Big_loader_ajax

Buďto můžeme stavět hladové zdi, anebo smysluplně investovat do zelenější ekonomiky, říká Niedermayer

10.07.2020

Částkou ve výši 750 miliard eur chce Evropská unie pomoci členským zemím nastartovat ekonomiky po krizi způsobené pandemií koronaviru. Většina států tento velkorysý plán vítá, spory se ale vedou o to, jak peníze rozdělit.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) vyzval českou vládu, aby návrh odmítla na Evropské radě, kde je třeba jednomyslného souhlasu všech zemí. Jen tak je prý možné změnit pro Česko nevýhodné parametry záchranného fondu – především klíč, podle kterého budou jednotlivé členské státy ručit za půjčku a kolik prostředků získají.

„Má-li tento fond řešit následky koronakrize, tak je absolutně nesmyslné, aby Slovensko bylo čistým příjemcem asi 10 miliard eur, zatímco Česko čistým plátcem půl miliardy eur,“ podotýká.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) ale Vondra kritizuje jen orientační propočty, navíc je třeba si uvědomit, že Česko patří mezi středně bohaté země: „Naše HDP na hlavu je už nad 90 procenty unijního průměru,“ namítá.

Podle ekonoma a někdejšího viceguvernéra ČNB je proto zásadní, aby se Unie co nejrychleji vymanila z krize a s ní i Česká republika. „Pokud se budeme rok dohadovat o tom, jestli podpoříme ekonomiku těžce zasaženou dnešní krizí, tak to už moc nepomůže,“ říká Niedermayer.

Upozorňuje i na to, že protikrizový balíček je součástí unijního rozpočtu. Pokud by se prý oboje podařilo schválit, bude Česko čistým příjemcem peněz z Evropské unie – možná ještě větším, než by odpovídalo našemu relativnímu bohatství.

Krize na nás teprve dopadne

„Jsem pro to, aby Unie pomohla Itálii nebo Španělsku, integrita čtyř svobod a společného trhu je důležitá i pro nás jako pro exportní zemi. Ale až budeme na podzim počítat hrušky a jablka, budeme patřit k nejpostiženějším zemím právě proto, že jsme závislí na průmyslu a exportu,“ reaguje Vondra.

Poukazuje na to, že podniky zatím nemusejí propouštět díky programu Antivirus, ten ale bude muset jednou skončit. „Situaci jsme zvládli zdravotně, ale dopady vypnutí ekonomik budou ohromné. A myslím, že vláda to podceňuje,“ varuje Vondra.

„V plánu se pod záminkou záchrany životů skrývá podpora zelených revolučních plánů. Ano, budeme muset vypínat uhelné elektrárny, ale v horizontu 10 až 15 let. Pokud bychom to byli nuceni udělat v příštích 2 až 4 letech, měli bychom velký problém,“ zdůrazňuje.

Česko by si podle Vondry mělo prosadit například uvolnění pravidel státní pomoci pro stavbu nových jaderných bloků. „Podobné výjimky v pravidlech o státní pomoci si vymínilo i Německo a napumpovalo do své ekonomiky 2 biliony eur. I Německo si stanovilo cenu, tak proč ne my?“

„Hledáme investiční impulzy do ekonomiky, abychom zemím pomohli snížit nezaměstnanost a vytvořit zakázky pro podniky. Měli bychom postupovat smysluplným směrem, a to jsou investice do dekarbonizace ekonomiky,“ oponuje Niedermayer.

Vedle unijního cíle na modernizaci energetiky jsou podle něj stejně podstatná i doporučení jednotlivým zemím v rámci evropského semestru, které by měly zvýšit jejich konkurenceschopnost – v českém případě je to reforma pracovního trhu a zvýšení zapojení žen.

„Také můžeme kopat díry a zase je zahazovat zeminou nebo stavět hladové zdi, abychom vytvořili pracovní příležitosti. Ale bezesporu je lepší investovat do budoucnosti, do směru, na kterém se evropští představitelé dohodli. To nejsou jen obnovitelné zdroje, ale i investice do veřejné hromadné dopravy a tak dále,“ dodává.

Celý speciál Jana Bumby si poslechněte na audiozáznamu.
 

Autor článku : Jan Bumba , Michael Erhart
Zdroj : Český Rozhlas Plus