Big_loader_ajax

Dobré gesto, ale 21 milionů nestačí, hodnotí čeští europoslanci pomoc, kterou Chovanec nabídl Itálii

07.07.2017

"Je na Itálii, aby posoudila, jestli jim taková solidarita připadá dostatečná," říká europoslanec Luděk Niedermayer.

Praha - Je to dobrý krok, ale udělejme i další. Tak hodnotí čeští europoslanci nabídku ministra vnitra Milana Chovance na pomoc Itálii s nelegální migrací. Chovanec svému protějšku Marcu Minnitimu v osobním dopise nabídl příspěvek 21 milionů korun (asi 800 tisíc eur).

Na stole je také vyslání českých policistů do italských přístavů. "Jsem připraven na vaši žádost vyslat početný kontingent policistů, kteří by mohli asistovat při provádění návratových operací z italských hotspotů," píše Chovanec do Itálie. 

Podle europoslanců, které Aktuálně.cz oslovilo, jde o vítané gesto, u kterého by ale nemělo skončit. "Jsem rád, že konečně přišel nějaký krok. Nemůžeme na všechno říkat ne. Přišlo to pozdě, ale lepší pozdě než ještě později," myslí si europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09). A obdobně Chovancův krok vítá i Kateřina Konečná (KSČM): "Určitě je dobře, že české ministerstvo vnitra reaguje a nespí." 

Jiří Pospíšil (TOP 09) zase vidí hlavní váhu české pomoci právě v nabídce pomoci českých policistů. "Je třeba, aby země, které uprchlíky nechtějí a kam uprchlíci nechtějí, byly solidární se zeměmi, kam uprchlíci proudí. Ale 21 milionů korun opravdu není moc velká částka. Více žádaná podle mě bude pro Itálii ta personální pomoc," myslí si Pospíšil. Kolik řádově policistů a s jakým zaměřením hodlá do Itálie poslat, Chovanec neřekl.

Vyšší částku než zhruba 800 tisíc euro by si jako pomoc od české vlády představoval i lidovec Pavel Svoboda. "Nevím, zda nabídka řeší problém Itálie, ale je dobře, že Česká republika chce projevit alespoň finanční štědrost," míní. Obdobně mluví i Luděk Niedermayer (TOP 09): "Je na Itálii, aby posoudila, jestli jim taková solidarita připadá dostatečná."

Do budoucna by Češi měli "přitvrdit" i podle Pospíšila. "Česká republika by opravdu měla ukázat, že to, že nechceme přijmout uprchlíky, neznamená, že nechceme pomoci státům, které s tím mají problémy. Ta pomoc musí být o to výraznější. Teprve potom můžeme po ostatních zemích unie chtít, aby naše rozhodnutí nepřijímat migranty respektovaly. Protože pomáháme jinak. Ale to jinak musí být výrazná pomoc, ne jen symbolická."
Nabízíme desítky milionů, zaplatíme ale možná stovky

Česká vláda dlouhodobě odmítá systém povinného přerozdělování uprchlíků do jednotlivých členských zemí unie. Podle něho by Česko mělo přijmout zhruba 2600 lidí (část z nich stanovují přerozdělovací kvóty, k dalšímu počtu se Praha před dvěma lety sama zavázala). Azyl ale zatím poskytla jen dvanácti a žádné další přijmout zatím nehodlá. "Jak postupně prověřujeme ten zbytek, tak si myslím, že není možné přijímat nikoho dalšího. Bezpečnostní prověrka je složitá a ti lidé nejsou ochotni zůstat na místě," zdůvodnil rozhodnutí české vlády v dubnu Chovanec.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker už kvůli tomu na Česko, ale také na Polsko a Maďarsko podal k unijnímu soudu žalobu. "Solidarita není jednosměrka. Každá země musí převzít svůj díl zodpovědnosti. A pokud se zdráhá, musí komise také jednat," obhajuje krok Juncker. Podporu má i u kolegy, šéfa Evropského parlamentu Antonia Tajaniho: "Jsem rád, že pan předseda komise zahájil řízení proti státům, které systém přerozdělování odmítají," řekl Tajani během červnového summitu o bezpečnosti. 

Evropská komise také uvažuje, že pro země, které uprchlíky odmítají, zavede peněžité sankce. Za každého nepřijatého migranta by měly zaplatit do unijní pokladny zhruba 250 tisíc eur, tedy téměř 7 milionů korun. Pokud by tak Česko už nepřijalo ani jednoho migranta, mohlo by ho to stát přes 18 miliard korun. 

"Česká republika je v rámci uprchlické krize jednou z neaktivnějších zemí, důsledně pomáháme přímo v místě konfliktů," brání ale ministerstvo vnitra mluvčí Lucie Nováková. Ministerstvo podle ní za poslední dva roky poslalo do krizových oblastí přes 340 milionů korun.

"Použité byly na zajištění lékařské péče i zlepšení životních podmínek. Do hotspotů (center, které zadržují uprchlíky po příjezdu na evropskou půdu a třídí je dále na legální a nelegální, pozn. red.) jsme vyslali pomáhat 63 expertů. Dalších téměř 550 policistů jsme pak poskytli v rámci bilaterální spolupráce," píše ministerstvo na svém webu.

Původní článek si můžete přečíst zde

Autor článku : Veronika Neprašová, Jan Kočenda
Zdroj : aktualne.cz