Bartoš svolává parlamentní strany kvůli Babišově střetu zájmů. Brusel za nás problém nevyřeší, říká Niedermayer

Sám premiér to stále popírá. V reakci na to inicioval dnes šéf Pirátů Ivan Bartoš setkání všech parlamentních stran vyjma ANO, aby se domluvili na společném postupu. Předseda STAN Vít Rakušan mezitím odeslal šéfce rezortu Kláře Dostálové (za ANO) žádost o zveřejnění unijního stanoviska.

„Vzhledem k tomu, že se objevily snahy výsledky auditu Evropské komise ututlat, požádal jsem předsedy stran vyjma Andreje Babiše o společnou schůzku. Je namístě, aby se zúčastnila také ČSSD. Chceme zveřejnění auditu, svolání kontrolního výboru Sněmovny a zařazení tohoto bodu na jednání skrze grémium,” uvádí Bartoš, který jako první upozornil Evropskou komisi na střet zájmů členů vlády.

Na základě zákona o střetu zájmů vložil Andrej Babiš v únoru 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. A zatímco podle rozhodnutí státního zastupitelství, jež nyní přezkoumává šéf žalobců Pavel Zeman, ve střetu zájmů není, unijní orgány došly k opačnému závěru. „Jsem svědkem svévolné ignorace platných zákonů. Tato situace není střetem dvou právních názorů, ale naopak všechny důkazy a nezávislé analýzy zcela jasně potvrzují stanovisko Pirátů,” říká analytik Pirátů Petr Fojtík.

„Brusel nevyřeší problém, který máme s Andrejem Babišem, premiérem-velkopodnikatelem-příjemcem dotací. Neříká, jak se mají osoby konfliktu zájmu zbavit, a tím méně schvaluje, jak to udělaly. Zato vyřeší „svůj“ problém – dotace neposkytne. Zbytek je věcí našeho státu. Snad neselže,“ apeloval dnes na české orgány europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) prostřednictvím Twitteru.

 

Podle názoru Pirátů si musí předseda vlády nyní vybrat jednu ze tří možností, jak svůj střet zájmů vyřeší definitivně. První z nich je prodej holdingu osobám, které na něm nejsou nijak závislé. Zde poukazují mimo jiné na fakt, že v čele svěřenských fondů je aktuálně Babišova manželka Monika spolu s dalšími členy rodiny. K dalším možnostem pak patří odchod z vrcholné politiky nebo zajištění toho, že společnosti z Agrofertu již nebudou nadále pobírat dotace, zakázky ani investiční pobídky.

Vedle dodržování zákona o střetu zájmů se Evropská komise zabývala také evropským finančním nařízením ke střetu zájmů. Jelikož se ale legislativa týká i národních dotací a veřejných zakázek, celková částka, kterou by měl holding Agrofert vrátit do veřejných rozpočtů, se pohybuje v řádech miliard korun. Zde se k celkovému účtu přidávají navíc ještě možná penále.

K Rakušanově žádosti o zveřejnění auditní zprávy by se mohly podle očekávání navíc brzy připojit i zástupci dalších politických stran. Sama Dostálová medializaci prozatím odmítala s tím, že se nemá jednat o finální verzi.

Systém čerpání unijních dotací je založen na principu předfinancování z národních rozpočtů jednotlivých států. Nejdříve tedy žadateli o dotaci proplatí peníze stát, Evropská komise je proplácí až po splnění určitých podmínek. Proplaceny stále zatím nebyly třeba dotace na stavbu výrobní linky na výrobu toastového chleba Penam ve výši 161 milionů korun. A žádosti o proplacení dalších dotací nebyly navíc ani odeslány, ale šly zatím pouze ze státní kasy.

„Nyní by mělo být konečně zastaveno rovněž protiprávní přidělování veřejných zakázek holdingu, jehož skutečným majitelem je premiér ve střetu zájmů. Celý případ vyvolává důvodné pochybnosti o nezávislosti veřejné a státní správy, neboť jediný úředník, který zastavil proplácení národních dotací pan Leo Steiner, musel nakonec odejít. Jde zjevně o systémovou korupci, která se projevuje převzetím státu pro osobní výhody pana premiéra Babiše,” uvádí senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti).

Původní článek si můžete přečíst zde.