Bulharsko má nakročeno k euru

SOFIE Nejchudší země Evropské unie – měřeno podle HDP na hlavu – chce vstoupit do klubu zemí platících eurem. Hned na počátku bulharského předsednictví v čele EU prohlásil tamní ministr financí Vladislav Goranov, že země se do letošního června zapojí do Evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II).

 

Jde o jakousi „čekárnu“, ve které země musí strávit minimálně dva roky, než může začít platit společnou evropskou měnou. Bulhaři tak podle oslovených odborníků nejspíše vymění svou měnu leva od roku 2021. „V ERM II musí být země minimálně dva roky, pak je nějaký čas, kdy hodnoticí instituce posoudí, jestli jsou podmínky pro vstup splněny, nebo ne, a do eurozóny se pak vstupuje 1. ledna. Takže začít platit eurem by Bulhaři mohli v roce 2021,“ vysvětluje Oldřich Dědek, bývalý národní koordinátor pro zavedení eura v Česku a současný člen bankovní rady ČNB.

Méně zemí bez eura

Podle bývalého „pana Euro“ jde i z pohledu Česka, kdy se podle průzkumů valná většina obyvatel staví proti přijetí společné měny, o důležitou změnu. „Jde o další důkaz toho, že o euro je zájem. Není to přece jen Bulharsko. I Chorvatsko konstatovalo, že zamýšlí vstoupit do eurozóny. Klub zemí platících eurem se rozšíří a státy s vlastní měnou budou mít menší zastoupení v EU,“ říká Dědek.
Podobně to vidí i europoslanec Luděk Niedermayer či místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. „Jde jistě o signál, že země, která začala s jinou startovní pozicí než Česko, si uvědomuje, že je v jejím ekonomickém a politickém zájmu, aby euro zavedla. Unás se ale spíše objeví někdo, kdo naopak řekne, že možné přijetí eura Bulharskem signalizuje, že se jedná o zkrachovalý projekt. To je bohužel naše mentalita,“ říká Telička. Situace by podle něj byla jiná, kdyby se k podobnému kroku odhodlalo třeba sousední Polsko. V takovém případě bychom se totiž ocitli jako osamocený ostrov uprostřed eurozóny. „Můžeme si tisíckrát namlouvat, že když nějaká země z Balkánu vstoupí do eurozóny, tak to můžeme snadno nějak kompenzovat. To ale není pravda. Bulhaři tím určitě získají nějakou přidanou hodnotu a zlepší svoji pozici,“ myslí si Telička. Jeho slova pak doplňuje i Niedermayer. „Vypadá to, že ten, kdo nebude v eurozóně, bude postupně unijní výjimka. Zatím to není problém, protože dvourychlostní Evropa tu zatím neexistuje,“ říká europoslanec. „Je dobré se ale ptát, proč jsou ostatní státy ochotné do eurozóny vstupovat, když my se stále domníváme, že naše chytrost se projevuje právě v tom, že tam nechceme,“ dodává.

Nejásají všichni

Jako celek EU vstup Bulharska do eurozóny podporuje a vidět ho tam chce i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle agentury Reuters však ne všichni členové eurozóny jsou ze zájmu balkánského adepta úplně nadšení. Ostatně jak bulharský premiér Bojko Borisov, tak šéf státní pokladny Goranov si postěžovali, že země dlouhodobě formální kritéria pro přijetí plní a je prý frustrující, že ji ostatní státy váhají „vpustit“ dovnitř. „Splnili jsme domácí úkol, abychom mohli do eurozóny vstoupit,“ prohlásil například Borisov a doplnil, že bulharská měna leva je vůči euru zafixovaná už roky, v zemi neexistuje rozpočtový schodek a celková výše státního zadlužení je jedna z nejnižších v celé EU.

„Převzetí měnové politiky Evropské centrální banky by situaci nezhoršilo, protože bulharská měna je tvrdě navázaná na euro od samého začátku jeho existence. Bulharská ekonomika je tedy už na okamžité a úplné stínování kroků přicházejících z Frankfurtu zvyklá. Je ovšem otázkou, jak by byl v eurozóně přijatý bulharský bankovní sektor, který před pouhými čtyřmi lety zažil pád čtvrté největší banky za poměrně nejasných okolností,“ vysvětluje pak ekonom České spořitelny Michal Skořepa.