Big_loader_ajax

Brusel chce vybrat více daní od nadnárodních firem

14.03.2018

Evropská unie se snaží sjednotit pravidla pro danění firem. Nadnárodní korporace by měly nově odvádět daně tam, kde jim vznikají zisky. V oblasti přímých daní se jedná o průlomové změny. Dosud Brusel upravoval především nepřímé daně jako například DPH. V posledních letech však v souvislosti s aférami Panama Papers či Luxembourg Leaks zesílily hlasy také pro regulaci daní z příjmů.
„Tlak na vznik pravidel, která řeší spravedlivé zdanění firem a zásadně zkomplikuje agresivní daňové plánování, je po daňových skandálech výrazně vyšší,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Ve čtvrtek se v europarlamentu bude hlasovat o dvou směrnicích, jež by měly tuto oblast upravovat. První stanoví, že firmy s mezinárodní působností a obratem přes 750 milionů eur ročně mají vypočítávat základ daně všude stejně bez ohledu na to, ve které zemi mají sídlo.
 
Druhým návrhem je směrnice o konsolidaci daňových základů, ze kterých se vypočítává konečná daň. Ty by se nově sečetly za celou obchodní skupinu a daň by byla odvedena v jednotlivých státech poměrně podle toho, kde má firma zaměstnance a majetek a odkud jí plynou tržby. Zanikla by tak možnost převádět zisky do zemí, jež jsou některými odborníky označovány za vnitrounijní daňové ráje s nízkými daňovými sazbami. Výši sazby firemní daně by si však mohla každá země nadále určovat sama.

Podle Danuše Nerudové, rektorky Mendelovy univerzity v Brně, jež se daňovou politikou EU dlouhodobě zabývá, by konsolidace ročně přinesla do českého státního rozpočtu dodatečných 231 milionů eur (v přepočtu zhruba 5,9 miliardy korun). O podobné úpravě se jednalo už v roce 2011. Tehdy jí však atmosféra v unii příliš nenahrávala. Evropská komise proto přistoupila k rozdělení původní směrnice na dvě části. Podle expertů se tím usnadní nalezení shody mezi členskými státy především u prvního z návrhů. Návrh konsolidace je problematičtější. Ačkoliv by se podle odhadů komise celkové příjmy z korporátní daně jejím přijetím pro unii jako celek zvýšily, některé státy by přišly o část svých daňových výnosů. Například Malta může s novými pravidly přijít o více než polovinu svých příjmů z daně firem, tvrdí její europoslanec Alfred Sant.

Česko se k návrhům stavělo zprvu zamítavě. „Korporátní daň je v pravomoci členských států,“ řekl HN tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Následně však vláda obrátila a ve svém současném stanovisku říká opatrné „ano“. Podle dokumentu, který mají HN k dispozici, je Česko „pozitivní k dalším diskusím o tomto návrhu“.

Hospodářský a měnový výbor EP už směrnice přijal výraznou většinou s několika pozměňovacími návrhy. Ty se týkají například zahrnutí digitálních dat do výpočtu, čímž by se nová úprava lépe vztahovala na společnosti jako Apple nebo Google. Výbor také chce, aby předpisy po sedmi letech platily pro všechny firmy bez limitu, čímž by se zamezilo existenci dvou paralelních daňových režimů. „Podobný výsledek jako ve výboru je možné očekávat i při čtvrtečním hlasování v Evropském parlamentu,“ dodává europoslanec Petr Ježek (ANO). Jelikož oba návrhy podléhají zvláštnímu legislativnímu postupu, EP má při jejich přijímání jen konzultační funkci. Přijaty budou, až pokud je schválí jednomyslně všechny státy Evropské unie. Tam bude patrně dosažení shody složitější.
Autor článku : Sandro Elčić
Zdroj : Hospodářské noviny