Čeští experti: Trump líčí imigranty jako znásilňovače. Boří soudržnost USA

V debatě, kterou svolal europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), vystoupila řada expertů. O názorech bankéře Ondřeje Jonáše, který žije ve Spojených státech a působil dlouhá léta na Wall Street, již byla řeč. Odkryl nedostatky Hillary Clintonové a upozorňoval mj. na to, že i když Američané volí z menšího zla, jemu samotnému se dělá nevolno právě i z demokratky Clintonové. Trumpem se naopak obsáhleji zabýval amerikanista Jakub Lepš, uvolněný starosta Prahy 11 a neúspěšný kandidát TOP 09 v senátních volbách.

 

Imigranti jako znásilňovači. Republikáni se nepoučili
„Myslím, že tohle jsou opravdu zlomové volby zejména pro tu republikánskou stranu,“ míní amerikanista Lepš. Proč? Když v roce 2012 prohrál Mitt Romney s Barackem Obamou, jedna z analýz ukazovala, že „republikáni si musí dát pozor na hispánské voliče“. Rok 2016 je tu a republikánským kandidátem je člověk, který vypadá, že se vůbec nepoučili, míní Lepš.

„Máme tu někoho, kdo chce stavit zeď na hranici s Mexikem, kdo o imigrantech mluví jako o násilnících, znásilňovačích, zlodějích atd.,“ diví se Lepš. Neprosadili se však ani další kandidáti, kteří by u hispánských voličů mohli mít úspěch - Jeb Bush přitom mluví výborně španělsky a má manželku hispánského původu, jaký mají Ted Cruz či Marco Rubio. Namísto nich však vyhrál „entertainer (konferenciér - pozn. red), nesmírně bohatý člověk“ Trump, upozornil Lepš.

„Amerika je společnost, která je velmi multikulturní, založená na přistěhovalectví… Celý vývoj ve 2. polovině 20. století směřoval k integraci, k tomu, aby všechny možné skupiny se daly dohromady, aby tam nebyl pocit diskriminace. Někdy to bylo přehnané, někdy neumělé, něco se podařilo, něco se nepodařilo. Donald Trump ale zpochybňuje cestu, aniž by dával jinou, jak se ta Amerika držela pohromadě,“ navázala politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. 

Nejpodivnější na USA volbách? Hrozí neuznání porážky
U Trumpa však vnímá Dvořáková ještě jiný problém. Jako něco naprosto bezprecedentního vnímá to, že veřejně uvedl, že může nepřijmout výsledky. „Co je na těchto volbách asi nejpodivnější, nebo něco, co v rozporu s americkou tradicí, je vlastně veřejné odmítání pravidel. Americký systém je založen na základě určité právní kultury, která zdůrazňuje pravidla, procedury, postupy,“ uvádí politoložka.

A popisuje blíže americkou praxi. „Kdo vyhraje, vyhraje a řekne, že jeho soupeř byl výborný, kdo prohraje, řekne: Porážku přijímám. A jde se dál. Tohle je systém, který tam funguje přes více jak 200 let. Poprvé se vlastně stává, že kandidát na prezidenta říká, že vlastně uvidí, jestli uzná ty výsledky voleb. To je něco bezprecedentního a podrývá to úplně ten základní systém,“ varuje Dvořáková.

Je přitom Trump nyní favoritem, jak ukázaly poslední průzkumy? Předvolební šetření, která jsou celostátní, nám neřeknou o možném výsledku voleb vůbec nic, říká Dvořáková, rozhodující jsou tzv. swing states, 11 nerozhodnutých států. A v nich jsou rozdíly půl procenta, procento, takže bude záležet, kdo přijde k volbám, dodává politoložka.

 

Problém pro Hillary: Mladí půjdou volit třetího
O amerických volbách se mluví především jako o souboji Clintonová vs. Trump. Američané však mohou volit i třetího kandidáta, byť jeho jméno nijak světoznámé není. Jsou jimi libertarián Gary Johnson a Jill Steinová ze strany zelených.

„Pokud budou protestovat mladí voliči, přijdou k volbám a budou volit třetího kandidáta, bude to pro Hillary velký problém,“ uvedla Dvořáková. Aktuální kauza FBI pak podle ní „může vyvolat to, že příznivci Hillary si nakonec řeknou: Hele, stejně tam půjdeme, protože tohleto bylo svinstvo, to se nedělá. Anebo naopak si řeknou, že nepřijdou, to je otázka“.

Clintonová má podle ní oproti Trumpovi nevýhodu v tom, že nemohla využít moment překvapení. Jako první dámu a ministryni ji předtím všichni znali. „Neměla vůbec čím překvapit, všichni ji znali, od každičkého gesta. Jen trochu zestárla. A to ještě kosmetičky někdy dělají zázraky,“ dodala Dvořáková.

Jenže ani výhra Trumpa dle ní není jasnou katastrofou. Dvořáková upozorňuje na to, že USA mají dobrý systém vyvažování. Americký prezident je sice nejmocnější muž / žena světa, ale ne neomezený. „Nejde o absolutního vládce. Amerika má systém vyvažování, má systém pojistek. A bude se volit Senát, bude se volit Sněmovna,“ říká politoložka.

Podle ní by se musel stát zázrak, aby Sněmovna nezůstala v rukách republikánů, v Senátu by naopak mohlo dojít k tomu, že těsně získají kontrolu demokraté. Ale nedopadne to tak, že by Sněmovnu i 60 procent Senátu kontrolovali republikáni a Bílý dům Trump. „Když budeme přemýšlet o katastrofických, nekatastrofických scénářích, tak toto hraje velkou roli,“ upozornila.

 

„Třeba by se americký velvyslanec vrátil na Hrad“
Po tvrdé kritice Trumpa označil amerikanista Lepš Clintonovou jako nemastného, neslaného a skandály zatíženého kandidáta. „Jedno z těch hlavních, dominantních témat letošních amerických voleb je nedůvěra vůči Washingtonu, nedůvěra vůči washingtonským elitám, ať už v republikánské nebo demokratické straně,“ dodal Lepš.

Dopady amerických voleb pocítí však i Česko. Byť tahle část se na debatě odehrála částečně v ironickém duchu. jediný člověk, který by měl v Česku radost z vítězství Donalda Trumpa, by byl Miloš Zeman, rýpl si v nadsázce publicista Daniel Anýž. „Třeba by americký velvyslanec pak chodil i na Pražský hrad,“ dodala politoložka Dvořáková s narážkou na roztržku mezi hradem a Andrewem Schapirem.

Původní článek si můžete přečíst zde.