Diskuse o zavedení eura se scvrkla na výroky euroskeptických politiků, tvrdí odborníci
17.10.2018
Vstup do eurozóny není pro Českou republiku ani po 14 letech členství v Unii prioritou. O přijetí společné měny se nevede ani politická, ani společenská debata.
Otázka zavedení eura v České republice se omezuje pouze na výroky euroskeptických politiků. Upozornil na to ředitel Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Vít Hloušek u příležitosti brněnské konference s názvem Budoucnost eura a eurozóny. „Práci dobře odvádějí euroskeptičtí politici, kteří argumentují proti [vstupu do eurozóny]. Špatnou práci dělali dlouhodobě někteří proevropští politici, kteří tuto otázku v podstatě nechali ležet tematicky ladem,“ řekl Hloušek s tím, že by bylo dobré debatu o euru vést.
Na stejný problém poukázal i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP). „Otázku eura doprovází strašně málo faktů, velké množství zavádějících informací a moře negativních emocí," prohlásil. Negativní emoce podle Niedermayera vznikly proto, že je podporuje „jistý politický směr, který je v tom nesmírně šikovný a využívá k tomu všechny defekty, které v Evropě vznikají.“ V ČR se tak vůči EU a euru rozmohly velmi silné negativní emoce: „Jsme v tom opravdu na špičce Evropy. A dokonce jsme došli tak daleko, že jsme schopni vytěsňovat fakta,“ dodal europoslanec.
Měla by ČR přijmout euro?
Přijetí společné měny je pro Česko republiku povinností, avšak bývalý prezident Václav Klaus navrhoval, abychom si jako členský stát vyžádali z přijetí eura výjimku, tzv. opt-out. K tomu ale nedošlo, a ačkoli otázka vstupu do eurozóny stále není aktuální, Česká republika s přijetím eura počítá. Na přijetí eura se více méně shodli také hosté konference, jejich názory se lišili především v tom, kdy a za jakých podmínek euro přijmout.
Čeněk Absolon, ředitel Regionální hospodářské komory Brno, například zdůraznil, že vzhledem k české proexportně orientované ekonomice a k tomu, jak je země s eurozónou svázána, by pro ČR měla být orientace na Evropskou unii prioritní. „Myslím si, že exportéři by z 99 % zvedli ruku pro zavedení eura,“ uvedl Absolon.
Podporu zavedení eura vyjádřil i Niedermayer. „Co se týče přijetí eura, je na tom Česká republika dobře. Euro by dle mého názoru zrychlilo proces konvergence směrem k bohatším ekonomikám,“ řekl europoslanec.
Oproti tomu, hlavní ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassman namítal, že se v otázce přijetí eura nikdo nezabývá kursem přepočtu měny, což je pro odboráře důležitým aspektem přechodu na novou měnu. S odkazem na Analýzu přínosů a nákladů přistoupení ČR k eurozóně [1] z roku 2018, jejímž je spoluautorem, pak řekl, že nezpochybňuje český závazek k přijetí eura, ale že je nutné myslet i na fakt, že eurozóna není zadarmo. „Vstup do eurozóny nyní není zárukou zrychlení či alespoň udržení tempa růstu České republiky a její ekonomické konvergence,“ dodal Fassman.
Analytik legislativy Evropské unie Ondřej Krutílek se s ostatními hosty neshodl na tom, že by se v České republice mělo o euru začít alespoň debatovat. Dle jeho názoru by se ČR měla zaměřit spíše na to, co je schopna v rámci EU změnit. Upozornil také, že pokud by se s otázkou eura začalo v ČR operovat, existuje vzhledem k veřejnému mínění riziko, že by se země Evropské unii ještě více vzdálila. Krutílek je podobně jako Fassman v otázce přijetí eura zdrženlivý. „Plňme Maastrichtská kritéria proto, že je to rozumné, ne proto, že to po nás někdo chce. Stanovme si, za jakých okolností pro nás bude euro výhodné a za jakých ne. Podporujme budování vnitřního trhu, který je o jeden stupeň níže než měnová integrace,“ doporučil analytik
Přijetí společné měny je pro Česko republiku povinností, avšak bývalý prezident Václav Klaus navrhoval, abychom si jako členský stát vyžádali z přijetí eura výjimku, tzv. opt-out. K tomu ale nedošlo, a ačkoli otázka vstupu do eurozóny stále není aktuální, Česká republika s přijetím eura počítá. Na přijetí eura se více méně shodli také hosté konference, jejich názory se lišili především v tom, kdy a za jakých podmínek euro přijmout.
Čeněk Absolon, ředitel Regionální hospodářské komory Brno, například zdůraznil, že vzhledem k české proexportně orientované ekonomice a k tomu, jak je země s eurozónou svázána, by pro ČR měla být orientace na Evropskou unii prioritní. „Myslím si, že exportéři by z 99 % zvedli ruku pro zavedení eura,“ uvedl Absolon.
Podporu zavedení eura vyjádřil i Niedermayer. „Co se týče přijetí eura, je na tom Česká republika dobře. Euro by dle mého názoru zrychlilo proces konvergence směrem k bohatším ekonomikám,“ řekl europoslanec.
Oproti tomu, hlavní ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassman namítal, že se v otázce přijetí eura nikdo nezabývá kursem přepočtu měny, což je pro odboráře důležitým aspektem přechodu na novou měnu. S odkazem na Analýzu přínosů a nákladů přistoupení ČR k eurozóně [1] z roku 2018, jejímž je spoluautorem, pak řekl, že nezpochybňuje český závazek k přijetí eura, ale že je nutné myslet i na fakt, že eurozóna není zadarmo. „Vstup do eurozóny nyní není zárukou zrychlení či alespoň udržení tempa růstu České republiky a její ekonomické konvergence,“ dodal Fassman.
Analytik legislativy Evropské unie Ondřej Krutílek se s ostatními hosty neshodl na tom, že by se v České republice mělo o euru začít alespoň debatovat. Dle jeho názoru by se ČR měla zaměřit spíše na to, co je schopna v rámci EU změnit. Upozornil také, že pokud by se s otázkou eura začalo v ČR operovat, existuje vzhledem k veřejnému mínění riziko, že by se země Evropské unii ještě více vzdálila. Krutílek je podobně jako Fassman v otázce přijetí eura zdrženlivý. „Plňme Maastrichtská kritéria proto, že je to rozumné, ne proto, že to po nás někdo chce. Stanovme si, za jakých okolností pro nás bude euro výhodné a za jakých ne. Podporujme budování vnitřního trhu, který je o jeden stupeň níže než měnová integrace,“ doporučil analytik
Euro už do ČR dorazilo
Michael Krüger, ředitel Commerzbank pro Česko a Slovensko, se však na problematiku dívá odlišně. „Euro už do České republiky v podstatě dorazilo. Podnikatelé zde neplatí v korunách, ale v eurech, což se týká importu i exportu,“ uzavřel Krüger
Politický vstup do eurozóny ale zůstává v nedohlednu. Česká vláda přijala na konci minulého roku doporučení Ministerstva financí ČR a České národní banky, aby zatím nestanovovala datum pro přijetí eura. Navíc, podle zprávy Evropské komise o připravenosti na vstup do eurozóny, Česká republika aktuálně naplňuje pouze dvě ze čtyř tzv. Maastrichtských kritérií.
[1] https://ipodpora.odbory.info/dms/file/h/99d90b9a6b69739e
Původní článek si můžete přečíst zde.
Autor článku
:
Aneta Zachova
Zdroj
:
EurActiv.cz