Centrální banky už svět nezachrání

Nejdříve americká centrální banka Fed minulý týden zatáhla za záchrannou brzdu a snížila sazby na mimořádném zasedání o půl procenta. Stejný krok provedla ve středu Bank of England (BoE) a den poté Evropská centrální banka oznámila, že poskytne bankám levné financování a navýší nákupy dluhopisů na trhu. V současnosti ovšem hrozí, že tyto léky už nebudou fungovat.

Stará dobrá metoda
Největší světové centrální banky pokračují v uplatňování léčby, kterou se naučily v uplynulé dekádě, kdy zaplavily trh levnými penězi. Centrální banky ale svou uvolněnou měnovou politikou nedokážou odstranit zákazy letů, rušení hromadných akcí nebo zaručit dodávky z čínských továren. „Snížení sazeb se může ukázat jako méně efektivní v situaci, kdy je zde poptávkový a nabídkový šok,“ shrnula Subadra Rajappová ze Société Générale, která má na starosti strategie ohledně úrokových sazeb v USA.

Poloslepé náboje
Možná ovšem, že investoři si to už začínají uvědomovat, protože japonské akcie nezareagovaly na další stimuly tamější centrální banky. Ani krok ECB investory na finančních trzích neuklidnil a pokračovali v prodejích akcií. Podobně se vyjadřují i další experti, kteří upozorňují na to, že ani poptávku nemusí zlevnění peněz podpořit. „Pokud se snažíme, aby lidé zůstali doma a necestovali, tak co proboha zmůže snížení sazeb,“ komentoval krok BoE Jim O’Neill, šéf britského think-tanku Chatham House, který zavedl zkratku BRIC pro rozvíjející se trhy Brazílie, Ruska, Indie a Číny. O’Neill označil krok britských bankéřů za chybu a předčasný krok, protože „mohou potřebovat tyto náboje, pokud poptávka oslabí výrazněji“.

Po dekádě levných peněz se navíc může ukázat, že se nástroje měnové politiky vyčerpaly. Konkrétně Evropská centrální banka už zásadně níž se sazbami jít nemůže a pumpovat ještě více peněz do ekonomiky přes nákupy dluhopisů na trzích také nemusí nakopnout ekonomiku, kterou ochromí rušení školní výuky, práce z domova či zákaz sportovních a kulturních akcí.

Česká optika
To si zřejmě uvědomuje i Česká národní banka. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že snížení sazeb „není něco, co by bylo potřeba, co by tu situaci nějak zásadně mohlo ovlivnit, zejména tu krátkodobou“. Nevyloučil ovšem snížení sazeb, pokud by to pomohlo alespoň psychologicky. Navíc konkrétně ČNB nyní čelí vysoké inflaci, a to v době, kdy se mohou prodražit dodávky zboží a služeb kvůli výpadku výroby z Číny. Snižování sazeb se tak nakonec může pouze odrazit v růstu cen zboží a služeb. Centrálním bankám nicméně hraje do karet brutální propad cen ropy, což je významný protiinfl ační faktor.
Přesto je situace centrálních bankéřů složitá. „Fascinovalo mě, jak analytici říkají, co centrální banky udělají v reakci na koronavirus. Mám pocit, že představa, co všechno umí zařídit měnová politika, se dostává mimo relace,“ upozorňuje Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér České národní banky a nynější europoslanec za TOP 09.
Centrální banky musejí především udržet v chodu bankovní systém a finanční trhy, kterým mohou začít dodávat likviditu, pokud by bylo potřeba. Dalším opatřením může být levné financování sektorům, které zasáhl koronavirus.

Vládní angažmá
Zasáhnout by prý ovšem nyní měli zejména politici. „Je to hlavně na vládách a schopnosti jejich koordinace, jak se celá situace vyřeší,“ zdůrazňuje Niedermayer. V podobném duchu se vyjádřila rovněž šéfk a Evropské centrální banky Christine Lagardeová, která evropské lídry vyzvala ke společné reakci. Ostatně už i Německo, které jen nerado provádí vládní zásahy, je připraveno podpořit hospodářství.
„Uděláme vše, co bude nutné,“ reagovala německá kancléřka Angela Merkelová.

Šéf ČNB Jiří Rusnok nevyloučil snížení sazeb, pokud by to pomohlo alespoň psychologicky.