Big_loader_ajax

Banky by kvůli korporátní dani mohly propouštět, tvrdí Niedermayer

14.02.2017

Sociální demokraté odkryli první trumf před podzimními sněmovními volbami. Voliče chtějí získat na zavedení sektorové daně pro banky. Tu má 15 zemí Evropské unie, včetně všech zemí Visegrádské čtyřky. Podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera by zavedení daně mohlo mít za následek zmenšování bank a tedy i propouštění zaměstnanců.

Proč by mělo být Česko výjimkou ve středoevropském regionu a nemělo by mít speciální bankovní daň? 

Protože otázka je, jestli ta daň je dobrá. Především je otázka, jestli je opravdu potřeba zatěžovat daní některé sektory více než jiné sektory. A navíc podle mě v případě, že někdo o takové dani uvažuje, mělo by to výsledkem toho, že v tom sektoru neexistuje dostatečná konkurence. To znamená, že ten sektor nenabízí dobré služby občanům, klientům. Nikde jsem neviděl žádnou analýzu, jestli banky u nás jsou nedostatečně konkurenční, a v případě, že jsou, čím to je. Jestli máme příliš mnoho regulací nebo jestli bychom se měli na ten trh snažit dostat vyšší počet bank a tak dále. To je jedna věc. 

Druhá věc je, jak je ta daň konstruovaná, protože to není daň ze zisku, ale je to daň, která se platí v každém roce bez ohledu na to, jestli banka vydělává nebo ne. Vypočítává se buďto z vkladů nebo aktiv. A to třeba v dnešní situaci, kdy úrokové sazby jsou na nule, představuje docela velký problém, jakým způsobem daň od klientů vybrat, protože ji nezaplatí nikdo jiný než klienti. 

Speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska, Velké Británie, také všechny země V4 a nezdá se, že by odrazovala investory, jak tvrdí třeba váš předseda Miroslav Kalousek. Navíc těch 11 miliard ročně asi není pro banky v Česku likvidační částka. 

Není to likvidační částka, ale v některých zemích se stalo, že banky, aby unikly té dani, se začaly zmenšovat. To znamená, převáděly operace do zahraničí. Snížily počet zaměstnaných lidí, začaly odvádět nižší zisky a tak dále. To je třeba jeden efekt. 

Druhý efekt může být, že v bankovnictví se některé operace začnou převádět do nebankovních institucí, které třeba nejsou tolik regulované a tak bezpečné pro klienty. Jak říkám, kdyby výsledkem analýzy, jak vypadá naše bankovnictví, bylo, že je něco porouchané v sektoru, tak je třeba o tom diskutovat, jak to změnit. 

Ale mám pocit, že pro naše občany by bylo větším přínosem, abychom měli opravdu kvalitní bankovní sektor, který bude podporovat ekonomický růst a bude nabízet občanům dobré a kvalitní služby, než abychom z bank vytáhli nějakých 90 korun na občana za měsíc, jestli jsem to dobře spočítal, přitom akceptovali, že ten sektor dobře nefunguje. 

Původní článek najdete zde

Autor článku : Vladimír Kroc
Zdroj : Rozhlas.cz