třeba daňových prázdnin a tak dále. Myslím si, že na rozdíl od jiných ekonomik evropských, jako je Itálie nebo Španělsko, pořád nejsme tolik zadlužení, abychom v tuto krizovou chvíli nemohli masivně podpořit malé a střední podniky, tahouny ekonomického růstu v České republice.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Měla by vláda zásadně přehodnotit strukturu rozpočtu, když už jsme v těch prvních dvou měsících, pane profesore, viděli zásadní propad příjmů státního rozpočtu?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Tak já bych tuhletu chvíli vůbec nespojoval ty první 2 měsíce s tím, co se děje teď. Ty první 2 měsíce jsou obvykle tak ještě dnes signifikantní pro to, co se bude dít v tom následujícím období.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když to byl nejhorší výsledek?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Byl nejhorší výsledek. Já si myslím, že to není přesně ještě ten spouštěcí mechanismus, kdyby už vláda měla začít reagovat. Vláda vydá v první polovině, nebo Ministerstvo financí, vydá v první polovině dubna makroekonomickou predikci. Tam si myslím, že už zahrané to, o čem se tady v tuhletu chvíli bavíme. Pokud jde o to, jak se má nebo nemá přestavět rozpočet, já si myslím, že to v tuhletu chvíli není vůbec důležité. Řekněme, je důležité zajistit proto, aby fungovaly malé a střední podniky, aby rodiče mohly zůstávat doma a ošetřovat své děti, aby mohli dál jejich firmy třeba pokračovat alespoň nějakém, řekněme, nouzovém režimu, nebo /nesrozumitelné/ režimu. Já si myslím, že jakákoliv debata o tom, jestli to bude 40 miliard, 50 miliard, 70 miliard je v tuhletu chvíli úplně bezpředmětná. Na tohle to na všechno samozřejmě taky dojde, ale vláda musí tuhletu chvíli hledat prostředky pro pomoc podnikatelům zejména těm malým a středním, protože ta krize bude pokud bude postupovat dýl, tak postoupí i k těm větším podnikům. Naruší produkční řetězce. Zatím nám to narušilo, řekněme, restaurace, anebo cestovní ruch. Ale i v restauracích pracují lidé, kteří mají doma děti, nebo musí donést z každého desátého plus minus peníze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady vám, pane profesore, vstoupím do řeči. My jsme zatím slyšeli od vlády, respektive od ministryně financí to, že chce posouvat termín pro odevzdání daňového přiznání u daně z příjmů a úhradu u daně drobným podnikatelům a fyzickým osobám, a to o 3 měsíce. Dodala, že tak chce ulevit právě drobným podnikatelům a malým firmám v souvislosti se situací, která se týká koronavirové nákazy. Plošně jim promine pouze sankce.
Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/
--------------------
I když by podali to přiznání později, tak na ně nedopadnou a samozřejmě hlavně se tím odloží platba daně, protože daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Takže všechny vyplývající sankce tím hromadně prominu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministerstvo financí plánuje těmito kroky, které jsme slyšeli zmírnit dopady šíření koronaviru. Je to dostatečné, aby šlo jenom o odklad a prominutí sankcí? Nemělo by dojít na ty daňové prázdniny?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Já myslím, že tam padlo těch návrhů víc. Hovořilo se tam o bezúročných půjčkách, o nějakých překlenovacích úvěrech. Já si myslím, že teď není asi důležité vyjmenovávat co všechno už se udělalo, ale sesednout se a říct, co by se mělo udělat a naslouchat i těm, kteří jsou v tom provozu, kteří jsou v tom terénu, kteří buď v tuhle chvíli nemohou jít do práce, nebo nemohou si nějakým způsobem obstarat své pravidelné příjmy. Těch opatření určitě bude celá řada. Ale upozorňuji na jednu věc. Teď se každý prsí kolik pustí do ekonomiky peněz. Evropská centrální banka říká, že bude pokračovat každý měsíc 20 miliard euro nákupu v dluhopisech. Před třemi dny, tuším paní Lagardeová řekla, že přidá dalších 120 miliard euro na na pomoc bankovnímu sektoru i nefinančním podnikům. Ale tohle to všechno je druhotné. V tuhletu chvíli je potřeba zajistit klid ve společnosti. Jistou dávku optimismu pro tu společnost a především prostě zachránit zdraví těch lidí. Tohle to všechno se dá potom udělat a na to nebude potřeba ani dlouhá doba. Jako v tuhletu chvíli je rozhodující to, co se děje s lidmi. Nikoliv, co se děje z penězi. A tam si myslím, že by měla vláda napřít teďko všechny síly. Ona to z velké části dělá. Dělá to poprvé. Nemá s tím nikdo z nás žádnou zkušenost. Všichni musíme věřit, že to dělá....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Měli jsme lokální omezenou zkušenost kupříkladu s povodněmi, kdy daňové prázdniny pro část těch regionálních.....
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Tam nešlo o tolik, o životy, o zdraví. Také byli lidi, kteří zaplatili životem za tu dobu, přišli o velké majetky. Ale tady si myslím, že to ohrožení je poměrně velké z hlediska, řekněme, biologického, nebo medicínského. A tohle to všechno si myslím, že má dělat vláda paralelně, ale především se postarat o chod té společnosti o zdraví lidí. A k tomu přidávat nějaká opatření, kterých bychom tady všichni 3 jmenovali X, co by se všechno dalo ulevit podnikatelům. Musí to dělat paralelně s tím. Nemůže říkat jenom sháníme roušky. Musíme taky říkat....
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím ti podnikatelé vůbec ty konkrétní kroky neznají, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ale já bych možná na začátek tomu optimismu řekl, že to, jak zvládl ten maloobchod tu určitou racionální paniku, o které tady mluvila paní Nerudová, to bylo obdivuhodný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste ji označil za racionální paniku?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ano. Tak nebyla to úplně panika, bylo to racionální. Pokud někdo prostě byl zvyklý nakupovat každý druhý den, tak si holt řekl, že prostě nepůjde do obchodu dalších 5 dní a ten maloobchod to zvládl úplně úplně brilantně. Čili já bych byl optimista. Já spíš vidím ty slabiny na straně toho státu než toho soukromého sektoru. A a ani to nevidím na úplně novou ekonomiku, protože přesun třeba výroby z Číny z Asie do Evropy neustále probíhá, protože tam rostou prostě mzdové náklady a také existují rizika jako třeba teďka teďka vidím. Já si myslím, a pan profesor to tady před chvílí řekl, ta první priorita by mělo být opravdu zdraví lidí. Nejenom, protože je to nejcennější co máme, ale protože čím více se nám podaří zkrátit to období té epidemie, tak ty ekonomické ztráty budou nejnižší. Čili to je prostě ta priorita ochránit zdraví lidí a zároveň zkrátit tu dobu. Mě z toho hlediska velmi překvapil pan premiér, který mluvil o tom, že je třeba abychom makali, že je třeba exportovat a dovážet. Já mám pocit, že to je až číslo 2 ta ekonomika. V té ekonomice, opět souhlasím s oběma profesory, ty malé a střední firmy jsou nejvíc postižené. Ty bezúročné úvěry, to je dobrý nápad. já už asi před týdnem a půl jsem třeba říkal, že bych považoval za velmi racionální, aby vláda převzala na sebe povinnost placení nemocenské, respektive té náhrady mzdy v těch prvních dvou týdnech. Protože představa, že vám jako malému podnikateli někdo nepřijde do práce, čili máte velký problém. Vaší dodavatelé vám nedodávají, protože jim lidi nešli do práce a ještě vy budete platit tu nemocenskou, to je úplně absurdní. A já nevím, proč o tom vláda nerozhodla. Jsme posílali panu ministrovi, já když jsem to počítal, by vláda platila 200 000 lidí na karanténě. Tak jí to vyjde na nějaký 2 miliardy korun. To jsou úplně zanedbatelné peníze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro vás je nepochopitelné, že to vláda zatím stále neudělala?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Myslím si, že nemá cenu se opravdu soustředit na revizi rozpočtu. Nemá cenu se soustředit na čtyřicetimiliardový schodek. Má cenu se soustředit na opatření, o kterých víme přesně jak budou fungovat. Čili například bezúročné úvěry, to jsem panu ministrovi navrhoval taky. To je podle mě dobrý nápad. Myslím si že, přenesení té nemocenské zase podle mě jako dobrý nápad. Možná takových opatření bude prostě spoustu. A jasně vyjde to prostě na desítky miliard pravděpodobně. Přijdeme o příjmy. Zvýší se nám výdaje, ale od toho tady ten stát je. Od toho je tady ten státní rozpočet, aby v těch nejhorších chvílích v té ekonomice za intervenoval a pomohl k tomu, aby lidi přečkali tady tuhle špatnou dobu s co nejmenšími strátami.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nemělo k tomu už dávno dojít k těm opatřením, protože je můžeme v Itálii, popřípadě jižní Korei, sledovat?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Už prioritu má to zdraví a ty organizační opatření. A to není vůbec jednoduché.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pan profesor říkal, že by to mělo jít ruku v ruce.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Já nevidím důvod proč třeba salámovou metodou jedna věc za druhou neměla být schvalována. Ale uvědomme si, že pro ty firmy to není jenom problém v tom, že potřebují odložit daně, ale oni mají akutní problém s hotovostí. Protože nechodí lidé do práce a platí nemocenskou. Jejich odběratelé, jejich dodavatelé mají problém a někteří nejsou schopni ty své výrobky prodávat. Já nechci říkat, jak velký dopad bude na tu ekonomiku, protože úplně jinak to bude vypadat pokud třeba za měsíc a půl se začneme vracet do normálu. Tak to mimochodem zvládla Čína. Já když jsem psal se první články, tak jsem byl takový optimistický. Říkal jsem si, v Číně to trvalo vlastně ta akutní perioda necelé 2 měsíce. My jsme přece chytřejší a sofistikovanější, takže to ani nebude ani nebude tolik. No teďka jsou úplně tak, jako že bych si byl tím jistej, to ne. Ale uvědomme si, že i třeba měsíc výpadku pro firmu, no tak 1/12 jejich byznysu. To je poměrně závažné. Čili podle mě cílená promyšlená opatření směřovaná na malé a střední firmy. A taky si uvědomit, že některé ty ekonomické sektory jsou ve velkých problémech. Na co bych se nedíval, jsou burzy. Ty reakce finančního trhu mě fascinují. Prostě den 2 se tak choval jako, že se vůbec nic neděje. Pak najednou propadla panika. Poté panice zase najednou se to vrátilo zpátky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tam, když se podíváme na ty grafy, znovu kupříkladu americká burza, nebo pražská burza, tak to vůbec žádnou logiku nedává?
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ano. Čili to není to důležité. Důležité je to, co se děje uvnitř firem. Další poznámka. Levná ropa je pro nás jenom plus. Pokud ta levná ropa neznamená, že dojde k eliminaci spoustu firem, které jsou schopny těžit ropu, tak tak vlastně tady tohle je pro nás čistě plus. Čili tím bych se zbytečně nestresoval. Myslím si, že se musíme podívat do těch firem a zabránit tomu, aby docházelo k příliš mnoha kolapsům. A taky samozřejmě ta největší krize, která může vzniknout, je ta poptávková krize. To znamená, že lidé přestanou utrácet poté, co budou moci chodit do těch obchodů. Firmy přestanou investovat, protože budou čekat, že lidi nebudou utrácet. A to by byl ten problém a tomu se dá tak trošku předejít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakými kroky, protože o tom mluvil a naznačoval to vlastně pan prof. Hindls, paní profesorko?
Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
--------------------
Já ještě bych si dovolila reagovat na to zkrácení té doby té krize, nebo toho té doby, kdy teda ten peak. V podstatě to jsou to je ta doba, kdy jsou nejzásadnější ekonomické dopady. Ale všemi těmi opatřeními, které teď my přijímáme, tak my se snažíme právě tu dobu prodloužit. My se snažíme, aby ten peak nebyl tak vysoký, protože kapacita zdravotnického systému prostě není taková. Ve všech těch zemích, kde byla ta obrovská krize, jako byla Čína nebo teď je Itálie, to jsou země, kde právě ten kde nedošlo k tomu odsouvání a zplošťování vlastně toho výkyvu. Takže tady jsou vlastně ty 2 zájmy jdou proti sobě, že jo. Ekonomicky, pokud se na to díváme, tady bysme chtěli co nejkratší dobu, protože ty dopady by byly minimální. Nicméně ten zdravotnický systém nemá takovou kapacitu. Takže já souhlasím s tím, že se bavíme o dvou měsících. Možná i více, kde se budeme snažit vlastně natahovat tu dobu tak, aby kromě samotného koronaviru vlastně to zdravotnictví mělo kapacitu i na něco jiného, protože i když je koronavirus, tak jsou infarkty a jiná onemocnění, která ten zdravotnický systém vlastně potřebuje zvládat.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Ale jde o to aby, abychom těmi nezpůsobili, že se to rozšíří na řádově více lidí. Samozřejmě, že tady ta křivka, že nemůže dojít k nějaké explozi, která nebude zvládnutelná. Čili určité rozšíření dává smysl. Ale ta Čína ukázala, že během nějakých dvou měsíců se to dá zvládnout. Bylo by nešťastné, kdyby v Evropě to bylo 6 měsíců.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já už jsem o tom mluvil v té první hodně Otázek, že vidíme jasnou korelaci jasnou souvislost mezi počtem lůžek, věkem dožití populace. Proto Itálie na tom je, co se týče množství mrtvých v souvislosti s koronavirovou nákazou, tak jak je. Podívejme se znovu na ta data, která už jsme ukazovali v hodině první. Nákaza koronavirem je nebezpečná právě pro seniory. Itálie, která je kromě Číny nejvíc postižena koronavirovou nákazou patří mezi země s nejvyšším průměrným věkem dožití. Jen o něco mladší obyvatelstvo má Jižní Korea, která z těch čísel, když srovnáváme, je na tom lépe. V Itálii přes 1000 lidí zemřelo, v Jižní Koreji přes 70. A zároveň tady počet nemocničních lůžek. Když se podíváme na Jižní Koreu, druhé nejpostiženější teritorium v Asii, tam připadá na 100 000 obyvatel 1227 nemocničních lůžek. Naopak v Itálii nejpostiženější evropské zemi pouhých 318. Tedy i systémy zdravotnictví jasně ukazují a jejich kvalita, jak ty jednotlivé země tu situaci zvládají. Nemluvě právě o tom, čím jsme zahájili tuto hodinu nedostatek ochranných pomůcek v České republice. Totálně selhávající vláda v tomto ohledu stejně jako s vyhlášením omezení pro seniory jako nejohroženější skupinu. Myslíte, že dojde tady i restrukturalizaci, nebo mělo dojít k restrukturalizaci veřejných výdajů? Protože zatím se spíše na hygienické stanice osekávaly stejně jako na infekční kliniky. Začnu u člena Národní rozpočtové rady.
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Já si myslím, že tohle teď není potřeba nějakým způsobem řešit, že až se bude na konci hodnotit, jak to všechno vlastně dopadlo, tak určitě bude dost chytrých na to, kteří řeknou. Já sám jsem se setkal s tím, jak se lidé třeba neuctivě obecně chovají k hygienickým službám. Dnes už vlastně hygienici, hovořilo se tam o panu profesorovi Prymuvi, jsou dneska na špici oblíbenosti, nebo nebo pozornosti v populaci. Já si myslím, že tohleto všechno asi přijde. Mělo by se to dělat až budeme přesně vědět, jak to bude. Popravdě řečeno, my zatím strašně málo víme proto proč se to v Číně obrátilo. Víme, že Čína je úplně jiný systém řízení lidí, řízení společnosti než u nás.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázkou je, pane profesore, že vstupuji do řeči, také je, jestli můžeme úplně, což říká Světová zdravotnická organizace, věřit těm datům, která Čína poskytuje, včetně toho, že dodneška není člověk 0 v Číně, jak vlastně ta nákaza vznikla?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Víte co, když budeme takhle přistupovat k čemu všemu se dá věřit, tak nebudem postupně věřit ničemu. Já prostě něčemu věřit chci a věřím tomu, že ta Čína je natolik zodpovědná, že prostě jestli dneska píše, že má 2 nebo 4 nové nebo 11 nových případů denně, že ví co dělá. Mě by spíš zajímalo, o tom už informace nemám, co se stane až se ta Chu-pej, ta oblast nebo Wu-chan. Já ani nevím, jestli už jsou otevřeny, nebo nejsou. Až se otevřou až těch 11 000 000 lidí ve Wu-chanu splyne s těmi jedno a půl miliardou lidí, kteří zbývají v té zbylé části Číny. O tom my máme strašně málo informací. Proto bych řekl, že teď je předčasné říkat co by se všechno mělo nebo nemělo. Já se přiznám, že jsem taky optimista ve vztahu k biochemii a k lidem, kteří prostě to dělají. Věřím tomu, že prostě ty firmy, které dneska říkají, že už mají nějaké náznaky toho, že to bude lepší za třeba 2 měsíce, tak já věřím tomu, že se něco objeví. Popravdě řečeno, tohle medicína nezná. Má sice jakousi zkušenost s MERSem a se SARSem před 18 nebo 17 lety, ale já chci věřit tomu, že medicína je dneska tak silný obor a dává se do něj velmi mnoho peněz a velmi mnoho pozornosti, tak já věřím tomu, že biochemie prostě najde cestu z téhle krize ven. To prostě nemůžu říct, že jsem o tom přesvědčen, ale chci tomu věřit. Něčemu věřit prostě musíme. Teď vám, Václave, odpovídám i na to, jestli máme věřit těm datům z Číny. Tak já věřím tomu, že to tak je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kladu tu otázku, zda si hloubku té možná budoucí nebo současné krize nezpůsobuje tím, že jsme mnoho těch věcí podcenili, a že se kupříkladu osekávaly peníze do do zdravotnictví do hygienických stanic, kde to teďka ti lidé v první linii nezvládají, protože jich je nedostatek a jsou přetížení?
Richard HINDLS, ekonom, emeritní rektor VŠE, člen Národní rozpočtové rady
--------------------
Víte, já vám něco řeknu. Všichni 3, jak tady jsme, tak cestujeme a víme dobře, že Číňani nebo Japonci chodí s rouškami na ústech i v době po letištích po po tramvajích autobusech i v době, kdy se tam nic nedělo. Já jsem tuhle zahlédl nějaký článek, nebo někde na webu v nějakých anglických novinách to bylo, že drony v Číně kontrolují, zda lidé nosí roušky. U nás nejen že ty roušky ani nejsou, ale i kdyby byly, tak já už se zase myslím, že my bychom byli takoví a nebudu se s ním zabývat. To bylo teď vidět i s tou Itálií. Co bych najel do Itálie. Já tam prostě pojedu. To je také o nastavení té společnosti. Ta Čína prostě chce věřit tomu, že to pomáhá, tak ti lidé chodí po letištích v rouškách. Já jsem letěl jsem přes Singapur v době, kdy vrcholil SARS. Lidé tam chodili v rouškách a v letadle nám dali roušku. Polovina lidí si ji nenasadila.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuju, že jste přijali mé pozvání a věřím, že o důchodových reformách bude čas diskutovat v časech klidnějších. Mými hosty byli ekonomka, rektorka Mendlovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Děkuji vám a hezké nedělní odpoledne přeji. Dále děkuji emeritnímu rektorovi VŠE v Praze, členu Národní rozpočtové rady Richardu Hindlsovi. Pane profesore, těším se a na shledanou. Děkuji i ekonomovi a poslanci Evropského parlamentu, bývalému viceguvernérovi Centrální banky Luďku Niedermayerovi. Díky.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, poslanec EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
--------------------
Děkuju za pozvání a buďme zdraví dnes zdraví.
Zdroj
:
Otázky Václava Moravce